Šumperk

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 7. 5. 2021, 11:48

Radnice na Náměstí Míru (2020)

Šumperk (německy Mährisch Schönberg) je město ležící na řece Desná na jihozápadním okraji Jeseníků. Jelikož leží na křižovatce cest a železničních tratí umožňujících přístup do různých částí Jeseníků, bývá nazýván „Brána Jeseníků“.

• Ke dni 1.1. 2020 zde žilo 25 452 obyvatel.

Dějiny města

Šumperk roku 1864

Založení města Šumperka spadá do období vrcholu tzv. velké kolonizace 13. století. Exaktní datum založení není bohužel známo, jelikož se zakládací listina nedochovala. Historikové ovšem vymezili možné založení města mezi léta 1269 až 1276; první zmínka o městu se poté datuje k roku 1281.

Záhy po založení samotného města lokátorem se svými druhy, kterých bylo patrně 68, se v Šumperku na trvalo usadil Dominikánský řád, který si zde v roce 1293 na okraji města založil svůj klášter, ke kterému příslušel i kostel Zvěstování Panny Marie.

Šumperk se již od svých prvopočátků spojenou s těžbou kovů poměrně rychle rozvíjel. Ale v průběhu 14. století se markraběcí majetek postupně rozpadal a tak se roce 1340 šumperské zboží ocitlo v zástavě mocného rodu pánů z Lipé. Avšak již roku 1352 držel Šumperk ve svých rukou zpět markrabě Jan. Jeho syn Jošt Lucemburský udělil poté v roce 1391 městu řadu práv a výsad mj. i mílové právo, které postavily město takřka na úroveň měst královských.

V 15. století se na šumperském hradě usadil Jiří Tunkl z Brníčka, který nabídl své sídlo ke konání tzv. Šumperského sněmu, kdy byla dne 4. června 1490 moravskými a slezskými stavy podpořena a následně odsouhlasena kandidatura Vladislava Jagellonského na český trůn. Na pozadí těchto událostí zažívalo město nevídaný řemeslný rozkvět; vždyť roku 1442 byl uznán cech soukeníků a o rovných třicet let později i cech plátenický, vše díky dlouholeté tradici pěstování lnu a chovu ovcí.

V roce 1507 Šumperk získali do svého vlastnictví Žerotínové (dnes Zierotínové), kteří z něj učinili své reprezentativní rodové sídlo. Za panování Petra ze Zierotína byl původní hrad přebudován v renesanční zámek, po požáru v roce 1513 byl mj. opraven klášter i s kostelem a vztyčeny hradby po celém obvodu města. Hospodářská síla dále nabývala na svých rozměrech, což vyústilo ve spor mezi měšťany a chamtivými Petrem ml. a Janem ze Zierotína. Ze sporu nakonec vyšli vítězně měšťané, navíc se stal Šumperk královským komorním městem a Zierotínové se natrvalo přestěhovali do Velkých Losin.

Následující krátké období svobody a prosperity bylo ukončeno listopadem 1620 a jeho událost bitva na Bílé hoře. Šumperk tak za aktivní podporu českých stavů upadl roku 1622 do liechenštejnského poddanství se všemi důsledky rekatolizace. Ve svém průběhu se ale třicetiletá válka města výrazněji nedotkla, kromě roku 1643 a invaze švédských vojsk, která město prakticky vyplenila a rozvrátila v morálce, z čehož se ale šumperští brzo vzpamatovali, i když jejich snažení zpřetrhal velký požár v roce 1669. Hrůzy 17. století poté dovršily nechvalně proslulé čarodějnické procesy z let 1679 až 1694, kterým padlo za oběť na 25 lidí ze Šumperka v čele s děkanem jménem Kryštof Alois Lautner, Jindřichem Peškem (který se stal jedinou nepokořenou obětí) a rodinou Kašpara Sattlera.

Z těchto katastrof se město postupně vzpamatovávalo v průběhu první poloviny 18. století, čemuž dopomohl i zájem vrchnosti o zemědělské podnikání ve větším měřítku, od čehož byl jen malý krůček k návratu k tradici textilního podnikání. Manufakturní způsob produkce šířící se Evropou zasáhl v 80. letech 18. století i Šumperk, díky tomu se tak zde vyráběl damašek, mezulán, plyš, samet, trip (lesklá látka na sváteční oblečení vyráběná pouze v Šumperku) a manšestr.

S nezadržitelným příchodem průmyslové revoluce zavítali a v Šumperku se trvale usadili bohatí a významní vídenští obchodníci a podnikatelé, kteří na předměstí zakládali početné textilní továrny (na přelomu 19. a 20. století bylo ve městě na 20 velkých a středně velkých textilních továren) a v samotném městě si od významných architektů (např. Theofil von Hansen nebo Josef a Anton Drexler) nechávali stavět honosné paláce po architektonickém vzoru hlavního města monarchie – Vídně. To s sebou přineslo i lichotivé označení „Malá Vídeň“ a dynamickou expanzi do předměstí.

Dějiny Šumperka ve 20. století byly negativně poznamenány odsunem drtivé většiny německy mluvícího obyvatelstva v roce 1945 a okupací sovětským vojskem po roce 1968. Od této doby historické jádro města pustlo a samotné město stále více zahlcovala prefabrikovaná výstavba. Obrat přišel po sametové revoluci, kdy historické centrum bylo Ministerstvem kultury prohlášeno za městskou památkovou zónu a město se tak začalo proměňovat do lepšího vzhledu. V současné době žije v Šumperku, který je často nazýván jako „Brána Jeseníků“, zhruba 28 000 obyvatel.

Zajímavosti

Související informace můžete najít také v článku: Kulturní památky města Šumperk

• kostel svatého Ducha
• evangelický kostel
• kostel sv. Barbory
• kostel sv. Jana Evangelisty
• kostel Zvěstování Panny Marie
• kostel sv. Jana Křtitele
• Městská památková zóna Šumperk
• Vlastivědné muzeum Šumperk - Hlavní třída 22
• CHKO Jeseníky (začíná asi 3 km východně od města)
• Šumperský dětský sbor
• Obecně prospěšná společnost PONTIS Šumperk o.p.s.
• Šumperské Divadlo
• Šumperská Radnice
• Lavička vzkazů

Galerie

Evangelický kostel (1874)	Hřbitovní kostel sv. Barbory	Městské divadlo
Radnice v Šumperku	Hlavní třída, vlevo budova Městského divadla	Část hlavní třídy: "Točák"

Katastrální území

• Horní Temenice
• Dolní Temenice
• Šumperk

Známé osobnosti

Viz Seznam šumperských osobností.

Partnerská města

• Bad Hersfeld, Německo
• Maarssen, Nizozemsko
• Nysa, Polsko
• Prievidza, Slovensko
• Vaasa, Finsko
• Ebreichsdorf, Rakousko
• Mikulov, Česká republika
• Polotsk, Bělorusko

Související články

• Městská autobusová doprava v Šumperku

Externí odkazy

• Ofic. stránky úřadu
• Rezervační a informační systém
• Turistický portál pro okres Šumperk