V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Šablona:Článek dne/2018/32

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Stránka Multimediaexpo.cz:Článek dne/2017/72 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2018/32: 2018)
m (Nahrazení textu „<noinclude>Kategorie:Článek DNE</noinclude>“ textem „<noinclude>Kategorie:Archiv Článků DNE</noinclude>“)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 1: Řádka 1:
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-
[[Soubor:SUN-Ultra40-2014-002.jpg|right|160px|Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.]]
+
[[Soubor:TRENCIN2007-113.jpg|right|160px|Hlavní dominantou Trenčína je Trenčínský&nbsp;hrad]]
-
'''[[FireWire]]''' ('''IEEE 1394''') je standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především [[SCSI]].
+
'''[[Slovensko]]''' je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě. Slovensko hraničí s [[Česká republika|Českem]] (252&nbsp;km) a [[Rakousko|Rakouskem]] (91&nbsp;km) na západě, s [[Maďarsko|Maďarskem]] (677&nbsp;km) na jihu, s&nbsp;[[Ukrajina|Ukrajinou]] (97&nbsp;km) na východě a s&nbsp;[[Polsko|Polskem]] (444&nbsp;km) na severu.  
-
V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE&nbsp;1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE&nbsp;1394b s rychlostí až 800&nbsp;Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový&nbsp;standard IEEE 1394c s rychlostí až 3&nbsp;200&nbsp;Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.
+
Ačkoliv Slovensko má svou kulturou, obyvatelstvem a jazykem velmi blízko k Česku, dějiny této země se neshodují s [[Dějiny Česka|českými]]. Slověni (pozdější Slováci) na rozdíl od Čechů nevytvořili po rozpadu Velké Moravy svébytný státní útvar. Od začátku 10. století až do&nbsp;roku&nbsp;[[1918]] bylo toto území součástí Uherského království, v němž vládnoucí vrstvu tvořili Maďaři, popř.&nbsp;pomaďarštění Slované (Slováci, Chorvati) a Románi (Rumuni, Valaši, Sikelové). [[Slovenština]] a [[maďarština]] se vzájemně značně ovlivnily. V&nbsp;19.&nbsp;století zde začalo, podobně jako v jiných zemích Evropy, národní obrození, v jehož průběhu se mezi slovenskou a českou inteligencí v jistém křídle prosadil názor o „dvou větvích jednoho národa“. To nakonec vyústilo ve společný boj za samostatnost a vytvoření [[Československo|Československa]], které přes různé peripetie vydrželo až do konce roku [[1992]]. Od [[1. leden|1. ledna]] 1993 mají Slováci poprvé v dějinách svůj plně samostatný stát.
-
FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30&nbsp;[[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.
+
Prvním „státním útvarem“ na území Slovenska bylo Vanniovo království, jehož byla větší část území státu několik let v 1. století součástí. Slovanské osídlení se objevilo přibližně od 5. století. Od roku 568 země sousedila a byla i pod nadvládou nomádských Avarů a v 7. století se stala součástí Sámovy říše. V roce 791 Karel Veliký porazil Avary a Slované s již rozpadlými kmenovými vztahy, vytvořili samostatné Moravské a Nitranské knížectví, po roce 833 následovala integrace obou knížectví do celku Velké Moravy, nazývaného v období vlády Svatopluka Velkomoravská říše. Po zániku říše okolo roku 907 (po bitvě u Bratislavy) Slovensko postupně obsadili [[Maďaři]] na téměř tisíc let.
-
Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní&nbsp;streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k&nbsp;velkému poklesu v isochronním přenosu.
+
Až do roku [[1918]] bylo Slovensko součástí [[Uhersko|Uherského království]] ([[Horní Uhry]]) ve kterém do začátku 12. století bylo součástí Nitransko. Po bitvě u Moháče roku 1526 a nástupu Ferdinanda I. Habsburského na uherský trůn a Slovensko se stalo součástí Habsburské monarchie.
-
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>
+
Po&nbsp;[[Osmané|osmanské]] expanzi na území bývalého Uherska v 16. a 17. století se území země dočasně zredukovalo prakticky jen na hornatou část Slovenska – dnešní [[Rakousko|rakouskou]] spolkovou zemi Hradsko ([[Burgenland]]) a západní [[Maďarsko]] (Královské Uhersko). Tím se Slovensko stalo jádrem Královského Uherska. [[Bratislava]] se stala hlavním (1536–1784, 1848) i korunovačním městem(1563–1830) ale také sídlem sněmu Královského Uherska (1542–1848). [[Trnava]] se pak následně stala centrálním městem uherské [[Římskokatolická církev|římskokatolické&nbsp;církve]].
 +
 
 +
Za revoluce v letech 1848–1849 se [[Slováci]] přidali na stranu [[Rakušané|Rakušanů]], aby se oddělili od Uherska a stali se samostatnou částí [[Habsburská monarchie|Rakouské monarchie]]. To se jim však nepodařilo. Nejhoršímu tlaku maďarizace čelili Slováci po rakousko-uherském vyrovnaní v letech 1867–[[1918]], kdy Uhersko získalo větší podíl na rozhodování i&nbsp;nad&nbsp;územím Slovenska.
 +
 
 +
Mezi lety [[1918]]–[[1939]] se Slovensko s téměř dnešním vytyčením hranic stalo jako [[samospráva|samosprávná]]  Slovenská krajina součástí nově vzniklé [[Československo|Československé republiky]] a vymanilo se tak z vlivu [[Budapešť|Budapešti]]. V dobách [[Druhá světová válka|druhé světové války]] ([[1939]]–[[1945]]) získalo Slovensko formální samostatnost ([[Slovenská republika (1939-1945)|Slovenský štát]], oficiálně ''Slovenská republika''), fakticky však bylo satelitem [[Nacistické Německo|nacistického&nbsp;Německa]]. V roce [[1944]] vypuklo [[Slovenské národní povstání]] (SNP) proti fašistickému režimu.
 +
<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>

Aktuální verze z 5. 1. 2020, 19:41

Hlavní dominantou Trenčína je Trenčínský hrad

Slovensko je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě. Slovensko hraničí s Českem (252 km) a Rakouskem (91 km) na západě, s Maďarskem (677 km) na jihu, s Ukrajinou (97 km) na východě a s Polskem (444 km) na severu.

Ačkoliv Slovensko má svou kulturou, obyvatelstvem a jazykem velmi blízko k Česku, dějiny této země se neshodují s českými. Slověni (pozdější Slováci) na rozdíl od Čechů nevytvořili po rozpadu Velké Moravy svébytný státní útvar. Od začátku 10. století až do roku 1918 bylo toto území součástí Uherského království, v němž vládnoucí vrstvu tvořili Maďaři, popř. pomaďarštění Slované (Slováci, Chorvati) a Románi (Rumuni, Valaši, Sikelové). Slovenština a maďarština se vzájemně značně ovlivnily. V 19. století zde začalo, podobně jako v jiných zemích Evropy, národní obrození, v jehož průběhu se mezi slovenskou a českou inteligencí v jistém křídle prosadil názor o „dvou větvích jednoho národa“. To nakonec vyústilo ve společný boj za samostatnost a vytvoření Československa, které přes různé peripetie vydrželo až do konce roku 1992. Od 1. ledna 1993 mají Slováci poprvé v dějinách svůj plně samostatný stát.

Prvním „státním útvarem“ na území Slovenska bylo Vanniovo království, jehož byla větší část území státu několik let v 1. století součástí. Slovanské osídlení se objevilo přibližně od 5. století. Od roku 568 země sousedila a byla i pod nadvládou nomádských Avarů a v 7. století se stala součástí Sámovy říše. V roce 791 Karel Veliký porazil Avary a Slované s již rozpadlými kmenovými vztahy, vytvořili samostatné Moravské a Nitranské knížectví, po roce 833 následovala integrace obou knížectví do celku Velké Moravy, nazývaného v období vlády Svatopluka Velkomoravská říše. Po zániku říše okolo roku 907 (po bitvě u Bratislavy) Slovensko postupně obsadili Maďaři na téměř tisíc let.

Až do roku 1918 bylo Slovensko součástí Uherského království (Horní Uhry) ve kterém do začátku 12. století bylo součástí Nitransko. Po bitvě u Moháče roku 1526 a nástupu Ferdinanda I. Habsburského na uherský trůn a Slovensko se stalo součástí Habsburské monarchie. Po osmanské expanzi na území bývalého Uherska v 16. a 17. století se území země dočasně zredukovalo prakticky jen na hornatou část Slovenska – dnešní rakouskou spolkovou zemi Hradsko (Burgenland) a západní Maďarsko (Královské Uhersko). Tím se Slovensko stalo jádrem Královského Uherska. Bratislava se stala hlavním (1536–1784, 1848) i korunovačním městem(1563–1830) ale také sídlem sněmu Královského Uherska (1542–1848). Trnava se pak následně stala centrálním městem uherské římskokatolické církve.

Za revoluce v letech 1848–1849 se Slováci přidali na stranu Rakušanů, aby se oddělili od Uherska a stali se samostatnou částí Rakouské monarchie. To se jim však nepodařilo. Nejhoršímu tlaku maďarizace čelili Slováci po rakousko-uherském vyrovnaní v letech 1867–1918, kdy Uhersko získalo větší podíl na rozhodování i nad územím Slovenska.

Mezi lety 19181939 se Slovensko s téměř dnešním vytyčením hranic stalo jako samosprávná Slovenská krajina součástí nově vzniklé Československé republiky a vymanilo se tak z vlivu Budapešti. V dobách druhé světové války (19391945) získalo Slovensko formální samostatnost (Slovenský štát, oficiálně Slovenská republika), fakticky však bylo satelitem nacistického Německa. V roce 1944 vypuklo Slovenské národní povstání (SNP) proti fašistickému režimu.