Jindřichovice pod Smrkem
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(++) |
||
| Řádka 30: | Řádka 30: | ||
| starosta = Ing. [[Petr Pávek]] | | starosta = Ing. [[Petr Pávek]] | ||
| mapa = Image:Location of Czech city Nove Mesto pod Smrkem.png | | mapa = Image:Location of Czech city Nove Mesto pod Smrkem.png | ||
| - | }} | + | }}[[Soubor:Jindřichovice pod Smrkem, větrný mlýn (1).jpg|thumb|240px|Větrný mlýn v Žijícím skanzenu]] |
| + | [[Soubor:Jindřichovice pod Smrkem, hasičská zbrojnice (1).jpg|thumb|240px|Hasičská zbrojnice (2012)]] | ||
'''Jindřichovice pod Smrkem''' ([[němčina|německy]] {{cizojazyčně|de|''Heinersdorf an der Tafelfichte''}}) je název obce ležící na severu [[Čechy|Čech]], v [[liberecký kraj|libereckém kraji]], [[Okres Liberec|Okrese Liberec]]. Obec je jednou z nejznámějších vsí v oblasti [[Frýdlantský výběžek|frýdlantského výběžku]], leží zhruba 15 km od [[Frýdlant]]u a 35 km od [[Liberec|Liberce]]. Obcí protéká [[Jindřichovický potok]]. | '''Jindřichovice pod Smrkem''' ([[němčina|německy]] {{cizojazyčně|de|''Heinersdorf an der Tafelfichte''}}) je název obce ležící na severu [[Čechy|Čech]], v [[liberecký kraj|libereckém kraji]], [[Okres Liberec|Okrese Liberec]]. Obec je jednou z nejznámějších vsí v oblasti [[Frýdlantský výběžek|frýdlantského výběžku]], leží zhruba 15 km od [[Frýdlant]]u a 35 km od [[Liberec|Liberce]]. Obcí protéká [[Jindřichovický potok]]. | ||
| - | Obec má železniční spojení s [[Frýdlant]]em, s tím má i spojení silniční. Do obce jezdí autobusy z Liberce | + | * Ke dni 1. 1. 2020 zde žilo '''637''' obyvatel. |
| - | Je zde základní škola, školka, pošta, knihovna (nejlepší v ČR roku 2003) a muzeum. | + | |
| + | Obec má železniční spojení s [[Frýdlant]]em, s tím má i spojení silniční. Do obce jezdí autobusy z Liberce. Je zde základní škola, školka, pošta, knihovna (nejlepší v ČR roku 2003) a muzeum. | ||
| + | |||
Obec je dnes známá zejména díky aktivitám svého [[starosta|starosty]] Ing. [[Petr Pávek|Petra Pávka]]. Během jeho úřadování byla v obci postavena dvojice [[větrná elektrárna|větrných elektráren]], kotelna na [[biomasa|biomasu]], byla vydána vyhláška zakazující do obce vstup úředníkům bez předchozího ohlášení a ve spolupráci s libereckou [[Technická univerzita v Liberci|Technickou univerzitou]] bylo zřízeno Mezinárodní univerzitní a inovační centrum. | Obec je dnes známá zejména díky aktivitám svého [[starosta|starosty]] Ing. [[Petr Pávek|Petra Pávka]]. Během jeho úřadování byla v obci postavena dvojice [[větrná elektrárna|větrných elektráren]], kotelna na [[biomasa|biomasu]], byla vydána vyhláška zakazující do obce vstup úředníkům bez předchozího ohlášení a ve spolupráci s libereckou [[Technická univerzita v Liberci|Technickou univerzitou]] bylo zřízeno Mezinárodní univerzitní a inovační centrum. | ||
== Historie == | == Historie == | ||
Okolní kraj vlastnil od roku 1278 rod [[Biberštejnové|Biberštejnů]]. Někdy během jejich správy vznikla v panství také nevelká víska o přibližně 15 chalupách obývaných převážně dřevorubci. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1381, kdy je obec zmiňována jménem ''Heynrichsdorf ym gebirge gelegen''. Ve druhé polovině 13. století byl v tehdejší obci postaven kostel sv. Jakuba v románském slohu. | Okolní kraj vlastnil od roku 1278 rod [[Biberštejnové|Biberštejnů]]. Někdy během jejich správy vznikla v panství také nevelká víska o přibližně 15 chalupách obývaných převážně dřevorubci. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1381, kdy je obec zmiňována jménem ''Heynrichsdorf ym gebirge gelegen''. Ve druhé polovině 13. století byl v tehdejší obci postaven kostel sv. Jakuba v románském slohu. | ||
| - | [[Soubor:Jindřichovice Church.jpg|thumb| | + | |
| + | [[Soubor:Jindřichovice Church.jpg|thumb|240px|Ruiny kostela sv. Jakuba]] | ||
| + | 21. března 1431 se ze spanilé jízdy od [[Baltské moře|Baltu]] vracel oddíl husitských bojovníků pod vedením Jana Čapka ze Sán. Husité se o této osadě dozvěděli a rozhodli se zdejší obyvatele obrátit na svou víru. Ves zapálili a kostel pobořili, z tehdejších obyvatel přežili jen ti, kteří uprchli do okolních lesů. Tito uprchlíci založili novou osadu asi 1 km po proudu potoka. Ves zde založená se postupem času rozrůstala a dostala jméno ''Heinrichsdorf'' (Jindřichova ves). Roku 1600 měla 51 čísel popisných. | ||
| + | |||
Největší rozmach zažila obec na začátku [[20. století]]. Od 2. srpna [[1902]] mohli tamní obyvatelé využívat k dopravě [[železnice|železniční]] trať do českého vnitrozemí a hned roku 1903 se začalo s výstavbou přeshraniční trati do tehdejšího ''Friedebergu'' (dnes [[Mirsk]]). První vlak z tohoto místa dorazil do Jindřichovic 21. srpna [[1904]]. V obci bylo v té době 349 domků, v nich žilo 2440 obyvatel (2525 v roce [[1910]]). Obec byla v této době nazývána „Malá Vídeň“. Obyvatele obce a obcí okolních zaměstnávala především prosperující textilka E.Heintschel & spol. | Největší rozmach zažila obec na začátku [[20. století]]. Od 2. srpna [[1902]] mohli tamní obyvatelé využívat k dopravě [[železnice|železniční]] trať do českého vnitrozemí a hned roku 1903 se začalo s výstavbou přeshraniční trati do tehdejšího ''Friedebergu'' (dnes [[Mirsk]]). První vlak z tohoto místa dorazil do Jindřichovic 21. srpna [[1904]]. V obci bylo v té době 349 domků, v nich žilo 2440 obyvatel (2525 v roce [[1910]]). Obec byla v této době nazývána „Malá Vídeň“. Obyvatele obce a obcí okolních zaměstnávala především prosperující textilka E.Heintschel & spol. | ||
| + | |||
Od konce [[první světová válka|první světové války]] Jindřichovice ztrácely na důležitosti a vzrůstající nespokojenosti obyvatel využili [[Sudetoněmecká strana|henleinovci]] k posílení svých pozic. | Od konce [[první světová válka|první světové války]] Jindřichovice ztrácely na důležitosti a vzrůstající nespokojenosti obyvatel využili [[Sudetoněmecká strana|henleinovci]] k posílení svých pozic. | ||
Roku [[1938]] hlasovalo 1049 zdejších obyvatel pro připojení k Německu, proti byli pouze 4. Po skončení [[druhá světová válka|druhé světové války]] bylo [[Vysídlení Němců z Československa|odsunuto]] 551 Němců a přišlo 210 Čechů. Poválečný vývoj znamenal pro obec období úpadku. Textilní továrna se přeměnila na betonárku a poté na skladiště vlny, v šedesátých letech srovnala československá armáda se zemí veškeré momentálně nepoužívané stavby. | Roku [[1938]] hlasovalo 1049 zdejších obyvatel pro připojení k Německu, proti byli pouze 4. Po skončení [[druhá světová válka|druhé světové války]] bylo [[Vysídlení Němců z Československa|odsunuto]] 551 Němců a přišlo 210 Čechů. Poválečný vývoj znamenal pro obec období úpadku. Textilní továrna se přeměnila na betonárku a poté na skladiště vlny, v šedesátých letech srovnala československá armáda se zemí veškeré momentálně nepoužívané stavby. | ||
| Řádka 53: | Řádka 60: | ||
[[12. červenec|12. července]] [[1999]] získala obec od předsedy [[Parlament České republiky|parlamentu]] znak a prapor a na počest této události se tam pravidelně konají '''Jindřichovické dny'''. Na znaku obce se v horní části nacházejí [[smrk]]ové větvičky symbolizující tu část názvu, která říká „pod [[Smrk (Jizerské hory)|Smrkem]]“, pod nimi je [[jelen]]í paroh z erbu [[Biberštejnové|Biberštejnů]]. List [[prapor]]u tvoří zelené [[karé]] nad žlutým čtvercovým polem a dva vodorovné pruhy: žlutý a zelený. V karé pak je žlutá smrková větvička, ve žlutém poli je červený, do kruhu stočený jelení paroh. | [[12. červenec|12. července]] [[1999]] získala obec od předsedy [[Parlament České republiky|parlamentu]] znak a prapor a na počest této události se tam pravidelně konají '''Jindřichovické dny'''. Na znaku obce se v horní části nacházejí [[smrk]]ové větvičky symbolizující tu část názvu, která říká „pod [[Smrk (Jizerské hory)|Smrkem]]“, pod nimi je [[jelen]]í paroh z erbu [[Biberštejnové|Biberštejnů]]. List [[prapor]]u tvoří zelené [[karé]] nad žlutým čtvercovým polem a dva vodorovné pruhy: žlutý a zelený. V karé pak je žlutá smrková větvička, ve žlutém poli je červený, do kruhu stočený jelení paroh. | ||
== Projekt větrných elektráren == | == Projekt větrných elektráren == | ||
| - | [[Soubor:Jindřichovice Wind.jpg|thumb| | + | [[Soubor:Jindřichovice Wind.jpg|thumb|240px|Jindřichovické větrné elektrárny]] |
| - | + | [[20. srpen|20. srpna]] [[2003]] byla v Jindřichovicích zprovozněna farma ze dvou [[větrná elektrárna|větrných elektráren]], osazených jednotkami Enercon E-40/6.44 o celkovém nominálním výkonu 2x 600 kW. Projekt s investičními náklady 62 miliónů korun (t.j. 51 650 Kč/kW) byl z významné části (53 miliónů Kč) financován Státním fondem životního prostředí formou nevratné [[dotace]] (27,9 miliónů) a nízkoúročené půjčky (24,8 miliónů). O přidělení dotace rozhodl osobně ministr ŽP [[Libor Ambrozek]] <ref>[http://www.sfzp.cz/decision_detail.jsp?decisionId=8670291 Státní fond životního prostření: Rozhodnutí ministra ŽP]</ref>. Náklady na vybudování farmy byly způsobeny potřebou vybudování základů, manipulačních ploch, přípojky do VN 22 kV a dopravy jeřábů.<ref>[http://energie.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=1592 Dalibor Skácel, ''Větrné elektrárny v Jindřichovicích pod Smrkem'', www.tzb-info.cz, 26.8.2003]</ref><ref>[http://www.jindrichovice.cz/doc/207_1.jpg Náklady výstavby, webové stránky Jindřichovic]</ref> | |
| + | |||
Za rok 2004 byla celková výroba 1 228,4 MWh <ref>[http://jindrichovice.cz/www/basic.php?section=article&art_id=198&art_lang=cz Ekonomická bilance VE Jindřichovice pod Smrkem za rok 2004]</ref>, což představuje [[koeficient ročního využití]] 11,7 %. Novější data o výrobě VE nejsou na oficiálních stránkách zveřejňována.<br /> | Za rok 2004 byla celková výroba 1 228,4 MWh <ref>[http://jindrichovice.cz/www/basic.php?section=article&art_id=198&art_lang=cz Ekonomická bilance VE Jindřichovice pod Smrkem za rok 2004]</ref>, což představuje [[koeficient ročního využití]] 11,7 %. Novější data o výrobě VE nejsou na oficiálních stránkách zveřejňována.<br /> | ||
Za rok 2005 klesla výroba na 1 085 MWh (využití 10,3 %) a zisk meziročně klesl z 955 tis. na cca 360 tis. Kč.<ref>[http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=1218414 Obecní větrné elektrárny v Jindřichovicích loni vyrobily méně elektřiny]</ref> | Za rok 2005 klesla výroba na 1 085 MWh (využití 10,3 %) a zisk meziročně klesl z 955 tis. na cca 360 tis. Kč.<ref>[http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=1218414 Obecní větrné elektrárny v Jindřichovicích loni vyrobily méně elektřiny]</ref> | ||
| Řádka 62: | Řádka 70: | ||
[http://www.rychtrovka.cz/dokumentace/42_2.pdf], [http://www.rychtrovka.cz/dokumentace/43_2.pdf], (data o výrobě, původně dostupná na webech Resecu a Jindřichovic, roční produkce je sumarizována do grafu vedle textu)). | [http://www.rychtrovka.cz/dokumentace/42_2.pdf], [http://www.rychtrovka.cz/dokumentace/43_2.pdf], (data o výrobě, původně dostupná na webech Resecu a Jindřichovic, roční produkce je sumarizována do grafu vedle textu)). | ||
| - | + | == Zdroje == | |
* Anděl, R.; Karpaš, R.: ''Frýdlantsko – Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor''. 555, Liberec, [[2002]], ISBN 80-86424-18-9 | * Anděl, R.; Karpaš, R.: ''Frýdlantsko – Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor''. 555, Liberec, [[2002]], ISBN 80-86424-18-9 | ||
| - | + | == Reference == | |
<references/> | <references/> | ||
| + | |||
<!-- HlavičkaObecNav --><br /> | <!-- HlavičkaObecNav --><br /> | ||
[[Dětřichovec]] | | [[Dětřichovec]] | | ||
'''Jindřichovice pod Smrkem''' | '''Jindřichovice pod Smrkem''' | ||
<!-- PatičkaObecNav --><br /> | <!-- PatičkaObecNav --><br /> | ||
| - | + | {{Commonscat|Jindřichovice pod Smrkem}}{{Okres Liberec}}{{Článek z Wikipedie}} | |
| - | {{ | + | [[Kategorie:Jindřichovice pod Smrkem| ]] |
[[Kategorie:Vesnice okresu Liberec]] | [[Kategorie:Vesnice okresu Liberec]] | ||
| + | [[Kategorie:Obce v okrese Liberec]] | ||
| + | [[Kategorie:Frýdlantsko]] | ||
| + | [[Kategorie:Mikroregion Secese]] | ||
| + | [[Kategorie:Obce v Euroregionu Nisa]] | ||
Aktuální verze z 13. 12. 2020, 23:15
.jpg)
.jpg)
Jindřichovice pod Smrkem (německy Heinersdorf an der Tafelfichte) je název obce ležící na severu Čech, v libereckém kraji, Okrese Liberec. Obec je jednou z nejznámějších vsí v oblasti frýdlantského výběžku, leží zhruba 15 km od Frýdlantu a 35 km od Liberce. Obcí protéká Jindřichovický potok.
- Ke dni 1. 1. 2020 zde žilo 637 obyvatel.
Obec má železniční spojení s Frýdlantem, s tím má i spojení silniční. Do obce jezdí autobusy z Liberce. Je zde základní škola, školka, pošta, knihovna (nejlepší v ČR roku 2003) a muzeum.
Obec je dnes známá zejména díky aktivitám svého starosty Ing. Petra Pávka. Během jeho úřadování byla v obci postavena dvojice větrných elektráren, kotelna na biomasu, byla vydána vyhláška zakazující do obce vstup úředníkům bez předchozího ohlášení a ve spolupráci s libereckou Technickou univerzitou bylo zřízeno Mezinárodní univerzitní a inovační centrum.
Obsah |
Historie
Okolní kraj vlastnil od roku 1278 rod Biberštejnů. Někdy během jejich správy vznikla v panství také nevelká víska o přibližně 15 chalupách obývaných převážně dřevorubci. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1381, kdy je obec zmiňována jménem Heynrichsdorf ym gebirge gelegen. Ve druhé polovině 13. století byl v tehdejší obci postaven kostel sv. Jakuba v románském slohu.
21. března 1431 se ze spanilé jízdy od Baltu vracel oddíl husitských bojovníků pod vedením Jana Čapka ze Sán. Husité se o této osadě dozvěděli a rozhodli se zdejší obyvatele obrátit na svou víru. Ves zapálili a kostel pobořili, z tehdejších obyvatel přežili jen ti, kteří uprchli do okolních lesů. Tito uprchlíci založili novou osadu asi 1 km po proudu potoka. Ves zde založená se postupem času rozrůstala a dostala jméno Heinrichsdorf (Jindřichova ves). Roku 1600 měla 51 čísel popisných.
Největší rozmach zažila obec na začátku 20. století. Od 2. srpna 1902 mohli tamní obyvatelé využívat k dopravě železniční trať do českého vnitrozemí a hned roku 1903 se začalo s výstavbou přeshraniční trati do tehdejšího Friedebergu (dnes Mirsk). První vlak z tohoto místa dorazil do Jindřichovic 21. srpna 1904. V obci bylo v té době 349 domků, v nich žilo 2440 obyvatel (2525 v roce 1910). Obec byla v této době nazývána „Malá Vídeň“. Obyvatele obce a obcí okolních zaměstnávala především prosperující textilka E.Heintschel & spol.
Od konce první světové války Jindřichovice ztrácely na důležitosti a vzrůstající nespokojenosti obyvatel využili henleinovci k posílení svých pozic. Roku 1938 hlasovalo 1049 zdejších obyvatel pro připojení k Německu, proti byli pouze 4. Po skončení druhé světové války bylo odsunuto 551 Němců a přišlo 210 Čechů. Poválečný vývoj znamenal pro obec období úpadku. Textilní továrna se přeměnila na betonárku a poté na skladiště vlny, v šedesátých letech srovnala československá armáda se zemí veškeré momentálně nepoužívané stavby. V roce 1960 se Jindřichovice rozšířily o Dětřichovec, 1.7.1980 byly připojeny k Novému Městu pod Smrkem, od kterého se odtrhly v roce 1990.
Části obce
- Jindřichovice pod Smrkem
- Dětřichovec
Zajímavosti a pamětihodnosti
- Dvě větrné elektrárny o nominálním výkonu 2x600 kW dodávají od 17. května 2003 elektřinu do veřejné sítě.
- Muzeum venkovského života před průmyslovou revolucí má ve sbírce řadu exponátů od velkých zemědělských strojů až po nádobí a nářadí denní potřeby používaných v minulosti.
- Větrný mlýn ze 30. let 20. století je jedním z exponátů muzea.
- Ruiny kostela sv. Jakuba
Znak a prapor obce
12. července 1999 získala obec od předsedy parlamentu znak a prapor a na počest této události se tam pravidelně konají Jindřichovické dny. Na znaku obce se v horní části nacházejí smrkové větvičky symbolizující tu část názvu, která říká „pod Smrkem“, pod nimi je jelení paroh z erbu Biberštejnů. List praporu tvoří zelené karé nad žlutým čtvercovým polem a dva vodorovné pruhy: žlutý a zelený. V karé pak je žlutá smrková větvička, ve žlutém poli je červený, do kruhu stočený jelení paroh.
Projekt větrných elektráren
20. srpna 2003 byla v Jindřichovicích zprovozněna farma ze dvou větrných elektráren, osazených jednotkami Enercon E-40/6.44 o celkovém nominálním výkonu 2x 600 kW. Projekt s investičními náklady 62 miliónů korun (t.j. 51 650 Kč/kW) byl z významné části (53 miliónů Kč) financován Státním fondem životního prostředí formou nevratné dotace (27,9 miliónů) a nízkoúročené půjčky (24,8 miliónů). O přidělení dotace rozhodl osobně ministr ŽP Libor Ambrozek [1]. Náklady na vybudování farmy byly způsobeny potřebou vybudování základů, manipulačních ploch, přípojky do VN 22 kV a dopravy jeřábů.[2][3]
Za rok 2004 byla celková výroba 1 228,4 MWh [4], což představuje koeficient ročního využití 11,7 %. Novější data o výrobě VE nejsou na oficiálních stránkách zveřejňována.
Za rok 2005 klesla výroba na 1 085 MWh (využití 10,3 %) a zisk meziročně klesl z 955 tis. na cca 360 tis. Kč.[5]
Kritika
Kritikové například porovnávají investičními náklady 62 miliónů korun (t.j. 51 650 Kč/kW) s JE Temelín. Obec si od prodeje vyrobené energie slibovala vysoké příjmy do svého rozpočtu, ale dlouhodobě dosahované tržby nedosahují ani 20% tržeb, odpovídajících instalovanému výkonu (viz [6] a dále např. [1], [2], (data o výrobě, původně dostupná na webech Resecu a Jindřichovic, roční produkce je sumarizována do grafu vedle textu)).
Zdroje
- Anděl, R.; Karpaš, R.: Frýdlantsko – Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor. 555, Liberec, 2002, ISBN 80-86424-18-9
Reference
- ↑ Státní fond životního prostření: Rozhodnutí ministra ŽP
- ↑ Dalibor Skácel, Větrné elektrárny v Jindřichovicích pod Smrkem, www.tzb-info.cz, 26.8.2003
- ↑ Náklady výstavby, webové stránky Jindřichovic
- ↑ Ekonomická bilance VE Jindřichovice pod Smrkem za rok 2004
- ↑ Obecní větrné elektrárny v Jindřichovicích loni vyrobily méně elektřiny
- ↑ Měsíční bilance VE Jindřichovice pod Smrkem 05/2003 – 06/2004
Dětřichovec |
Jindřichovice pod Smrkem
|
| Města a obce okresu Liberec |
|---|
|
Bílá • Bílý Kostel nad Nisou • Bílý Potok • Bulovka • Cetenov • Černousy • Český Dub • Čtveřín • Dětřichov • Dlouhý Most • Dolní Řasnice • Frýdlant • Habartice • Hejnice • Heřmanice • Hlavice • Hodkovice nad Mohelkou • Horní Řasnice • Hrádek nad Nisou • Chotyně • Chrastava • Jablonné v Podještědí • Janovice v Podještědí • Janův Důl • Jeřmanice • Jindřichovice pod Smrkem • Kobyly • Krásný Les • Kryštofovo Údolí • Křižany • Kunratice • Lázně Libverda • Lažany • Liberec • Mníšek • Nová Ves • Nové Město pod Smrkem • Oldřichov v Hájích • Osečná • Paceřice • Pěnčín • Pertoltice • Proseč pod Ještědem • Příšovice • Radimovice • Raspenava • Rynoltice • Soběslavice • Stráž nad Nisou • Světlá pod Ještědem • Svijanský Újezd • Svijany • Sychrov • Šimonovice • Višňová • Vlastibořice • Všelibice • Zdislava • Žďárek |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |