Depo Hostivař (stanice metra v Praze)

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 25. 3. 2022, 08:58

Vstup do stanice Depo Hostivař

Vestibul a nástupiště Depo Hostivař

Depo Hostivař je konečná stanice linky A pražského metra, umístěná na okraji Strašnic v hale depa Hostivař. Slouží zejména k přestupu mezi metrem a autobusovými linkami do Dolních Měcholup a Uhříněvsi; zpočátku zde byly ukončeny také autobusové linky do Dubče a obcí v blízkosti Prahy (např. Říčan a Kostelce nad Černými lesy).

Charakteristika

Stanice je neobvyklé koncepce, nachází se přímo v areálu depa metra, zabírá jeho dvě západní koleje. Mezi nimi bylo vybudováno ostrovní nástupiště, které je v celé síti metra vůbec nejužší a vzniklo v prostoru bývalé myčky vozů. Osvětlení je během dne řešeno prosklenou střechou. Výstup je jeden s velmi malým vestibulem, vede severním směrem k terminálu příměstských autobusových linek. Právě jako přestupní mezi metrem a autobusovou dopravou byla stanice Depo Hostivař zamýšlena a je to její hlavní účel. Součástí komplexu je i záchytné parkoviště P+R.

Výstavba stanice byla zahájena v červenci roku 2004, probíhala za provozu depa. Stanice byla pro veřejnost zprovozněna 26. května 2006 v 15.30 hod.; související změny v povrchové dopravě byly zavedeny 28. května. Během výstavby bylo nutné přestavět část kolejiště před depem (tzv. zhlaví) a upravit jednu halu, která nyní slouží jako vlastní stanice. Po nějakou dobu tak pro linku metra A muselo vypravovat vlaky depo Kačerov. Celkové náklady na výstavbu komplexu včetně autobusového terminálu a záchytného parkoviště jsou uváděny kolem 1,3 miliardy korun, z toho na samotnou stanici metra 860 milionů Kč.

Tato konečná stanice je od předchozí stanice Skalka (dřívější konečné) vzdálena 1 020 m. Část této trati přes zhlaví depa je jediným nekrytým úsekem pražského metra s přepravou cestujících.

V blízkosti stanice metra se uvažuje o vybudování stanice městské železnice Praha-Malešice.

Od 14. prosince 2008 došlo k výrazným změnám v terminálu Depo Hostivař. Většina autobusových linek, které zde dosud byly ukončeny, byla přesměrována ke stanici linky C Háje (příměstské linky řady 3xx) nebo ke stanici linky A Skalka (autobusy z Kolodějí a Dubče). Důvodem byly stížnosti cestujících na délku intervalu a pásmový provoz (do stanice jezdil po většinu pracovního dne od Skalky pouze každý druhý spoj), na dlouhý přestup od terminálu k samotnému nástupišti a především dopravní komplikace způsobené stále hůře průjezdnými navazujícími komunikacemi Černokostelecká a Kutnohorská, v důsledku čehož nabíraly autobusy zpoždění i v desítkách minut.^[1] Tato změna způsobila další výrazné snížení využití stanice, jejíž účelnost byla od samého počátku předmětem kritiky odborníků i veřejnosti. Nově jsou ve směru od jihovýchodu u této stanice ukončeny pouze městské autobusové linky jedoucí přes Uhříněves do Královic, Benic, Lipan a Kolovrat, příměstská linka do Doubku a linka 382 – ta sice měla končit rovněž u stanice metra Háje, avšak na poslední chvíli (v pátek 12. prosince 2008) bylo pražským primátorem z podnětu starosty Jevan v rozporu s vydanou licencí^[2] rozhodnuto, že zůstane ukončena u Depa Hostivař (příslušné rozhodnutí o dočasné změně bylo vydáno až několik dnů po termínu změny); teprve od 8. března 2009 by měla linka 382 končit stejně jako ostatní linky tohoto svazku u stanice Háje.

Kritika

Schválení projektu výstavby stanice v depu bylo častokrát kritizováno. Hlavním argumentem kritiky bylo, že se stanice nachází v neobydlené oblasti a že se tím pádem nejedná o návratnou nebo výhodnou investici. Zastánci výstavby argumenty vyvracejí tím, že slouží prvořadě pro přestup z příměstské dopravy, čímž ušetří mnoho kilometrů z tras příměstských autobusových linek vedoucích ke stanici metra Skalka, a rovněž je zde vhodnější umístění záchytného parkoviště P+R.

Dalším argumentem bylo, že zavedení přepravy v úseku je levnější, protože využívá již vybudované trati. Také tato informace se již v průběhu stavby ukázala jako nepravdivá, protože většina trati musela být postavena zcela nově kvůli nevyhovujícím (malým) poloměrům traťových oblouků, které by na zhlaví neumožňovaly zvýšení provozní rychlosti na 40 km/h.

Protože provozní poměry v depu neumožňují stejnou dopravní kapacitu, jakou má zbytek trati, zajíždí v pracovní den do této stanice pouze polovina vlaků, ostatní jsou ukončeny ve stanici Skalka. Tím došlo ke zhoršení návaznosti mezi spoji metra a autobusových linek.

Předmětem připomínek byl i místopisně nesprávný název stanice. Celá stanice i depo metra jsou totiž umístěny v katastrálním území Strašnic. Hranice území Hostivaře, v němž z větší části leží dílenské, administrativní a garážovací objekty pro autobusy a tramvaje areálu Dopravního podniku, je od stanice metra vzdálená asi 300 metrů. Vžitý název objektu byl nakonec použit pro název stanice přes nesouhlas městské části Praha 10.

Reference

1. ↑ Příměstské autobusy od Říčan opustí Depo Hostivař, nově pojedou na Háje (ROPID, 20. 11. 2008)
2. ↑ Jana Šprunková: Bus mezi Sázavou a Prahou jezdí načerno, Právo 16. 12. 2008, regionální mutace Praha, str. 12

Externí odkazy

• Fotografie z výstavby stanice
• Popis stanice na stránce Metroweb
• Obrázky stanice na stránkách prahamhd.vhd.cz
• Článek o stanici na stránkách zpravodajského portálu iDNES.cz
• Fotogalerie
• Různé informace o stanici