V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Plzeňský kraj

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(++)
 
Řádka 22: Řádka 22:
| obrazek = Týnecký rybník.jpg
| obrazek = Týnecký rybník.jpg
| popis = Týnecký rybník
| popis = Týnecký rybník
-
}}
+
}}[[Soubor:Plzeňský kraj - okresy (4. 1. 2007).jpg|thumb|240px|Mapa území obcí a okresů kraje (4.1. 2007)]]
-
[[Soubor:Plzeňský kraj - okresy (4. 1. 2007).jpg|thumb|right|Mapa území obcí a okresů kraje k 4. 1. 2007]]
+
'''Plzeňský kraj''' leží na jihozápadě [[Čechy|Čech]]. Na severozápadě sousedí s [[Karlovarský kraj|Karlovarským krajem]], na severu má kratičký úsek společné hranice s [[Ústecký kraj|Ústeckým krajem]], na severovýchodě hraničí se [[Středočeský kraj|Středočeským krajem]], na jihovýchodě s [[Jihočeský kraj|Jihočeským krajem]]. Nejdelší úsek společné hranice má s [[Německo|německou]] spolkovou zemí [[Bavorsko]] ([[:de:Bayern|Bayern]]) na jihozápadě.
'''Plzeňský kraj''' leží na jihozápadě [[Čechy|Čech]]. Na severozápadě sousedí s [[Karlovarský kraj|Karlovarským krajem]], na severu má kratičký úsek společné hranice s [[Ústecký kraj|Ústeckým krajem]], na severovýchodě hraničí se [[Středočeský kraj|Středočeským krajem]], na jihovýchodě s [[Jihočeský kraj|Jihočeským krajem]]. Nejdelší úsek společné hranice má s [[Německo|německou]] spolkovou zemí [[Bavorsko]] ([[:de:Bayern|Bayern]]) na jihozápadě.
Řádka 106: Řádka 105:
== Ekonomika ==
== Ekonomika ==
-
[[Soubor:Brewery Plzen 159.JPG|thumb|left|Areál plzeňského pivovaru Prazdroj]]
+
[[Soubor:Brewery Plzen 159.JPG|thumb|230px|left|Areál plzeňského pivovaru Prazdroj]]
Plzeňský kraj patří mezi průměrně ekonomicky rozvinuté kraje. Na tvorbě [[Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]] České republiky se podílí cca 5,5 % a v podílu tvorby HDP na obyvatele zaujímá mezi kraji páté místo, především díky ekonomické výkonnosti města Plzně, která dle odhadů vytváří téměř dvě třetiny celkového HDP Plzeňského kraje.
Plzeňský kraj patří mezi průměrně ekonomicky rozvinuté kraje. Na tvorbě [[Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]] České republiky se podílí cca 5,5 % a v podílu tvorby HDP na obyvatele zaujímá mezi kraji páté místo, především díky ekonomické výkonnosti města Plzně, která dle odhadů vytváří téměř dvě třetiny celkového HDP Plzeňského kraje.
Řádka 112: Řádka 111:
== Doprava ==
== Doprava ==
-
[[Soubor:Train Station Plzen 191.JPG|thumb|right|Budová hlavního nádraží v Plzni]]
+
[[Soubor:Train Station Plzen 191.JPG|thumb|230px|Budová hlavního nádraží v Plzni]]
Krajem prochází důležitá [[dálnice D5]] z [[Praha|Prahy]] kolem Plzně do [[Bavorsko|Bavorska]]. Další důležité silnice vedou do [[Strakonice|Strakonic]], do [[Karlovy Vary|Karlových Varů]], do [[Stříbro|Stříbra]] a do [[Most (město)|Most]]u.  
Krajem prochází důležitá [[dálnice D5]] z [[Praha|Prahy]] kolem Plzně do [[Bavorsko|Bavorska]]. Další důležité silnice vedou do [[Strakonice|Strakonic]], do [[Karlovy Vary|Karlových Varů]], do [[Stříbro|Stříbra]] a do [[Most (město)|Most]]u.  
Řádka 120: Řádka 119:
== Věda a vzdělání ==
== Věda a vzdělání ==
-
[[Soubor:Plzeň, Sady Pětatřicátníků, zástavba.jpg|thumb|right|Budová [[Západočeská univerzita v Plzni|Právnické fakulty Západočeské univerzity]] v Sadech Pětatřicátníků v centru [[Plzeň|Plzně]]]]
+
[[Soubor:Plzeň, Sady Pětatřicátníků, zástavba.jpg|thumb|230px|Budová [[Západočeská univerzita v Plzni|Právnické fakulty Západočeské univerzity]] v Sadech Pětatřicátníků v centru [[Plzeň|Plzně]]]]
V Plzeňském kraji působí 63 středních škol, z nichž nejvíce v krajském městě. V Plzni také sídlí dvě vysoké školy: [[Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni]], která byla založena v roce [[1945]] dekretem [[Edvard Beneš|prezidenta Beneše]], a [[Západočeská univerzita v Plzni|Západočeská univerzita]] (ZČU), která vznikla v roce [[1991]] transformací bývalé Vysoké školy strojní a elektrotechnické. V současnosti se univerzita skládá z osmi fakult: fakulta aplikovaných věd, ekonomická, elektrotechnická, filozofická, pedagogická, právnická, strojní a zdravotnických studií.  
V Plzeňském kraji působí 63 středních škol, z nichž nejvíce v krajském městě. V Plzni také sídlí dvě vysoké školy: [[Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni]], která byla založena v roce [[1945]] dekretem [[Edvard Beneš|prezidenta Beneše]], a [[Západočeská univerzita v Plzni|Západočeská univerzita]] (ZČU), která vznikla v roce [[1991]] transformací bývalé Vysoké školy strojní a elektrotechnické. V současnosti se univerzita skládá z osmi fakult: fakulta aplikovaných věd, ekonomická, elektrotechnická, filozofická, pedagogická, právnická, strojní a zdravotnických studií.  
Řádka 135: Řádka 134:
== Příroda ==
== Příroda ==
-
[[Soubor:Černé jezero - eastern bank.jpg|left|thumb|[[Černé jezero]] v [[Národní park Šumava|Národním parku Šumava]]]]
+
[[Soubor:Černé jezero - eastern bank.jpg|thumb|230px|[[Černé jezero]] v [[Národní park Šumava|Národním parku Šumava]]]]
Podstatnou část kraje vyplňuje [[Plzeňská pahorkatina]], na severovýchodě se nachází [[Plzeňská kotlina]] a ze Středočeského kraje sem zasahují [[Brdská vrchovina|Brdy]]. Nejvýše sahají pohraniční hory [[Český les]] a část [[Šumava|Šumavy]]. Na Šumavě leží i nejvyšší bod kraje [[Velká Mokrůvka]].
Podstatnou část kraje vyplňuje [[Plzeňská pahorkatina]], na severovýchodě se nachází [[Plzeňská kotlina]] a ze Středočeského kraje sem zasahují [[Brdská vrchovina|Brdy]]. Nejvýše sahají pohraniční hory [[Český les]] a část [[Šumava|Šumavy]]. Na Šumavě leží i nejvyšší bod kraje [[Velká Mokrůvka]].
Řádka 144: Řádka 143:
== Historické památky ==
== Historické památky ==
-
[[Image:Kladruby5.JPG|thumb|[[Kladrubský klášter]] s unkátním kostelem Nanebevzetí Panny Marie, jehož podoba je dílem [[Jan Blažej Santini-Aichel|Jana Blažeje Santiniho]]]]
+
[[File:Kladruby5.JPG|thumb|230px|[[Kladrubský klášter]] s unkátním kostelem Nanebevzetí Panny Marie, jehož podoba je dílem Jana Blažeje Santiniho]]
V kraji se nachází stovky historických památek, z nichž mezi nejnavštěvovanější patří zámky [[Horšovský Týn (zámek)|Horšovský Týn]], [[Kozel (zámek)|Kozel]], [[Manětín (zámek)|Manětín]], [[Nebílovy (zámek)|Nebílovy]], [[Zbiroh (zámek)|Zbiroh]] a hrady [[Rabí (hrad)|Rabí]], [[Radyně (hrad)|Radyně]], [[Švihov (hrad)|Švihov]] nebo [[Velhartice (hrad)|Velhartice]].  
V kraji se nachází stovky historických památek, z nichž mezi nejnavštěvovanější patří zámky [[Horšovský Týn (zámek)|Horšovský Týn]], [[Kozel (zámek)|Kozel]], [[Manětín (zámek)|Manětín]], [[Nebílovy (zámek)|Nebílovy]], [[Zbiroh (zámek)|Zbiroh]] a hrady [[Rabí (hrad)|Rabí]], [[Radyně (hrad)|Radyně]], [[Švihov (hrad)|Švihov]] nebo [[Velhartice (hrad)|Velhartice]].  
Řádka 165: Řádka 164:
* [http://www.regionplzen.cz Plzeňský informační server]
* [http://www.regionplzen.cz Plzeňský informační server]
-
{{Plzeňský kraj}}{{Česko}}
+
 
-
{{Commonscat|Plzeň Region}}{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Commonscat|Plzeň Region}}{{Česko}}{{Plzeňský kraj}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:České kraje]]
[[Kategorie:České kraje]]
-
[[Kategorie:Plzeňský kraj]]
+
[[Kategorie:Plzeňský kraj| ]]
[[Kategorie:Čechy]]
[[Kategorie:Čechy]]
[[Kategorie:Český lev ve znaku]]
[[Kategorie:Český lev ve znaku]]

Aktuální verze z 20. 12. 2021, 18:41

Mapa území obcí a okresů kraje (4.1. 2007)

Plzeňský kraj leží na jihozápadě Čech. Na severozápadě sousedí s Karlovarským krajem, na severu má kratičký úsek společné hranice s Ústeckým krajem, na severovýchodě hraničí se Středočeským krajem, na jihovýchodě s Jihočeským krajem. Nejdelší úsek společné hranice má s německou spolkovou zemí Bavorsko (Bayern) na jihozápadě.

Obsah

Administrativní členění

Okresy

Na území kraje se nachází sedm okresů se šesti okresními městy, dva okresy sídlí v krajském městě Plzni.

Okres Počet obyvatel Rozloha Hust. zal. Počet obcí
Domažlice (DO) 59 838 1 123,46 53 85
Klatovy (KT) 88 438 1 945,69 45 94
Plzeň-jih (PJ) 59 829 990,04 60 90
Plzeň-město (PM) 181 634 261,46 695 15
Plzeň-sever (PS) 73 292 1 286,79 57 98
Rokycany (RO) 46 857 575,11 81 68
Tachov (TC) 52 895 1 378,68 38 51

Správní obvody obcí s rozšířenou působností

Okresní úřady v Česku však 31. prosince 2002 ukončily svoji činnost. Území samosprávných krajů se od 1. ledna 2003 člení pro účely přenesené státní správy na správní obvody obcí s rozšířenou působností a ty se dále člení na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem. Kromě Plzně, která je statutárním městem od roku 1990, vykonává rozšířenou působnost státní správu v Plzeňském kraji dalších 14 obcí.

Okresy jsou nadále jednotkami územního členění státu a obvody okresních soudů a některých dalších státních institucí.

Seznam měst a obcí s rozšířenou působností

Obyvatelstvo

Ačkoli je Plzeňský kraj rozlohou v Česku třetí největší, počtem obyvatel je až devátý a hustota zalidnění je druhá nejnižší v zemi (po Jihočeském kraji). V kraji je minimum středně velkých měst. Na metropolitní Plzeň navazují drobné vesnice, 4/5 rozlohy kraje (a 30 % obyvatelstva) tvoří katastry obcí do 2000 obyvatel.

Ekonomika

Areál plzeňského pivovaru Prazdroj

Plzeňský kraj patří mezi průměrně ekonomicky rozvinuté kraje. Na tvorbě hrubého domácího produktu České republiky se podílí cca 5,5 % a v podílu tvorby HDP na obyvatele zaujímá mezi kraji páté místo, především díky ekonomické výkonnosti města Plzně, která dle odhadů vytváří téměř dvě třetiny celkového HDP Plzeňského kraje.

V kraji působí řady významných firem z oblasti strojírenství (např. Škoda Plzeň), výroby alkoholických nápojů (Bohemia Sekt Starý Plzenec, Stock Plzeň, Pivovar Prazdroj), keramické výroby, energetiky (Plzeňská teplárenská, Plzeňská energetika). V kraji působí také řady zemědělských firem a společností v oblasti obchodu a služeb.

Doprava

Budová hlavního nádraží v Plzni

Krajem prochází důležitá dálnice D5Prahy kolem Plzně do Bavorska. Další důležité silnice vedou do Strakonic, do Karlových Varů, do Stříbra a do Mostu.

Město Plzeň je i důležitý železniční uzel, ve kterém se sbíhají trati do Rokycan a Prahy, do Mladotic, Žatce a Mostu, do Mariánských Lázni a Chebu, do Nýřan a Domažlic, do Klatov, do Nepomuku, Strakonic a Českých Budějovic.

V Plzeňské aglomeraci funguje integrovaný dopravní systém Integrovaná doprava Plzeňska.[1]

Věda a vzdělání

Budová Právnické fakulty Západočeské univerzity v Sadech Pětatřicátníků v centru Plzně

V Plzeňském kraji působí 63 středních škol, z nichž nejvíce v krajském městě. V Plzni také sídlí dvě vysoké školy: Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni, která byla založena v roce 1945 dekretem prezidenta Beneše, a Západočeská univerzita (ZČU), která vznikla v roce 1991 transformací bývalé Vysoké školy strojní a elektrotechnické. V současnosti se univerzita skládá z osmi fakult: fakulta aplikovaných věd, ekonomická, elektrotechnická, filozofická, pedagogická, právnická, strojní a zdravotnických studií.

V Plzni působí také výzkumný ústav Škoda spojený se stejnojmennou firmou.

Zemědělství

Nejlepší podmínky pro zemědělství jsou v Plzeňské kotlině, tam se pěstují převážně obilniny. Plzeňský kraj patří také k významným producentům řepky. Dobrých vlastností travních porostů ve vyšších polohách se k pasteveckému chovu zatím plně nevyužívá.

Průmysl

Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví zastoupená v Plzeňském kraji patří strojírenství, potravinářství, průmysl stavebních hmot a keramiky, výroba a distribuce energií, hutnictví. Společnosti s účastí zahraničního kapitálu představují cca 3,4% podíl na celkovém počtu průmyslových podniků v kraji, tato hodnota dvojnásobně převyšuje celorepublikový průměr. Kraj patří v rámci Česka k oblastem s dlouhodobě nižší mírou nezaměstnanosti, která se pohybuje okolo 7 %.

Nerostné suroviny

K nejvýznamnějším nerostným surovinám Plzeňského kraje patří kaolin používaný k výrobě porcelánu.Jeden z rozsáhlých povrchových lomů se nachází u Kaznějova.

Příroda

Podstatnou část kraje vyplňuje Plzeňská pahorkatina, na severovýchodě se nachází Plzeňská kotlina a ze Středočeského kraje sem zasahují Brdy. Nejvýše sahají pohraniční hory Český les a část Šumavy. Na Šumavě leží i nejvyšší bod kraje Velká Mokrůvka.

Nejdůležitějším chráněným územím je Národní park Šumava, jehož část do Plzeňského kraje zasahuje. V kraji jsou i další chráněné krajinné oblasti, přírodní parky a 162 maloplošných chráněných území.

Vodstvo

Většinu území kraje odvodňuje Berounka, která vzniká v Plzni soutokem Radbuzy a Mže. Část Klatovska a Sušicko odvodňuje Otava. Obě povodí náleží k úmoří Severního moře. Na území kraje je řada jezer – ledovcová Černé jezero, Čertovo jezero, Prášilské jezero, Laka a hrazené Odlezelské jezero.

Historické památky

Kladrubský klášter s unkátním kostelem Nanebevzetí Panny Marie, jehož podoba je dílem Jana Blažeje Santiniho

V kraji se nachází stovky historických památek, z nichž mezi nejnavštěvovanější patří zámky Horšovský Týn, Kozel, Manětín, Nebílovy, Zbiroh a hrady Rabí, Radyně, Švihov nebo Velhartice.

V regionu působil i významný barokní architekt Jan Blažej Santini-Aichel, z jehož díla v kraji zůstala celá řada významných staveb a turisté je kvůli nim navštěvují např. Klášter Plasy nebo Kladrubský klášter.

Související články

Reference

  1. Integrovaná doprava Plzeňska - IDP

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Plzeňský kraj
  Administrativní dělení České republiky
Územní kraje v České republice

Praha (samostatná územní jednotka na úrovni kraje) • Středočeský kraj (Praha) • Jihočeský kraj (České Budějovice) • Západočeský kraj (Plzeň) •
Severočeský kraj (Ústí nad Labem) • Východočeský kraj (Hradec Králové) • Jihomoravský kraj (Brno) • Severomoravský kraj (Ostrava)

Samosprávné kraje v České republice

Hlavní město PrahaStředočeský kraj (Praha) • Jihočeský kraj (České Budějovice) • Plzeňský kraj (Plzeň) • Karlovarský kraj (Karlovy Vary) • Ústecký kraj (Ústí nad Labem) •
Liberecký (Liberec) • Královéhradecký kraj (Hradec Králové) • Pardubický kraj (Pardubice) • Kraj Vysočina (Jihlava) • Jihomoravský kraj (Brno) •
Olomoucký kraj (Olomouc) • Moravskoslezský kraj (Ostrava) • Zlínský kraj (Zlín)

          Plzeňský kraj
Okresy kraje:

Domažlice • Klatovy • Plzeň-jih • Plzeň-město • Plzeň-sever • Rokycany • Tachov

   Největší města:

Plzeň • Klatovy • Rokycany • Tachov • Sušice • Domažlice • Stříbro • Nýřany • Přeštice • Dobřany