Puštík obecný
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
| Řádka 18: | Řádka 18: | ||
| mapa rozšíření= Strix aluco dis.png | | mapa rozšíření= Strix aluco dis.png | ||
| popis mapy= Rozšíření puštíka obecného. | | popis mapy= Rozšíření puštíka obecného. | ||
| - | }} | + | }}'''Puštík obecný''' (''Strix aluco'') je [[noční pták]] z čeledi [[puštíkovití]]. |
| - | '''Puštík obecný''' (''Strix aluco'') je [[noční pták]] z čeledi [[puštíkovití]]. Je největší sovou běžně se vyskytující na [[ | + | |
| + | Je největší sovou běžně se vyskytující na [[Česká republika|českém]] území a nejhojnější evropskou sovou. | ||
== Rozšíření == | == Rozšíření == | ||
Žije v celé [[Evropa|Evropě]], kromě severních oblastí , v severozápadní části [[Afrika|Afriky]] (severní [[Tunis]], [[Středomoří|středomořský]] [[Alžír]] a [[Maroko]]) a v některých oblastech [[Asie]] (jižní [[Rusko]], [[Kavkaz]], [[Černé moře|černomořské]] a středomořské části [[Malá Asie|Malé Asie]]. Na českém území jeho [[populace]] kolísá v rozmezí 6-9 tisíc jedinců, na [[Slovensko|Slovensku]] žije 2,5-3 tisíce puštíků. | Žije v celé [[Evropa|Evropě]], kromě severních oblastí , v severozápadní části [[Afrika|Afriky]] (severní [[Tunis]], [[Středomoří|středomořský]] [[Alžír]] a [[Maroko]]) a v některých oblastech [[Asie]] (jižní [[Rusko]], [[Kavkaz]], [[Černé moře|černomořské]] a středomořské části [[Malá Asie|Malé Asie]]. Na českém území jeho [[populace]] kolísá v rozmezí 6-9 tisíc jedinců, na [[Slovensko|Slovensku]] žije 2,5-3 tisíce puštíků. | ||
| Řádka 25: | Řádka 26: | ||
Jeho prostředím jsou zejména listnaté, ale i smíšené a jehličnaté [[lesy]], [[háj]]e i [[park]]y, někdy jenom [[sad]]y a [[zahrada|zahrady]]. | Jeho prostředím jsou zejména listnaté, ale i smíšené a jehličnaté [[lesy]], [[háj]]e i [[park]]y, někdy jenom [[sad]]y a [[zahrada|zahrady]]. | ||
== Vzhled == | == Vzhled == | ||
| - | [[Soubor:Strix aluco 2 (Martin Mecnarowski).jpg | + | [[Soubor:Strix aluco 2 (Martin Mecnarowski).jpg|thumb|240px|Puštík v letu]] |
Nenápadná sova o něco větší něž [[kalous ušatý]] (obvykle 36-43 cm). Má mohutnou kulatou hlavu a okrouhlý obličej se závojem a hnědočernýma očima. Nohy jsou krátké a opeřené až po prsty, křídla jsou relativně krátká (rozpětí 81-96 cm), široká a zaoblená, ocas krátký. Zbarvení je velmi variabilní, základní barva se pohybuje od šedé přes různé odstíny hnědé až po rezavou, s tmavým žíháním. [[Samice]] jsou (jako u všech sov) o něco větší. | Nenápadná sova o něco větší něž [[kalous ušatý]] (obvykle 36-43 cm). Má mohutnou kulatou hlavu a okrouhlý obličej se závojem a hnědočernýma očima. Nohy jsou krátké a opeřené až po prsty, křídla jsou relativně krátká (rozpětí 81-96 cm), široká a zaoblená, ocas krátký. Zbarvení je velmi variabilní, základní barva se pohybuje od šedé přes různé odstíny hnědé až po rezavou, s tmavým žíháním. [[Samice]] jsou (jako u všech sov) o něco větší. | ||
== Etologie == | == Etologie == | ||
| Řádka 31: | Řádka 32: | ||
== Rozmnožování == | == Rozmnožování == | ||
[[Hnízdo]] si nejčastěji buduje ve [[strom]]ových dutinách, vzácně i na hnízdech jiných ptáků (zejména [[dravci|dravců]]), výjimečně i v budovách, nebo na zemi. S oblibou osidluje velké [[ptačí budka|ptačí budky]]. Námluvy a výběr hnízda začínají zhruba v půli února (ve středoevropských podmínkách). Samice snáší 1-6 [[vejce|vajec]] (obvykle 2-5) během první půle března. Vajíčka jsou bílá s jemnými hnědými skvrnkami. | [[Hnízdo]] si nejčastěji buduje ve [[strom]]ových dutinách, vzácně i na hnízdech jiných ptáků (zejména [[dravci|dravců]]), výjimečně i v budovách, nebo na zemi. S oblibou osidluje velké [[ptačí budka|ptačí budky]]. Námluvy a výběr hnízda začínají zhruba v půli února (ve středoevropských podmínkách). Samice snáší 1-6 [[vejce|vajec]] (obvykle 2-5) během první půle března. Vajíčka jsou bílá s jemnými hnědými skvrnkami. | ||
| - | [[Soubor: | + | [[Soubor:Junger Kautz.jpg|thumb|240px|Mladý pták]] |
Samička zůstává většinou v hnízdě, které opouští jen sporadicky (hlavně zbavit se [[vývržek|vývržků]] a [[výkal]]ů), a sedí na vejcích, sameček jí nosí potravu. Po vylíhnutí mláďat (28-30 dnů) je krmí a polyká nečistoty, které produkují, prvních 10 dnů hnízdo prakticky neopouští. Později z hnízda povyletuje a ještě později v noci též loví. Nestává se však, aby hnízdo bylo dlouhodoběji bez dozoru, vždy se v jeho blízkosti zdržuje jeden z rodičů. | Samička zůstává většinou v hnízdě, které opouští jen sporadicky (hlavně zbavit se [[vývržek|vývržků]] a [[výkal]]ů), a sedí na vejcích, sameček jí nosí potravu. Po vylíhnutí mláďat (28-30 dnů) je krmí a polyká nečistoty, které produkují, prvních 10 dnů hnízdo prakticky neopouští. Později z hnízda povyletuje a ještě později v noci též loví. Nestává se však, aby hnízdo bylo dlouhodoběji bez dozoru, vždy se v jeho blízkosti zdržuje jeden z rodičů. | ||
Puštík obecný je podobně jako další členové tohoto rodu známý urputností, s níž svou [[snůška|snůšku]] a později mláďata hlídá. Samice sedící na vejcích napadne cokoliv živého, co by se pokusilo proniknout do hnízda, s rostoucím věkem mláďat rozšiřuje bráněný prostor na okolí hnízda. Bez váhání napadne i velkou [[šelmy|šelmu]] nebo [[člověk]]a, pokud by se přiblížil ke vstupu do hnízda, přičemž své útoky směřuje na [[Hlava (anatomie)|hlavu]]. Dokáže tak zahnat na ústup značně větší a silnější vetřelce, než je sama. Neopatrného člověka nahlížejícího do hnízda může připravit o [[oko]] či úplně o zrak. | Puštík obecný je podobně jako další členové tohoto rodu známý urputností, s níž svou [[snůška|snůšku]] a později mláďata hlídá. Samice sedící na vejcích napadne cokoliv živého, co by se pokusilo proniknout do hnízda, s rostoucím věkem mláďat rozšiřuje bráněný prostor na okolí hnízda. Bez váhání napadne i velkou [[šelmy|šelmu]] nebo [[člověk]]a, pokud by se přiblížil ke vstupu do hnízda, přičemž své útoky směřuje na [[Hlava (anatomie)|hlavu]]. Dokáže tak zahnat na ústup značně větší a silnější vetřelce, než je sama. Neopatrného člověka nahlížejícího do hnízda může připravit o [[oko]] či úplně o zrak. | ||
| Řádka 38: | Řádka 39: | ||
* [[Jan Hanzák]] v Jan Hanzák, [[Miroslav Bouchner]], [[Karel Hudec]]: ''[[Světem zvířat]]'' II. díl - 2. část. Ptáci, str. 66-69 | * [[Jan Hanzák]] v Jan Hanzák, [[Miroslav Bouchner]], [[Karel Hudec]]: ''[[Světem zvířat]]'' II. díl - 2. část. Ptáci, str. 66-69 | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
| - | |||
* [http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id2062 Puštík obecný na BioLib.cz] | * [http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id2062 Puštík obecný na BioLib.cz] | ||
| + | |||
{{Sovy v Česku}} | {{Sovy v Česku}} | ||
| - | {{Článek z Wikipedie}} | + | {{Flickr|Strix+aluco}}{{Commonscat|Strix aluco}}{{Článek z Wikipedie}} |
| - | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Puštík]] |
Aktuální verze z 22. 5. 2018, 08:39
Puštík obecný (Strix aluco) je noční pták z čeledi puštíkovití.
Je největší sovou běžně se vyskytující na českém území a nejhojnější evropskou sovou.
Obsah |
Rozšíření
Žije v celé Evropě, kromě severních oblastí , v severozápadní části Afriky (severní Tunis, středomořský Alžír a Maroko) a v některých oblastech Asie (jižní Rusko, Kavkaz, černomořské a středomořské části Malé Asie. Na českém území jeho populace kolísá v rozmezí 6-9 tisíc jedinců, na Slovensku žije 2,5-3 tisíce puštíků.
Stanoviště
Jeho prostředím jsou zejména listnaté, ale i smíšené a jehličnaté lesy, háje i parky, někdy jenom sady a zahrady.
Vzhled
.jpg)
Nenápadná sova o něco větší něž kalous ušatý (obvykle 36-43 cm). Má mohutnou kulatou hlavu a okrouhlý obličej se závojem a hnědočernýma očima. Nohy jsou krátké a opeřené až po prsty, křídla jsou relativně krátká (rozpětí 81-96 cm), široká a zaoblená, ocas krátký. Zbarvení je velmi variabilní, základní barva se pohybuje od šedé přes různé odstíny hnědé až po rezavou, s tmavým žíháním. Samice jsou (jako u všech sov) o něco větší.
Etologie
Aktivní je v noci, živí se převážně lesními hlodavci (myšice, norník), hmyzožravci (rejsek, krtek), dále ptáky do velikosti sojky a obojživelníky. Občasně konzumuje i větší hmyz a výjimečně i ryby. Hlasovým projevem obou pohlaví je hlasité houkání (např. „húú hu huhuhuhúú“, ale je to variabilní), samice často vydává i pronikavé „kivik". Mláďata vydávají skřeky v podobě „k-sít“.
Rozmnožování
Hnízdo si nejčastěji buduje ve stromových dutinách, vzácně i na hnízdech jiných ptáků (zejména dravců), výjimečně i v budovách, nebo na zemi. S oblibou osidluje velké ptačí budky. Námluvy a výběr hnízda začínají zhruba v půli února (ve středoevropských podmínkách). Samice snáší 1-6 vajec (obvykle 2-5) během první půle března. Vajíčka jsou bílá s jemnými hnědými skvrnkami.
Samička zůstává většinou v hnízdě, které opouští jen sporadicky (hlavně zbavit se vývržků a výkalů), a sedí na vejcích, sameček jí nosí potravu. Po vylíhnutí mláďat (28-30 dnů) je krmí a polyká nečistoty, které produkují, prvních 10 dnů hnízdo prakticky neopouští. Později z hnízda povyletuje a ještě později v noci též loví. Nestává se však, aby hnízdo bylo dlouhodoběji bez dozoru, vždy se v jeho blízkosti zdržuje jeden z rodičů. Puštík obecný je podobně jako další členové tohoto rodu známý urputností, s níž svou snůšku a později mláďata hlídá. Samice sedící na vejcích napadne cokoliv živého, co by se pokusilo proniknout do hnízda, s rostoucím věkem mláďat rozšiřuje bráněný prostor na okolí hnízda. Bez váhání napadne i velkou šelmu nebo člověka, pokud by se přiblížil ke vstupu do hnízda, přičemž své útoky směřuje na hlavu. Dokáže tak zahnat na ústup značně větší a silnější vetřelce, než je sama. Neopatrného člověka nahlížejícího do hnízda může připravit o oko či úplně o zrak.
Použitá literatura
- Jan Dungel, Karel Hudec: Atlas ptáků České a Slovenské republiky, Academia, Praha 2001, str. 150
- Jan Hanzák v Jan Hanzák, Miroslav Bouchner, Karel Hudec: Světem zvířat II. díl - 2. část. Ptáci, str. 66-69
Externí odkazy
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |