Čekání na nový webový server Multimediaexpo.cz skončilo !
Motorem našeho webového serveru bude pekelně rychlý
procesor AMD Ryzen Threadripper 7960X (ZEN 4).

Ždírec nad Doubravou

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Výrazné vylepšení)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 31: Řádka 31:
| nad.výš = 545
| nad.výš = 545
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Ždírec nad Doubravou |position=top |width=250 |lat=49.696 |long=15.811 |float=center |caption= }}
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Ždírec nad Doubravou |position=top |width=250 |lat=49.696 |long=15.811 |float=center |caption= }}
-
}}
+
}}[[Soubor:Zdirec namesti.jpg|thumb|240px|náměstí 9. května (2014)]]
'''Ždírec nad Doubravou''' je [[město]] v okrese [[Okres Havlíčkův Brod|Havlíčkův Brod]], kraj [[Kraj Vysočina|Vysočina]].
'''Ždírec nad Doubravou''' je [[město]] v okrese [[Okres Havlíčkův Brod|Havlíčkův Brod]], kraj [[Kraj Vysočina|Vysočina]].
-
Ke dni 1. 8. 2009 zde žilo 3100 obyvatel.
+
* Ke dni 1. 8. 2009 zde žilo 3 100 obyvatel.
 +
* Ke dni 1. 1. 2018 zde žilo '''3 126''' obyvatel.
== Poloha ==
== Poloha ==
Ždírec nad Doubravou, město na úpatí [[Žďárské vrchy|Žďárských vrchů]] a [[Železné hory|Železných hor]], ležící na Liběcké stezce a historické křižovatce zemských cest v nadmořské výšce 555 m n. m. Součástí města Ždírec nad Doubravou jsou místní části Nové Ransko, Horní Studenec, Nový Studenec, Údavy, Kohoutov, Benátky a Stružinec. Ždírec nad Doubravou má zhruba 3100 obyvatel.
Ždírec nad Doubravou, město na úpatí [[Žďárské vrchy|Žďárských vrchů]] a [[Železné hory|Železných hor]], ležící na Liběcké stezce a historické křižovatce zemských cest v nadmořské výšce 555 m n. m. Součástí města Ždírec nad Doubravou jsou místní části Nové Ransko, Horní Studenec, Nový Studenec, Údavy, Kohoutov, Benátky a Stružinec. Ždírec nad Doubravou má zhruba 3100 obyvatel.
== Historie ==
== Historie ==
-
První písemná zmínka o obci pochází z roku [[1399]]. První osadníci přicházeli do těchto končin na pomezí [[Čechy]] a [[Morava|Moravy]] již v době kolonizační, aby udržovali obchodní stezku zvanou [[Libická stezka|Liběcká]]. Stezka byla významnou cestou spojující Čechy s Moravou - [[Brno]] s [[Čáslav]]í a dále [[Praha|Prahou]]. O tomto osídlení nejsou ovšem dochovány konkrétní písemné zprávy.
+
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1399. První osadníci přicházeli do těchto končin na pomezí [[Čechy]] a [[Morava|Moravy]] již v době kolonizační, aby udržovali obchodní stezku zvanou [[Libická stezka|Liběcká]]. Stezka byla významnou cestou spojující Čechy s Moravou - [[Brno]] s [[Čáslav]]í a dále [[Praha|Prahou]]. O tomto osídlení nejsou ovšem dochovány konkrétní písemné zprávy.
Obec byla do konce [[Druhá světová válka|2. světové války]] málo významným sídlem, kde žilo zhruba 800 obyvatel. Obživu zajišťovalo obyvatelstvu drobné zemědělství a tkalcovství. [[9. květen|9. května]] roku [[1945]] byla obec bombardována letadly [[Rudá armáda|Rudé armády]]. Většina domů v obci byla nálety bombardérů buď zničena, nebo poškozena. Také v důsledku této události vysídlila z obce bezprostředně po válce zhruba čtvrtina obyvatel.
Obec byla do konce [[Druhá světová válka|2. světové války]] málo významným sídlem, kde žilo zhruba 800 obyvatel. Obživu zajišťovalo obyvatelstvu drobné zemědělství a tkalcovství. [[9. květen|9. května]] roku [[1945]] byla obec bombardována letadly [[Rudá armáda|Rudé armády]]. Většina domů v obci byla nálety bombardérů buď zničena, nebo poškozena. Také v důsledku této události vysídlila z obce bezprostředně po válce zhruba čtvrtina obyvatel.
 +
Velký rozvoj zaznamenala obec v období po [[Druhá světová válka|2. světové válce]]. V roce [[1945]] žilo v obci 600 obyvatel, v roce [[1965]] to bylo 1450 obyvatel, v roce [[1990]] již 2989 obyvatel. V roce [[1995]] obdržela obec Ždírec nad Doubravou z rukou předsedy Poslanecké sněmovny PČR znak a prapor. V roce [[2000]], přesně [[19. leden|19. ledna]], udělil předseda Poslanecké sněmovny PČR obci titul [[město]].
Velký rozvoj zaznamenala obec v období po [[Druhá světová válka|2. světové válce]]. V roce [[1945]] žilo v obci 600 obyvatel, v roce [[1965]] to bylo 1450 obyvatel, v roce [[1990]] již 2989 obyvatel. V roce [[1995]] obdržela obec Ždírec nad Doubravou z rukou předsedy Poslanecké sněmovny PČR znak a prapor. V roce [[2000]], přesně [[19. leden|19. ledna]], udělil předseda Poslanecké sněmovny PČR obci titul [[město]].
Od roku 1951 je oficiální název obce Ždírec nad Doubravou pro odlišení od dalších obcí v blízkém okolí se stejným jménem.
Od roku 1951 je oficiální název obce Ždírec nad Doubravou pro odlišení od dalších obcí v blízkém okolí se stejným jménem.
Řádka 126: Řádka 128:
Zelený list a bílou vidlicí, jejíž dvě ramena vycházejí u žerdi z horního a dolního okraje. Šířka ramene vidlice je 1/5 šířky listu. Zelený žerďový klín mezi rameny vidlice sahá do 1/3 délky listu. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Zelený list a bílou vidlicí, jejíž dvě ramena vycházejí u žerdi z horního a dolního okraje. Šířka ramene vidlice je 1/5 šířky listu. Zelený žerďový klín mezi rameny vidlice sahá do 1/3 délky listu. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
== Významné osobnosti ==
== Významné osobnosti ==
-
* [[František Bačkovský]] (1854-1908), historik a spisovatel, narozen v [[Benátky (Ždírec nad Doubravou)|Benátkách]]
+
* František Bačkovský (1854-1908), historik a spisovatel, narozen v [[Benátky (Ždírec nad Doubravou)|Benátkách]]
-
* [[Jan Vilím]] (1856-1923), grafik, narozen v [[Horní Studenec|Horním Studenci]]
+
* Jan Vilím (1856-1923), grafik, narozen v [[Horní Studenec|Horním Studenci]]
-
* [[Zdeňka Čermáková|MUDr. Zdeňka Čermáková]] (1884-1968), lékařka v Bašce na ostrově [[Krk (ostrov)|Krk]], narozená v [[Nový Studenec|Novém Studenci]]
+
* MUDr. Zdeňka Čermáková (1884-1968), lékařka v Bašce na ostrově [[Krk (ostrov)|Krk]], narozená v [[Nový Studenec|Novém Studenci]]
-
* [[Robert Láznička|Ing. Robert Láznička]] (1887-1934), sportovní organizátor, narozen ve Ždírci
+
* Ing. Robert Láznička (1887-1934), sportovní organizátor, narozen ve Ždírci
== Části města ==
== Části města ==
* '''Ždírec nad Doubravou'''
* '''Ždírec nad Doubravou'''
Řádka 140: Řádka 142:
* [[Údavy]]
* [[Údavy]]
== Partnerská města ==
== Partnerská města ==
-
* [[Marktgemeinde]] [[Michelhausen]], [[Rakousko]]
+
* {{flagicon|Rakousko}} [[Marktgemeinde]] [[Michelhausen]], [[Rakousko]]
-
* [[Velké Pavlovice]], [[Česká republika]]
+
* {{flagicon|Česká republika}} [[Velké Pavlovice]], [[Česká republika]]
 +
== Souřadnice ==
 +
{{geo cz|49|41|45.61|15|48|49.13}}
== Reference ==
== Reference ==
<references/>
<references/>
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
-
* [http://www.zdirec.cz Oficiální stránky]
+
* [http://www.zdirec.cz Oficiální stránky města]
-
{{Město Ždírec nad Doubravou}}
+
 
-
{{Okres Havlíčkův Brod}}
+
 
-
{{commonscat|Ždírec nad Doubravou}}
+
{{Flickr|Ždírec+nad+Doubravou}}{{Commonscat|Ždírec nad Doubravou}}{{Město Ždírec nad Doubravou}}{{Okres Havlíčkův Brod}}{{Článek z Wikipedie}}
 +
[[Kategorie:Ždírec nad Doubravou| ]]
[[Kategorie:Města v Čechách]]
[[Kategorie:Města v Čechách]]
[[Kategorie:Obce v okrese Havlíčkův Brod]]
[[Kategorie:Obce v okrese Havlíčkův Brod]]
[[Kategorie:Obce v CHKO Železné hory]]
[[Kategorie:Obce v CHKO Železné hory]]
[[Kategorie:Svazek obcí Podoubraví]]
[[Kategorie:Svazek obcí Podoubraví]]
-
{{Článek z Wikipedie}}
 

Aktuální verze z 18. 6. 2018, 09:44

náměstí 9. května (2014)

Ždírec nad Doubravou je město v okrese Havlíčkův Brod, kraj Vysočina.

  • Ke dni 1. 8. 2009 zde žilo 3 100 obyvatel.
  • Ke dni 1. 1. 2018 zde žilo 3 126 obyvatel.

Obsah

Poloha

Ždírec nad Doubravou, město na úpatí Žďárských vrchů a Železných hor, ležící na Liběcké stezce a historické křižovatce zemských cest v nadmořské výšce 555 m n. m. Součástí města Ždírec nad Doubravou jsou místní části Nové Ransko, Horní Studenec, Nový Studenec, Údavy, Kohoutov, Benátky a Stružinec. Ždírec nad Doubravou má zhruba 3100 obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1399. První osadníci přicházeli do těchto končin na pomezí Čechy a Moravy již v době kolonizační, aby udržovali obchodní stezku zvanou Liběcká. Stezka byla významnou cestou spojující Čechy s Moravou - Brno s Čáslaví a dále Prahou. O tomto osídlení nejsou ovšem dochovány konkrétní písemné zprávy. Obec byla do konce 2. světové války málo významným sídlem, kde žilo zhruba 800 obyvatel. Obživu zajišťovalo obyvatelstvu drobné zemědělství a tkalcovství. 9. května roku 1945 byla obec bombardována letadly Rudé armády. Většina domů v obci byla nálety bombardérů buď zničena, nebo poškozena. Také v důsledku této události vysídlila z obce bezprostředně po válce zhruba čtvrtina obyvatel.

Velký rozvoj zaznamenala obec v období po 2. světové válce. V roce 1945 žilo v obci 600 obyvatel, v roce 1965 to bylo 1450 obyvatel, v roce 1990 již 2989 obyvatel. V roce 1995 obdržela obec Ždírec nad Doubravou z rukou předsedy Poslanecké sněmovny PČR znak a prapor. V roce 2000, přesně 19. ledna, udělil předseda Poslanecké sněmovny PČR obci titul město. Od roku 1951 je oficiální název obce Ždírec nad Doubravou pro odlišení od dalších obcí v blízkém okolí se stejným jménem.

Vývoj počtu obyvatel Ždírce nad Doubravou[1]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 2201 2440 2542 2552 2735 2588 2466 2078 2355 2618 2852 2792 2783

Charakter města

Doprava

Město Ždírec nad Doubravou leží na frekventované křižovatce silnic I/34, I/37 a II/345. Městem prochází železniční trať č. 238 Havlíčkův Brod – Pardubice.

Příroda

Členitá krajina s přírodními i historickými zajímavostmi v okolí města, drsnější, čisté prostředí této severozápadní části Českomoravské vrchoviny, vytváří podmínky pro příjemné a aktivní prožití dovolené a volného času. Ždírec nad Doubravou leží na hranicích CHKO Železné hory a CHKO Žďárské vrchy, na českomoravském pomezí, z jihu chráněn Ranským masívem a ze severu Železnými horami.

Turistika

Několik tipů pro aktivní trávení volného času a podnikání výletů pro pěší a cykloturisty: Prameniště řeky Doubravy se nacházejí nad rybníkem Doubravník v Ranském masívu (7 km) a v okolí Malého Dářka. Kaňonovité údolí Doubravky s množstvím romantických zákoutí, příkrých srázů, jeskyní a vodopádů v Bílku (5 km). Nejvyšší vrchol Železných hor Vestec (668 m n. m.), nabízející výhled na celé Chotěbořsko (9 km). Kostel sv. Václava s dřevěnou, šindelem krytou, zvonicí v Horním Studenci a renesanční zámek v Novém Studenci (3 km). Rozsáhlé lesní porosty, ležící severním a východním směrem od města nabízejí ve vzdálenosti do patnácti kilometrů mnoho zajímavých tras k výletům jako rybník Januš, Hamerskou nádrž s nejstarší sypanou hrází v Čechách, Žákovu horu (810 m n.m.) se zbytky bukojedlového pralesa. Oázou klidu je okolí Zalíbeného, Rychtářky a Kamenného vrchu se svým podhorským charakterem. Lesní komplex Ranského (dříve Panského) Babylonu je rájem houbařů. Malebná zákoutí jižního svahu Babylonu ukrývají Borovská jezírka - soustavu zatopených prohlubní dávno opuštěných rudných dolů. Vyznavači vodních sportů mohou využít rekreační rybník Řeka (4 km), či vzdálenější Velké Dářko (9 km). Skanzeny v okolí - Veselý Kopec a Betlém v Hlinsku (10 km). Městem prochází 52 km dlouhá cyklotrasa 5127 z Radostína do Golčova Jeníkova, která kopíruje horní tok řeky Doubravy. V Radostíně navazuje na cyklotrasu 16 – Česko-moravská trasa a po trase na další cyklotrasy místního významu. Všechny hlavní turistické trasy jsou dobře značeny. Poutní areál Zelená hora u Žďáru nad Sázavou je na seznamu památek světového kulturního dědictví UNESCO (22 km). Muzeum Karla Havlíčka Borovského v Havlíčkově Borové (12 km)

Průmyslová zóna

Ždírec nad Doubravou je též znám svou průmyslovou zónou. Od roku 1997 zde byly vybudovány areály 15ti firem z oboru dřevařství, stavebnictví, potravinářských technologií, strojírenství a zpracování plastů, ve kterých našly svoje zaměstnání stovky lidí. Tato zóna se postupně rozšiřuje a je k dispozici dalším domácím i zahraničním investorům. Ždírec nad Doubravou je centrem dřevařského průmyslu České republiky.

Obchod, služby, zdravotnictví

Ždírec nad Doubravou může svým občanům i návštěvníkům nabídnout dobrou občanskou vybavenost a výbornou dopravní obslužnost. V místě je síť prodejen, služeb, stravování i ubytování.

Symboly

Znak a prapor

Znak a prapor byl obci Ždírec nad Doubravou udělen rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny České republiky dne 19. ledna 1995.

Znak

Blasonování: Stříbrným obráceným vidlicovým křížem dělený zelený štít s černou patou, z níž vyniká zlatý plamen. Idea: Vidlicový kříž – významná křižovatka; 2. Černá pata – žďáření, výroba dřevěného uhlí; Plamen – oheň

Prapor

Blasonování: Zelený list a bílou vidlicí, jejíž dvě ramena vycházejí u žerdi z horního a dolního okraje. Šířka ramene vidlice je 1/5 šířky listu. Zelený žerďový klín mezi rameny vidlice sahá do 1/3 délky listu. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Významné osobnosti

  • František Bačkovský (1854-1908), historik a spisovatel, narozen v Benátkách
  • Jan Vilím (1856-1923), grafik, narozen v Horním Studenci
  • MUDr. Zdeňka Čermáková (1884-1968), lékařka v Bašce na ostrově Krk, narozená v Novém Studenci
  • Ing. Robert Láznička (1887-1934), sportovní organizátor, narozen ve Ždírci

Části města

Partnerská města

Souřadnice

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 560–561.  

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Ždírec nad Doubravou
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Ždírec nad Doubravou
Město Ždírec nad Doubravou

Benátky • Horní Studenec • Kohoutov • Nové Ransko • Nový Studenec • Stružinec • Údavy • Ždírec nad Doubravou

  Města, městyse a obce okresu Havlíčkův Brod  

Bačkov • Bartoušov • Bělá • Bezděkov • Bojiště • Boňkov • Borek • Břevnice • Čachotín • Čečkovice • Česká Bělá • Číhošť • Dlouhá Ves • Dolní Krupá • Dolní Město • Dolní Sokolovec • Druhanov • Golčův Jeníkov • Habry • Havlíčkova Borová • Havlíčkův Brod • Herálec • Heřmanice • Hněvkovice • Horní Krupá • Horní Paseka • Hradec • Hurtova Lhota • Chotěboř • Chrtníč • Chřenovice • Jedlá • Jeřišno • Jilem • Jitkov • Kámen • Kamenná Lhota • Klokočov • Knyk • Kochánov • Kojetín • Kouty • Kozlov • Kožlí • Kraborovice • Krásná Hora • Krátká Ves • Krucemburk • Kunemil • Květinov • Kyjov • Kynice • Lány • Ledeč nad Sázavou • Leškovice • Leština u Světlé • Libice nad Doubravou • Lípa • Lipnice nad Sázavou • Lučice • Malčín • Maleč • Michalovice • Modlíkov • Nejepín • Nová Ves u Chotěboře • Nová Ves u Leštiny • Nová Ves u Světlé • Okrouhlice • Okrouhlička • Olešenka • Olešná • Ostrov • Oudoleň • Ovesná Lhota • Pavlov • Podmoklany • Podmoky • Pohled • Pohleď • Prosíčka • Přibyslav • Příseka • Radostín • Rozsochatec • Rušinov • Rybníček • Sázavka • Sedletín • Skorkov • Skryje • Skuhrov • Slavětín • Slavíkov • Slavníč • Sloupno • Služátky • Sobíňov • Stříbrné Hory • Světlá nad Sázavou • Šlapanov • Štoky • Tis • Trpišovice • Uhelná Příbram • Úhořilka • Úsobí • Vepříkov • Veselý Žďár • Věž • Věžnice • Vilémov • Vilémovice • Víska • Vlkanov • Vysoká • Zvěstovice • Ždírec • Ždírec nad Doubravou • Žižkovo Pole

Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/%C5%BDd%C3%ADrec_nad_Doubravou“