Hyperjádro

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Hyperjádro''' je [[atomové jádro]], které obsahuje kromě [[nukleon]]ů nejméně jeden [[hyperon]], a má tedy nenulovou [[podivnost]]. Objevili jej [[Marian Danysz]] a [[Jerzy Pniewski]] roku [[1952]]. Nejsnadněji se studují hyperjádra obsahující [[Lambda (elementární částice)|Λ⁰]], která žijí dostatečně dlouho, takže mají ostré energetické hladiny. Hyperjádro se označuje spodním levým indexem Λ (případně Σ⁰), například {{su|a=r|p=8|b=Λ}}Be. Byla též připravena hyperjádra, obsahující hyperon [[Baryon sigma|Σ⁰]],{{#tag:ref|V r. 1980 na protonovém [[synchrotron]]u v [[Evropská organizace pro jaderný výzkum|CERNu]] se podařilo připravit hyperjádra {{su|a=r|p=9|b=Σ°}}Be záchytem [[kaon]]ů K⁻ v jádrech ⁹Be.<ref>Bertini R. ''et al.'', ''Phys. Lett.'', 1980, svazek 90B, číslo 4, s. 375</ref> Objev byl velkým překvapením, protože se do té doby na základě zjednodušených modelů jádra předpokládalo, že jiná než Λ-hyperjádra nemohou existovat, neboť jiné hyperony by se v jádře ihned silnou interakcí s nukleony rozpadly na Λ.|group="pozn."}} i hyperjádra s vícenásobnou [[podivnost]]í (např. {{su|a=r|p=6|b=ΛΛ}}He nebo {{su|a=r|p=10|b=ΛΛ}}Be).<ref>[http://www.osti.gov/bridge/servlets/purl/10107402-gPGgZQ/native/10107402.pdf Recent Results and Directions in Hypernuclear and Kaon Physics]</ref> V současné době je známo více než 30 hyperjader. V r. 2010 bylo připraveno první antihyperjádro ({{su|a=r|p=3|b=<span style="text-decoration: overline;">Λ</span>}}<span style="text-decoration: overline;">H</span>).<ref>[http://www.physorg.com/news186931143.html From two-trillion-degree heat, researchers create new matter -- and new questions]</ref> == Vznik == Hyperjádro může vzniknout změnou [[podivnost]]i jádra například při prostém zachycení hyperonu nebo při zachycení hyperonu či podivného mezonu a jeho interakci s jaderným nukleonem, případně rozpadem jiného hyperjádra. Příklady zachycení [[kaon]]u: :K⁻ + ⁴He ⇒ {{su|a=r|p=4|b=Λ}}He + π⁻ :K⁻ + ⁹Be ⇒ {{su|a=r|p=9|b=Σ°}}Be + π⁻ Příklad vzniku z jiného hyperjádra: :{{su|a=r|p=10|b=ΛΛ}}Be ⇒ {{su|a=r|p=8|b=Λ}}Be + [[proton|p]] + π⁻ == Rozpad == Hyperjádra jsou nestabilní. [[Střední doba života]] leží pro většinu připravených hyperjader v intervalu mezi 10⁻¹¹&nbsp;s a 10⁻¹⁰&nbsp;s. Rozpadají se [[slabá interakce|slabou interakcí]] buďto [[mezon]]ovým nebo bezmezonovým rozpadem. Mezonový rozpad probíhá rozpadem hyperonu v jádře za vzniku [[pion|π^-]] (Λ ⇒ p+π^-) nebo π⁰ (Λ ⇒ n+π⁰), který vyletuje z jádra. Uvolněná energie se pohybuje kolem 40 M[[elektronvolt|eV]].<ref name="Muchin">{{Citace monografie | příjmení = Muchin | jméno = Konstantin Nikiforovič | titul = Eksperimentalnaja jadernaja fizika. Svazek 2. | vydavatel = Energoatomizdat | místo = Moskva | rok = 1983 | kapitola = 38 | strany = 279-287 | jazyk = rusky }}</ref> U lehčích jader může dojít i k současnému uvolnění nukleonu nebo rozštěpení jádra (přičemž zbylé jádro má velkou vazebnou energii na nukleon). Příklad mezonového rozpadu: :{{su|a=r|p=3|b=Λ}}H ⇒ ³He + π^- :{{su|a=r|p=8|b=Λ}}Be ⇒ 2 ⁴He + p + π^- Při bezmezonovém rozpadu dochází k interakci hyperonu s protonem (Λ+p ⇒ p+n) nebo neutronem (Λ+n ⇒ n+n). Bezmezonový rozpad se pozoruje zpravidla u těžkých jader. Energie uvolněná při bezmezonovém rozpadu je oproti mezonovým rozpadům zhruba o 140 M[[elektronvolt|eV]] vyšší (tento rozdíl dobře odpovídá klidové energii [[pion]]u).<ref name="Muchin" /> == Poznámky == <references group="pozn." /> == Reference == <references /> == Externí odkazy == * [http://cdn.physorg.com/newman/gfx/news/hires/fromtwotrill.gif Nejlehčí objevená hyperjádra v nuklidovém N-Z diagramu (anglicky)] * [http://www.osel.cz/index.php?clanek=4917 OSEL.cz – Další velmi exotický obyvatel antihmotné ZOO (česky)] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Jaderná fyzika]]

Návrat na stránku „Hyperjádro“.