Ivan Martin Jirous

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox Biografie | jméno = Ivan Martin | příjmení = Jirous | obrázek = Ivan_M_Jirous.jpg | colorb = <!-- nepovinný --> | popisek obrázku = Ivan M. Jirous v Ostravě, 11. prosinec 2007 | šířka obrázku = <!--(nepovinný)--> | citát = Nerad používám jméno Ivan, připomíná mi že jsem pijan.<ref>Magorův ranní zpěv (1975), 4. báseň, incipit: „Nerad používám jméno Ivan“</ref> | datum narození = [[23. září]] | rok narození = 1944 | místo narození = [[Humpolec]] | datum úmrtí = <!--(nepovinný)--> | rok úmrtí = <!--(nepovinný)--> | místo úmrtí = <!--(nepovinný)--> | Wikicitáty = <!-- nepovinný; projeví se jen hodnota ano--> }} '''Ivan Martin Jirous''' (* [[23. září]] [[1944]], [[Humpolec]]), známý též pod přezdívkou '''Magor''' nebo '''Magor Jirous''', je český [[básník]], [[publicista]] a výtvarný [[kritik]], významná osobnost českého [[underground]]u. Je známý především spoluprací s nezávislou rockovou skupinou [[Plastic People of the Universe]]. V době [[normalizace]] byl nekolikrát vězněn. Je držitelem literární [[Cena Jaroslava Seiferta|ceny Jaroslava Seiferta]] za celoživotní básnické dílo a [[Cena Toma Stopparda|ceny Toma Stopparda]] za dílo Magorovy labutí písně.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Machovec | jméno = Martin | titul = Slovník české literatury po roce 1945: Ivan Martin JIROUS | url = http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=1038 | datum vydání = 1995 | datum aktualizace = 2007-12-5 | datum přístupu = 2008-8-16 | vydavatel = ÚČL AV ČR }}</ref> == Život == === Mládí === Jirous se narodil v rodině berního úředníka a učitelky v [[Humpolec|Humpolci]], kde také složil maturitní zkoušku na SVVŠ (Střední všeobecně vzdělávací škola dr. A. Hrdličky a Základní devítiletá škola v Humpolci, dnes Gymnázium dr. A. Hrdličky). Původně chtěl studovat FAMU, ale jeho bratranec a redaktor časopisu Výtvarná práce Jiří Padrt ho nasměruje na kunsthistorii.<ref>Marek Švehla: [http://www.respekt.cz/login.php?mes=no&odkudPoprve=%252Fclanek.php%253FfIDCLANKU%253D1672%2526fIDROCNIKU%253D2004 Český velikán Magor] in Respekt 39/2004. 19. září 2004 ([http://www.cs-magazin.com/2004-11/view.php?article=articles/cs0411133.htm neautorizovaná kopie])</ref> V roce 1962 složil přijímací zkoušky na obor dějiny umění na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filozofické fakultě]] [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]]. Podle tehdejších pravidel musel před vysokoškolským studiem rok manuálně pracovat, v Jirousově případě jako stavební dělník a topič. Řádně studoval teprve v letech [[1963]] až [[1968]]. Tématem jeho diplomové práce byla vizuální poezie v díle básníka [[Jiří Kolář|Jiřího Koláře]] a Henri Michaux.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Placák | jméno = Petr | titul = Ubíječ času. Kádrový dotazník Ivana Martina Jirouse č. 2 (rozhovor) | periodikum = Babylon | odkaz na periodikum = Babylon_(časopis) | datum vydání = 2007-5-27 | datum přístupu = 2008-8-16 | ročník = 9 | číslo = XVI | strany = Literární a výtvarná příloha | url = http://www.ibabylon.cz/content/view/214/31/ | issn = }}</ref> === Rodinné vztahy === Poprvé se Jirous oženil s Věrou Vařilovou (* [[1944]]), básnířkou a historičkou umění.<ref>Erika Zlamalová:[http://www.pwf.cz/cz/novinky/905.html Rozhovor s Věrou Jirousovou] in 18. festival spisovatelů Praha, červen 2008</ref> V roce [[1976]] se Jirous oženil podruhé, tentokrát s malířkou Juliánou Stritzkovou (* 1943), vnučkou [[Josef Florian|Josefa Floriana]]. S Julianou měl Jirous dvě dcery, v roce [[1980]] Františku a v roce [[1981]] Martu.<ref>Juliana Jirousová: [http://juliana-jirousova.cz/zivotopis.htm Životopis] ~2001</ref> Jirous prožil velkou část dětství svých dcer ve [[vězení]], ale s rodinou udržoval korespondenci, krátce poté, co byl propuštěn se ale manželství rozpadlo.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Nejedlý | jméno = Jan | odkaz na autora = | titul = Rozhovor: Jan Nejedlý - Františka Jirousová | url = http://www.katolicka-dekadence.cz/?p=107 | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2008-8-11 | vydavatel = katolicka-dekadence.cz | místo = | jazyk = }}</ref> Dcera [[Františka Jirousová|Františka]] dodnes vydala dva romány, [[Marta Veselá Jirousová|Marta]] navázala na poetiku svého otce v básnické sbírce Procházka s andělem. Podle rodného listu je jeho synem také herec, spisovatel a dýdžej [[Tobiáš Jirous]]. Přestože Ivan není jeho biologickým otcem (Tobiáš je synem Jiřího Němce), byly mu v komunistickém kriminále na Tobiáše strhávány alimenty.<ref> {{Citace elektronické monografie | příjmení = Garkisch | jméno = David | odkaz na autora = | titul = Tobiáš Jirous: Máš problém? Začni psát! | url = http://www.super.cz/rozhovory/12188-tobias-jirous-mas-problem-zacni-psat.html | datum vydání = 2007-1-26 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2008-8-11 | vydavatel = Reflex.cz | místo = | jazyk = }}</ref> Dnes je družkou Ivana Jirouse písničkářka [[Dáša Vokatá]].<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Bětka Kopecká: Fotografie | url = http://www.katolicka-dekadence.cz/?p=331 | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2009-7-14 | vydavatel = | jazyk = }}</ref> === Underground === Na konci 60. let byl ministrem vnitra skupiny, která vznikla v hospodě u Křížovníků na Starém Městě ''Křižovnické školy čistého humoru bez vtipu'', kde mimo jiné působili [[Karel Nepraš]] a [[Eugen Brikcius]], který je autorem přízviska ''Magor''. Byl přítel filozofa a básníka [[Egon Bondy|Egona Bondyho]]. Své první básně publikoval Jirous časopisecky, například v ''Sešitech'' nebo ''Mladé tvorbě''. Už roku 1967 se sblížil s undergroundovou skupinou [[The Primitives Group]], později od roku 1969 byl uměleckým vedoucím a manažerem [[Plastic People of the Universe]](PPU). Pro jeho postoje k totalitnímu režimu mu nebylo umožněno profesionálně se věnovat literatuře. Musel tedy střídat zaměstnání jako noční hlídač, zahradník, případně byl bez zaměstnání, za což mohl být kdokoliv souzen za příživnictví. Za svou organizátorskou a uměleckou činnost, kterou provozoval navzdory cenzuře společenského života byl pětkrát trestán soudem k odnětí svobody, často podle vykonstruovaného paragrafu 202 - výtržnictví, odseděl si celkem 8,5 roku nepodmíněně, z toho čtyři v III. (nejpřísnější) nápravně výchovné skupině Valdického vězení. Poprvé ve vězení byl v letech [[1973]]–[[1974]] za vyprovokování verbálního incidentu v hostinci U Plavců s majorem [[StB]] ve výslužbě, kde byl odsouzený společně s Brikciusem, Daníčkem a Kořánem. Po zpěvu písně „Zahnat Rusy-vrahy do pekel kam patří“ a verbální výměně slov mezi majorem a skupinou Křížovnické školy, snědl Jirous střed výtisku [[Rudé právo|Rudého práva]], prostrčil jím hlavu a prohlásil „Dnes jsem snědl Rudé právo, takhle jednou sežereme [[Bolševik]]y“.<ref>Josef Rauvolf: 13. komnata: [http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1186000189-13-komnata/206562210800044-12.01.2007-21:35-martin-jirous.html Martin Jirous], dokumentární pořad České Televize, 12. leden 2007, úvodní minuty.</ref> Klíčovou se stala jeho ''Zpráva o třetím českém hudebním obrození'' z roku [[1975]], která vyšla i v exilu, a lze ji považovat i za programové prohlášení nepolitického volného uskupení českého undergroundu, jehož program lze shrnout:<ref>Martin Pilař: [http://www.blisty.cz/files/isarc/9811/19981124g.html O různých možnostech pohybu českým undergroundem] in Britské listy. 24. listopad 1998</ref> # Radikální odmítání jakéhokoliv nátlaku # Zřeknutí se závazného uměleckého programu # Zdůrazňování autentičnosti v životě a v umělecké tvorbě # Vymezení vůči totalitním strukturám {{citát|„Cílem undergroundu u nás je vytvoření druhé kultury. Kultury, která bude nezávislá na oficiálních komunikačních kanálech a společenském ocenění a hierarchii hodnot, jak jimi vládne establishment. Kultury, která nemůže mít za cíl destrukci establishmentu, protože by se mu tím sama vehnala do náruče.“|JIROUS, Ivan. ''Zpráva o třetím českém hudebním obrození'' in Magorův zápisník. Praha: Torst, 1997. ISBN 80-7215-033-2. S. 197}} Sestavil antologii undergroundové poezie nazvanou ''Egon Bondy k 45. narozeninám Invalidní sourozenci''.<ref>Petr Slavík: Alternativní kultura [http://www.ceskatelevize.cz/program/202322225840001-alternativni-kultura-poezie-v-podzemi-i.html Poezie v podzemí], dokumentární pořad České Televize, 29. září 2004, ([http://www.youtube.com/watch?v=Efv3sepE-qk&feature=related neautorizovaná kopie]).</ref> Uspořádal několik pololegálních festivalů nezávislé kultury: * v roce 1974 v Postupicích ''I. festival druhé kultury v ČSSR'' * v roce 1976 v Bojanovicích ''II. festival druhé kultury'', který se konal jako opožděná oslava svatby Jirouse a Juliány<ref>{{Citace monografie | autor = The Plastic People of the Universe | titul = Texty | vydání = 2 | vydavatel = Maťa | místo = Praha | rok = 2001 | isbn = 80-7287-029-7 | strany = 20 }}</ref> * a po dalším věznění se jen účastnil v roce 1977 na Hrádečku u Trutnova (u Václava Havla): ''III. hudební festival druhé kultury''. Druhé vězení bylo v létech 1976–1977 za hudební činnost s PPU spolu s hudebníkem a knězem [[Svatopluk Karásek|Svatoplukem Karáskem]], [[Pavel Zajíček|Pavlem Zajíčkem]] z hudební skupiny [[DG 307]]) a [[Vratislav Brabenec|Vratislavem Brabencem]] z PPU. Celý soudní proces byl režimem silně medializován jako odstrašující případ buřičů a chuligánů. Byl o nich Československou televizí natočen tendenční dokumentární film ''Atentát na kulturu'' a díl z TV seriálu [[Major Zeman]] část s názvem Mimikry (v hlavní roli s [[Jiří Lábus|Jiřím Lábusem]]), kde jsou líčeni jako narkomani a teroristé. Tento proces poprvé spojuje původně apolitický underground s disentem, který vyúsťuje v založení [[Charta 77|Charty 77]]. Po návratu Jirous podepisuje Chartu 77, další koncerty se konají již jen jako soukromé akce, veřejné vystupování jeho kapely PPU je zakázáno. Měsíc po návratu byl opět zatčen za proslov na výstavě [[Jiří Lacina|Jiřího Laciny]] ve kterém mluvil o nepřekonatelném rozdílu mezi oficiální a neoficiální kulturou a byl vězněn 1977-1978. Roku [[1979]] se podílel na založení [[samizdat]]ové edice [[Vokno]], píše prózu dodnes nedokončenou, ''Pravdivý příběh Plastic People''. Stává se také členem [[VONS]].<ref>[http://www.vons.cz/clenove-vons seznam členů VONSu] in oficiální stránky VONS 2007</ref> Čtvrté odnětí svobody bylo za zhotovování, vydávání a rozšiřování časopisu Vokno společně s [[František Stárek|Františkem „Čuňasem“ Stárkem]] a [[Michal Hýbek|Michal Hýbkem]], [[Milan Frič|Milanem Fričem]] a [[Jaroslav Chnápek|Jaroslavem Chnápkem]]. Proces probíhal v květnu 1982 za přísných bezpečnostních opatření a přítomnosti vybraných účastníků loajálních k totalitnímu režimu. Rozsudek podle požadavků [[třídní justice]] byl vynesen mimo jiné na základě znaleckého posudku [[PhDr.]] [[DrSc.]] [[Vítězslav Rzounek|Vítězslava Rzounka]]; články Vokna byly v rozsudku označeny jako protispolečenské s hrubě neslušnou tématikou a odsouzení činili tak ze zjevné neúcty ke společnosti.<ref>Milan Hulík: [http://neviditelnypes.lidovky.cz/justice-ve-stylu-retro-07t-/p_spolecnost.asp?c=A080722_233604_p_spolecnost_wag JUSTICE: Ve stylu retro] in Neviditelny pes, 24. července 2008</ref><ref>Přemysl Blažíček: [http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=554 Vítězslav Rzounek] in Slovník české literatury po roce 1945, 17. října 2006</ref> Jirous byl vězněn 1981–1985 formálně za výtržnictví a podle Amnesty International a VONS nepodložené nelegální držení drog (údajné nalezení marihuany při domovní prohlídce). V roce 1984 byl [[Amnesty International]] vyhlášen vězněm měsíce.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = Amnesty International v Československu před rokem 1989: Ivan Martin JIROUS (výstava) | url = http://www.amnesty.cz/pdf-ke-stazeni/Vystava_AI_89.pdf | datum vydání = 2006 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2008-8-16 | vydavatel = Amnesty International }}</ref> <ref>[http://www.cibulka.com/77/1982/INFORM7/04.htm Sdělení VONS č. 307]. 1982</ref> V létech 1985–1987 měl ochranný dohled (součást posledního rozsudku), denně se musel v určenou hodinu hlásit na služebně Veřejné bezpečnosti v Telči.<ref>[http://www.cibulka.com/77/1984/INFORM11/08.htm Sdělení VONS č. 400]. 1984</ref> Páté věznění bylo za ručitelství pravosti podpisů petice „Tak dost“, která byla organizována jako protest za smrt disidenta [[Pavel Wonka|Pavla Wonky]] a vraždy totalitního režimu v 50. letech. Formálně byl souzen za „útok na státní orgán a orgán společenské organizace“ spolu s [[Jiří Tichý|Tichým]] a vězněn v létech 1988–1989, až 25. listopadu 1989 mu prezident republiky zbytek trestu prominul. === Po roce 89 === Po roce [[1989]] se stal členem českého PEN klubu.<ref>[http://www.pen.cz/21/85/0/3/clenove/jirous-ivan-martin/ Seznam členů] PEN Klub Praha. 2008</ref> Spolu s Jiřím Pencem napsal protest ministru vnitra proti zásahu na [[CzechTek]] 2004.<ref>[http://www.blisty.cz/2004/8/9/art19224.html Bývali disidenti Ivan Martin Jirous a Stanislav Penc útočí na Grosse kvůli zásahu proti CzechTeku] in Britské listy. 6. srpen 2004</ref> Dnes žije střídavě v Praze a v bývalé zemědělské usedlosti na Vysočině v [[Prostřední Vydří|Prostředním Vydří]] u Dačic. Zde se také každoročně po revoluci do roku 2005 konal hudební festival Magorovo Vydří. Od roku 2006 kdy byl jeho průběh znemožněn vyhláškou města [[Dačice]]<ref>[http://www.dacice-mesto.cz/page.php?fp=radnice/uredni-deska/vyhlasky/ozv-c--22006 OZV č. 2/2006] města Dačice. 6. duben 2006</ref> je akce pořádána na {{coor|49_6_31.675_N_15_38_51.646_E_region:CZ_scale:500|Skalákově mlýnu}} v [[Meziříčko (okres Třebíč)|Meziříčku]] u [[Želetava|Želetavy]]. Ačkoliv jeho přítel [[Jaroslav Erik Frič]] ho označuje za „ctitele čistoty, něhy a spravedlnosti“<ref>Jaroslav Erik Frič: [http://www.vetusvia.cz/autori_ai/ivan_martin_jirous.html Ivan Martin Jirous]:úvod k pořadu in Schůzky s literaturou, Rádio Vltava 19. 9. 2004</ref>, bývá Jirous v opilosti vulgární, konfliktní a někdy i fyzicky agresivní, což je mu v jeho blízkém okolím pro jeho jiné kvality a zásluhy často tolerováno.<ref>Jiří Černý: [http://www.nacerno.cz/aghp.php?akce=fullview&cisloclanku=2003100307 Ivan Jirous]in blog 3. října 2003</ref> Někdy se však proto dostane do konfliktu se zákonem, jako byl například teatrální výstup na náměstí v Jihlavě.<ref>Petr Cibulka: [http://www.cibulka.com/nnoviny/nn1992/nn0992/obsah/4.htm Případ Ivana "Magora" Jirouse odročen ] in Nezávislé noviny. 1. leden 1992</ref> Rád také své přátele uráží, nebo se stávají terčem jeho břitkého humoru v souladu s někdejší skupinou ''Křižovnické školy čistého humoru bez vtipu'': „Jo, a dej tam taky prosím tě, že mi vadí, když Kubišová jí psy.“<ref>Jiří Rulf: Magorova zimní editace: I labuť, i lůna. in Reflex, 1999. ([http://www.jedinak.cz/stranky/txtjirous.html neautorizovaná kopie])</ref> == Dílo == Typické pro Jirousovy básně je střídání zdánlivě se vylučujících prvků katolické religiozity se stylizací autora do villonovského hrdiny-vyděděnce. Dalším typickým znakem jeho děl je útržkovitá větná skladba a estetizace vulgarismů. === Básnické sbírky === * ''Magorův ranní zpěv'', samizdat 1975 - souborné vydání jeho prvních básní * ''Magorova krabička'', samizdat 1979 * ''Mládí nevykouřené'', samizdat 1975, 1979 a 1980 - ve všech třech prvních sbírkách je patrná inspirace poezií [[Egon Bondy|Egona Bondyho]] * ''Magorovo borágo'', samizdat 1981 * ''Magorova mystická růže'', samizdat 1981 * ''Magorovy labutí písně'', samizdat 1985, Londýn 1989 - vrchol Jirousovy básnické tvorby; autentické zážitky - vznikala ve valdickém věznění a byla z něj propašována do exilu, psaná často ironizující epigramatickou formou; Protože ve vězení nemohl psát, musel si celou sbírku zapamatovat. Za ni také obdržel [[Cena Toma Stopparda|cenu Toma Stopparda]] * ''Ochranný dohled'', samizdat 1985 - tematicky navazuje na ''Magorovy labutí písně'' * ''Magorovi ptáci'', 1987 * ''Magorova summa'', 1998 - chronologicky uspořádaný soubor téměř všech Magorových textů z let 1975-1997, obsahuje celkem třináct básnických sbírek, z nichž dvě jsou publikovány vůbec poprvé. Obdržel za ni také literární cenu '''''Kniha roku 1998''''' v anketě Lidových novin. * ''Magorova vanitas'', 1999 * ''Ubíječ labutí'', 2001 * ''Rattus norvegicus'', 2004 * ''Okuje'', 2008 === Pro děti === * ''Magor dětem'', (1982-1986) samizdat 1986 - básně a pohádky psané v dopisech z vězení svým dcerám === Další knihy === * ''Magorův zápisník'', 1999, kompilace kulturních textů a esejů z období 1965-1990. * ''Magorovy dopisy'', 2006, dopisy z let 1973-1985, které psal svým ženám Věře a Julianě z českých věznic. Za tuto knihu obdržel její autor '''''[[Cena Jaroslava Seiferta|Cenu&nbsp;Jaroslava&nbsp;Seiferta]]''''' - ''„Cenu za celoživotní básnické dílo a vězeňskou korespondenci“'', a také literární cenu '''''Kniha roku 2006''''' v anketě Lidových novin. * ''Humpolecký Magor''. 2007, sborník vzpomínek jeho spolužáků a učitelů ze středoškolských let Jirousových v Humpolci, které jsou doplněny jeho dosud nepublikovanými texty. == Citáty == {{Citát|Jakmile položí ďábel (který dnes mluví ústy establishmentu) první podmínku, přistříhněte si vlasy, jenom tak trošku, a budete moci hrát, je třeba říct ne. Jakmile ďábel (který dnes mluví ústy establishmentu) řekne - změnte si název a budete moci hrát dál to, co hrajete, je třeba řici - ne, nebudeme tedy hrát.|Zpráva o třetím českém hudebním obrození<ref name="obrozeni" />}} == Odkazy == {{Commonscat|Ivan Martin Jirous}} === Reference === === Související články === * [[Seznam českých spisovatelů]] * [[Česká literatura v letech 1945-1990|Česká literatura v letech 1945–1990]] == Externí odkazy == * {{Citace elektronické monografie | příjmení = Čáslavová | jméno = Petra | titul = Básnické dílo Ivana M. Jirouse: vývoj poetiky | url = http://www.revolverrevue.cz/ivan-martin-jirous | datum vydání = 2006-8-9 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2008-8-16 | vydavatel = MUNI }} * Vladimír Lábus Drápal: [http://www.guerilla.cz/index.php?s=labuscteni&clanekid=28 rozhovor s Ivanem Jirousem: Nejde být současně kapitalista a básník...]. 2006 * Vladimír Lábus Drápal: [http://www.guerilla.cz/index.php?s=labuscteni&clanekid=3 rozhovor s Ivanem Jirousem: S Ivanem "Magorem" Jirousem o Mejlově smrti]. 2001 * Vladimír Hulec: [http://www.divadlo.cz/noviny/clanek.asp?id=15233 rozhovor s Ivanem Jirousem: Nerozbíjím skleničky, ale držky]. in Divadelní noviny. 21. březen 2008. ([http://usti.blog.cz/0803/ivan-magor-jirous-nerozbijim-sklenicky-ale-drzky neautorizovaná kopie]) * Ivan Jirous: [http://www.ipetrov.cz/dokument.py?idd=D00000000000000184 O věštecké moci poezie, O magické síle poezie] přednáška na Setkání básníků na Bítově. 1996 * Helena Papírníková: [http://www.doc-air.com/mov_detail.phtml?mov_id=2142&jak=&krok=&_action=setlang&setlang=cz Ivan Martin Jirous - 23 záběrů] in DocAir, 2002, délka: 13 min, dostupné on-line. * Helena Papírníková: [http://www.doc-air.com/mov_detail.phtml?mov_id=7176&jak=&krok=&_action=setlang&setlang=cz Ivan Martin Jirous čte dopis...] in DocAir, 2007, délka: 11 min, dostupné on-line. * [http://libpro.cts.cuni.cz/kronika/41.html Báseň] kterou Jirous napsal [[Jiří Gruntorád|Gruntorádovi]]. 17. listopad 1993 * [http://www.vons.cz/clenove-vons Členové Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných] Webové stránky o dějinách VONS {{Článek z Wikipedie}} {{DEFAULTSORT:Jirous, Ivan Martin}} [[Kategorie:Čeští básníci]] [[Kategorie:Čeští spisovatelé knížek pro děti]] [[Kategorie:Signatáři Charty 77]] [[Kategorie:Členové VONS]] [[Kategorie:Žijící lidé]] [[Kategorie:Političtí vězni komunistického režimu v Československu]]

Návrat na stránku „Ivan Martin Jirous“.