Višňový sad

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''''Višňový sad''''' (rusky {{cizojazyčně|ru|Вишнёвый сад}}) je divadelní hra [[Anton Pavlovič Čechov|Antona Pavloviče Čechova]] napsaná roku 1900. Hořká, sociálně kritická [[komedie]] (s prvky [[tragédie]]) o čtyřech jednáních byla poprvé uvedena v [[Moskva|Moskvě]] 30. ledna (podle tehdejšího ruského kalendáře 17. ledna) [[1904]] k [[autor]]ovým 44. narozeninám, půl roku před jeho [[smrt]]í. Višňový sad je posledním autorovým dílem, psal jej v době, kdy by těžce nemocen tuberkulózou. Do Češtiny přeložil přeložil Otmar Krejča ml.<br /> Hra je obrazem zániku nižší ruské šlechty (např.: Raněvská, Gajev), tedy "starého Ruska" a krizí tradičních hodnot; rozmáhání nové, podnikatelské třídy (Lopachin), tedy modernosti, povrchnosti a dravosti; a svým způsobem i o příchodu ruského revolučního proletariátu. Zachycuje tedy období konce 19. a začátku 20. Století na [[Rusko|Ruském]] venkově. Nedějová hra stojí na vnitřních [[Monolog|monolozích]] postav, na zvratech, které se dějí "za scénou" ("mezi řádky"), na životních filozofiích jednotlivých postav a na [[Dialog|dialozích]] o smyslu života. == Postavy == Postavy jednají nerozhodně nevýrazně a většinou v rozporu se svými ideály, či představami. Téměř všechny postavy pociťují vnitřní práznotu svých životů. *'''Ljubov Andrejevna Raněvská''' - majitelka panství, odmítá přijmout realitu a rozloučit se s vlastním sadem, a tedy i se svým způsobem života. Ctí staré hodnoty a sentimentálním sněním se snaží zakrýt svůj prázdný život. *'''Aňa''' - sedmnáctiletá dcera Andrejevny Raněvské, naivně očekává změnu svého života, která má přijí se stěhováním do města *'''Varja''' - adoptivní dcera Andrejevny Raněvské, snaží se starat o zadlužené panství, i když touží vstoupit do kláštera, tak za Lopachina by se provdala docela ráda. *'''Lopachin''' – dříve chudák, téměř bez financí, ale nyní podnikatel, jež koupí višňový sad a nechal ho zničit, čímž zničil i rodinné vzpomínky Andrejevny Raněvské na dětství strávené na panství. Rychlému zisku obětuje i vztah s Varjou. *'''Gajev''' – bratr Andrejevny Raněvské, nemá práci a cítí tedy vinu, že sestře finančně nepomáhá. *'''Firs''' – velmi starý (87) oddaný komorník, který je velmi nemocen, umírá v domě, ve kterém je nedopatřením zapomenut. *'''Péťa Trofimov''' - láska k Aně ho velmi mění v poměrně aktivního člověka. *'''Jaša''' - komorník chovající se povýšeně. == Obsah == {{spoiler}} Ljubova Andrejevna Raněvská se s dcerou Aňou vrací z [[Paříž|Paříže]], kam odjely po tragické smrti syna Gríši. Návrat na rodné sídlo v ní probudil sentimentální myšlenky. Vrací se z důvodu nedostatku financí. Statek je natolik zadlužen, že je jen kousek před krachem, i přesto že se o něj svědomitě stará Varja, nevlastní dcera Raněvské.<br /> Statek má být prodán i s krásným višňovým sadem, proto Varjin nápadník, podnikatel Lopachin, radí pronajat pozemky sadu chatařům, Ale jeho návrh se Raněvské a jejímu bratrovy Gajevovy vůbec nezamlouvá, omítají rozprodat svou minulost. Na dražbě panství koupí, překvapivě, Lopachin a nechává višňový sad vykácet.<br /> Panovačná služebná Duňaša, odmítla již několik nabídek ke sňatku, ale zamilovala se do mladíka Jepichodova, prožívají krátký vztah, ale nakonec ji Jepichod opustí kvůli své kariéře.<br /> Rodina se rozpadá, všem se změní jejich život. Varja se rozchází s Lopachinem, protože o ni již Lopachin nemá zájem. Raněvská a Gajev se, spolu s komorníkem Jašou, vrací zpět do Paříže. Jaša se díky tomu zbaví panské Duňaši, a naivní Aňu láká nový života, respektive změna života. <br /> Péťa Trofimov, student a bývalý učitel zesnulého Gríši stejně jako Aňa věří, že Lopachin koupil panství jen dočasně. Hru ukončuje monolog nemocného komorníka Firse, jež uzavřen v domě určenému k demolici, protože bylo předpokládáno, že je v nemocnici, a tak ho čeká smrt. == Jazyk a styl == Čechov ve hře užívá techniku tzv: mologizace dialogů, dialogy postav se vzájemně rozestupují do samostatných monologů, a tak přestávají být svázány s pormluvu partnera. Takové "dialogy" umožňjí hlouběji nahlédnout do nitra postav a zároveň vyjadřují jejich vnitřní osamělost. == Filmová adaptace == V roce [[1979]] vzikl [[Československo|Československý]] televizní film '''''Višňový sad''''', v režii [[Jozef Budský|Jozefa Budského]], v hlavních rolích: [[Leopold Haverl]], [[Ladislav Chudík]], [[Ivan Mistrík]]. == Višňový sad v českých divadlech == Nejnovější a snad i jedna z nejúspěšnějších divadelních inscenacích se hrála v [[Divadlo na Vinohradech|Divadle na Vinohradech]] v [[Praha|Praze]]. Režie: [[Jan Brichcín]], hrají: [[Dagmar Veškrnová-Havlová]], [[Jiřina Jirásková]], [[Viktor Preiss]], [[Pavla Tomicová]], [[Martin Stropnický]]. Hra měla premiéru 5. února [[2008]]. == Externí odkazy == * [http://kultura.idnes.cz/divadlo.aspx?c=A080206_181601_divadlo_ob Recenze inscenace na Vinohradech] na iDnes.cz * {{ND titul|796}} [[Kategorie:Divadelní hry roku 1900]] [[Kategorie:Ruské divadelní hry]] {{Článek z Wikipedie}}

Návrat na stránku „Višňový sad“.