Langerhansovy ostrůvky

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Langerhanssche Insel.jpg|thumb|240px|Langerhansův ostrůvek ([[barvení hematoxylin-eosin]]); kolem exokrinní buňky slinivky]] [[Soubor:Suckale08 fig2 islet structure.jpg|thumb|240px|Buněčná stavba Langerhansových ostrůvků; srovnání myší (nahoře) a člověka (dole)]] '''Langerhansovy ostrůvky''' (''insulae pancreaticae'') jsou morfologicky i funkčně odlišné oblasti [[slinivka břišní|slinivky břišní]] (pankreatu), jedná se o endokrinní část pankreatu. V dospělém pankreatu je jich roztroušeno okolo jednoho milionu a zaujímají 2-3 % procenta hmotnosti pankreatu. Na rozdíl od zbytku slinivky, která produkuje trávicí [[enzym]]y do [[dvanáctník]]u, [[buňka|buňky]] Langerhansových ostrůvků produkují [[hormon]]y do [[krev|krve]] neboli endokrinně. Od ostatní tkáně slinivky je každý ostrůvek oddělen tenkým [[vazivo]]vým pouzdrem, mezi buňkami probíhají krevní [[sinusoida|sinusoidy]], které zásobují ostrůvky velkým množstvím [[krev|krve]] (kvůli endokrinní činnosti) na rozdíl od exokrinních tkání pankreatu. Jsou pojmenovány po svém objeviteli Paulu Langerhansovi (1847–1888). == Evoluce == Langerhansovy ostrůvky se zdaleka nevyskytují u všech [[Obratlovci|obratlovců]] v podobě, jak jsou známy u člověka. U [[Kruhoústí|kruhoústých]] se vyskytují tyto endokrinní žlázky ve stěně [[trávicí trubice]]. U některých vodních [[Čelistnatci|čelistnatců]] zase tvoří vlastní orgán. Až&nbsp;druhotně se Langerhansovy ostrůvky usídlily ve slinivce břišní.<ref name="rocek">{{citace elektronické monografie| url= http://rocek.gli.cas.cz/Courses/Microsoft%20Word%20-%20Morfologie19def.pdf| titul= Obecná morfologie živočichů, žlázy s vnitřní sekrecí|jméno=Zbyněk |příjmení=Roček}}</ref> == Buňky == Každý Langerhansův ostrůvek se skládá až z několika stovek polygonálních buněk, oddělených od sebe četnými kapilárami (musí být zajištěn kontakt s krevním oběhem pro úspěšné uvolnění hormonů). Běžnými barveními lze rozeznat acidofilní (alfa) a bazofilní (beta) buňky. Avšak díky imunocytochemickým metodám je možné rozeznat 4 základní typy buněk: * [[Alfa buňka|A buňky (alfa)]] – produkují [[hormon]] [[glukagon]]. Většinou jsou umístěny na periferii ostrůvků; objemové procento v ostrůvku je cca 20 %. * [[Beta buňka|B buňky (beta)]] – produkují hormon [[Inzulin|inzulín]] a řadu dalších [[peptid]]ů. Jsou nejpočetnější, protože zaujímají cca 70 % objemu ostrůvku a tvoří jádro, neboli dřeň, Langerhansových ostrůvků. * [[Delta buňka|D buňky (delta)]] – produkují [[somatostatin]]. Pozice v ostrůvku je variabilní; objemové procento v ostrůvku je cca 5 %. * [[F buňka|F buňky (též PP buňky)]] – vylučující [[pankreatický polypeptid]]. Pozice v ostrůvku je variabilní; objemové procento v ostrůvku bývá velmi malé. Buňky Langerhansových ostrůvků, které jsou zastoupeny méně jak v 1 %: * D1 buňky – produkují [[vazoaktivní intestinální polypeptid]] * EC buňky – produkují [[substance P|substanci P]] a [[serotonin]] * G1 buňky – produkují [[gastrin]] (pouze v perinatálních (tj. vztahujících se k období okolo narození) ostrůvcích) == Onemocnění == [[Autoimunita|Autoimunním]] procesem těla proti B-buňkám pankreatu dochází k deficitu syntézy [[Inzulin|inzulínu]], což vede ke vzniku [[Diabetes mellitus|cukrovky]] (diabetu mellitu) 1. typu. == Související články == * [[Slinivka břišní]] (pankreas) * [[Soustava žláz s vnitřní sekrecí]] == Reference == <references /> === Literatura === * Histologie - mikroskopická anatomie (FLV 2004) == Externí odkazy == {{Commonscat|Islets of Langerhans}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Endokrinní žlázy]]

Návrat na stránku „Langerhansovy ostrůvky“.