V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Len

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(++)
 
Řádka 1: Řádka 1:
-
{{různé významy|tento=textilním vláknu|druhý=botanickém rodu rostlin|stránka=len (rod)}}
+
: ''Tento článek je o textilním vláknu. O botanickém rodu rostlin pojednává článek'': [[Len (rod)]].
-
[[Soubor:Leinen.jpg|thumbnail|150px|Lněné pole v květu (s vlčími máky v popředí)]]
+
[[Soubor:Grand-Reng JPG02.jpg|thumb|240px|Lněné pole v květu (s vlčími máky v popředí)]]
'''Lněné textilní vlákno''' se získává ze stonku [[len setý|lnu setého]] (lat.: Linum usitatissimum L.). V surovém lnu tvoří jednotlivá 20 – 50 mm dlouhá vlákna svazek o délce 50 – 90 cm.
'''Lněné textilní vlákno''' se získává ze stonku [[len setý|lnu setého]] (lat.: Linum usitatissimum L.). V surovém lnu tvoří jednotlivá 20 – 50 mm dlouhá vlákna svazek o délce 50 – 90 cm.
== Vývoj od pradávna po dnešek ==
== Vývoj od pradávna po dnešek ==
Řádka 7: Řádka 7:
<ref>Statistika FAO 2009 (anglicky): http://www.naturalfibres2009.org/en/fibres/flax.html</ref> V ČR bylo v roce [[2007]] zaznamenáno 700 ha.<ref>Produkce lnu 2007 v ČR:
<ref>Statistika FAO 2009 (anglicky): http://www.naturalfibres2009.org/en/fibres/flax.html</ref> V ČR bylo v roce [[2007]] zaznamenáno 700 ha.<ref>Produkce lnu 2007 v ČR:
http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/engt/DF004CB70E/$File/21020802.pdf</ref>
http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/engt/DF004CB70E/$File/21020802.pdf</ref>
-
[[Soubor:Drhlen.jpg|thumbnail|150px|Drhlen - hustý železný hřeben, který sloužil k ručnímu odsemeňování lnu]]
+
[[Soubor:Drhlen.jpg|thumb|240px|Drhlen - hustý železný hřeben, který sloužil k ručnímu odsemeňování lnu]]
Například v roce [[2003]] se v EU získlalo ze 102 000 hektarů cca 190 000 tun vláken, ze kterých bylo použito:
Například v roce [[2003]] se v EU získlalo ze 102 000 hektarů cca 190 000 tun vláken, ze kterých bylo použito:
-
{|cellpadding=0 border=1 class="wikitable"
+
{| cellpadding=0 border=1 class="wikitable"
|'''%'''
|'''%'''
|'''Účel''' <ref>Použití vláken:http://www.nova-institut.de/pdf/08-01-Flachs-Hanf_Buch_Carus_et_al.pdf (str. 40, německy)</ref>  
|'''Účel''' <ref>Použití vláken:http://www.nova-institut.de/pdf/08-01-Flachs-Hanf_Buch_Carus_et_al.pdf (str. 40, německy)</ref>  
Řádka 46: Řádka 46:
Výrobky ze lnu mají studený omak, dobře snášejí praní, ale mají silný sklon k [[Nemačkavá úprava textilií|mačkavosti]].<ref>Vlastnosti lněných vláken: http://skripta.ft.tul.cz/list_pre.cgi?predmet=5&skripta=18&pro=</ref>
Výrobky ze lnu mají studený omak, dobře snášejí praní, ale mají silný sklon k [[Nemačkavá úprava textilií|mačkavosti]].<ref>Vlastnosti lněných vláken: http://skripta.ft.tul.cz/list_pre.cgi?predmet=5&skripta=18&pro=</ref>
== Zpracování lnu ==
== Zpracování lnu ==
-
[[Soubor:Lingarner.jpg|thumbnail|150px|Svazky vláken po vochlování]]
+
[[Soubor:Flachs 2009.jpg|thumb|240px|Vlákna před potěráním]]
 +
[[Soubor:Phormium tenax - Jardim Botânico de São Paulo - IMG 0246.jpg|thumb|240px|Svazky vláken po vochlování]]
K výrobě příze se vlákna lnu musí ojednotit přípravnou procedurou (trhání – rosení nebo máčení – odsemeňování a lámání stonků – potěrání –[[ vochlování]]). K výrobě lněné příze se pak dá použít jen asi 10 % vláken, zbytek je [[koudel]] (k výrobě hrubších přízí), [[pazdeří]] a odpady.
K výrobě příze se vlákna lnu musí ojednotit přípravnou procedurou (trhání – rosení nebo máčení – odsemeňování a lámání stonků – potěrání –[[ vochlování]]). K výrobě lněné příze se pak dá použít jen asi 10 % vláken, zbytek je [[koudel]] (k výrobě hrubších přízí), [[pazdeří]] a odpady.
Další výrobní postup v přádelně:
Další výrobní postup v přádelně:
Řádka 58: Řádka 59:
Lněné příze jsou o 20-30 % pevnější než příze z bavlny a za mokra se jejich pevnost zvyšuje o dalších 30 %. Typická je nestejnoměrnost („lněný“ vzhled ve tkanině), tvrdý omak a malá tažnost (2-5 %).  
Lněné příze jsou o 20-30 % pevnější než příze z bavlny a za mokra se jejich pevnost zvyšuje o dalších 30 %. Typická je nestejnoměrnost („lněný“ vzhled ve tkanině), tvrdý omak a malá tažnost (2-5 %).  
[[tkanina|Tkaniny]] se vyrábí nejčastěji v [[plátno (vazba)|plátnové]] nebo [[kepr (vazba)|képrové vazbě]], známé jsou však i výrobky z [[Žakárové vzorování textilií|žakarových strojů]]. Na osnovu se dají použít jen velmi stejnoměrné, drahé příze, proto se ve tkaninách nejčastěji kombinuje lněný útek s bavlněnou osnovou.<ref>Použití lněných přízí (německy): http://www.die-leinenweber.de/lexikon_der_leinengewebe_111.html</ref>
[[tkanina|Tkaniny]] se vyrábí nejčastěji v [[plátno (vazba)|plátnové]] nebo [[kepr (vazba)|képrové vazbě]], známé jsou však i výrobky z [[Žakárové vzorování textilií|žakarových strojů]]. Na osnovu se dají použít jen velmi stejnoměrné, drahé příze, proto se ve tkaninách nejčastěji kombinuje lněný útek s bavlněnou osnovou.<ref>Použití lněných přízí (německy): http://www.die-leinenweber.de/lexikon_der_leinengewebe_111.html</ref>
-
[[Soubor:Hemstitch.jpg|thumbnail|150px|Lněný ubrus]]  
+
[[Soubor:Hemstitch.jpg|thumb|240px|Lněný ubrus]]  
== Použití tkanin ==
== Použití tkanin ==
Lněné a směsové tkaniny se používají na letní svrchní ošacení a letní obuv, na dekorace, malířské plátno a vazbu knih. Tradiční prostěradla, ubrusy a utěrky z lněných tkanin jsou stále častěji nahrazovány levnějšími výrobky z [[bavlna|bavlny]] a umělých vláken.  
Lněné a směsové tkaniny se používají na letní svrchní ošacení a letní obuv, na dekorace, malířské plátno a vazbu knih. Tradiční prostěradla, ubrusy a utěrky z lněných tkanin jsou stále častěji nahrazovány levnějšími výrobky z [[bavlna|bavlny]] a umělých vláken.  
Řádka 75: Řádka 76:
== Reference ==
== Reference ==
<references/>
<references/>
 +
{{Článek z Wikipedie}}
{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Textilní vlákna]]
[[Kategorie:Textilní vlákna]]
[[Kategorie:Lýková vlákna]]
[[Kategorie:Lýková vlákna]]

Aktuální verze z 23. 3. 2021, 14:45

Tento článek je o textilním vláknu. O botanickém rodu rostlin pojednává článek: Len (rod).
Lněné pole v květu (s vlčími máky v popředí)

Lněné textilní vlákno se získává ze stonku lnu setého (lat.: Linum usitatissimum L.). V surovém lnu tvoří jednotlivá 20 – 50 mm dlouhá vlákna svazek o délce 50 – 90 cm.

Obsah

Vývoj od pradávna po dnešek

Nejstarší nálezy lněných výrobků pochází asi ze 7. tisíciletí před n.l. podle některých údajů z Jižní Ameriky, podle jiných z Íránu. Do Evropy se len dostal asi o 4 tisíce let později (nález ve Švýcarsku). Na konci 18. století se len v Evropě s 18 % (vlna 78 %) významně podílel na celkové spotřebě textilních vláken.[1] V roce 2009 se celosvětová roční produkce lněných vláken (včetně koudele) dala odhadnout na 0,5 milionu tun (asi 0,6 % všech textilních vláken). Čína se na výsledku podílela 50 % a EU 47 %. [2] Z celosvětové osevní plochy setého lnu (cca 320 000 ha) připadlo na EU v posledních letech necelých 40 %, [3] V ČR bylo v roce 2007 zaznamenáno 700 ha.[4]

Drhlen - hustý železný hřeben, který sloužil k ručnímu odsemeňování lnu

Například v roce 2003 se v EU získlalo ze 102 000 hektarů cca 190 000 tun vláken, ze kterých bylo použito:

% Účel [5] Výnos
v €/kg[6] 		Poznámka
61 na lněné příze 1,60 4/5 vláken na export do Číny
16 na výrobky z koudele 0,35 1/3 vláken na export do Číny
13 na výrobu papíru 0,17
9 na vrstvené hmoty 0,40
1 na netkané textilie 0,50

Vlastnosti

Elementární vlákno je v průměru o něco delší a s 5 – 8 cN/dtex pevnější než například bavlna. Pevnost za mokra se zvyšuje až o 20 %. Vlákna mají malou pružnost a dobrou vodivost tepla. Výrobky ze lnu mají studený omak, dobře snášejí praní, ale mají silný sklon k mačkavosti.[7]

Zpracování lnu

Vlákna před potěráním
Svazky vláken po vochlování

K výrobě příze se vlákna lnu musí ojednotit přípravnou procedurou (trhání – rosení nebo máčení – odsemeňování a lámání stonků – potěrání – vochlování). K výrobě lněné příze se pak dá použít jen asi 10 % vláken, zbytek je koudel (k výrobě hrubších přízí), pazdeří a odpady. Další výrobní postup v přádelně:

  • Posukování, často spojené se směsováním s chemickými vlákny (PES,VI) na strojích podobných jako na zpracování ovčí vlny
  • předpřádání na křídlovém stroji
  • dopřádání za mokra na prstencovém stroji (přást prochází před průtahovým ústrojím lázní o teplotě 50 – 70 °C).

Přást pro velmi jemné příze (až 17 tex) se před dopřádáním vyvařuje a bělí. Hotová příze (na perforovaných dutinkách) se před soukáním a skaním suší 7 – 8 hodin horkým vzduchem. Výroba lněné příze se v ČR stále méně vyplácí, mimo jiné proto, že je spojena s poměrně vysokým podílem lidské práce v nepříjemném prostředí. V posledních 20 letech se snížila roční produkce z 11 000 na 3800 tun (2005).

Vlastnosti a použití příze

Lněné příze jsou o 20-30 % pevnější než příze z bavlny a za mokra se jejich pevnost zvyšuje o dalších 30 %. Typická je nestejnoměrnost („lněný“ vzhled ve tkanině), tvrdý omak a malá tažnost (2-5 %). Tkaniny se vyrábí nejčastěji v plátnové nebo képrové vazbě, známé jsou však i výrobky z žakarových strojů. Na osnovu se dají použít jen velmi stejnoměrné, drahé příze, proto se ve tkaninách nejčastěji kombinuje lněný útek s bavlněnou osnovou.[8]

Lněný ubrus

Použití tkanin

Lněné a směsové tkaniny se používají na letní svrchní ošacení a letní obuv, na dekorace, malířské plátno a vazbu knih. Tradiční prostěradla, ubrusy a utěrky z lněných tkanin jsou stále častěji nahrazovány levnějšími výrobky z bavlny a umělých vláken. Menší část přízí se používá k výrobě obuvnických šicích nití.

Literatura

  • M.Carus u.a.: Studie zur Markt- und Konkurrenzsituation bei Naturfasern, Fachagentur Nachwachsende Rohstoffe e.V., Gülzow 2008, str. 16-45
  • Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 125-135, 499-530
  • Souček a kol.: Technologie přádelnictví, SNTL Praha 1986, str. 122-135
  • Statistická ročenka 1985, SNTL Praha, str. 408

Související články

Reference

  1. ↑ Historie lnu:http://www.nova-institut.de/pdf/08-01-Flachs-Hanf_Buch_Carus_et_al.pdf (str. 16, německy)
  2. ↑ Statistika FAO (anglicky): http://faostat.fao.org/site/567/DesktopDefault.aspx?PageID=567#ancor
  3. ↑ Statistika FAO 2009 (anglicky): http://www.naturalfibres2009.org/en/fibres/flax.html
  4. ↑ Produkce lnu 2007 v ČR: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/engt/DF004CB70E/$File/21020802.pdf
  5. ↑ Použití vláken:http://www.nova-institut.de/pdf/08-01-Flachs-Hanf_Buch_Carus_et_al.pdf (str. 40, německy)
  6. ↑ Výnosy v €/kg:http://www.nova-institut.de/pdf/08-01-Flachs-Hanf_Buch_Carus_et_al.pdf (str. 37, německy)
  7. ↑ Vlastnosti lněných vláken: http://skripta.ft.tul.cz/list_pre.cgi?predmet=5&skripta=18&pro=
  8. ↑ Použití lněných přízí (německy): http://www.die-leinenweber.de/lexikon_der_leinengewebe_111.html


Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Len“