Holokaust

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Různé významy|stránka=Holokaust (rozcestník)}} [[Soubor:Some of the bodies being removed by German civilians for decent burial at Gusen Concentration Camp, Muhlhausen, near Linz, Austria.jpg|thumb|Mrtvá těla v [[Koncentrační tábor Mauthausen-Gusen|koncentračním táboře Mauthausen]] během II. světové války]] '''Holokaust''', též '''holocaust''' (z [[řečtina|řeckého]] ὁλόκαυστον ''holokauston'' [[celopal]]; ὅλος ''holos'' celý + καυστός ''kaustos'' spálený), označovaný též jako '''šoa''' ([[hebrejština|hebrejsky]] שואה neštěstí, zničení, pohroma), '''churben''' ([[jidiš]] חורבן zničení), je označení pro systematické a státem provozované pronásledování a hromadné vyvražďování osob označených jako [[Židé]] prováděné [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]] a jeho spojenci v době [[druhá světová válka|druhé světové války]]. Během této [[genocida|genocidy]] bylo vyvražděno kolem 6 milionů Židů <ref>Obecně užívaný počet 6 miliónů židovských obětí vychází z výpovědi Adolfa Eichmanna během jeho procesu v Izraeli - kompletní záznam celého procesu lze najít on-line [http://www.nizkor.org/hweb/people/e/eichmann-adolf/transcripts/Sessions/index-01.html]. Historikové, kteří se danou problematikou zabývali uvádějí čísla v rozmezí 5.1 ([[Raul Hilberg]]: ''The Destruction of the European Jews'',1961) - 6.2 miliónu (Wolfgang Benz: ''Dimension des Völkermords. Die Zahl der jüdischen Opfer des Nationalsozialismus.'', 1996, ISBN 3-423-04690-2.) </ref><ref>http://www.holocaust.cz/cz2/history/jew/general/general13</ref> Termín holokaust byl později rozšířen i na systematické vyvražďování dalších etnických, náboženských a politických skupin. Jedná se o [[Romové|Romy]],<ref>[[Dieter Pohl]]: ''Verfolgung und Massenmord in der NS-Zeit 1933–1945'', Darmstadt 2003, ISBN 3-534-15158-5, S. 64 und 111</ref> [[Poláci|Poláky]], občany [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], [[Akce T4|tělesně či mentálně postižených]], politických odpůrců (zejména [[komunismus|komunistů]] a [[Sozialdemokratische Partei Deutschlands|sociálních demokratů]]), [[homosexualita|homosexuálů]] a [[Svědkové Jehovovi|Svědků Jehovových]]. Podle této definice je počet obětí holokaustu mezi 11 až 17 miliony lidí.<ref>Donald Niewyk suggests that the broadest definition, including Soviet civilian deaths, would produce a death toll of 17 million. [http://books.google.ca/books?id=lpDTIUklB2MC&pg=PP1&dq=Niewyk,+Donald+L.+The+Columbia+Guide+to+the+Holocaust&sig=4igufxQHRCNrkjwRuMt1if_mf5M#PPA45,M1 Google Books] Estimates of the death toll of non-Jewish victims vary by millions, partly because the boundary between death by persecution and death by starvation and other means in a context of [[total war]] is unclear. Overall, about 5.7 million (78 percent) of the 7.3 million Jews in occupied Europe perished ([[Martin Gilbert|Gilbert, Martin]]. ''Atlas of the Holocaust'' 1988, pp. 242-244). Compared to five to 11 million (1.4 percent to 3.0 percent) of the 360 million non-Jews in German-dominated Europe. Small, Melvin and J. David Singer. ''Resort to Arms: International and civil Wars 1816-1980'' and [[Michael Berenbaum|Berenbaum, Michael.]] ''A Mosaic of Victims: Non-Jews Persecuted and Murdered by the Nazis. New York: New York University Press, 1990''</ref> == Termín holokaust == Termín holokaust je česká odvozenina z řeckého ''holokauston'' (česky [[celopal]]), což je označení pro náboženskou obětinu, která se celá spálí. V češtině se lze také často setkat s původně anglickou odvozeninou holocaust, obě varianty jsou v češtině rovnocenné<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Internetová jazyková příručka: holokaust | url = http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=holokaust | datum aktualizace = 2008-09-02 | datum přístupu = 2010-01-03 | vydavatel = [[w:Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky|Ústav pro jazyk český AV ČR]] | jazyk = česky }}</ref>. Autorem termínu je nositel [[Nobelova cena za mír|Nobelovy ceny míru]] [[Elie Wiesel]] (* [[1928]]), který je poprvé použil ve svém románu ''Noc'' (''La Nuit'', [[1958]]) ve smyslu „zničení ohněm“.<ref>http://www.zmizeli-sousede.cz/prace/cznovemesto.htm#1</ref> [[Židé]] preferují biblický výraz '''šoa''' ([[hebrejština|hebrejsky]] השואה, ''zničení'', ''záhuba'', ''zmar''), který je však omezen na [[Druhá světová válka|druhou světovou válku]]. Vyvražďování Romů se nazývá '''Porajmos''' doslova ''pohlcení''. Neexistuje obecný konsensus nad rozsahem pojmu holokaust. [[Jad Vašem]] a řada historiků vztahuje tento pojem pouze k vyvražďování Židů nebo jiných skupin označených jako rasově méněcenné (Romové) za druhé světové války. Termín ''holokaust'' bývá občas používán jako označení pro jakoukoliv [[genocida|genocidu]] či masakr, například pro [[etnické čistky]] ve [[Rwanda|Rwandě]] či genocidu Arménu v [[Turecko|Turecku]] po [[První světová válka|1. světové válce]].<ref>Tak např. [http://groong.usc.edu/fisk.html]</ref> [[Fidel Castro]] označil za rasový holocaust vyhošťování Romů bez povolení k pobytu z Francie.<ref>[http://www.lidovky.cz/vyhosteni-romove-jsou-obeti-rasoveho-holokaustu-rekl-castro-pum-/ln_zahranici.asp?c=A100911_105946_ln_zahranici_tsh Vyhoštění Romové jsou obětí rasového holokaustu, řekl Castro]</ref> == Oběti == <!-- Comment added for future reference Do not remove: [[image:Fichier:WWII-HolocaustDeaths-Pie-All.png|thumb]] --> {|class="wikitable" border="1" style="float:right; margin-left:1em;font-size:80%;" |- !Oběti!!Počet mrtvých!!Zdroje |- |[[Židé]] |align="right"|5,9 milionů||style="text-align: center"|<ref name=autogenerated2>[[Lucy Dawidowicz|Dawidowicz, Lucy]]. ''The War Against the Jews'', Bantam, 1986.p. 403</ref> |- |[[Sovětský svaz|Sovětští]] [[válečný zajatec|váleční zajatci]] |align="right"|2–3 milionů||style="text-align: center"|<ref name=Berenbaum125>Berenbaum, Michael. ''The World Must Know'', United States Holocaust Memorial Museum, 2006, p. 125.</ref> |- |[[Poláci]] |align="right"|1,8 – 2 milionů||style="text-align: center"|<ref name=autogenerated1>1.8–1.9 million non-Jewish Polish citizens are estimated to have died as a result of the Nazi occupation and the war. Estimates are from Polish scholar, Franciszek Piper, the chief historian at Auschwitz. [http://www.ushmm.org/education/resource/poles/poles.php?menu=/export/home/www/doc_root/education/foreducators/include/menu.txt&bgcolor=#CD9544 Poles: Victims of the Nazi Era] at the United States Holocaust Memorial Museum.</ref> |- |[[Romové]] |align="right"|220,000–1,500,000||style="text-align: center"|<ref>[http://www.holocaust-trc.org/sinti.htm "Sinti and Roma"], United States Holocaust Memorial Museum (USHMM). The USHMM places the scholarly estimates at 220,000–500,000. Michael Berenbaum in ''The World Must Know'', also published by the USHMM, writes that "serious scholars estimate that between 90,000 and 220,000 were killed under German rule." (Berenbaum, Michael. ''The World Must Know," United States Holocaust Memorial Museum, 2006, p. 126.</ref><ref name="Milton estimates">[http://www.radoc.net/radoc.php?doc=art_e_holocaust_porrajmos&lang=en&articles=true Romanies and the Holocaust: a Reevaluation and Overview]</ref> |- |Lidé se sníženou schopností |align="right"|200,000–250,000||style="text-align: center"|<ref> Donna F. Ryan, John S. Schuchman, [http://books.google.com/books?id=8d56MtJWQ7sC&pg=PA62&dq=Action+T4+250,000&ie=ISO-8859-1&sig=YnkS6udw8SIoYZGMX2nLsEUjdrI ''Deaf People in Hitler's Europe''], Gallaudet University Press 2002, 62</ref> |- |[[Svobodní zednáři]] |align="right"|80,000–200,000||style="text-align: center"|{{chybí zdroj}} |- |[[Gay|Homosexuálové]] |align="right"|5,000–15,000||style="text-align: center"|<ref name=Chronicle108>''The Holocaust Chronicle'', Publications International Ltd., p. 108.</ref> |- |[[Svědci Jehovovi]] |align="right"|2,500–5,000||style="text-align: center"|<ref name=Shulman>Shulman, William L. ''A State of Terror: Germany 1933–1939''. Bayside, New York: Holocaust Resource Center and Archives.</ref> |} === Židé === Hlavní obětí holocaustu byli [[Židé]]. Holocaust byl praktickou aplikací „konečného řešení židovské otázky“ ''(Endlösung der Judenfrage)'', kterým mělo být úplné vyvraždění židovské populace. Obvykle používaný počet židovských obětí je 6 miliónů, [[Raul Hilberg]] ve své knize ''The Destruction of European Jews'' uvádí číslo 5,2 miliónu. Vyvražděny byly zhruba dvě třetiny evropských Židů, většinu obětí tvořili Židé z Polska (3 milióny mrtvých). Údaje jsou neustále zpřesňovány a doplňovány, také díky zpřístupnění některých informací získaných až po rozpadu SSSR v r. 1991. === Nežidovské oběti === Nežidé nejsou v původní definici holokaustu zahrnuti. ==== Slované ==== {{Podrobně|Generalplan Ost}} Jedním z Hitlerových plánů bylo vytvoření německého životní prostoru. Tento plán počítal v řádu 20 až 30 let s odsunutím, vyvražděním a zotročením většiny [[Slované|Slovanů]]. Generalplan Ost byl zahájen v [[Polsko|Polsku]], kde bylo v rámci operace [[Operace Tannenberg|Tannenberg]] popraveno přes 20 tisíc příslušníků polské elity. Po ní následovala akce „[[Akce Inteligence|Inteligence]]“, při níž bylo zabito přes 40 tisíc polských intelektuálů. Německá okupační moc zavedla v Polsku, resp. v [[Generální gouvernement|Generálním gouvernementu]] a na okupovaných polských územích politiku teroru, přičemž prováděla hromadné veřejné popravy i exekuce rolníků, které měly zastrašovat ostatní obyvatelstvo. Postupně docházelo k vysídlování z oblastí určených k další germanizaci a násilnému zabírání zemědělské půdy, přičemž bylo ze svých domovů vyhnáno několik stovek tisíc [[Poláci|Poláků]]. Odhaduje se, že celkem 1,8-2 miliony polských občanů nežidovského původu zemřelo v důsledku nacistické okupace a války. Občané [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] byli jednak jako civilisté vystaveni německým [[válečný zločin|válečným zločinům]] ze strany [[Einsatzgruppen]] jejichž oběti bylo kolem 1 670 000. Jednak byli jako [[válečný zajatec|váleční zajatci]] popravování, nasazováni na [[nucené práce]] a vystaveni krutému zacházení. Je odhadováno že tímto způsobem bylo zavražděno 2 až 3 miliony sovětských válečných zajatců. Mezi státy s vysokým počtem civilních obětí patří i [[Jugoslávie]] s půl miliónem mrtvých převážně [[Srbové|Srbů]]. ==== Romové ==== [[File:Oznaczenia_wi%C4%99%C5%BAni%C3%B3w_hitlerowskich_oboz%C3%B3w_koncentracyjnych.png|thumb|Insignie vězňů v koncentračních a vyhlazovacích táborech: {{legenda|red|politický vězeň}} {{legenda|green|zločinec}} {{legenda|black|„asociál“}} {{legenda|brown|Rom}} {{legenda|pink|homosexuál, pedofil, sex. násilník}} {{legenda|purple|svědek Jehovův}} {{legenda|blue|emigrant}} {{legenda|#99cc00|vyžadující léčbu}} {{legenda|yellow|Žid}} '''SU''' – sovětský válečný zajatec<br/> černý terčík – trestní prapor/komando<br/> červený terčík – podezření na útěk ]] {{Podrobně|Porajmos}} Dalším terčem vyvražďování byli [[Romové]] a romští míšenci, s odhadovaným počtem obětí 220 tisíc některé odhady uvádějí až 800 tisíc, což činí asi čtvrtinu až polovinu jejich předválečné populace. Roku [[1935]] [[Norimberské zákony]] označily Romy a Židy za rasově méněcenné. Sňatky s mezi příslušníky árijské a neárijské rasy byly zakázány.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Štolová | jméno = Eva | odkaz na autora = | titul = Vzdělávání Romů | vydavatel = Grada Publishing, s.r.o. | místo = Praha | rok = 2001 | isbn = 80-247-0277-0 | kapitola = 1. Romové za 2. světové války | strany = 9-10 | jazyk = }} </ref> 14. prosince 1937 vydal říšský vůdce [[Schutzstaffel|SS]] [[Heinrich Himmler]] a šéf německé policie výnos o preventivním potírání zločinnosti, který mezi asociály jmenoval cikány, cikánské míšence a cikánským způsobem kočující osoby, které řádně nepracovaly a prováděly trestnou činnost. V červenci 1938 začali být [[Cikáni]] v Říši hromadně vězněni a deportování do koncentračních táborů. 8. prosince 1938 vydal říšský vůdce SS a šéf německé policie Výnos o potírání cikánského zlořádu, který nařídil podchycení všech cikánů, cikánských míšenců a cikánským způsobem kočujících osob. V říjnu 1939 provedla říšská kriminální policie soupis všech cikánů, cikánských míšenců a cikánským způsobem kočujících osob starších 6 let a zakázala jim volný pohyb. 10. července 1942 vydal obdobné nařízení o soupisu cikánů i velitel protektorátní neuniformované policie. Dosavadní kárné pracovní tábory byly změněny na cikánské sběrné tábory.Na konci roku 1942 bylo vydáno prováděcí nařízení o deportacích romského obyvatelstva do cikánského tábora v [[Auschwitz-Birkenau]].<ref>Ctibor Nečas: ''Holocaust českých Romů'', [http://old.hrad.cz/president/Havel/holocaust/kal_rom.html Kalendář událostí], stará verze stránek prezidenta České republiky</ref> Roku 1944 byl cikánský tábor nacisty zničen a asi tři tisíce Romů bylo usmrceno v plynových komorách. Na 1700 práceschopných Romů bylo před tím přemístěno do jiných koncentračních táborů.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Štolová | jméno = Eva | odkaz na autora = | titul = Vzdělávání Romů | vydavatel = Grada Publishing, s.r.o. | místo = Praha | rok = 2001 | isbn = 80-247-0277-0 | kapitola = 1. Romové za 2. světové války | strany = 12-13 | jazyk = }} </ref> ==== Postižení ==== {{Podrobně|Akce T4}} Systematické vyvražďování postižených bylo zahájeno v roce [[1939]], k jeho oficiálnímu ukončení došlo v roce [[1941]] po protestech, které iniciovali představitelé [[římskokatolická církev|katolické církve]]. Ve skutečnosti program ovšem skrytě pokračoval dál, byť mnohem pomaleji, až do konečné porážky Německa. Celkem bylo v letech [[1939]]–[[1945]] povražděno asi 200–250 tisíc postižených.<ref> Donna F. Ryan, John S. Schuchman, [http://books.google.com/books?id=8d56MtJWQ7sC&pg=PA62&dq=Action+T4+250,000&ie=ISO-8859-1&sig=YnkS6udw8SIoYZGMX2nLsEUjdrI ''Deaf People in Hitler's Europe''], Gallaudet University Press 2002, 62</ref> ==== Homosexuálové ==== Neexistují oficiální záznamy o tom, kolik [[homosexualita|homosexuálů]] zemřelo v koncentračních táborech, ale odhaduje se, že jde zhruba o 50 tisíc lidí. (Některé prameny uvádějí čísla od deseti tisíc až po půl milionu homosexuálů.) Vzhledem k tomuto počtu se o osudu homosexuálů za druhé světové války nemluví tolik jako o osudu Židů. Homosexuálové museli nosit růžový trojúhelník, který v současnosti patří mezi [[symbol]]y homosexuálů bojujících za svoje práva. Tyto oběti nacismu se doposud nedočkaly odškodnění. ==== Svědci Jehovovi ==== ==== Političtí oponenti ==== === Připomínání obětí holocaustu === Oběti holocaustu si mnoho států světa připomíná [[27. leden|27. ledna]], den osvobození vyhlazovacího tábora [[Auschwitz - Birkenau]] [[Rudá armáda|Rudou armádou]]. == Uskutečnění holokaustu == ===Nejčastější příčiny smrti=== Oběti z řad Židů mohly být zabity při [[pogrom]]ech, popřípadě byli povražděni polovojenskými a protižidovskými komandy. Se zrodem ''[[Konečné řešení židovské otázky|Konečného řešení židovské otázky]]'' byli Židé (spolu s ostatními skupinami, ale tvořící největší část) koncentrováni v [[ghetto|ghettech]], [[koncentrační tábor|koncentračních táborech]] a nakonec posíláni do [[Vyhlazovací tábory nacistického Německa|vyhlazovacích táborů]] na území dobytém [[Třetí říše|Třetí říší]]. Ty představovaly nejhrůznějším prostředek holocaustu – „továrny na smrt“, mající za účel s maximální efektivitou zabíjet a likvidovat mrtvá těla lidí dopravovaných za jejich zdi. Nezanedbatelná část lidí do nich určených zahynula již při [[transport]]u, za nelidských podmínek (namačkáni v dobytčích vagónech, přepravováni často i několik dní, bez jídla a vody). Po příjezdu do tábora následovala (zejména od léta 1942, kdy byla ve většině vyhlazovacích táborů vybudována krematoria) vstupní selekce, při kterých táborový lékař vybíral část nejzdatnějších vězňů, kteří byli určeni pro práci (buď v pomocných táborech nebo přímo v širším komplexu tábora) nebo pro další budování tábora, stavbu nových budov apod. Lidi, kteří vstupní selekcí neprošli, čekala likvidace. Například podle svědectví [[Rudolf Vrba|Rudolfa Vrby]], který utekl z [[Auschwitz-Birkenau]],<ref name="vrba">http://www.holocaust.cz/cz2/resources/texts/zprava_vrba</ref> se v letech 1942-1944 počet lidí, kteří neprošli v tomto táboře vstupní selekcí, pohyboval typicky a zhruba okolo 75 až 90 %, s tím, že některé transporty byly zlikvidovány stoprocentně. Ty, kteří prošli vstupní selekcí, čekala každodenní tvrdá práce v drsných podmínkách a v každém počasí, a za ni malé příděly velmi nekvalitního jídla, které zcela nedostačovaly jejich energetickému příjmu. Přeživší z těchto táborů se shodují na tom, že vedoucí z podniků, ve kterých vězni pracovali, si mohli dovolit je pracovně přetěžovat nad mez trvalé udržitelnosti kvality práce, aniž by se museli bát o přísun nové pracovní síly<ref>Například [http://blisty.cz/art/55642.html Miloš Pick: ''Naděje se vzdát neumím'']</ref> – z tohoto úhlu pohledu se jednalo o nahodilou avšak záměrnou, pomalou smrt v důsledku kombinace podvýživy a vyčerpání. Selekce lidí určených pro likvidaci probíhaly nejenom při vstupu do vyhlazovacích táborů ale i pro jejich obyvatele a to pravidelně, tak, aby byl korigován počet vězňů mezi jejich zdmi, zvyšovaný o pravidelně přijíždějící transporty. Ti, kteří pracovali nejdéle a na jejichž zdraví se nesnesitelné pracovní podmínky a nedostačující výživa podepsaly nejvíce, zeslábli natolik, že v některé z těchto selekcí byli shledáni neschopnými další práce a následně zlikvidováni; jejich zesláblý organismus též mohla skolit (běžně nesmrtelná) nemoc či infekce ze zranění (popř. kombinace více těchto faktorů), taktéž podchlazení vlivem sychravého a chladného počasí (baráky v táborech nebyly nijak vyhřívány), případně mohli nalézt smrt přímo při práci, když již nebyli schopni plnit kvóty. V několika případech navíc v táborech vypukly [[epidemie]] smrtelných nemocí – pravděpodobně nejvážnější byla epidemie tyfu v Osvětimi-Březince, která trvala od července do září 1942, vyžádala si odhadem 15–20 tisíc životů a kvůli které byly selekce dočasně zastaveny.<ref name="vrba"/> Časté byly též zažívací potíže a „zdánlivě nevyléčitelné choroby nohou - otékaly do takové míry, že lidé nemohli chodit“.<ref name="vrba"/> V jiných případech mohli být obyvatelé vyhlazovacích tábora zabiti svými spoluvězni (zejména těch z řad kriminálních zločinců nebo kápů; občas i bez zřejmého důvodu) nebo za drobný prohřešek jako např. nesundání čepice při setkání s esesmanem apod. Řádově stovky možná několik málo tisíc nedobrovolných obyvatel koncentračních a vyhlazovacích táborů se v průběhu svého věznění pokusilo o útěk a bylo během něj zastřeleno nebo oběšeno před zraky ostatních po jejich dopadení; neznámý, možná stejný počet vězňů nevydržel utrpení po stránce psychické a zvolil dobrovolný odchod ze života (například vběhnutí do elektrického oplocení). Několik desítek vězňů se stalo obětmi pokusů na lidech, které ve vybraných táborech probíhaly. === Vyhlazovací tábory === {{Podrobně|Vyhlazovací tábory nacistického Německa}} [[Soubor:Konzentrazionslager.png|thumb|Koncentrační a vyhlazovací tábory]] Nejúčinnějším a nejhrůznějším prostředkem německého holocaustu byly ''vyhlazovací tábory'', kde se hromadně popravovalo (v prvních fázích) zastřelením, oběšením a jedovatým plynem (nejpoužívanější byl [[Cyklon B]]). Mrtvoly byly poté hromadně pohřbívány či spalovány. Po přepadení [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] [[22. červen|22. června]] [[1941]] ([[Operace Barbarossa]]) nechal Adolf Hitler na území [[Polsko|Polska]] zřídit šest vyhlazovacích táborů: # [[Vyhlazovací tábor Chełmno|Chełmno]] (Kulmhof) ([[8. prosinec|8. prosince]] [[1941]] – [[17. leden|17. ledna]] [[1945]], přibližně 320&nbsp;000 obětí<ref>http://www1.yadvashem.org/odot_pdf/microsoft%20word%20-%202494.pdf</ref>) # [[Auschwitz-Birkenau|Osvětim]] (Auschwitz, Oświęcim) – Výstavba původního tábora u města Osvětim začala v dubnu 1940. Tábor existoval do ledna [[1945]], velitelem byl [[Rudolf Höß]]. Později v roce 1941-42 se rozšířil o [[Auschwitz II – Birkenau|Osvětim II – Birkenau]] v nedaleké [[Brzezinka|Březince]]. V roce [[1942]] následoval [[Auschwitz-Birkenau|Osvětim III]] v Monowicích. Celkový počet lidí zavražděných v Osvětimi nelze přesně určit, neboť počet lidí usmrcených v plynových komorách nebyl registrován. Dle údajů [[Rudolf Höß|Hösse]] bylo v osvětimském vyhlazovacím táboře zplynováno 1 135 000 osob.<ref>Dějiny Německa, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2004.</ref><ref>Pressac, Jean-Claude. Die Krematorien von Auschwitz. Piper Verlag. Munich 1994</ref><ref>http://www1.yadvashem.org/education/lessonplan/english/auschwitz/auschwitz.htm</ref> Tábory v Osvětimi a Březince jsou dnes přístupné veřejnosti. # [[Majdanek]] (červenec [[1941]] – červenec [[1944]], 78&nbsp;000<ref>http://www.berlinonline.de/berliner-zeitung/archiv/.bin/dump.fcgi/2006/0104/feuilleton/0018/index.html</ref> až 360&nbsp;000<ref>http://www1.yadvashem.org/odot_pdf/microsoft%20word%20-%206622.pdf</ref> obětí) # [[Vyhlazovací tábor Belzec|Bełżec]] (březen [[1942]] – červen [[1943]], 600&nbsp;000 obětí<ref>http://www1.yadvashem.org/odot_pdf/microsoft%20word%20-%205981.pdf</ref>) # [[Vyhlazovací tábor Sobibor|Sobibor]] (květen [[1942]] – říjen [[1943]], 250&nbsp;000 obětí<ref>http://www1.yadvashem.org/odot_pdf/microsoft%20word%20-%206030.pdf</ref>) # [[Vyhlazovací tábor Treblinka|Treblinka]] (červenec [[1942]] - říjen [[1943]], nejméně 800&nbsp;000 obětí<ref>http://www1.yadvashem.org/odot_pdf/microsoft%20word%20-%205886.pdf</ref>) == Svět a holokaust == === Holocaust a ostatní státy === Nacistické Německo se při likvidaci [[Židé|Židů]] soustředilo nejen na německé Židy a ty nacházející se na území, nad nímž získalo v průběhu války kontrolu. Vyžadovalo též vydání Židů po svých spojencích a satelitech. Různé státy se k této otázce postavily různě. Za jeden z nejvstřícnějších států lze označit [[Slovenská republika (1939–1945)|Slovenský štát]], který nejenže Židy vydával z větší části z vlastní iniciativy, ale navíc za jejich odvoz nacistickému Německu z vlastní iniciativy platil<ref>[[Václav Vaško]]: [[Neumlčená]] 1</ref> (nutno ovšem dodat, že vydávání bylo několikráte přerušeno a dokončeno bylo až po propuknutí [[Slovenské národní povstání|slovenského národního povstání]]). V řadě dalších zemí bylo vydávání ve větší míře uskutečněno až na nátlak nacistů podpořený růstem moci pronacistických bojůvek a radikálním oslabení centrální vlády (např. [[Maďarsko]]). Velmi vlažný přístup k pronásledování Židů měla [[Itálie]], byť i ona přijala [[protižidovské zákony]]. Zcela odmítavě se k celé záležitosti postavilo [[Finsko]], které žádné protižidovské zákony nepřijalo a přes silný nátlak striktně odmítlo vydat nejen své občany židovského původu, ale i drtivou většinu Židů uprchlých ze zemí, které nacistické Německo ovládlo. V řadě zemí, které své židovské obyvatele a uprchlíky vydávaly, byly deportace přerušovány a pozastavovány díky diplomatickému úsilí neutrálních zemí. Významná byla snaha zejména [[Vatikán]]u, který opakovaně protestoval proti deportacím především na Slovensku, v Maďarsku a [[Chorvatsko|Chorvatsku]], kde byl jeho diplomatický vliv nejsilnější a kde byla podle jeho vedení naděje na pozitivní účinek protestů. V Maďarsku v srpnu [[1944]] vedl papežský [[nuncius]] [[Angelo Rotta]] společnou delegaci pěti šéfů diplomatických zastoupení neutrálních zemí protestujících proti vydávání Židů do Německa (protest připojilo [[Portugalsko]], [[Španělsko]], [[Švédsko]] a [[Švýcarsko]]). Ve světě byl [[27. leden]] zvolen jako Mezinárodní den památky obětí holocaustu. === Holokaust v Českých zemích === {{podrobně|Židé v Protektorátu Čechy a Morava|Anticikánismus#Romský holocaust}} Holokaust v [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu]] se odehrával pod taktovkou okupačních úřadů a až na výjimky bez odporu obyvatel a za spolupráce českých úřadů a úředníků. Před druhou světovou válkou žilo na dnešním území ČR více než 118 tisíc Židů; 26 tisícům se podařilo do roku [[1941]] - kdy bylo [[protektorát]]ními úřady vystěhování zakázáno a současně začaly transporty - [[emigrace|emigrovat]]. Přes 80 tisíc osob bylo během holocaustu za druhé světové války vyvražděno). Silnou kritiku si v moderní době vysloužilo rozhodnutí [[Československo|Československa]] z roku [[1938]], kdy zakázalo rakouským Židům vstup na své území a vrátilo do [[Rakousko|Rakouska]], do rukou nacistů tisíce židovských uprchlíků. == Zpochybňování holokaustu == {{Podrobně|Zpochybňování holokaustu}} Holocaust je či některé z jeho částí jsou občas terčem zpochybňování. Ačkoliv v drtivé většině případů není zpochybňována perzekuce Židů jako celek, je pro tento fenomén vžité taktéž označení popírání holokaustu. V mnoha státech světa včetně České republiky zpochybňování holokaustu, též označované jako hlásání ''Osvětimské lži'', [[trestný čin|trestným činem]]. Zpochybňování holokaustu je součástí širšího směru, tzv. [[revizionismus|historického revizionismu]]. Zpochybňování holokaustu v souladu s [[vědecká metoda|vědeckými metodami]] je jedním z nových proudů tohoto původně v podstatě seriózního historického proudu, který tak značně zdiskreditovalo. Podle [[Spojené státy americké|americké]] historičky [[Deborah Lipstadtová|Deborah Lipstadtové]] seriózní historikové tento směr odmítají a vyčítají mu pseudovědecké metody práce a neseriózní práci s prameny a citacemi s účelem falšovat historii<ref>[[Deborah Lipstadtová]]: ''Popírání holocaustu: Sílící útok na pravdu a paměť''. Praha – Litomyšl 2001, ISBN 80-7185-402-6.</ref>. Větší část revizionistů nezpochybňuje holocaust jako celek, ale jeho plánovanost či rozsah a počet obětí. === Zneužívání památky holokaustu – holokaustový průmysl === Vedle plného uznání na jedné straně a celkového nebo částečného zpochybnění na straně druhé existuje k holokaustu i jakýsi „třetí“ postoj, byť tento je minoritně zastoupený. Ten holokaust jako takový nezpochybňuje – nezaobírá se ani tak jím samotným jako spíš jeho odkazem a tím, jak je jeho památka vnímána a jaký má v současnosti vliv, popř. zda-li nebyl v minulosti zneužit pro ideologické, politické či jiné cíle. Hlavním představitelem je [[Norman Finkelstein]] (sám židovského původu), který na toto téma napsal knihu ''[[Průmysl holocaustu]]'', jež byla přeložena do 16 jazyků. Zavádí v ní pojem '''průmysl holokaustu''' a rozvíjí v ní několik otázek, jako je mimo jiné: to, jak holokaust obhajuje sám sebe a jak se staví nad podobné tragické události dějin; propagace holokaustu z finančního hlediska (jeho kapitalizace); zveličování, přikrášlování a zneužívání utrpení Židů jako pózy ublíženectví; zneužití holokaustu pro politické cíle, zejména v prosazování politických zájmů Izraele; argumentace holokaustem těmi, jichž se holokaust fakticky nedotkl. V některých aspektech (například těch politických) se tento postoj překrývá s argumenty [[antisionismus|antisionismu]]. == Reference == <references/> === Související články === * ''[[Průmysl holocaustu]]'' * [[Jom ha-šo'a]] - den šoa, připomínka židovských obětí holocaustu * [[Jad Vašem]] - památník obětí holocaustu v [[Izrael]]i * [[Antisemitismus]] * [[Spravedlivý mezi národy]] * [[Zločiny Německa za druhé světové války]] * [[Seznam lidí, kteří pomáhali Židům za druhé světové války]] === Literatura === * Ella Lingens-Reinerová: ''Prisoners of Fear''. Londýn 1948 (paměti) * [[Viktor Frankl]]: ''Man's Search for Meaning''. New York 1958 (paměti) * Raul Hilberg: ''The Destruction of the European Jews''. New York 1961, ISBN 0-300-09557-0 * Gerald Reitlinger: ''The Final Solution'' * [[Hannah Arendtová]]: ''Eichmann v Jeruzalémě. Zpráva o banalitě zla'', Mladá fronta, Praha 1995. * Deborah Lipstadtová: ''Denying the Holocaust. The Growing Assault on Truth and Memory''. Plume 1994, ISBN 0-02-919235-8. *: česky jako ''Popírání holocaustu: sílící útok na pravdu a paměť''. Praha - Litomyšl 2001, ISBN 80-7185-402-6. * Daniel Jonah Goldhagen: ''Hitler's Willing Executioners. Ordinary Germans and the Holocaust''. New York 1996 * [[Norman Finkelstein|Norman G. Finkelstein]]: ''[[Průmysl holocaustu|Průmysl holocaustu: Úvahy o zneužívání židovského utrpení]]'', Dokořán 2006, ISBN 80-7363-068-0 * Dean, Martin: ''Robbing the Jews - The Cofiscation of Jewish Property in the Holocaust, 1935 - 1945'', Cambridge University Press, 2008. == Externí odkazy == * [http://www.holocaust.cz/ www.holocaust.cz] – Stránky Institutu Terezínské iniciativy o holocaustu * [http://www.jewishmuseum.cz/cz/czfaq.htm Nejčastější otázky o holocaustu na stránkách Židovského muzea v Praze] * [http://ufal.mff.cuni.cz/cvhm/ Přístupové místo do databáze audiovizuálních svědectví o holocaustu v CVH Malach] * [http://shamash.org/holocaust/photos/ Fotografie holocaustu] * [http://www.olam.cz/holocaust/auta_smrti.html Auta smrti] * [http://bo.cz/video/3a8cd9526fca6fe9ba5 Video o transportech] * [http://holocaustfoto.ic.cz/ Fotogalerie holocaustu] {{Commonscat|The Holocaust}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Holokaust| ]] [[Kategorie:Genocidy]] [[Kategorie:Zločiny nacistického Německa během druhé světové války]] [[Kategorie:Dějiny Židů]] [[Kategorie:Antisemitismus]] [[Kategorie:Nacismus]] [[Kategorie:Eugenika]]

Návrat na stránku „Holokaust“.