Káně lesní

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{ Taxobox | barva= pink | jméno= Káně lesní | obrázek= Buteo buteo 1 (Lukasz Lukasik).jpg | šířka obrázku= 225px | popis obrázku= | status= LC | říše= [[živočichové]] (Animalia) | kmen= [[strunatci]] (Chordata) | podkmen= [[obratlovci]] (Vertebrata) | třída= [[ptáci]] (Aves) | podtřída= [[letci]] (Neognathae) | řád= [[dravci]] (Falconiformes) | čeleď= [[jestřábovití]] (Accipitridae) | rod= [[Buteo|káně]] (''Buteo'') | binomické jméno= Buteo buteo | druh popsal= (Carl Linné, 1758) | mapa rozšíření = Buteo buteo dis.PNG | popis mapy = Mapka s rozšířením | legenda mapy = {{Legenda|#00ff00|hnízdiště}}{{Legenda|#1874CD|zimoviště}}{{Legenda|green|oblasti s celoročním výskytem}} }} '''Káně lesní''' (''Buteo buteo''), známá také pod starším názvem '''káně myšilov''',<ref name=biolib>[http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8526/ BioLib.cz – Káně lesní]</ref> je středně velký [[druh (biologie)|druh]] [[dravci|dravce]] z&nbsp;[[Čeleď|čeledi]] [[jestřábovití|jestřábovitých]] (Accipitridae). == Popis == [[Soubor:Buzzard.jpg|left|thumb|V&nbsp;letu]] Dorůstá 50–57&nbsp;cm, v&nbsp;rozpětí křídel měří 113–128&nbsp;cm<ref name=dierschke>VOLKER, Dierschke. Ptáci. Praha : Euromedia Group, k. s., 2009. ISBN 978-80-242-2193-9.</ref> a váží 775-975 g.<ref name=bird>KHOLOVÁ, Helena (autorka českého překladu). Ptáci. Praha : Euromedia Group, k. s., 2008. ISBN 9788024222356.</ref> Má kompaktní postavu, dlouhá široká [[křídlo (biologie)|křídla]] s&nbsp;černými konci letek, v&nbsp;letu široce rozevřený, krátký, zakulacený [[ocas]] s&nbsp;tmavým pruhováním a s&nbsp;tmavou páskou na konci, žluté neopeřené končetiny a žlutý, na konci černě zbarvený [[zobák]]. Jinak má však káně lesní ze všech ptačích druhů jedno z&nbsp;nejproměnlivějších zbarvení opeření, které se může pohybovat od čistě bílé až po téměř černou.<ref name=dierschke/> Obecně přitom platí, že svrchu je pták zbarven jednotně, zatímco spodinu těla mívá světlejší a alespoň částečně pruhovanou. Pohlaví jsou zbarvena totožně.<ref name=Bezzel>BEZZEL, Einhard. Ptáci. Dobřejovice : Rebo Productions CZ, 2003. ISBN 9788072342921.</ref> Ve střední [[Evropa|Evropě]] hrozí záměna s&nbsp;velmi podobnou, ale vzácnější [[káně rousná|kání rousnou]] (''Buteo lagopus''), která má světlý ocas a izolovanou tmavou skvrnu v&nbsp;ohbí spodiny křídla, a s&nbsp;[[včelojed lesní|včelojedem lesním]] (''Pernis apivorus''), který má na rozdíl od káně lesní žluté oči a užší křídla.<ref>viz ilustrace letících dravců v&nbsp;Dierschkeovi (citace č. 2) na stranách 144–145</ref> === Hlas === Ozývá se nejčastěji mňoukavým, daleko slyšitelným „vijé“, které často napodobuje [[sojka obecná]] (''Garrulus glandarius''). Mláďata pak o&nbsp;potravu již od prvního dne žebrají protáhlým „piiij piiij“, které se s&nbsp;přibývajícím věkem stává hlubší a hlasitější.<ref name=glutz>U. Glutz von Blotzheim; K. M. Bauer, E. Bezzel: ''Handbuch der Vögel Mitteleuropas, Band 4 Falconiformes''. Akademische Verlagsgesellschaft, Frankfurt am Main 1971 ISBN 3-400-00069-8</ref> ({{audio|Buteo buteo warning the fledglings 7643.ogg|nahrávka s varovným hlasem}}). == Rozšíření == Hnízdí v&nbsp;téměř celé [[Evropa|Evropě]] s&nbsp;výjimkou [[Island]]u, části [[Irsko|Irska]] a [[Skandinávský poloostrov|Skandinávského poloostrova]],<ref name=dierschke/> východně zasahuje v&nbsp;podobě širokého pruhu přes [[střední Asie|střední Asii]] až po [[Japonsko]]. Zatímco v&nbsp;Evropě jsou populace především stálé (s&nbsp;výjimkou těch severských), asijští ptáci na zimu většinově migrují na [[jižní Asie|jih]] a [[jihovýchodní Asie|jihovýchod kontinentu]] (viz mapka s&nbsp;rozšířením).<ref name=bird/> V&nbsp;Evropě je káně lesní s&nbsp;téměř 1 milionem hnízdících párů nejhojnějším dravcem vůbec.<ref name=dierschke/> V&nbsp;[[Česká republika|České republice]] se zdržuje početně po celý rok, hnízdí zde v&nbsp;počtu 9,5–13&nbsp;000 párů, a to až po [[nadmořská výška|nadmořskou výšku]] 1300&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m., a zimuje v&nbsp;počtu 20&nbsp;000–50&nbsp;000 jedinců.<ref name=Dungel>{{Citace monografie |příjmení = Dungel |jméno=Jan |příjmení2=Hudec |jméno2=Karel |titul=Atlas ptáků České a Slovenské republiky |rok=2001 |vydavatel=Academia |místo=Praha |isbn=9788020009272 }}</ref> U&nbsp;jeho populačního trendu byl přitom v&nbsp;minulých letech zaznamenán mírný vzestup.<ref>{{citace elektronické monografie | vydavatel = Česká společnost ornitologická | titul = Jednotný program sčítání ptáků | url = http://jpsp.birds.cz/vysledky.php?taxon=398 | datum přístupu = 2010-08-23}}</ref> Hnízdí v&nbsp;[[les]]ích, za potravou zalétává na otevřená prostranství, jakými jsou např. pole, louky nebo pastviny;<ref name=dierschke/><ref name=Bezzel/> často vysedává také u&nbsp;silnic.<ref name=bird/> == Chování == Během hnízdního období jsou káňata [[teritorium|teritoriální]], mimo toto období, zejména pak v&nbsp;oblastech s&nbsp;nadbytkem kořisti, však často tvoří menší volné skupiny. Ty lze zaznamenat i&nbsp;během tahu. Je známá díky svým zásnubním letům, při kterých kruhově plachtí, volně padá a opět stoupá.<ref>R. G. Bijlsma (1998): ''Handleiding veldonderzoek Roofvogles''. 2. upravené vydání, KNNV, Utrecht. str. 134 (německy)</ref> === Potrava === [[Soubor:Buteo buteo 2 (Marek Szczepanek).jpg|thumb|Káně na pozorovatelně (tmavá [[morfa]])]] [[Soubor:Nestjunge_Mäusebussarde.jpg|thumb|Mláďata v&nbsp;hnízdě]] Potrava káně lesní je tvořena převážně malými [[savci]], ve [[střední Evropa|střední Evropě]] se pak jedná především o&nbsp;[[hraboš polní|hraboše polní]] (''Microtus arvalis''). Dále požírá také [[ptáci|ptáky]], většinou mladé jedince, [[plazi|plazy]] (ještěrky, [[hadi|hady]]), [[červ]]y, [[obojživelníci|obojživelníky]] (většinou [[žáby]]) a [[ryby]], konkrétně mrtvé nebo umírající jedince. Často vyhledává i&nbsp;auty sražená zvířata, čímž se sama vystavuje nebezpečí kolize s&nbsp;vozidly.<ref name=glutz/><ref name=mebs>T. Mebs, D. Schmidt: ''Die Greifvögel Europas, Nordafrikas und Vorderasiens''. Franckh-Kosmos Verlags GmbH & Co. KG, Stuttgart 2006 ISBN 3-440-09585-1 (německy)</ref> V&nbsp;letech [[1981]]-[[1984|84]] byla v&nbsp;okolí [[Berlín]]a provedena studie zabývající se složením potravy u&nbsp;ještě neopeřených mláďat. Na [[hnízdo|hnízdech]] bylo jako kořist zaznamenáno celkem 257 druhů živočichů, z&nbsp;čehož 37 % představovali malí savci (především hraboši), 59 % ptáci, 1 % plazi, další 1 % obojživelníci a zbývající 2 % pak ryby.<ref>Hastädt, V. & Sömmer, P. (1987): Ein Beitrag zur Ernährung nestjunger Mäusebussarde ''Buteo buteo'' (L.). ''Populationsökologie Greifvogel- u. Eulenarten'' 1, str. 267–277</ref> === Hnízdění === Pohlavně dospívá ve 2. nebo 3.&nbsp;roce života.<ref name=wales>P. E. Davis, J. E. Davis (1992): ''Dispersal and age of first breeding of Buzzards in Central Wales''. British Birds 85, str. 578–587 (anglicky)</ref> Páry jsou [[monogamie|monogamní]] a mnohdy spolu setrvávají po celý život. Rozměrné hnízdo z&nbsp;větví buduje zpravidla vysoko v&nbsp;koruně stromu. První [[vejce]] samice začínají ve střední Evropě klást již v&nbsp;[[březen|březnu]], většinou však až v&nbsp;polovině [[duben|dubna]]. V&nbsp;jedné snůšce bývají obvykle 2–3, někdy i&nbsp;1 nebo 4 bílá, červeno-hnědě skvrnitá, průměrně 56&nbsp;x&nbsp;45&nbsp;mm velká vejce vážící asi 60&nbsp;g.<ref>S. Cramp, K. E. L. Simmons: ''The Birds of the Western Palearctic, Vol. 2''. Oxford University Press, Oxford 1980 ISBN 0-19-857505-X (anglicky)</ref> Jsou kladena v&nbsp;intervalu 2 až 3&nbsp;dnů a na jejich 33–35 denní inkubaci se podílí oba rodiče. Mláďata hnízdo opouští po 42–49 dnech, ale stále se nacházejí v&nbsp;jeho blízkosti a ještě dalších 6–10 týdnů jsou rodiči krmena. Poté hnízdní teritorium opouští a usazují se obvykle několik kilometrů od jeho hranic. I&nbsp;přesto však byly zaznamenány i&nbsp;případy, kdy se mládě uchýlilo od hnízda ve vzdálenosti celých 200&nbsp;km.<ref name=wales/> Úmrtnost mladých ptáků v&nbsp;prvním roce života činí 51 %, v&nbsp;druhém roce 32 % a ve třetím roce již jen 29 %.<ref>T. Mebs (1964): Über Wanderungen und bestandsgestaltende Faktoren beim Mäusebussard (''Buteo buteo'') nach deutschen Ringfunden. Vogelwarte 22, str. 180–194</ref> V&nbsp;přírodě se obvykle dožívá asi 10&nbsp;let. Nejstarší káně kroužkovaná v&nbsp;České republice byla sražena autem ve věku 17&nbsp;let a 1&nbsp;měsíce,<ref name=biolib/> vůbec nejstarší ve volné přírodě žijící jedinci se pak dožili celých 26&nbsp;let.<ref name=mebs/> == Hrozby == V&nbsp;současné době ji ohrožuje především pronásledování, kolize s&nbsp;vozidly, zranění na drátech [[elektrické napětí|elektrického napětí]], rušení na hnízdištích a kácení lesů, které mnohdy vede ke ztrátě hnízd.<ref name=mebs/> == Klasifikace == Káně lesní je jedním z&nbsp;28 zástupců [[rod (biologie)|rodu]] ''[[Buteo]]'', který je v&nbsp;[[Eurasie|Eurasii]] a [[Afrika|Africe]] zastoupen 10 druhy. Jejími nejblíže příbuznými jsou přitom [[káně bělochvostá]] (''B. rufinus''), [[káně stepní|stepní]] (''B. hemilasius'') a [[káně horská|horská]] (''B. oreophilus''), s&nbsp;kterými tvoří tzv. [[superdruh]].<ref name=krucken>L. Kruckenhauser, E. Haring, W. Pinsker, M. J. Riesing, H. Winkler, M. Wink, A. Gamauf (2004): ''Genetic vs. morphological differentiation of Old World buzzards'' (genus ''Buteo'', Accipitridae). ''Zoologica Scripta'', 33, str. 197–211 (anglicky)</ref> === Poddruhy === Rozeznáváme 11 [[poddruh]]ů:<ref name=krucken/><ref>{{citace elektronické monografie | vydavatel = The Internet Bird Collection | url = http://ibc.lynxeds.com/species/eurasian-buzzard-buteo-buteo | titul = Eurasian Buzzard (Buteo buteo) | datum přístupu = 2010-08-23 | jazyk = anglicky}}</ref> * ''B. b. buteo'' – Evropa východně po [[Finsko]], [[Rumunsko]] a [[Turecko]], izolovaně žije také na [[Madeira|Madeiře]]; zimuje na jihu svého areálu rozšíření. * ''B. b. arrigonii'' – [[Korsika]] a [[Sardinie]]. * ''B. b. rothschildi'' – [[Azory]]. * ''B. b. insularum'' – [[Kanárské ostrovy]]. * ''B. b. bannermani'' – souostroví [[Kapverdy]]. * ''B. b. vulpinus'' – vyskytuje se v&nbsp;rozmezí od severní Skandinávie a evropské části [[Rusko|Ruska]] východně po řeku [[Jenisej]] a jižně po [[Kavkaz]] a střední Asii; zimuje především v&nbsp;[[subsaharská Afrika|subsaharské Africe]] a v&nbsp;jižní Asii. * ''B. b. menetriesi'' – [[Krym]] a [[Kavkaz]], jižně po východní Turecko a severní [[Írán]]. * ''B. b. japonicus'' – vyskytuje se v&nbsp;rozmezí od jezera [[Bajkal]] a [[Mongolsko|Mongolska]] východně přes [[Amur]] až po [[Sachalin]] a [[Japonsko]], jižně zasahuje po [[Tibet]]; zimuje v&nbsp;jižní Asii. * ''B. b. refectus'' – západní [[Čína]]. * ''B. b. toyoshimai'' – [[ostrovy Izu]], [[Boninské ostrovy]]. * ''B. b. oshiroi'' – [[Borodinské ostrovy]]. == Reference == <references/> {{Flickr|Buteo+buteo}}{{Commonscat|Buteo buteo}}{{Dravci v ČR}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Jestřábovití]]

Návrat na stránku „Káně lesní“.