V pondělí 16. září 2024 začala naše další
nová soutěž o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte rychle soutěžit o lákavé ceny !!

Puštík obecný

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Výrazné vylepšení)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 18: Řádka 18:
  | mapa rozšíření= Strix aluco dis.png
  | mapa rozšíření= Strix aluco dis.png
  | popis mapy= Rozšíření puštíka obecného.
  | popis mapy= Rozšíření puštíka obecného.
-
}}
+
}}'''Puštík obecný''' (''Strix aluco'') je [[noční pták]] z čeledi [[puštíkovití]].  
-
'''Puštík obecný''' (''Strix aluco'') je [[noční pták]] z čeledi [[puštíkovití]]. Je největší sovou běžně se vyskytující na [[Česko|českém]] území a nejhojnější evropskou sovou.  
+
 
 +
Je největší sovou běžně se vyskytující na [[Česká republika|českém]] území a nejhojnější evropskou sovou.  
== Rozšíření ==
== Rozšíření ==
Žije v celé [[Evropa|Evropě]], kromě severních oblastí , v severozápadní části [[Afrika|Afriky]] (severní [[Tunis]], [[Středomoří|středomořský]] [[Alžír]] a [[Maroko]]) a v některých oblastech [[Asie]] (jižní [[Rusko]], [[Kavkaz]], [[Černé moře|černomořské]] a středomořské části [[Malá Asie|Malé Asie]]. Na českém území jeho [[populace]] kolísá v rozmezí 6-9 tisíc jedinců, na [[Slovensko|Slovensku]] žije 2,5-3 tisíce puštíků.
Žije v celé [[Evropa|Evropě]], kromě severních oblastí , v severozápadní části [[Afrika|Afriky]] (severní [[Tunis]], [[Středomoří|středomořský]] [[Alžír]] a [[Maroko]]) a v některých oblastech [[Asie]] (jižní [[Rusko]], [[Kavkaz]], [[Černé moře|černomořské]] a středomořské části [[Malá Asie|Malé Asie]]. Na českém území jeho [[populace]] kolísá v rozmezí 6-9 tisíc jedinců, na [[Slovensko|Slovensku]] žije 2,5-3 tisíce puštíků.
Řádka 25: Řádka 26:
Jeho prostředím jsou zejména listnaté, ale i smíšené a jehličnaté [[lesy]], [[háj]]e i [[park]]y, někdy jenom [[sad]]y a [[zahrada|zahrady]].
Jeho prostředím jsou zejména listnaté, ale i smíšené a jehličnaté [[lesy]], [[háj]]e i [[park]]y, někdy jenom [[sad]]y a [[zahrada|zahrady]].
== Vzhled ==
== Vzhled ==
-
[[Soubor:Strix aluco 2 (Martin Mecnarowski).jpg|left|thumb|Puštík v letu]]
+
[[Soubor:Strix aluco 2 (Martin Mecnarowski).jpg|thumb|240px|Puštík v letu]]
Nenápadná sova o něco větší něž [[kalous ušatý]] (obvykle 36-43 cm). Má mohutnou kulatou hlavu a okrouhlý obličej se závojem a hnědočernýma očima. Nohy jsou krátké a opeřené až po prsty, křídla jsou relativně krátká (rozpětí 81-96 cm), široká a zaoblená, ocas krátký. Zbarvení je velmi variabilní, základní barva se pohybuje od šedé přes různé odstíny hnědé až po rezavou, s tmavým žíháním. [[Samice]] jsou (jako u všech sov) o něco větší.  
Nenápadná sova o něco větší něž [[kalous ušatý]] (obvykle 36-43 cm). Má mohutnou kulatou hlavu a okrouhlý obličej se závojem a hnědočernýma očima. Nohy jsou krátké a opeřené až po prsty, křídla jsou relativně krátká (rozpětí 81-96 cm), široká a zaoblená, ocas krátký. Zbarvení je velmi variabilní, základní barva se pohybuje od šedé přes různé odstíny hnědé až po rezavou, s tmavým žíháním. [[Samice]] jsou (jako u všech sov) o něco větší.  
== Etologie ==
== Etologie ==
Řádka 31: Řádka 32:
== Rozmnožování ==
== Rozmnožování ==
[[Hnízdo]] si nejčastěji buduje ve [[strom]]ových dutinách, vzácně i na hnízdech jiných ptáků (zejména [[dravci|dravců]]), výjimečně i v budovách, nebo na zemi. S oblibou osidluje velké [[ptačí budka|ptačí budky]]. Námluvy a výběr hnízda začínají zhruba v půli února (ve středoevropských podmínkách). Samice snáší 1-6 [[vejce|vajec]] (obvykle 2-5) během první půle března. Vajíčka jsou bílá s jemnými hnědými skvrnkami.
[[Hnízdo]] si nejčastěji buduje ve [[strom]]ových dutinách, vzácně i na hnízdech jiných ptáků (zejména [[dravci|dravců]]), výjimečně i v budovách, nebo na zemi. S oblibou osidluje velké [[ptačí budka|ptačí budky]]. Námluvy a výběr hnízda začínají zhruba v půli února (ve středoevropských podmínkách). Samice snáší 1-6 [[vejce|vajec]] (obvykle 2-5) během první půle března. Vajíčka jsou bílá s jemnými hnědými skvrnkami.
-
[[Soubor:Bosuil.jpg|left|thumb|Mladý pták]]
+
[[Soubor:Junger Kautz.jpg|thumb|240px|Mladý pták]]
Samička zůstává většinou v hnízdě, které opouští jen sporadicky (hlavně zbavit se [[vývržek|vývržků]] a [[výkal]]ů), a sedí na vejcích, sameček jí nosí potravu. Po vylíhnutí mláďat (28-30 dnů) je krmí a polyká nečistoty, které produkují, prvních 10 dnů hnízdo prakticky neopouští. Později z hnízda povyletuje a ještě později v noci též loví. Nestává se však, aby hnízdo bylo dlouhodoběji bez dozoru, vždy se v jeho blízkosti zdržuje jeden z rodičů.  
Samička zůstává většinou v hnízdě, které opouští jen sporadicky (hlavně zbavit se [[vývržek|vývržků]] a [[výkal]]ů), a sedí na vejcích, sameček jí nosí potravu. Po vylíhnutí mláďat (28-30 dnů) je krmí a polyká nečistoty, které produkují, prvních 10 dnů hnízdo prakticky neopouští. Později z hnízda povyletuje a ještě později v noci též loví. Nestává se však, aby hnízdo bylo dlouhodoběji bez dozoru, vždy se v jeho blízkosti zdržuje jeden z rodičů.  
Puštík obecný je podobně jako další členové tohoto rodu známý urputností, s níž svou [[snůška|snůšku]] a později mláďata hlídá. Samice sedící na vejcích napadne cokoliv živého, co by se pokusilo proniknout do hnízda, s rostoucím věkem mláďat rozšiřuje bráněný prostor na okolí hnízda. Bez váhání napadne i velkou [[šelmy|šelmu]] nebo [[člověk]]a, pokud by se přiblížil ke vstupu do hnízda, přičemž své útoky směřuje na [[Hlava (anatomie)|hlavu]]. Dokáže tak zahnat na ústup značně větší a silnější vetřelce, než je sama. Neopatrného člověka nahlížejícího do hnízda může připravit o [[oko]] či úplně o zrak.
Puštík obecný je podobně jako další členové tohoto rodu známý urputností, s níž svou [[snůška|snůšku]] a později mláďata hlídá. Samice sedící na vejcích napadne cokoliv živého, co by se pokusilo proniknout do hnízda, s rostoucím věkem mláďat rozšiřuje bráněný prostor na okolí hnízda. Bez váhání napadne i velkou [[šelmy|šelmu]] nebo [[člověk]]a, pokud by se přiblížil ke vstupu do hnízda, přičemž své útoky směřuje na [[Hlava (anatomie)|hlavu]]. Dokáže tak zahnat na ústup značně větší a silnější vetřelce, než je sama. Neopatrného člověka nahlížejícího do hnízda může připravit o [[oko]] či úplně o zrak.
Řádka 38: Řádka 39:
* [[Jan Hanzák]] v Jan Hanzák, [[Miroslav Bouchner]], [[Karel Hudec]]: ''[[Světem zvířat]]'' II. díl - 2. část. Ptáci, str. 66-69
* [[Jan Hanzák]] v Jan Hanzák, [[Miroslav Bouchner]], [[Karel Hudec]]: ''[[Světem zvířat]]'' II. díl - 2. část. Ptáci, str. 66-69
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
-
{{commons|Strix aluco}}
 
* [http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id2062 Puštík obecný na BioLib.cz]
* [http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id2062 Puštík obecný na BioLib.cz]
 +
{{Sovy v Česku}}
{{Sovy v Česku}}
-
{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Flickr|Strix+aluco}}{{Commonscat|Strix aluco}}{{Článek z Wikipedie}}
-
[[Kategorie:Puštíkovití]]
+
[[Kategorie:Puštík]]

Aktuální verze z 22. 5. 2018, 08:39

Puštík obecný (Strix aluco) je noční pták z čeledi puštíkovití.

Je největší sovou běžně se vyskytující na českém území a nejhojnější evropskou sovou.

Obsah

Rozšíření

Žije v celé Evropě, kromě severních oblastí , v severozápadní části Afriky (severní Tunis, středomořský Alžír a Maroko) a v některých oblastech Asie (jižní Rusko, Kavkaz, černomořské a středomořské části Malé Asie. Na českém území jeho populace kolísá v rozmezí 6-9 tisíc jedinců, na Slovensku žije 2,5-3 tisíce puštíků.

Stanoviště

Jeho prostředím jsou zejména listnaté, ale i smíšené a jehličnaté lesy, háje i parky, někdy jenom sady a zahrady.

Vzhled

Puštík v letu

Nenápadná sova o něco větší něž kalous ušatý (obvykle 36-43 cm). Má mohutnou kulatou hlavu a okrouhlý obličej se závojem a hnědočernýma očima. Nohy jsou krátké a opeřené až po prsty, křídla jsou relativně krátká (rozpětí 81-96 cm), široká a zaoblená, ocas krátký. Zbarvení je velmi variabilní, základní barva se pohybuje od šedé přes různé odstíny hnědé až po rezavou, s tmavým žíháním. Samice jsou (jako u všech sov) o něco větší.

Etologie

Aktivní je v noci, živí se převážně lesními hlodavci (myšice, norník), hmyzožravci (rejsek, krtek), dále ptáky do velikosti sojky a obojživelníky. Občasně konzumuje i větší hmyz a výjimečně i ryby. Hlasovým projevem obou pohlaví je hlasité houkání (např. „húú hu huhuhuhúú“, ale je to variabilní), samice často vydává i pronikavé „kivik". Mláďata vydávají skřeky v podobě „k-sít“.

Rozmnožování

Hnízdo si nejčastěji buduje ve stromových dutinách, vzácně i na hnízdech jiných ptáků (zejména dravců), výjimečně i v budovách, nebo na zemi. S oblibou osidluje velké ptačí budky. Námluvy a výběr hnízda začínají zhruba v půli února (ve středoevropských podmínkách). Samice snáší 1-6 vajec (obvykle 2-5) během první půle března. Vajíčka jsou bílá s jemnými hnědými skvrnkami.

Mladý pták

Samička zůstává většinou v hnízdě, které opouští jen sporadicky (hlavně zbavit se vývržků a výkalů), a sedí na vejcích, sameček jí nosí potravu. Po vylíhnutí mláďat (28-30 dnů) je krmí a polyká nečistoty, které produkují, prvních 10 dnů hnízdo prakticky neopouští. Později z hnízda povyletuje a ještě později v noci též loví. Nestává se však, aby hnízdo bylo dlouhodoběji bez dozoru, vždy se v jeho blízkosti zdržuje jeden z rodičů. Puštík obecný je podobně jako další členové tohoto rodu známý urputností, s níž svou snůšku a později mláďata hlídá. Samice sedící na vejcích napadne cokoliv živého, co by se pokusilo proniknout do hnízda, s rostoucím věkem mláďat rozšiřuje bráněný prostor na okolí hnízda. Bez váhání napadne i velkou šelmu nebo člověka, pokud by se přiblížil ke vstupu do hnízda, přičemž své útoky směřuje na hlavu. Dokáže tak zahnat na ústup značně větší a silnější vetřelce, než je sama. Neopatrného člověka nahlížejícího do hnízda může připravit o oko či úplně o zrak.

Použitá literatura

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Puštík obecný
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Puštík obecný
Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Pu%C5%A1t%C3%ADk_obecn%C3%BD“