Znojmo

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox české obce a města | název = Znojmo | status = město | kraj = [[Jihomoravský kraj|Jihomoravský]] | okres = Znojmo | ob.roz.půs = Znojmo | pov.ob = Znojmo | země = [[Morava]] | výměra = 65,93 | obyvatelé = 34&nbsp;912 | obyv.datum = 18.2.2011<ref>[http://aplikace.mvcr.cz/adresa/b/znojm/index.html Adresy v České republice: ZNOJMO]</ref> | zem.šíř = 48° 51′ 20″ s. š. | zem.dél = 16° 02′ 56″ v. d. | PSČ = 669 02 | početzsj = 31 | početč = 9 | početk = 10 | adresa = Městský&nbsp;úřad&nbsp;Znojmo<br />Obroková&nbsp;2/10<br />669&nbsp;22&nbsp;Znojmo | web = www.znojmocity.cz | úř.web = www.muznojmo.cz | email = info@muznojmo.cz | starosta = Ing. Vlastimil Gabrhel | foto = Soubor:Znojmo-Town_Hall_Tower.jpg | popisek.foto = Radniční věž | znak = Soubor:Znojmo_znak.png | vlajka = Soubor:Znojmo_vlajka.gif | loc-map = {{LocMap |Česko |position=left |lat_deg=48 |lat_min=51 |lat_sec=20 |lon_deg=16 |lon_min=02 |lon_sec=56 |float=center }} | NUTS5 = CZ0647 593711 | NUTS4 = CZ0647 | NUTS3 = CZ064 | nad.výš = 290 }}[[Soubor:Znojmo Old Town Panorama from Castle 20190217.jpg|thumb|280px|Pohled ze Znojemského hradu na starou část města Znojmo s kostelem svatého Mikuláše a kaplí svatého Václava v popředí.]] [[Soubor:Znojmo a Dyje (Znaim und Thaya) - panorama.jpg|thumb|280px|Panoramatický pohled na Znojmo a řeku Dyji]] '''Znojmo''' ([[němčina|německy]] ''Znaim'') je [[město]] [[Obec s rozšířenou působností|s rozšířenou působností]] v [[Jihomoravský kraj|Jihomoravském kraji]] na levém břehu řeky [[Dyje]], 55 km jihozápadně od [[Brno|Brna]] a 75 km severozápadně od [[Vídeň|Vídně]]. Hranice [[Rakousko|Rakouska]] probíhá 8 km od města. Je&nbsp;druhým&nbsp;největším&nbsp;městem [[Jihomoravský kraj|Jihomoravského kraje]] a historickým centrem jihozápadní [[Morava|Moravy]]. * Ke dni 1. 1. 2021 zde žilo '''33 775''' obyvatel. Až do roku 2000 bylo Znojmo okresním městem správního [[okres]]u Znojmo. Za [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] a za [[první republika|první Československé republiky]] bylo do roku [[1928]] také [[statutární město|město statutární]]. == Historie == === Historie do Třicetileté války === Prostor města byl osídlen již v době prehistorické. Od osmého století našeho letopočtu se na skalním ostrohu naproti dnešního centra města a hradu rozkládalo rozsáhlé slovanské hradiště (nynější část města [[Hradiště sv. Hypolita|Hradiště]]), které chránilo brod přes řeku [[Dyje|Dyji]] vzdálený asi 900 m, kudy procházela obchodní cesta z české kotliny do Podunají. Uvnitř hradiště, které v osmém až desátém století ovládalo rozsáhlou oblast dnešní jihozápadní Moravy a přilehlé části Dolního Rakouska, byly ve velkomoravském období zřejmě vystavěny mimo jiné dva kamenné kostely, jejichž existence však někdy bývá zpochybňována. Existovalo zde také rozsáhlé [[Pohřebiště ve Znojmě - Hradišti|pohřebiště]], objevené v roce 2007 a nadále intenzivně zkoumané. Hradiště bylo někdy v 10. století vyvráceno Maďary a následně je během století jedenáctého vystřídal přemyslovský hrad, vybudovaný v bezprostřední blízkosti brodu. Zakladatelem tohoto hradu byl kníže Konrád I. Brněnský. První písemná zmínka o Znojmě je v padělané listině, hlásící se do roku 1048, kterou kníže Břetislav I. zakládá [[proboštství]] v [[Rajhrad|Rajhradě]] a kde je mezi svědky uveden znojemský kastelán Markvart. Po smrti knížete Břetislava připadlo Znojemsko jeho synu Konrádovi I. Brněnskému. Nejpozději po roce 1092 zde vzniklo samostatné údělné [[Přemyslovci|přemyslovské]] knížectví. Za Konrádova syna Litolda se na znojemském hradě razily i první mince – [[znojemské denáry]]. Nejvýznamnější ze znojemských Přemyslovců Konrád II. Ota, který postupně ovládl celou Moravu a nakonec se stal i knížetem v Čechách, založil v roce 1190 [[Řád premonstrátských řeholních kanovníků|premonstrátský]] [[Loucký klášter|klášter v Louce]], který stojí na jih od historického středu města. V letech 1222–1226 bylo Znojmo Přemyslem I. Otakarem povýšeno na královské město, první svého druhu na jižní Moravě, a opevněno silnými hradbami, které se z velké části dochovaly dodnes. Velký rozkvět Znojma nastal ve 13. a 14. století, kdy Znojmo mělo již dlážděné ulice, vodovod a dva špitály. Roku 1240 daroval král Václav I. proboštství sv. Hippolyta na [[Hradiště sv. Hypolita|Hradišti]] společenství špitálních bratří a sester u sv. Františka v Praze, vzniklému z iniciativy sv. [[Anežka Česká|Anežky České]], sestry krále Václava, z něhož se zanedlouho vytvořil řád křižovníků s červenou hvězdou. V bezprostřední blízkosti hradu založil král Václav I. [[minoritský klášter (Znojmo)|klášter]] [[Řád menších bratří konventuálů|minoritů]] (1226–1239), později zde vznikl i klášter [[Chudé sestry svaté Kláry|klarisek]] (1271–1274). Po bitvě na Moravském poli (26.&nbsp;srpna 1278) byl ve společné klášterním [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Václava|kostele Nanebevzetí Panny Marie]] pohřben český král Přemysl II. Otakar (1279). V roce 1296 přenesl Václav II. pozůstatky svého otce do [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|chrámu sv. Víta]] v [[Praha|Praze]]. V lednu 1307 se u znojemských minoritů sešli český král Rudolf I. se svým otcem římským králem Albrechtem&nbsp;I. Habsburským, aby zde vyhlásili nový řád posloupnosti panovníků na českém trůnu, který však kvůli brzkému Rudolfovu úmrtí a odlišné vůli české šlechty nikdy nevešel v platnost. Za vlády krále Jana Lucemburského bylo město několikrát zastaveno vévodům rakouským. V roce 1404 bylo jako bašta stoupenců moravského markrabího [[Prokop Lucemburský|Prokopa Lucemburského]] dva měsíce bezúspěšně obléháno vojsky rakouského vévody Albrechta IV. a uherského krále Zikmunda. V husitských válkách v 1. polovině 15. století zůstalo město katolické a prokrálovské. Smrtí Zikmunda Lucemburského zde v roce 1437 vymřela dynastie Lucemburků. === Historie po Třicetileté válce === Po bitvě na Bílé hoře se ve městě v roce 1628 konal zemský sněm, na němž bylo pro Moravu vyhlášeno [[obnovené zřízení zemské]], uzákoňující dědičnost [[Habsburkové|Habsburků]] na českém trůnu a rekatolizaci. Roku 1645, za třicetileté války, dobyli zchudlé Znojmo během tří dnů Švédové pod velením generála Lennart Torstensona (1603–1651). Koncem 17. století bylo město postiženo velkou epidemií moru, která si vyžádala téměř 800 obětí. Znojmo zasáhly i napoleonské války, poprvé v roce 1805, kdy tudy prošli Rusové i Francouzi před bitvou u Slavkova, a podruhé roku 1809, kdy se v blízkosti Znojma odehrála bitva mezi rakouskými a francouzskými vojsky, známá jako [[bitva u Znojma]]. Znojemský hrad ztratil po porážce Turků u [[Vídeň|Vídně]] roku 1683 svůj strategický význam a ve zpustlém stavu jej císař Josef I. Habsburský prodal Maxmiliánovi Františkovi z Deblína a jeho bratrovi, kteří jeho západní část přestavěli na zámek (snad podle plánu Jana Bernarda Fischera z Erlachu). Ve východní části zřídili [[Pivovar Hostan|pivovar]]. Od roku 1784 byl zámek využíván jako kasárna a špitál a od roku [[1921]] slouží [[Jihomoravské muzeum|Jihomoravskému muzeu]]. Z původního hradu se zachovala pouze románská [[rotunda svaté Kateřiny|rotunda sv. Kateřiny]] a do roku 1892 stála u vstupu z předhradí takzvaná [[Loupežnická věž]]. Další rozvoj města Znojma nastal v 18. a 19. století v souvislosti s vybudováním císařských silnic do [[Brno|Brna]], [[Praha|Prahy]] a [[Vídeň|Vídně]], vybudováním propojovací Státní dráhy Vídeň-Hrušovany nad Jevišovkou-Brno s [[Železniční trať Břeclav - Znojmo|odbočkou]] na Znojmo (1870) a zejména [[Rakouská severozápadní dráha|Severozápadní dráhy]] Vídeň-Znojmo-Jihlava-Nymburk-Praha/Děčín (1871). Výstavba dráhy dala podnět k vypracování nadčasového, velmi kvalitního regulačního plánu, podle kterého se město začalo velmi rychle rozšiřovat, zejména směrem na východ k Novosadům, k údolí potoka Lesky a k novému nádraží. Na okružní silnici vzniklo zajímavé hvězdicové Mariánské náměstí, inspirované {{Nowrap|[[Paříž|pařížským]] [[Place Charles-de-Gaulle]]}}. Výstavba dráhy umožnila rozvoj znojemského zelinářství a sadovnictví. Znojemská okurka se stala pojmem i v zahraničí. Nalezení ložisek [[kaolin]]u přispělo také k rozvoji keramického průmyslu ve městě. Byly zakládány četné parky, stavěly se nové školy, Albrechtova kasárna (později Žižkova), městská vodárna, židovská synagoga (1888), městské divadlo (1900), evangelický kostel či [[Krajský soud ve Znojmě|krajský soud]] s věznicí (1913-1919, dnes zde sídlí [[Okresní soud ve Znojmě|soud okresní]]). === Historie v 1. polovině 20. století === Slibný rozmach města umrtvila [[první světová válka]]. Při rozpadu Rakousko-Uherska na podzim 1918 se Znojmo stalo centrem separatistického regionu Německé jižní Moravy, který se vzepřel připojení k nově vzniklému [[Československo|Československu]] a s odvoláním na Wilsonem deklarované právo sebeurčení vyhlásil sounáležitost s [[Německé Rakousko|Německým Rakouskem]]. Teprve vojenskou intervencí 16. prosince 1918 bylo Znojmo s okolím obsazeno československými jednotkami. Následoval mohutný příliv českého úřednictva do města a s tím související odchod části Němců, zejména z řad inteligence. Tím byla dosavadní majorita Němců ve městě vyrovnána na poměr 1:1. V roce 1920 byl starostou města zvolen první Čech - Dr. [[Josef Mareš]]. Díky jeho uvážlivé politice širokého konsensu se podařilo soužití mezi oběma národnostmi ve městě udržet v klidných mezích. Rozvoj města v meziválečném období byl i nadále díky masivní výstavbě obytných domů dynamický, přesto se město začalo poprvé ve své historii potýkat se syndromem města na periferii. Vznik celní hranice mezi ČSR a Rakouskem, redukce provozu na Severozápadní dráze a další centralistická opatření pražské vlády do značné míry omezily vývoz tradičních znojemských komodit do rozlehlé spádové oblasti v okolí Vídně a přispěly ke zchudnutí značné části obyvatel Znojma. Tento aspekt přispěl k silné radikalizaci německého obyvatelstva, zejména po vzniku [[Sudetoněmecká strana|Sudetoněmecké strany]]. [[Mnichovská dohoda|Mnichovskou dohodou]] z podzimu 1938 bylo Znojmo připojeno k hitlerovské [[Třetí říše|Třetí říši]]. To vyvolalo exodus značné části českého a židovského obyvatelstva ze Znojma do okleštěného zbytku republiky. Židovská synagoga byla uzavřena a později zbořena. S koncem [[druhá světová válka|druhé světové války]] na jaře 1945 bylo Znojmo poškozeno několika nálety sovětských a amerických bombardérů. Přímý zásah dostala budova staré radnice, velké škody utrpělo vlakové nádraží. Německá branná moc město opustila těsně před příchodem [[Rudá armáda|Rudé armády]] (8. května 1945). S příchodem Sovětů a obnovením československé státní moci došlo k divoké fázi odsunu německého obyvatelstva z města. První vlaky po obnovené trati z vnitrozemí přivážely stovky českých novousedlíků. Později, ve fázi organizovaného odsunu, bylo německé obyvatelstvo internováno v prostoru nuceného pracovního tábora na Pražské třídě. Ve městě také v letech 1945-1948 zasedal mimořádný lidový soud. Během vlakových transportů v roce 1946 bylo odsunuto do amerického okupačního pásma v Německu na 15 tisíc znojemských Němců. Nové obyvatelstvo přicházelo zejména z oblasti Českomoravské vrchoviny a také z Hané, Valašska a Slovácka. Jednalo se o největší etnickou proměnu v dějinách města od 13. století. V parlamentních volbách v roce 1946 zvítězila ve Znojmě na celé čáře kandidátka [[KSČ|Komunistické strany Československa]]. Po komunistickém převratu v [[Únor 1948|únoru 1948]] došlo k postupnému uzavření hranic s Rakouskem. Znojmo se stalo tzv. hraničářským městem, "hrází proti imperialismu". == Části města == [[Soubor:Katastrální mapa Znojma.png|thumb|240px|Katastrální území Znojma]] * [[Derflice]] * [[Hradiště (Znojmo)|Hradiště]] * [[Kasárna (Znojmo)|Kasárna]] * [[Konice (Znojmo)|Konice]] * [[Mramotice]] * [[Načeratice]] * [[Oblekovice]] * [[Popice (Znojmo)|Popice]] * [[Přímětice]] * '''Znojmo''' == Počet obyvatel == {| class="wikitable" align="center" |- align="center" valign="top" | width="64" height="14" | Sčítání lidu | width="60" rowspan="2" | Obyvatelé celkově | width="260" colspan="3" | Národní příslušnost |- align="center" valign="top" | height="14" | Rok | Němci | Češi | jiná |- align="center" valign="top" | 1880 | 12&nbsp;772 | 11&nbsp;012 | 1&nbsp;528 | 232 |- align="center" valign="top" | 1890 | 15&nbsp;167 | 12&nbsp;936 | 1&nbsp;982 | 249 |- align="center" valign="top" | 1900 | 16&nbsp;988 | 14&nbsp;584 | 2&nbsp;032 | 372 |- align="center" valign="top" | 1910 | 19&nbsp;683 | 16&nbsp;812 | 2&nbsp;496 | 375 |- align="center" valign="top" | 1921 | 21&nbsp;197 | 7&nbsp;988 | 11&nbsp;691 | 1&nbsp;518 |- align="center" valign="top" | 1930 | 25&nbsp;855 | 8&nbsp;347 | 16&nbsp;139 | 1&nbsp;369 |} <ref> Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960, sv.9. 1984 </ref> == Památky ve městě a okolí == [[Soubor:Znojmo-Nicholas Square.jpg|thumb|240px|Mikulášské náměstí, vlevo kostel sv. Mikuláše, vpravo Svatováclavská kaple]] {{Viz též|77 divů Znojma|Seznam kostelů a kaplí ve Znojmě}} Ve městě Znojmě se nachází mnoho památek, z nichž jsou některé zapsány i do seznamů [[Kulturní památka České republiky|kulturních památek ČR]]. Samotné město Znojmo je městskou památkovou rezervací, ve městě se nachází i [[Národní kulturní památka České Republiky]] - [[rotunda svaté Kateřiny]] z 12. století, ta je památkově chráněna z důvodu zachovalých nástěnných maleb z roku 1134, jež zobrazují přemyslovskou rodovou pověst a podobizny vládnoucích přemyslovských knížat a králů a také podobizny moravských údělných knížat. Mimo tuto NKP ČR se ve městě nachází i 216 nemovitých kulturních památek ČR.<ref>[http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?hledani=1&KrOk=&HiZe=&sNazSidOb=Znojmo&Adresa=&Cdom=&Pamatka=&CiRejst=&Uz=B&PrirUbytOd=3.5.1958&PrirUbytDo=23.8.2010 MonumNet, seznam památek ve Znojmě]</ref> Mezi nejznámější tyto památky patří znojemské kostely, [[Loucký klášter]] a další bývalé kláštery, různé měšťanské domy a další památky. Mezi další významnější památky patří i [[Znojemský hrad]] nad údolím Gránického potoka, rozsáhlé několikapatrové [[Znojemské podzemí]] z 13. až 17. století, [[Sealsfieldův kámen]] položený k památce spisovatele Charlese Sealsfielda či [[Znojemská radniční věž]] postavená Mikulášem ze Sedlešovic. Radnice města Znojma nabízí na svých stránkách iniciativu ''77 divů Znojma'', jež má podporovat turistický ruch a zobrazovat tak památky dělené do několika skupin, tyto památky jsou prezentovány na různých veletrzích cestovního ruchu či v městských tiskovinách. Rozvoji turistického ruchu po krajině i po památkách ve Znojmě a okolí také napomáhají různé cyklostezky či vinné stezky, město Znojmo podporuje několik projektů k rozvoji turistického ruchu.<ref>[http://www.znojmocity.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=19341&id_ktg=1149&p1=4894 77 divů Znojma], Znojmo city</ref> == Kultura == [[Soubor:Mascot of Znojmo - cucumber.jpg|thumb|220px|Maskot města Znojma – znojemská okurka]] V roce [[2005]] vznikl [[Hudební festival Znojmo]], který se od té doby rozrůstá a prodlužuje. Každý ročník je zaměřen na jiného skladatele a s tím souvisí i obměna podtitulů festivalu (Na Händela Bacha, (ne)vinná degustace Mozarta, Ludwig wein Beethoven, In vino Vivaldi). V roce 2008 vznikl jako součást Hudby Znojmo další festival, [[Znojmo Jazz Fest]] a v roce 2009 následoval [[VOC festival Znojmo]] s podtitulem "dny folkloru a originálních znojemských vín". === Znojemské vinobraní === Koná se zde každý rok vinobraní, které je spojené s kulturními událostmi po celém městě.<ref>[http://www.znojmocity.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_ktg=1103&p1=1002&archiv=1 Znojemské vinobraní]</ref> Vinobraní se pravidelně účastní asi 80 tisíc návštěvníků.<ref>[http://brno.idnes.cz/do-znojma-a-mikulova-dorazilo-120-tisic-lidi-jake-vinobrani-bylo-lepsi-1gk-/brno-zpravy.asp?c=A090914_1256859_brno_krc idnes.cz: Do Znojma a Mikulova dorazilo 120 tisíc lidí. Jaké vinobraní bylo lepší?]</ref> == Vinařství == Díky příhodným klimatickým podmínkám se ve městě daří vinařství a ovocnářství. Znojmo se stalo proslulé rovněž [[okurka]]mi, jejichž pěstování na Znojemsku zavedl roku 1571 loucký opat Jiří II. Dnes se město stalo opětovně centrem vinařství a&nbsp;cílovým místem milovníků přírody a to zejména zásluhou nově vzniklého [[Národní park Podyjí|Národního parku Podyjí]]. == Sport == Ve městě působí dva velké sportovní celky, a to fotbalový klub [[1. SC Znojmo]] založený v roce [[1953]]<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Šoba | jméno = Milan | titul = Historie | url = http://www.1scznojmo.cz/zobraz.asp?t=historie | datum vydání = 2010 | datum přístupu = 2010-08-24 | vydavatel = eSports.cz | místo = Znojmo }}</ref> a hrající [[2. ligu]] a hokejový klub [[Orli Znojmo]] hrající od sezony 2011/12 [[Erste Bank Eishockey Liga|mezinárodní rakouskou hokejovou extraligu]]. Dalším významnějším klubem ve Znojmě je [[florbal]]ový [[TJ VHS Znojmo]], který mezi lety 2008 a 2010 hrál extraligu, v roce 2010 sestoupil do nižší ligy.<ref>{{Citace elektronického periodika | autor = Redakce | titul = A-tým: Extraligo nashledanou | periodikum = Články TJ VHS Znojmo | datum vydání = 2010-04-09 | datum přístupu = 2010-08-24 | url = http://www.fbcznojmo.cz/clanky.php?clanek=249 }}</ref> Klubem, který hraje extraligu a má základnu ve Znojmě je i [[korfbal]]ový klub [[Korfbal Znojmo]]. Ve městě působí také dva vodácké oddíly a to TJ Znojmo - Oddíl kanoistiky a Vodácký oddíl Neptun. Vodácký oddíl Neptun provozuje od roku [[2010]] [[Centrum volnočasových aktivit Vodárna]] realizovaný v rámci dotačního programu Evropské unie. == Partnerská města == * {{Flagicon|Slovensko}} [[Nové Zámky]], [[Slovensko]] * {{Flagicon|Slovensko}} [[Ružinov]] (místní část [[Bratislava|Bratislavy]]), [[Slovensko]] * {{Flagicon|Polsko}} [[Strzegom]], [[Polsko]] * {{Flagicon|Itálie}} [[Pontassieve]], [[Itálie]] * {{Flagicon|Německo}} [[Torgau]], [[Německo]] * {{Flagicon|Rakousko}} [[Retz]], [[Rakousko]] * {{Flagicon|Nizozemsko}} [[Harderwijk]], [[Nizozemsko]] == Související články == * [[Městská autobusová doprava ve Znojmě]] * [[Okresní soud ve Znojmě]] == Velká Galerie == * '''[[:Kategorie:Album města - Znojmo|Mnoho fotografií města – Znojmo]]''' == YouTube == {| border="4" width="442" align="left" | {{#widget:YouTube|id=8di9F0e8WTU}} |- align="center" | '''ZNOJMO – propagační film 2013 (HD)''' |} {| border="4" width="442" align="right" | {{#widget:YouTube|id=H7e4xrvBKfo}} |- align="center" | '''Znojmo 1938''' |} <br style="clear: both;" /> == Souřadnice == {{Geo dms|48|51|20|N|s|16|2|56|E|v|type:city(35000)_region:CZ}} == Reference == <references /> == Externí odkazy == * [http://www.znojmocity.cz/ Znojmo - oficiální stránky města (občan)] * [http://www.znojmo.eu/ Znojmo - oficiální stránky města (turista)] * [http://www.youtube.com/watch?v=P22bF0gbo7Y/ Propagační film Znojmo - město s přívlastkem] * [http://www.e-stredovek.cz/gallery.php?akce=galerie_ukaz&galerie_id=6 Znojemské kostely - fotografie] * [http://www.znojmo-hradiste.wz.cz Hradiště sv. Hypolita (jinak též Znojmo - Hradiště)] * [http://www.youtube.com/znojmotvcz/ Záznamy z jednání Zastupitelstva města Znojma] {{Flickr|Znojmo}}{{Commonscat|Znojmo}}{{Město Znojmo}}{{Okres Znojmo}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Znojmo| ]] [[Kategorie:Města na Moravě]] [[Kategorie:Městské památkové rezervace v Česku]] [[Kategorie:Města s moravskou orlicí ve znaku]] [[Kategorie:Obce v okrese Znojmo]] [[Kategorie:Místní části ve Znojmě]] [[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]

Návrat na stránku „Znojmo“.