Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Bělení textilií
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
m (Nahrazení textu „</math>“ textem „\)</big>“) |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.) | |||
Řádka 4: | Řádka 4: | ||
=== Bavlna a směsi s chemickými vlákny === | === Bavlna a směsi s chemickými vlákny === | ||
[[Soubor:AChV.png |thumbnail|250px|Schéma vzniku peroxidu vodíku (z antracenu)]] | [[Soubor:AChV.png |thumbnail|250px|Schéma vzniku peroxidu vodíku (z antracenu)]] | ||
- | se bělí oxidací ''peroxidem vodíku'' < | + | se bělí oxidací ''peroxidem vodíku'' <big>\(H_2O_2\)</big> a (z ekologických důvodů stále méně) ''chlornanem sodným'' <big>\(NaClO\)</big> v alkalickém prostředí. Při chemických reakcích spolupůsobí různé pomocné prostředky (aktivátory, stabilizátory). |
Vlákenné ''vločky'' a [[příze]] se bělí v aparátech.<ref>Aparát na bělení příze: http://www.thiestextilmaschinen.de/pages/001mmd_31.htm</ref> | Vlákenné ''vločky'' a [[příze]] se bělí v aparátech.<ref>Aparát na bělení příze: http://www.thiestextilmaschinen.de/pages/001mmd_31.htm</ref> | ||
[[tkanina|Tkaniny]] se zpracovávají většinou jako předúprava k barvení za široka nebo v provazci, | [[tkanina|Tkaniny]] se zpracovávají většinou jako předúprava k barvení za široka nebo v provazci, | ||
Řádka 43: | Řádka 43: | ||
=== Vlna === | === Vlna === | ||
- | se nebělí tak často jako rostlinné materiály. Bělící úpravou se nedá dosáhnout stejný efekt jako u rostlinných vláken, výsledek je často jen podstatně světlejší barevný odstín. Provádí se zpravidla kombinací redukce (s < | + | se nebělí tak často jako rostlinné materiály. Bělící úpravou se nedá dosáhnout stejný efekt jako u rostlinných vláken, výsledek je často jen podstatně světlejší barevný odstín. Provádí se zpravidla kombinací redukce (s <big>\(NaHSO_3\)</big> a <big>\(Na_2S_2O_5\)</big>) a oxidace (<big>\(H_2O_2\)</big> v mírně alkalickém prostředí). |
=== Bělení přírodního hedvábí === | === Bělení přírodního hedvábí === | ||
je vlastně odkližování v mydelní nebo mírně alkalické lázni. Tím se odstraní z vlákna sericin a uvolní přirozené barvivo, které je na něj vázáno. | je vlastně odkližování v mydelní nebo mírně alkalické lázni. Tím se odstraní z vlákna sericin a uvolní přirozené barvivo, které je na něj vázáno. | ||
Řádka 51: | Řádka 51: | ||
[[Soubor:Ratiborice_-_Stare_belidlo.jpg|thumbnail|200px|Staré bělidlo v Babiččině údolí u Ratibořic]] | [[Soubor:Ratiborice_-_Stare_belidlo.jpg|thumbnail|200px|Staré bělidlo v Babiččině údolí u Ratibořic]] | ||
== Z historie bělení == | == Z historie bělení == | ||
- | K bělení se údajně již před 7000 lety používala síra. První umělý prostředek byl tzv. ''javel'' (< | + | K bělení se údajně již před 7000 lety používala síra. První umělý prostředek byl tzv. ''javel'' (<big>\(KClO\)</big>), který se začal vyrábět ve Francii v roce 1792. Až do konce 19. století se však převážně bělilo vlhké prádlo na trávníku (poblíž vodních zdrojů) za pomocí slunečního záření, které zničilo v textilním materiálu [[barvení textilií|pigmentové barvivo]]. |
(Běličské řemeslo se zřejmě provozovalo i v blízkosti známého stavení v Babiččině údolí). | (Běličské řemeslo se zřejmě provozovalo i v blízkosti známého stavení v Babiččině údolí). | ||
== Literatura == | == Literatura == |
Aktuální verze z 14. 8. 2022, 14:51
Bělení textilií je chemická úprava, jejímž hlavním účelem je odstranění (přirozeného) zbarvení, odstranění rostlinných nečistot a tuků a zvýšení savosti zušlechťovaného materiálu. Bělení textilií z celulozových vláken (bavlna, len, konopí příp. juta) se provádí různými louhy, živočišná vlákna se bělí kombinací redukčních a oxidačních prostředků.
Obsah |
Způsob zpracování
Bavlna a směsi s chemickými vlákny
se bělí oxidací peroxidem vodíku \(H_2O_2\) a (z ekologických důvodů stále méně) chlornanem sodným \(NaClO\) v alkalickém prostředí. Při chemických reakcích spolupůsobí různé pomocné prostředky (aktivátory, stabilizátory). Vlákenné vločky a příze se bělí v aparátech.[1] Tkaniny se zpracovávají většinou jako předúprava k barvení za široka nebo v provazci, pleteniny v kádích (nebo pěchovacích aparátech) nebo podobně jako tkaniny obvykle za následujících podmínek:
Způsob
zpracování | Materiál k bělení | |||||
snadno bělitelný | předúprava
k barvení / tisku | těžce bělitelný | ||||
Vyvářka | --- | --- | xxx | |||
1. stupeň bělení | xxx | xxx | xxx | |||
2. stupeň bělení | --- | xxx | xxx | |||
Poznámka: | nižší bělost | pro tkaniny
i pleteniny | případně s předbělením
a předmáčením |
Strojní zařízení:
Kontinuální linky často obsahují vyvářku, někalikanásobné bělení, praní a sušení [2] [3] Diskontinuální zařízení (např.: napouštěcí oddíl – ždímací válce - propařovací šachty – reakční komory) s výhodou podstatně nižší spotřeby energie
Bělení lýkových vláken
je velmi podobné jako u bavlny. Zde se rozlišují 1 až 4 bělící pochody, plně bělený materiál ztrácí nejméně 20 % váhy. U juty se dá jen velmi obtížně dosáhnout úplné bělosti, vlákna pozbývají bělením až 40 % pevnosti.
Vlna
se nebělí tak často jako rostlinné materiály. Bělící úpravou se nedá dosáhnout stejný efekt jako u rostlinných vláken, výsledek je často jen podstatně světlejší barevný odstín. Provádí se zpravidla kombinací redukce (s \(NaHSO_3\) a \(Na_2S_2O_5\)) a oxidace (\(H_2O_2\) v mírně alkalickém prostředí).
Bělení přírodního hedvábí
je vlastně odkližování v mydelní nebo mírně alkalické lázni. Tím se odstraní z vlákna sericin a uvolní přirozené barvivo, které je na něj vázáno.
Syntetická vlákna
se bělí jen zcela výjimečně. K zušlechťování se připravují pouze praním a případně optickým zjasňováním.
Z historie bělení
K bělení se údajně již před 7000 lety používala síra. První umělý prostředek byl tzv. javel (\(KClO\)), který se začal vyrábět ve Francii v roce 1792. Až do konce 19. století se však převážně bělilo vlhké prádlo na trávníku (poblíž vodních zdrojů) za pomocí slunečního záření, které zničilo v textilním materiálu pigmentové barvivo. (Běličské řemeslo se zřejmě provozovalo i v blízkosti známého stavení v Babiččině údolí).
Literatura
- Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, ISBN 3-87150-848-9 Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, str. 77-78
- Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, 2. část., SNTL Praha 1981, str. 877-913
Reference
- ↑ Aparát na bělení příze: http://www.thiestextilmaschinen.de/pages/001mmd_31.htm
- ↑ Kontinuální na dvoustupňové bělení tkanin: http://www.kuesters-textile.com/content/pdfs/prospekte/wet_finishing/klassische_anlagenbeispiele.pdf
- ↑ Kontinuální bělicí linka s požehováním, praním a sušením: http://www.benningergroup.com/module/site/view/index.php?lang=de&navid=12&id=37&pid=32
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |