Grand Prix Belgie 2002

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 1. 11. 2018, 10:57

Grand Prix Belgie ( LX. Grand Prix de Belgique ) byla 14. závodem sezóny 2002, který se konal 1. září 2002 na okruhu Spa-Francorchamps. V závodě zvítězil, pošesté, Michael Schumacher na voze Ferrari. Rubens Barrichello druhým místem zajistil pro Ferrari 58. double v historii. Doprovodné akce V boxech proběhla menší modní přehlídka s fotogafováním na monopostech. Hosté týmu Renault, zpěvačka Lisa Stansfield, plavec Pieter van den Hoogenband a nizozemský rychlobruslař Jochem Uytdehaage, byli v rukou testovacího pilota Fernanda Alonsa. V týmu Williams se objevil olympijský vítěz na 800 m Nils Schumann. Tým Sauber hostil maldé hráče a hráčky házené a badmintonu z klubů Malmedy Handball Club a Badminton Club de Malmedy.

Popis závodu

Trénink

Rubens Barrichello byl nejrychlejším pilotem prvního pátečního tréninku, předčil tak jak svého týmového kolegu Michaela Schumachera tak i své soupeře, Davida Coulthard na třetím místě, Jarna Trulliho, Kimi Räikkönena a Eddie Irvineho. Start prvního tréninku byl o hodinu odložen kvůli mlze na trati a později celá sekce byla zkrácena na polovinu. Ferrari zajelo nejrychlejší časy a Coulthard na třetím místě ztrácel víc jak sekundu, Trulli na čtvrtém již téměř 2 s a Irvine na 6. místě 2,1s. Tým Arrows oznámil, že je připraven k účasti v Grand Prix Belgie, poté co se dohodl se svým americkým investorem. Oba vozy prošli vstupní technickou kontrolou a na soupisce figurovala jména obou pilotů: Bernoldi a Frentzen. Posléze byl ze smlouvy vyvázán Frentzen a na trati se neobjevil ani Bernoldi. Ve druhé části pátečního tréninku byl nejrychlejší Kimi Räikkönen s vozem McLaren před týmovým kolegou Coulthardem a oběma Ferrari. Vozy McLaren byly překvapivě rychlejší než jejich konkurence od Ferrari.

Kvalifikace

Michael Schumacher získal již 5. pole position v sezoně a první na trati ve Spa. Druhé místo si zajistil Kimi Räikkönen a třetí byl Rubens Barrichello, čtvrté místo patřilo Ralfu Schumacherovi a sedmé Montoyovi. Michael Schumacher si vytvořil náskok na svého týmového kolegu Rubense Barrichella 0,6 s, se stejným odstupem skončila i dvojice Räikkönen - Coulthard. V první části kvalifikace se až do 17 minuty téměř nic nedělo, poté Mark Webber poslal svůj vůz mimo trať. Kimi Räikkönen byl jediny z jezdců předních týmu, který byl na trati a dlouhou dobu byl na pomyslném poli position. Překonal ho později Michael Schumacher, z počátku se zdálo, že vzhledem k propastným rozdílům, se boj o pole position odehraje jen mezi těmito jezdci. Kimi Räikkönen posléze odsunul Schumachera na druhé místo, který byl zbržděn žlutými vlajkami, které byly vyvěšeny po explozy motoru u vozu Oliviera Panise a na trať se dostal olej. Räikkönen se znovu vydal na trať, ale svůj čas nedokázal zlepšit, zatímco Michael Schumacher se dostal zpět na pole. V samotném finále to byl právě Kimi Räikkönen, který mohl jako první promluvit do pořadí, ale přesto že svůj čas zlepšil na Schumachera to nestačilo a tak Michael již v posledním kole nemusel jet na plno. Vozy obouvajicí pneumatiky Michelin měli na trati určitou výhodu (8 vozů v první desítce), ale ani to nestačilo na získání nejvýhodnější pozice na startu a jen Kimi Räikkönen se dokázal dostat před druhé Ferrari. Předpokládalo se, že to bude Williams, který bude bojovat s Ferrari o čelní pozice. Ve zbytku startovního pole si nejlépe vedl Jarno Trulli na sedmém místě. Eddie Irvine s vylepšenou verzí vozu Jaguar dokázal zajet 8 čas, první desítku uzavírá Mika Salo a Jenson Button. Kvalifikace se vůbec nepovedla stáji Sauber, Felipe Massa porazil zkušenějšího Heidfelda o 0,376 s. Olivier Panis musel absolvovat závěr kvalifikace v náhradním voze, poté co ho zradil agregát Honda. Stejně tak musel do náhradního vozu i Giancarlo Fisichella, který po najetí na olejovou skvrnu skončil v kačírku. V bitvě týmových kolegů Michael Schumacher i Kimi Räikkönen předčili Rubense Barrichella a Davida Coultharda shodně o 0,609 s. Mark Webber překonal Anthoniho Davidsona o 0,608 s. Nejtěsnější rozdíl byl mezi Jacquesem Villeneuvem a Olivierem Panisem (0,150 s), Eddim Irvinem a Pedrou de la Rosou (0,191 s) a Ralfem Schumacherem a Juanem Pablem Montoyou (0,286 s).

Závod

Michael Schumacher zvítězil po desáté v jedné sezóně čímž stanovil nový rekord. Na stupně vítězů jej doprovodil Rubens Barrichello a Juan Pablo Montoya, na dalších místech se umístili David Coulthard, Ralf Schumacher a Eddie Irvine, který zajistil pro Jaguar první bod od Velké ceny Austrálie. Ferrari jely svůj vlastní závod a nedali zbytku pole šanci zasáhnout do boje o první příčku, Montoya na třetím místě ztrácel v jednu chvíli přes 47 sekund. Krom zdrcující dominance Michaela Schumachera byl závod pozoruhodný vysokou úmrtností motorů (6 jezdců). Startovní proceduru nejlépe zvládl Rubens Barrichello, který přespurtoval Kimi Räikkönena, naopak Ralf Schumacher na okamžik zaváhal a toho využil jak Montoya tak Coulthard. V průběhu druhého kola se Montoya protáhl před Räikkönena na třetí místo. Nejslabší pohonnou jednotkou se ukázal motor Renault, v 10. kole zradil Buttona a v 35. kole i Trulliho, ve stejném kole se odporoučel i motor Mercedes ve voze McLaren Kimiho Räikkönena. Ralf Schumacher i Eddie Irvine se tak dostali na bodované pozice. Ani druhé zastávky v boxech nezměnili pořadí v čele startovního pole. V závěrečné části závodu Michael Schumacher výrazně zpomalil a tak se odstup mezi oběma Ferrari ztenčil z 20 s na necelé dvě sekundy. Mezitím své monoposty odstavili Felipe Massa, Giancarlo Fisichella a Olivier Panis, všichni pro poruchu na motoru. Eddie Irvine dovezl Jaguar ke 4. bodu v sezóně po dlouhém půstu 13 Grand Prix.

Výsledky

1. září 2002
Okruh Spa-Francorchamps
44 kol x 6,963 km = 306,372 km
694. Grand Prix
63. vítězství Michaela Schumachera
156. vítězství pro Ferrari

Pozice	Jezdec	Vůz	Čas
1	Michael Schumacher	Ferrari F2002	1:21'20.634
2	Rubens Barrichello	Ferrari F2002	á 0:01:977
3	Juan Pablo Montoya	Williams FW24	á 0:18:445
4	David Coulthard	McLaren MP 4/17	á 0:19:358
5	Ralf Schumacher	Williams FW24	á 0:56:440
6	Eddie Irvine	Jaguar R3	á 1:17:370
7	Mika Salo	Toyota TF102	á 1:17:809
8	Jacques Villeneuve	BAR 004	á 1:19:855
9	Allan McNish	Toyota TF02	á 1 kolo
10	Nick Heidfeld	Sauber C 21	á 1 kolo
11	Takuma Sató	Jordan EJ12	á 1 kolo
12	Olivier Panis	BAR 004	á 5 kol /Motor
Kolo	Odstoupili	-	Příčina
38	Giancarlo Fisichella	Jordan EJ12	Motor
37	Pedro de la Rosa	Jaguar R3	Suspenzor
37	Felipe Massa	Sauber C 21	Motor
35	Kimi Räikkönen	McLaren MP 4/17	Motor
35	Jarno Trulli	Renault R202	Motor
17	Anthony Davidson	Minardi PS02	Mimo trať
10	Jenson Button	Renault R202	Motor
4	Mark Webber	Minardi R202	Převodovka

Nejrychlejší kolo

Michael Schumacher Ferrari 1'47.176- 233.884 km/h
50. nejrychlejší kolo Michaela Schumachera
156. nejrychlejší kolo pro Ferrari
66. nejrychlejší kolo pro Německo
92. nejrychlejší kolo pro vůz se startovním číslem 1

Vedení v závodě

Kola	km	Jezdec	%
1. – 16. kolo	111,152 km	Michael Schumacher	37%
17. kolo	6,947 km	Rubens Barrichello	2%
18. – 44. kolo	187,569 km	Michael Schumacher	61%

Schumacher	B	Schumacher

Postavení na startu

 Michael Schumacher - Ferrari F2002- 1'43726

48. Pole position Michaela Schumachera
156. Pole position pro Ferrari
52. Pole position pro Německo
106. Pole position pro vůz se startovním číslem 1

*	*	*	*	Kvalifikace	2. sekce	1. sekce	Warm Up
1	Michael Schumacher Ferrari 1'43.726			Michael Schumacher Ferrari 1'43.726	Kimi Räikkönen McLaren 1'44.870	Kimi Räikkönen McLaren 1'47.196	Michael Schumacher Ferrari 1'48.044
		2	Kimi Räikkönen McLaren 1'44.150	Kimi Räikkönen McLaren 1'44.150	Michael Schumacher Ferrari 1'44.951	David Coulthard McLaren 1'47.356	Kimi Räikkönen McLaren 1'49.033
3	Rubens Barrichello Ferrari 1'44.335			Rubens Barrichello Ferrari 1'44.335	David Coulthard McLaren 1'45.407	Michael Schumacher Ferrari 1'47.403	David Coulthard McLaren 1'49.104
		4	Ralf Schumacher Williams 1'50.086	Ralf Schumacher Williams 1'44.348	Rubens Barrichello Ferrari 1'45.451	Rubens Barrichello Ferrari 1'48.321	Pedro de la Rosa Jaguar 1'49.107
5	Juan Pablo Montoya Williams 1'44.634			Juan Pablo Montoya Williams 1'44.634	Juan Pablo Montoya Williams 1'45.620	Ralf Schumacher Williams 1'48.435	Rubens Barrichello Ferrari 1'49.403
		6	David Coulthard McLaren 1'44.759	David Coulthard McLaren 1'44.759	Ralf Schumacher Williams 1'45.696	Jenson Button Renault 1'48.778	Jarno Trulli Renault 1'49.463
7	Jarno Trulli Renault 1'45.386			Jarno Trulli Renault 1'45.386	Mika Salo Toyota 1'46.324	Pedro de la Rosa Jaguar 1'48.902	Olivier Panis BAR 1'49.806
		8	Eddie Irvine Jaguar 1'45.865	Eddie Irvine Jaguar 1'45.865	Olivier Panis BAR 1'46.628	Juan Pablo Montoya Williams 1'48.969	Ralf Schumacher Williams 1'50.086
9	Mika Salo Toyota 1'45.880			Mika Salo Toyota 1'45.880	Pedro de la Rosa Jaguar 1'46.759	Eddie Irvine Jaguar 1'49.222	Jacques Villeneuve BAR 1'50.151
		10	Jenson Button Renault 1'45.972	Jenson Button Renault 1'45.972	Jenson Button Renault 1'46.820	Mika Salo Toyota 1'49.260	Nick Heidfeld Sauber 1'50.155
11	Pedro de la Rosa Jaguar 1'46.056			Pedro de la Rosa Jaguar 1'46.056	Giancarlo Fisichella Jordan 1'46.866	Allan McNish Toyota 1'49.560	Juan Pablo Montoya Williams 1'50.364
		12	Jacques Villeneuve BAR 1'46.403	Jacques Villeneuve BAR 1'46.403	Eddie Irvine Jaguar 1'46.873	Jarno Trulli Renault 1'49.603	Mika Salo Toyota 1'50.466
13	Allan McNish Toyota 1'46.485			Allan McNish Toyota 1'46.485	Jacques Villeneuve BAR 1'47.087	Jacques Villeneuve BAR 1'49.897	Jenson Button Renault 1'50.610
		14	Giancarlo Fisichella Jordan 1'46.508	Giancarlo Fisichella Jordan 1'46.508	Felipe Massa Toyota 1'47.092	Giancarlo Fisichella Jordan 1'50.144	Allan McNish Toyota 1'50.757
15	Olivier Panis BAR 1'49.553			Olivier Panis BAR 1'49.553	Jarno Trulli Renault 1'47.292	Takuma Sató Jordan 1'50.357	Felipe Massa Toyota 1'50.757
		16	Takuma Sató Jordan 1'46.875	Takuma Sató Jordan 1'46.875	Takuma Sató Jordan 1'47.376	Olivier Panis BAR 1'50.392	Giancarlo Fisichella Jordan 1'50.941
17	Felipe Massa Toyota 1'46.896			Felipe Massa Toyota 1'46.896	Nick Heidfeld Sauber 1'47.387	Felipe Massa Toyota 1'51.068	Eddie Irvine Jaguar 1'51.500
		18	Nick Heidfeld Sauber 1'47.272	Nick Heidfeld Sauber 1'47.272	Allan McNish Toyota 1'47.670	Anthony Davidson Minardi 1'51.270	Anthony Davidson Minardi 1'52.292
19	Mark Webber Minardi 1'47.562			Mark Webber Minardi 1'47.562	Mark Webber Minardi 1'48.735	Nick Heidfeld Sauber 1'51.355	Mark Webber Minardi 1'52.653
		20	Anthony Davidson Minardi 1'48.170	Anthony Davidson Minardi 1'48.170	Anthony Davidson Minardi 1'49.386	Mark Webber Minardi 1'52.343	Takuma Sató Jordan 2'07.290

Zajímavosti

63 vítězství Michaela Schumachera (Nový rekord)
50 nejrychlejší kolo pro Michaela Schumachera (Nový rekord)
Michael Schumacher jel v čele závodu 3542 kol (Nový rekord)
Michael Schumacher vystoupil po 111 na stupně vítězů (Nový rekord)

Pole position	Vítězství	Nej. kolo

Michael Schumacher	Michael Schumacher	Michael Schumacher
Ferrari F2002	Ferrari F2002	Ferrari F2002
1'43.726	1:21'20.634	1'47.176
241.108 km/h	225.463 km/h	233.347 km/h

Stav MS

GP - body získané v této Grand Prix

*	Jezdec	Body	GP	*	Vůz	Body	GP	*	Stát	Body	GP
1	Michael Schumacher	122	10	1	Ferrari	173	16	1	Německo	171	12
2	Rubens Barrichello	51	6	2	Williams	86	6	2	Brazílie	55	6
3	Juan Pablo Montoya	44	4	3	McLaren	57	3	3	Velká Británie	52	4
4	Ralf Schumacher	42	2	4	Renault	15		4	Kolumbie	44	4
5	David Coulthard	37	3	5	Sauber	11		5	Finsko	22
6	Kimi Räikkönen	20		6	Jordan	7		6	Itálie	11
7	Jenson Button	11		7	BAR	5		7	Kanada	3
8	Giancarlo Fisichella	7		8	Jaguar	4	1	8	Austrálie	2
9	Nick Heidfeld	7		9	Minardi	2		9	Francie	2
10	Jarno Trulli	4		10	Toyota	2
11	Eddie Irvine	4	1	11	Arrows	2
12	Felipe Massa	4
13	Jacques Villeneuve	3
14	Mark Webber	2
15	Olivier Panis	2
16	Heinz Harald Frentzen	2
17	Mika Salo	2

Externí odkazy

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 44: / Řádka 44: @@
 [[Michael Schumacher]] získal již 5. [[pole position]] v sezoně a první na trati ve [[Spa]]. Druhé místo si zajistil [[Kimi Räikkönen]] a třetí byl [[Rubens Barrichello]], čtvrté místo patřilo Ralfu Schumacherovi a sedmé Montoyovi. Michael Schumacher si vytvořil náskok na svého týmového kolegu Rubense Barrichella 0,6 s, se stejným odstupem skončila i dvojice Räikkönen - Coulthard.
 V první části kvalifikace se až do 17 minuty téměř nic nedělo, poté [[Mark Webber]] poslal svůj vůz mimo trať. Kimi Räikkönen byl jediny z jezdců předních týmu, který byl na trati a dlouhou dobu byl na pomyslném poli position. Překonal ho později Michael Schumacher, z počátku se zdálo, že vzhledem k propastným rozdílům, se boj o pole position odehraje jen mezi těmito jezdci. Kimi Räikkönen posléze odsunul Schumachera na druhé místo, který byl zbržděn žlutými vlajkami, které byly vyvěšeny po explozy motoru u vozu Oliviera Panise a na trať se dostal olej. Räikkönen se znovu vydal na trať, ale svůj čas nedokázal zlepšit, zatímco Michael Schumacher se dostal zpět na pole. V samotném finále to byl právě Kimi Räikkönen, který mohl jako první promluvit do pořadí, ale přesto že svůj čas zlepšil na Schumachera to nestačilo a tak Michael již v posledním kole nemusel jet na plno.
-Vozy obouvajicí pneumatiky [[Michelin]] měli na trati určitou výhodu (8 vozů v první desítce), ale ani to nestačilo na získání nejvýhodnější pozice na startu a jen Kimi Räikkönen se dokázal dostat před druhé Ferrari. Předpokládalo se, že to bude [[WilliamsF1|Williams]], který bude bojovat s Ferrari o čelní pozice. Ve zbytku startovního pole si nejlépe vedl [[Jarno Trulli]] na sedmém místě. Eddie Irvine s vylepšenou verzí vozu [[Jaguar]] dokázal zajet 8 čas, první desítku uzavírá [[Mika Salo]] a [[Jenson Button]].
+Vozy obouvajicí pneumatiky Michelin měli na trati určitou výhodu (8 vozů v první desítce), ale ani to nestačilo na získání nejvýhodnější pozice na startu a jen Kimi Räikkönen se dokázal dostat před druhé Ferrari. Předpokládalo se, že to bude [[WilliamsF1|Williams]], který bude bojovat s Ferrari o čelní pozice. Ve zbytku startovního pole si nejlépe vedl [[Jarno Trulli]] na sedmém místě. Eddie Irvine s vylepšenou verzí vozu [[Jaguar]] dokázal zajet 8 čas, první desítku uzavírá [[Mika Salo]] a [[Jenson Button]].
 Kvalifikace se vůbec nepovedla stáji Sauber, Felipe Massa porazil zkušenějšího Heidfelda o 0,376 s. Olivier Panis musel absolvovat závěr kvalifikace v náhradním voze, poté co ho zradil agregát Honda. Stejně tak musel do náhradního vozu i Giancarlo Fisichella, který po najetí na olejovou skvrnu skončil v kačírku.
 V bitvě týmových kolegů Michael Schumacher i [[Kimi Räikkönen]] předčili Rubense Barrichella a Davida Coultharda shodně o 0,609 s. Mark Webber překonal Anthoniho Davidsona o 0,608 s. Nejtěsnější rozdíl byl mezi Jacquesem Villeneuvem a Olivierem Panisem (0,150 s), Eddim Irvinem a Pedrou de la Rosou (0,191 s) a Ralfem Schumacherem a Juanem Pablem Montoyou (0,286 s).