Esperanto

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Unua Libro.jpg|thumb|right|První učebnice esperanta, vydaná ve [[Varšava|Varšavě]] roku 1887]] '''Esperanto''' (původně '''Lingvo Internacia''' – '''''„mezinárodní jazyk“''''') je nejrozšířenějším [[mezinárodní pomocný jazyk|mezinárodním]] [[plánový jazyk|plánovým jazykem]].<ref>{{Citace knihy | příjmení = Byram | jméno = Michael | titul = Routledge Encyclopedia of Language Teaching and Learning | rok = 2001 | vydavatel = Routledge | isbn = 0-4153-3286-9 | strany = p. 464 }}</ref> Název je odvozen ze [[pseudonym]]u, pod nímž roku 1887 [[židé|židovský]] lékař Ludvík Lazar Zamenhof základy této řeči publikoval. Záměrem tvůrce bylo vytvořit snadno naučitelný neutrální jazyk, vhodný pro použití v&nbsp;mezinárodní komunikaci; jeho cílem však nebylo nahradit ostatní [[národní jazyk|národní řeči]]. Ačkoliv žádná [[stát|země]] nepřijala esperanto jako [[úřední jazyk]], je používáno [[esperantská kultura|komunitou]] o&nbsp;odhadovaném počtu 100&nbsp;000 až 2&nbsp;000&nbsp;000 mluvčích, z čehož asi tisícovku tvoří [[Rodilí mluvčí esperanta|mluvčí rodilí]].<ref name="Ethnologue">{{Citace knihy | příjmení=Gordon | jméno=Raymond G., Jr. | rok=2005 | titul=Ethnologue: Languages of the World | vydavatel=SIL International | vydání=Fifteenth edition | místo=Dallas, Tex. | url=http://www.ethnologue.com/show_language.asp?code=epo }}</ref> Dosáhlo také některých mezinárodních uznání, jako jsou dvě rezoluce [[UNESCO]] či podpora známých osobností veřejného života. V&nbsp;současnosti je esperanto využíváno pro účely [[cestování]], [[dopisování]], mezinárodních setkání a&nbsp;kulturních výměn, [[kongres]]ů, [[věda|vědeckých]] diskuzí, původní i&nbsp;překladové [[esperantská literatura|literatury]], [[divadlo|divadla]] a&nbsp;[[kino|kina]], [[hudba|hudby]], [[seznam esperantských časopisů|tištěného]] i&nbsp;[[internet]]ového zpravodajství, [[rozhlas]]ového a [[Televizní vysílání|televizního vysílání]]. [[Slovní zásoba]] esperanta pochází především ze [[Západní Evropa|západoevropských]] jazyků, zatímco jeho [[syntax|skladba]] a&nbsp;[[tvarosloví]] poukazují na silný [[slovanské jazyky|slovanský]] vliv. [[Morfém]]y jsou neměnné a&nbsp;lze je téměř bez omezení kombinovat do rozmanitých slov, esperanto má tedy mnoho společného s&nbsp;[[analytický jazyk|izolujícími jazyky]] jako je [[čínština]], zatímco vnitřní struktura jeho slov připomíná [[aglutinační jazyk|jazyky aglutinační]] jako je [[japonština]], [[svahilština]] nebo [[turečtina]]. == Dějiny == : ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Dějiny esperanta]] [[Soubor:1908-kl-t-zamenhof.jpg|thumb|left|[[Ludvík Lazar Zamenhof|Ludvík Zamenhof]]]] === Vznik === === Zamenhofovo dětství === U&nbsp;zrodu esperanta stál Ludvík Lazar Zamenhof. Vyrůstal v&nbsp;mnohojazyčném, tehdy k&nbsp;[[Ruské impérium|Ruskému impériu]] náležejícím, dnes [[Polsko|polském]] městě [[Białystok]]u, kde byl svědkem častých rozepří mezi jednotlivými [[etnikum|etniky]] ([[Rusové]], [[Poláci]], [[Němci]], [[Židé]]). Protože za jednu z&nbsp;hlavních příčin těchto konfliktů považoval neexistenci společného [[Jazyk (lingvistika)|jazyka]], začal již jako školák pracovat na projektu nové vhodné řeči, která by tuto roli mohla plnit. Měla by být&nbsp;– na rozdíl od [[národní jazyk|národních jazyků]]&nbsp;– neutrální a&nbsp;snadno naučitelná, tedy také přijatelná jako [[druhý jazyk]] pro všechny, jazyk vyučovaný společně s&nbsp;těmi národními a&nbsp;používaný v&nbsp;situacích vyžadujících dorozumění mezi národy.<ref name="jewenc">[http://www.jewishencyclopedia.com/view.jsp?artid=20&letter=Z JewishEncyclopedia.com – Zamenhof, Lazarus Ludwig (anglicky)]</ref> === První pokusy === Zamenhof nejdříve uvažoval o&nbsp;oživení latiny, kterou se učil ve škole, ale usoudil, že je pro běžné dorozumívání zbytečně složitá. Když studoval [[angličtina|angličtinu]], povšiml si, že [[časování]] sloves podle [[osoba (mluvnice)|osoby]] a&nbsp;[[číslo (mluvnice)|čísla]] není nutné a&nbsp;že [[mluvnice|gramatický]] systém jazyka může být mnohem jednodušší, než si předtím myslel. Stále však zůstávala překážka v&nbsp;učení se velkému množství slovíček nazpaměť. Jednou Zamenhofa zaujaly dva [[ruština|ruské]] nápisy: ''швейцарская'' [švejcarskaja] (vrátnice, odvozeno od ''швейцар'' [švejcar] – vrátný) a&nbsp;''кондитерская'' [konditěrskaja] (cukrárna, odvozeno od ''кондитер'' [konditěr] – cukrář). Tato slova stejného zakončení mu vnukla myšlenku, že užívání pravidelných předpon a&nbsp;přípon by mohlo významně snížit množství slovních kořenů nutných k&nbsp;dorozumění. Aby byly kořeny co nejmezinárodnější, rozhodl se převzít slovní zásobu především z&nbsp;[[románské jazyky|románských]] a&nbsp;[[germánské jazyky|germánských]] jazyků, tedy těch, jež byly tehdy ve školách na celém světě vyučovány nejčastěji.<ref name="borovko">[http://miresperanto.narod.ru/zamenhof/borovko.htm МИР ЭСПЕРАНТО – Letero de L.&nbsp;Zamenhof al Nikolaj Afrikanovich Borovko (1895) – О происхожении эсперанто (esperantem, rusky)]</ref> === Vznik konečné verze === První Zamenhofův projekt, nazvaný ''Lingwe uniwersala,'' byl víceméně hotov již roku 1878, ale autorův otec, učitel jazyků, považoval tuto práci za marnou a&nbsp;[[utopie|utopistickou]], proto zřejmě rukopis, který mu byl svěřen, zničil. V&nbsp;letech 1879–1885 Zamenhof studoval [[lékařství]] v&nbsp;[[Moskva|Moskvě]] a&nbsp;[[Varšava|Varšavě]]. Tou dobou začal opět pracovat na mezinárodním jazyce. První obnovené verzi vyučoval roku 1879 své přátele. Po několika letech již překládal [[poezie|poezii]], aby jazyk co nejvíce zdokonalil. Roku 1885 autor napsal: ''„Šest let jsem pracoval na zdokonalování a&nbsp;zkoušení esperanta, ačkoli se mi již v&nbsp;roce 1878 zdálo, že je jazyk úplně hotov.“''<ref name="Lingvaj Respondoj">Zamenhof, L.: Lingvaj Re­spondoj. Konsiloj kaj opi­nioj pri Espe­ranto. 6-a eldono. Marmande 1962: Espe­rantaj Francaj Eldonoj. LR 51. Dostupný z WWW: <[http://www.luin.se/inko/109-7.pdf]></ref> Když byl připraven svůj koncept publikovat, [[car]]ští [[cenzura|cenzoři]] to odmítli povolit. Zamenhof byl velmi zklamán a&nbsp;volný čas trávil překládáním děl jako byl [[Starý zákon]] či některé kusy Shakespeara. Toto nucené zpoždění vedlo k&nbsp;dalšímu významnému vylepšení. Roku 1887 konečně vydal první učebnici ''«Международный языкъ» (Mezinárodní jazyk).'' Byl to v&nbsp;podstatě tentýž jazyk, jakým se mluví i&nbsp;dnes. Podle Zamenhofova pseudonymu, pod nímž knihu vydal, ''Doktoro Esperanto'' (''esperanto''&nbsp;– doufající), se řeč brzy začala označovat jako „Jazyk doktora Esperanto“ a&nbsp;později zkráceně jako „esperanto“.<ref name="borovko" /><ref name="historie">[http://www.esperanto.sk/eo/historio.php Esperanto.sk – Z histórie esperanta (slovensky, esperantem)]</ref><ref>[http://www.berkshirepublishing.com/assets_news/WHTG/articles/Esperanto_24-May-2005.html Berkshire – Great Barrington (Massachusetts, USA)]</ref><ref>[http://www.is.lt/LEA/zamenhof.htm Litova Esperanto-Asocio – Zamenhof en Veisiejai (esperantem, 1998)]</ref> === První pokusy o změny === Zamenhofovi přicházelo veliké množství nadšených dopisů, které často přinášely také návrhy nejrůznějších úprav jazyka. Všechny podněty zaznamenával a&nbsp;později je začal i&nbsp;uveřejňovat v&nbsp;časopise [[Esperantisto]], vycházejícím v&nbsp;[[Norimberk]]u. V&nbsp;témže periodiku nechal o&nbsp;úpravách také dvakrát hlasovat, většina čtenářů však se změnami nesouhlasila. Po těchto hlasováních na jistý čas ztichly hlasy volající po reformě a&nbsp;jazyk se začal rozšiřovat. Nejvíce odběratelů měl časopis v&nbsp;tehdejším [[Rusko|Rusku]]. Velkou ranou pro něj tedy bylo, když carská cenzura jeho šíření zakázala kvůli článku [[Lev Nikolajevič Tolstoj|Lva Nikolajeviče Tolstého]]. Časopis kvůli tomu musel být zrušen, ale zanedlouho byl vystřídán novým, nazvaným ''[[Lingvo Internacia (časopis)|Lingvo Internacia]].'' Nejprve byl redigován ve [[Švédsko|švédské]] [[Uppsala|Uppsale]], později v&nbsp;[[Maďarsko|Maďarsku]] a&nbsp;nakonec v&nbsp;[[Paříž]]i, kde jeho vydávání zastavila až [[první světová válka]].<ref name="mir-reform">{{Citace webu | jméno=E | příjmení=Drezen | url=http://miresperanto.narod.ru/zamenhof/drezen_zamenhof/reformoj.htm | titul=Zamenhof kaj reformoj en esperanto | vydavatel=МИР ЭСПЕРАНТО | datum přístupu=2008-08-14 | jazyk=esperantem}}</ref><ref name="angelfire-reform">{{Citace webu | url=http://www.angelfire.com/ny2/ts/reformoj.html | titul=Pri la reformoj | vydavatel=Interpopolalingvo.inf.hu | datum přístupu=2008-08-14 | jazyk=esperantem}}</ref><ref name="eo-mv-enigmoj">{{Citace webu | jméno=Boris | příjmení=Kolker | url=http://esperanto-mv.pp.ru/Cetero/enigmoj.html | titul=Enigmoj de Ludoviko Zamenhof | vydavatel=Esperanto-mv.pp.ru | datum přístupu=2008-08-14 | jazyk=esperantem}}</ref><ref name="diverse-informfluoj">{{Citace webu | jméno=Kalle | příjmení=Kniivilä | url=http://www.kniivila.net/2005/informfluoj-en-esperantujo | titul=Informfluoj en Esperantujo | vydavatel=diVERse | datum přístupu=2008-08-14 | jazyk=esperantem}}</ref> [[Soubor:1905-uk-eliro-el-la-kongresejo.jpg|thumb|right|První [[Kongresy esperanta|Světový kongres esperanta]] v&nbsp;[[Boulogne-sur-Mer]]]] === Rozvoj jazykové komunity === Nový mezinárodní jazyk začali brzy jeho uživatelé používat také k&nbsp;organizaci odborné a&nbsp;zájmové činnosti na mezinárodní úrovni. V&nbsp;prvních desetiletích probíhala komunikace v&nbsp;esperantu téměř výhradně písemnou formou, ale po nečekaně úspěšném prvním [[Kongresy esperanta|Světovém kongresu esperanta]], uspořádaném roku [[1905]] ve francouzské [[Boulogne-sur-Mer]], na kterém se ověřily možnosti používání této řeči v&nbsp;mluvené formě, začaly nabývat na intenzitě i&nbsp;osobní kontakty a&nbsp;setkávání mezi jejími mluvčími. {{Audio|Bulonjaprelego.ogg|'''Nahrávka Zamenhofova projevu na 1.&nbsp;světovém kongresu esperanta ve francouzské Boulogne-sur-Mer (1905)'''}} Již na světovém kongresu v&nbsp;[[Barcelona|Barceloně]] roku [[1909]] se uskutečnilo několik setkání přítomných [[katolík]]ů, kteří se nakonec rozhodli uspořádat v&nbsp;nadcházejícím roce, [[1910]], zvláštní kongres katolických esperantistů. Během něj bylo založeno [[Mezinárodní sdružení katolických esperantistů]] ''(IKUE&nbsp;– Internacia Katolika Unuiĝo Esperantista).'' Časopis ''[[Espero Katolika]] (Katolická naděje)'' však vycházel již od roku [[1903]] a&nbsp;se svými více než 100 lety je dnes nejdéle vycházejícím [[Seznam esperantských časopisů|esperantským periodikem]].<ref>[http://www.ikue.org/historio.html IKUE – Konciza historio de IKUE (esperanto)]</ref> V&nbsp;roce [[1912]] se Zamenhof při slavnostním projevu během osmého Světového kongresu esperanta v&nbsp;[[Krakov]]ě vzdal své oficiální role ve hnutí. Desátý sjezd se měl konat roku [[1914]] v&nbsp;Paříži, přihlásilo se na něj téměř 4000 lidí, ale začínající válka jej znemožnila a&nbsp;Zamenhof se mohl vrátit do své vlasti jen přes [[skandinávské státy]]. Po válce touha po míru a&nbsp;harmonii vzbudila nové naděje, díky čemuž se esperanto velmi rychle šířilo. První poválečný sjezd se konal roku [[1920]] v&nbsp;[[Haag]]u, 13.&nbsp;světový sjezd v&nbsp;roce [[1921]] v&nbsp;[[Praha|Praze]]. Roku [[1927]] bylo ve [[vídeň]]ském [[Hofburg]]u otevřeno [[Mezinárodní esperantské muzeum]], v&nbsp;roce [[1929]] připojené k&nbsp;[[Rakouská národní knihovna|Rakouské národní knihovně]] a&nbsp;dnes sídlící v samostatné budově.<ref>[http://www.onb.ac.at/sammlungen/plansprachen/index.htm Österreichische Nationalbibliothek – NB online – Kolekto por Planlingvoj kaj Esperantomuzeo]</ref> [[Soubor:2008-07-26 uk rememoro mortintoj.JPG|thumb|right|Rotterdam, 2008: Devadesátý třetí [[Kongresy esperanta|Světový kongres esperanta]] s 1845 účastníky]] === Po druhé světové válce === Snahy o&nbsp;prosazení esperanta jako univerzálního jazyka se setkávaly s&nbsp;pozitivní odezvou: Petice v&nbsp;jeho prospěch adresované [[Organizace spojených národů|Spojeným národům]] podepsalo přes 80&nbsp;milionů lidí, v&nbsp;[[Československo|Československu]] například prof.&nbsp;[[Jaroslav Heyrovský]], nositel [[Nobelova cena|Nobelovy ceny]].<ref>{{Citace webu | jméno=Miroslav | příjmení=Malovec | url=http://members.chello.cz/malovec/Abeceda.htm | titul=Esperantští spisovatelé a jejich díla | vydavatel=members.chello.cz/malovec | datum přístupu=2007-09-09}}</ref> Valné shromáždění [[UNESCO]] přijalo podobné rezoluce v&nbsp;[[Montevideo|Montevideu]] [[10. prosinec|10.&nbsp;prosince]] [[1954]] a&nbsp;v&nbsp;[[Sofie|Sofii]] [[8. listopad|8.&nbsp;listopadu]] [[1985]]. Vzalo v&nbsp;nich na vědomí ''výsledky dosažené esperantem na poli mezinárodní duchovní výměny i&nbsp;pro sblížení národů světa'' a&nbsp;vyzvalo členské státy, ''aby se chopily iniciativy při zavádění studijních programů o&nbsp;jazykovém problému a&nbsp;esperantu na svých školách a&nbsp;institucích vyššího vzdělávání''.<ref name="unesco-rezoluce">[http://e.euroscola.free.fr/unesko.htm euroscola.free.fr – E-Euroscola: Rezolucioj de Unesko por Esperanto (esperantem)]</ref> K&nbsp;esperantu se hlásila i&nbsp;rada předsedů [[Polska Akademia Nauk|Polské akademie věd]]. Jubilejního 72.&nbsp;[[Světový kongres esperanta|Světového kongresu]] roku [[1987]] (výročí 100 let od uveřejnění jazyka) se ve [[Varšava|Varšavě]] zúčastnilo téměř šest tisíc lidí z&nbsp;60 národů. Pokroků dosáhli také [[Mezinárodní sdružení katolických esperantistů|katoličtí esperantisté]] – roku [[1990]] byl vydán dokument ''Norme per la celebrazione della Messa in esperanto,'' kterým [[Svatý stolec]] povoluje vysluhovat [[mše|mši svatou]] v&nbsp;této řeči bez zvláštního povolení. Esperanto se tak stalo jediným schváleným [[umělý jazyk|umělým]] [[liturgie|liturgickým]] jazykem [[Římskokatolická církev|katolické církve]].<ref name="vatikan1">{{Citace webu | url=http://www.ikue.org/historio/mesonormoj.htm | titul=La dekreto pri la normoj por la celebro de la Meso en esperanto | místo=Roma (Itálie) | vydavatel=IKUE | datum přístupu=2007-10-18 | jazyk=esperantem}}</ref><ref name="vatikan2">{{Citace webu | url=http://www.ikue.org/historio/meslibro.htm | titul=La dekreto por la aprobo de la Meslibro kaj Legaĵaro en Esperanto | místo=Roma (Itálie) | vydavatel=IKUE | datum přístupu=2007-10-18 | jazyk=esperantem}}</ref><ref name="vatikan3">{{Citace webu | url=http://www.fides.org/aree/news/newsdet.php?idnews=8533&lan=eng | titul=Catholic Prayers in the Languages of the World: Esperanto | místo=Città del Vaticano | vydavatel=Agenzia Fides | datum přístupu=2007-10-18 | jazyk=anglicky}}</ref> Skutečnost, že mnohé z&nbsp;cílů esperantského hnutí dosud nedošly naplnění, je často přisuzována mimo jiné technologické i&nbsp;kulturní dominanci [[Spojené království|Velké Británie]] a&nbsp;[[Spojené státy americké|Spojených států amerických]], zvláště v&nbsp;době po [[druhá světová válka|druhé světové válce]], díky níž se v&nbsp;dnešní době jako dorozumívací jazyk většiny mezinárodních aktivit používá [[angličtina]].<ref name="Graddol">{{Citace knihy |url=http://www.britishcouncil.org/de/learning-elt-future.pdf |titul=The Future of English? |datum přístupu=2007-04-15 |rok=1997 |autor=David Graddol |vydavatel=The British Council}}</ref> [[Soubor:František Vladimír Lorenc 001.jpg|thumb|right|[[František Vladimír Lorenc]], autor první české učebnice esperanta]] === Historie esperanta v českých zemích === : ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Esperantské hnutí v Česku]] ==== Historie esperanta v českých zemích do první světové války ==== První českou učebnici, nazvanou ''„Úplná učebnice mezinárodní řeči dra. Esperanta“,'' vydal již v&nbsp;roce 1890, tři roky po zveřejnění řeči [[Ludvík Lazar Zamenhof|Zamenhofem]], [[František Vladimír Lorenc]].<ref>{{Citace webu | url=http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno-buch?apm=0&aid=100028&teil=0111&seite=00000002&zoom=0 | titul=Plena lernolibro de la lingvo internacia de dro.&nbsp;Esperanto. | autor=Lorenz, Francisco Valdomiro | poznámka=Ručně psané poznámky na druhé stránce nasnímané knihy | místo=Wien | vydavatel=Österreichische Nationalbibliothek | datum přístupu=2007-11-05}}</ref> První esperantský klub byl založen roku [[1901]] v&nbsp;[[Brno|Brně]].<ref>{{Citace webu | url=http://www.medy.cz/Brno-Esperanto/Historie.htm | titul=Historie esperanta v Brně | místo=Brno | vydavatel=Klub esperantistů Brno | datum přístupu=2007-09-01}}</ref> Mezi zakladatele patřili například dělnický [[poslanec]] [[Josef Hybeš]] a&nbsp;redaktor [[Dělnické listy|Dělnických listů]] [[Karel Pelant]]. V&nbsp;[[Praha|Praze]] byl první klub založen roku [[1902]], spoluzakladatelem byl Stanislav Kostka Neumann.<ref>{{Citace webu | url=http://www.esperanto-praha.net/pek.htm | titul=Klub esperantistů v Praze | místo=Praha | vydavatel=Klub esperantistů v Praze | datum přístupu=2007-11-01}}</ref> Roku 1902 byly v&nbsp;Praze dva svazy&nbsp;– ''Bohema Unio Esperantista'', jenž přijímal pouze kluby a&nbsp;spolky, a&nbsp;''Bohema Asocio Esperantista,'' určený pro jednotlivce. Oba měly svůj časopis.<ref>{{Citace knihy | příjmení = Kamarýt | jméno = Stanislav | titul = Historio de la Esperanto-movado en Ĉeĥoslovakio | vydavatel = Český esperantský svaz | místo = Praha | rok = 1983 | počet stran = 251 }}</ref> ==== Historie esperanta v českých zemích mezi válkami ==== Po [[první světová válka|první světové válce]] se oba konkurenční svazy spojily pod jménem ''Ĉeĥoslovaka Asocio Esperantista,'' roku [[1936]] bylo sdružení přejmenováno na ''Esperanto-Asocio en ČSR.'' V&nbsp;té době pravidelně vycházel časopis ''La Progreso,'' později také ''Ligilo.'' Roku [[1940]] byl svaz zlikvidován [[Gestapo|Gestapem]] a&nbsp;po [[druhá světová válka|druhé světové válce]], hned v&nbsp;roce [[1945]], opět obnoven. Spolek tehdy vydával časopisy ''Esperantista'' a&nbsp;na [[Slovensko|Slovensku]] ''Esperantisto Slovaka.'' Po mnoho let byly pořádány pravidelné letní školy esperanta v&nbsp;[[Doksy|Doksech]] a&nbsp;semináře v&nbsp;[[Dudince|Dudincích]], [[Herbortice|Herborticích]], [[Karlovy Vary|Karlových Varech]], [[Opátka|Opátce u&nbsp;Košic]], [[Rožnov pod Radhoštěm|Rožnově pod Radhoštěm]], v&nbsp;[[Poprad]]u a&nbsp;[[Svit]]u. Před druhou světovou válkou, v&nbsp;letech [[1931]]–[[1938]], byly vedeny z&nbsp;[[Brno|Brna]] tři [[rozhlas]]ové kurzy esperanta. Kromě kurzů a&nbsp;přednášek byly odtud vysílány také [[umění|umělecky]] hodnotné činoherní, operní, operetní a&nbsp;kabaretní pořady, ve kterých účinkovali mimo jiné [[Karel Höger]], [[František Kožík]], [[Zdenka Švabíková]] či [[Vladimír Leraus]]. Po válce vysílala v&nbsp;esperantu stanice [[Český rozhlas|Praha]] třikrát denně, pořady v&nbsp;tomto jazyce nechyběly ani v&nbsp;relacích z&nbsp;[[Ostrava|Ostravy]] a&nbsp;[[Bratislava|Bratislavy]]. ==== Historie esperanta v českých zemích po druhé světové válce ==== Slibný rozvoj byl přerušen v&nbsp;roce [[1952]], kdy bylo esperantskému svazu i&nbsp;všem esperantským odbočkám závodních klubů „doporučeno“, aby se rozpustily, protože ''„od dob, kdy soudruh [[Vladimir Iljič Lenin|Lenin]] zdůraznil význam esperanta pro [[dělnická třída|dělnickou třídu]], uplynulo velmi mnoho času“'' a&nbsp;''„mezi tím… statisíce dělníků… učí se mateřštině průkopníků socialismu&nbsp;– [[ruský jazyk|ruštině]]“.''<ref>{{Citace knihy | další = z pokynu [[Antonín Zápotocký|Antonína Zápotockého]] | titul = č. j. 31605/52 | vydavatel = Úřad předsednictva vlády | místo = Praha | rok = 1959 | měsíc = 09 | den = 24 | formát = dopis | počet stran = 1 | poznámka = Přísně důvěrné! }}</ref><ref>{{Citace webu | url=http://www.medy.cz/Brno-Esperanto/Invito%202006-I.htm | titul=Pozvánka na setkání členů a&nbsp;příznivců „Sdružení pro mezinárodní jazyk esperanto“ v&nbsp;Brně v&nbsp;I.&nbsp;čtvrtletí 2006 | kapitola=Co jsou a&nbsp;kam směřují Češi a jejich jazyk? | místo=Brno | vydavatel=Sdružení pro mezinárodní jazyk esperanto | datum přístupu=2007-11-10}}</ref> Esperantské časopisy musely přestat vycházet, kluby mohly existovat pouze u&nbsp;[[osvětová beseda|osvětových besed]] nebo při [[Park kultury a oddechu|Parcích kultury a&nbsp;oddechu]], jejich činnost řídil Celostátní poradní esperantský výbor, později Československý esperantský výbor u&nbsp;[[Osvětový ústav|Osvětového ústavu]] v&nbsp;[[Praha|Praze]]. Do roku [[1950]] bylo uspořádáno osm Celostátních československých esperantských sjezdů, z&nbsp;toho tři v&nbsp;[[Brno|Brně]]. V&nbsp;březnu [[1969]] byl v&nbsp;Brně založen [[Český esperantský svaz]] ''(ČES&nbsp;– Ĉeĥa Esperanto-Asocio).'' Roku [[2005]] se z&nbsp;něj po svém znovuobnovení vydělila sekce mládeže jako [[Česká esperantská mládež]] ''(ĈEJ&nbsp;– Ĉeĥa Esperanto-Junularo).''<ref>{{Citace webu | příjmení=Tomeček | jméno=Aleš | url=http://www.esperanto.cz/index.php?id=5_4&jazyk=cze | titul=Historie | vydavatel=Český esperantský svaz | datum přístupu=2008-08-15 | jazyk=česky}}</ref><ref>{{Citace webu | url=http://esperanto.blahus.cz/cxej/vikio/index.php/%C4%88e%C4%A5a_Esperanto-Junularo | titul=Ĉeĥa Esperanto-Junularo | vydavatel=Ĉeĥa Esperanto-Junularo | datum přístupu=2008-08-15 | jazyk=česky, esperantem}}</ref> Uskutečnil se 81. [[Světový kongres esperanta]] v [[Praha|Praze]] ([[1996]]) a 65. [[Mezinárodní kongres esperantské mládeže]] v [[Liberec|Liberci]] ([[2009]]). == Esperantská současnost == {| cellpadding="2" cellspacing="0" style="width:330px; border:1px solid #ccc; margin-left:1em; border-collapse:collapse; clear:both; float:right;" rules="all" ! colspan="2" style="background-color:#A9BEC7; font-size:100%;"| [[Symboly esperanta]] |- bgcolor="#FFFFFF" align="center" | [[Symboly esperanta#Esperantská vlajka|Esperantská vlajka]] | [[Symboly esperanta#Jubilejní symbol|Jubilejní symbol]] |- bgcolor="#F0F8FF" align="center" | [[Soubor:Flag of Esperanto.svg|115px|Esperantská vlajka]] || [[Soubor:Jubilea simbolo.png|115px|Jubilejní symbol]] |} : ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Esperantská kultura]] V&nbsp;dnešním světě, který stále jasněji vnímá práva menšin i&nbsp;jazykovou a&nbsp;kulturní rozmanitost, získává mezinárodní jazyk esperanto opět pozornost rozhodujících činitelů. Nevládní organizace a&nbsp;sdružení naléhají, aby se nastolila otázka mezinárodní řeči na pořad diskuze [[Organizace spojených národů|Spojených národů]] a&nbsp;[[Evropská unie|Evropské unie]]. V&nbsp;červenci [[1996]] Sympozium mezinárodních organizací na počest [[Inazo Nitobe]]ho svolalo v&nbsp;[[Praha|Praze]] skupinu nezávislých expertů, kteří prověřovali tehdejší postavení esperanta a&nbsp;navrhli jeho začlenění do aktuálních rozhovorů o&nbsp;jazykových právech a&nbsp;jazykové politice. [[Pražský manifest]] (přijatý na [[Kongresy esperanta|Světovém esperantském kongresu]] roku 1996 v&nbsp;Praze), moderní deklarace hodnot a&nbsp;cílů motivujících esperantské hnutí, zdůrazňuje jazykovou demokracii a&nbsp;zachování jazykové rozmanitosti. Mezi známými [[Esperantista|osobnostmi]] používajícími esperanto v&nbsp;poslední době jsou mimo jiné nositel [[Nobelova cena|Nobelovy ceny]] [[Reinhard Selten]] ([[1994]]), mistryně světa v&nbsp;[[šach]]u [[Judit Polgárová]] a&nbsp;[[Tivadar Soros]], otec finančníka [[George Soros]]e. Esperanto se jako komunikační prostředek používá i&nbsp;v&nbsp;projektu „Dialogy domorodců“, programu na posilnění výměny zkušeností mezi domorodými národy ve světě, který odmítá bývalé [[kolonialismus|koloniální]] jazyky. Tvůrce esperanta Ludvík Lazar Zamenhof věděl, že jazyk se musí rozšiřovat kolektivním používáním, proto omezil svůj prvotní návrh na minimální gramatiku a&nbsp;malou slovní zásobu. Dnes je však esperanto plně rozvinutým jazykem s&nbsp;celosvětovou komunitou mluvčích a&nbsp;kompletními vyjadřovacími prostředky. Mnohé ze Zamenhofových idejí předešly myšlenky zakladatele moderní [[lingvistika|lingvistiky]] [[Ferdinand de Saussure|Ferdinanda de Saussure]], jehož bratr [[René de Saussure|René]] byl esperantistou. [[Soubor:Plena Ilustrita Vortaro de Esperanto.jpg|thumb|right|Odborný esperantský slovník [[Plena Ilustrita Vortaro de Esperanto|Plena Ilustrita Vortaro]] uvádí 16&nbsp;780 slovních kořenů a 46&nbsp;890 lexikálních jednotek.]] === Stav vývoje jazyka === Na začátku jazyk esperanto sestával z&nbsp;asi tisíce [[kořen (mluvnice)|slovních kořenů]], z&nbsp;nichž bylo možno vytvořit 10–12 tisíc slov. Dnešní [[esperantské slovníky]] často obsahují i&nbsp;15–20 tisíc kořenů, ze kterých lze již vytvářet slov statisíce; jazyk se navíc stále vyvíjí. Aktuální tendence sleduje a&nbsp;kontroluje [[Akademie esperanta]]. V&nbsp;průběhu historie již bylo esperanta využíváno za účelem dosažení téměř všech představitelných cílů, některé z&nbsp;nich byly problematické či vyvolávající polemiku. Esperanto bylo zakázáno a&nbsp;jeho uživatelé pronásledování jak za Stalina, který je považoval za „řeč kosmopolitů“, tak za Adolfa Hitlera, pro nějž to byla „řeč [[Židé|Židů]]“ (Zamenhof, tvůrce esperanta, byl Žid). Nynější esperanto je výsledkem kolektivní práce několika set básníků, filologů, spisovatelů a tří generací jeho [[esperantista|uživatelů]].<ref>{{Citace knihy | příjmení = Janton | jméno = Pierre | příjmení2 = Tonkin | jméno2 = Humphrey | titul = Esperanto: language, literature, and community | vydavatel = State university of New York Press | místo = New York | rok copyrightu = 1993 | počet stran = 169 | isbn = 0-7914-1254-7 }}</ref> Za více než 120 let bylo vytvořeno mnoho tisíc slov, výrazů, slovních obratů, [[metafora|metafor]] aj., byly také vypracovány desítky odborných [[esperantské slovníky|slovníků]] pro různé [[věda|vědní]] obory. === Uživatelé jazyka === : ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Esperantista]] [[Světový esperantský svaz]] ''(UEA&nbsp;– Universala Esperanto-Asocio),'' jehož členové tvoří nejaktivnější část esperantské komunity, má své národní svazy v&nbsp;62 státech a&nbsp;individuální členy v&nbsp;téměř dvojnásobném počtu zemí. Počet prodaných učebnic a&nbsp;členské statistiky místních skupin ukazují, že lidí s&nbsp;minimální znalostí jazyka jsou statisíce či dokonce miliony. Mluvčí esperanta se nacházejí na celém světě a&nbsp;to se značnou koncentrací v&nbsp;tak různých zemích jako je [[Brazílie]], [[Bulharsko]], [[Čína]], [[Írán]], [[Japonsko]], [[Kuba]] či [[Madagaskar]]. Podle údajů projektu ''Ethnologue'' je celkový počet mluvčích esperanta odhadován na dva miliony, z&nbsp;toho asi pro dva tisíce je díky jeho používání v&nbsp;domácnostech, především v&nbsp;mezinárodních manželstvích, [[Esperantští rodilí mluvčí|esperanto rodným jazykem]].<ref name="Ethnologue"/> Historik a&nbsp;esperantista Ziko Marcus Sikosek tento odhad označil za nadsazený, vycházeje z&nbsp;porovnání s&nbsp;reálnými počty mluvčích v&nbsp;[[Kolín nad Rýnem|Kolíně nad Rýnem]] a&nbsp;počty členů esperantských organizací.<ref name="Sikosek">Ziko Marcus Sikosek: Esperanto sen mitoj. Antverpeno 2003². Pg.&nbsp;247</ref> Jiné odhady udávají skromnější čísla, obvykle mezi statisícem a&nbsp;miliónem. Nepřesnosti v&nbsp;údajích plynou především ze skutečnosti, že počet uživatelů kteréhokoli [[mezinárodní pomocný jazyk|mezinárodního pomocného jazyka]] je obecně obtížné zjistit, jelikož například [[sčítání lidu|sčítáním lidu]] se ve většině zemí světa zjišťuje pouze mateřský jazyk obyvatel, nikoli jejich další jazykové znalosti.<ref>[http://www.czso.cz/sldb/sldb.nsf/i/seznam_doporucenych_ukazatelu_scitani Český statistický úřad – Seznam doporučených ukazatelů sčítání]</ref> === Vyučování esperanta === Dorozumívat se esperantem je možno začít velmi rychle, což poskytuje ideální úvod do studia cizích jazyků. Už za několik týdnů si mohou studenti začít v&nbsp;této řeči dopisovat a&nbsp;za několik měsíců mohou v&nbsp;rámci svých škol či soukromě cestovat do ciziny. Experimentální a&nbsp;neformální pozorování naznačují, že předcházející učení se esperantu může mít pozitivní účinky na následné studium jiných cizích jazyků (hovoří se o&nbsp;takzvaném [[propedeutika|propedeutickém efektu]]). Byly prováděny i&nbsp;některé pokusy o&nbsp;formální výzkum tohoto fenoménu: například skupina studentů, která se učila rok esperanto a&nbsp;poté tři roky [[francouzština|francouzštinu]], měla lepší výsledky než kontrolní skupina, která se učila francouzštinu celé čtyři roky.<ref>{{Citace knihy | příjmení = Williams | jméno = N. | rok = 1965 | titul = A language teaching experiment | vydavatel = Canadian Modern Language Review | kapitola = 22.1 | strany = 26–28 }}</ref> Podobné výsledky byly získány, i&nbsp;když byla druhým jazykem [[japonština]] nebo při zkrácení doby experimentu na polovinu. Zmiňovaná studie však již neuvádí, jakých výsledků dosahují studenti, kteří se v&nbsp;prvním roce učí jiný cizí jazyk než esperanto, například [[latina|latinu]]. Ačkoli se esperanto vyučuje na některých školách (v&nbsp;[[Česká republika|Česku]] dnes například na [[Masarykova univerzita|Masarykově univerzitě]] v&nbsp;[[Brno|Brně]] a&nbsp;[[Univerzita Palackého|Univerzitě Palackého]] v&nbsp;[[Olomouc]]i), nejčastěji se ho lidé učí jako [[autodidakt|samouci]], pomocí korespondenčních či multimediálních kurzů ([[pošta|papírovou]] i&nbsp;[[elektronická pošta|elektronickou poštou]] nebo prostřednictvím [[World Wide Web|internetových stránek]] jako je ''[[lernu!]]'') či v&nbsp;místních esperantských klubech. Existují učebnice a&nbsp;pomůcky pro samouky ve více než 100 jazycích. [[Soubor:Johano Paŭlo la 2-a kaj la Esperanta Meslibro 001.jpg|thumb|right|Esperanto je jako jediný [[umělý jazyk]] uznaným [[liturgie|liturgickým]] jazykem [[římskokatolická církev|římskokatolické církve]].]] === Oficiální status a uznání === Esperanto není oficiálním jazykem žádné země, přestože na počátku [[20. století|20.&nbsp;století]] existovaly plány na ustanovení [[Moresnet|Neutrálního Moresnetu]] jako vůbec prvního esperantského státu a&nbsp;na krátce existujícím [[umělý ostrov|umělém]] [[Růžový ostrov|Růžovém ostrově]] existoval roku [[1968]] [[mikronárod]], jenž používal esperanto jako svůj oficiální jazyk. Tato řeč nicméně slouží jako oficiální pracovní jazyk pro několik (většinou esperantských) [[nevládní nezisková organizace|neziskových organizací]].<ref>{{Citace knihy | příjmení = Chrdle | jméno = Petr | titul = Profesia uzo de Esperanto kaj ĝiaj specifaj trajtoj | vydavatel = KAVA-PECH | místo = Dobřichovice | rok = 1995 | počet stran = 40 | isbn = 8085853167 }}</ref> Esperanto je také jediným schváleným [[umělý jazyk|umělým]] [[liturgie|liturgickým]] jazykem [[Římskokatolická církev|katolické církve]].<ref name="vatikan1"/><ref name="vatikan2"/><ref name="vatikan3"/> Roku [[1954]] Valné shromáždění [[UNESCO]] uznalo, že výsledky dosažené esperantem jsou v&nbsp;souladu s&nbsp;cíli této organizace. V&nbsp;důsledku toho byly ustanoveny oficiální vztahy mezi UNESCO a&nbsp;[[Světový esperantský svaz|Světovým esperantským svazem]], který se stal nestátní členskou organizací kategorie&nbsp;B.<ref>{{Citace webu | url=http://erc.unesco.org/ong/ONGlist_p.asp?language=E | titul=List of NGOs maintaining official relations with UNESCO | vydavatel=UNESCO | datum přístupu=2007-09-01 | jazyk = anglicky}}</ref> Spolupráce mezi nimi přetrvává: Roku [[1977]] vystoupil generální ředitel UNESCO Amadou-Mahtar M´Bow s&nbsp;projevem na 62.&nbsp;[[Kongresy esperanta|Světovém esperantském kongresu]] v&nbsp;[[Island|islandském]] [[Rejkjavík]]u. V&nbsp;roce [[1985]] vyzvalo Valné shromáždění UNESCO členské státy a&nbsp;mezinárodní organizace jak k&nbsp;zavedení studijních programů o&nbsp;jazykovém problému a&nbsp;esperantu ve školách, tak k&nbsp;prostudování možnosti využití tohoto jazyka v&nbsp;mezinárodním styku. Světový esperantský svaz má také poradní vztahy s&nbsp;[[Organizace spojených národů|Organizací spojených národů]] (OSN), [[Dětský fond Organizace spojených národů|UNICEF]], [[Rada Evropy|Radou Evropy]], [[Organizace amerických států|Organizací amerických států]] a&nbsp;[[Mezinárodní organizace pro normalizaci|Mezinárodní organizací pro normalizaci]] (ISO).<ref name="unesco-rezoluce" /><ref name="esperantic">{{Citace knihy | příjmení = Tonkin | jméno = Humphrey | příjmení2 = Fettes | jméno2 = Mark | titul = About Esperanto | edice = Esperanto Document | svazek edice = 43a | vydavatel = Universala Esperanto-Asocio | místo = Rotterdam | rok = 1996 | počet stran = 16 | url=http://www.esperantic.org/ced/espe.htm | datum přístupu=2008-04-12 | jazyk=anglicky}}</ref> Na základě usnesení městské rady nese od 11. července 2006 [[Německo|německé]] město [[Herzberg am Harz]] oficiální označení ''esperantské město'' (''Herzberg am Harz - die Esperanto-Stadt/La Esperanto-urbo''), s čímž je spojeno pořádání kulturních a vzdělávacích aktivit souvisejících s esperantem, jakož i [[partnerská města|partnerství]] s [[Polsko|polským]] městem [[Góra]] realizované na základě esperanta. === Využití esperanta === ==== Schůze a cestování ==== V&nbsp;esperantu se každoročně konají stovky mezinárodních konferencí a&nbsp;setkání&nbsp;– bez [[tlumočení|tlumočníků]]. Největšími jsou [[Světový kongres esperanta|Světové esperantské kongresy]], naposledy pořádané ve městech [[Fortaleza]], [[Brazílie]] ([[2002]]); [[Göteborg]], [[Švédsko]] ([[2003]]); [[Peking]], [[Čína]] ([[2004]]); [[Vilnius]], [[Litva]] ([[2005]]); [[Florencie]], [[Itálie]] ([[2006]]); [[Jokohama]], [[Japonsko]] ([[2007]]); [[Rotterdam]], [[Nizozemsko]] ([[2008]]). Další se budou konat ve městech [[Białystok]], [[Polsko]] ([[2009]]), a [[Havana]], [[Kuba]] ([[2010]]). V&nbsp;letech [[1921]] a&nbsp;[[1996]] hostila Světový kongres [[Praha]]. Od roku [[1938]] se konávají také [[Mezinárodní kongres esperantské mládeže|Mezinárodní kongresy esperantské mládeže]]; v Česku se tento kongres uskuteční poprvé roku [[2009]], kdy jej bude hostit [[Liberec]]. První sympozium esperantistů v&nbsp;[[Arabové|arabských]] zemích se uskutečnilo v&nbsp;[[Ammán]]u roku [[2000]], pátý [[Amerika|Celoamerický]] kongres byl pořádán roku [[2001]] v&nbsp;[[Ciudad de México]] a&nbsp;[[Asie|Asijský]] kongres v&nbsp;[[Soul]]u roku [[2002]]. [[Pasporta Servo]] je služba pro podporu využití esperanta v&nbsp;[[cestování]]. Zabezpečuje ji [[Světová esperantská mládež|sekce mládeže]] [[Světový esperantský svaz|Světového esperantského svazu]]. Jejím základem je každoročně vydávaná publikace, obsahující adresy asi 1300 hostitelů v&nbsp;89 zemích (vydání z&nbsp;roku [[2007]]), poskytujících bezplatně ubytování cestujícím hovořícím esperantem. Od roku [[2009]] je služba zabezpečována primárně v&nbsp;elektronické podobě na internetu, tištěný seznam hositelů však nadále zůstává dostupný.<ref>{{Citace webu | jméno=Joop | příjmení=Kiefte | url=http://www.pasportaservo.org | titul=Pasporta Servo 2.0&nbsp;– Internacia gastiga servo per Esperanto | vydavatel=Pasporta Servo | datum přístupu=2009-06-21 | jazyk=esperantem}}</ref> ==== Výzkum a knihovny ==== [[Soubor:23042006(171).jpg|thumb|right|Knihovna Španělského esperantského muzea disponuje více než 10&nbsp;000 knihami a&nbsp;13&nbsp;000 ročníkovými sbírkami [[Seznam esperantských časopisů|časopisů]]]] Na mnoha univerzitách je esperanto součástí lingvistických kurzů, některé ho nabízejí jako nezávislý studijní obor. Zvláště pozoruhodné jsou [[Univerzita Eötvöse Loránda]] v&nbsp;[[Budapešť|Budapešti]] s&nbsp;oddělením [[esperantologie]] na katedře všeobecné a&nbsp;aplikované jazykovědy a&nbsp;[[Univerzita Adama Mickiewicze]] v&nbsp;[[Polsko|polské]] [[Poznaň|Poznani]] s&nbsp;diplomovým programem z&nbsp;[[interlingvistika|interlingvistiky]].<ref>[http://www.uea.org/agadoj/instruado/pirlot.html#chehio Universala Esperanto-Asocio – Esperanto en universitatoj (esperantem)]</ref> Bibliografie [[Spojené státy americké|amerického]] Sdružení moderních jazyků registruje každoročně více než 300 odborných publikací o&nbsp;esperantu. Knihovna Esperantského svazu [[Spojené království|Velké Británie]] má více než 20&nbsp;tisíc svazků. Mezi další velké knihovny patří [[Hector Hodler|Hodlerova]] knihovna v&nbsp;[[Rotterdam|rotterdamském]] ústředí Světového esperantského svazu, Esperantská knihovna v&nbsp;[[Německo|německém]] [[Aalen]]u nebo knihovna [[Mezinárodní esperantské muzeum|Mezinárodního esperantského muzea]] ve [[Vídeň|Vídni]], které je součástí [[Rakouská národní knihovna|Rakouské národní knihovny]]. Knihovny ve Vídni a&nbsp;Aalenu poskytují informace o&nbsp;svých sbírkách také prostřednictvím [[internet]]u a&nbsp;jsou přístupné prostřednictvím [[mezinárodní meziknihovní výpůjční služba|mezinárodní meziknihovní výpůjční služby]]. V&nbsp;[[Česká republika|České republice]] je od roku 2008 v&nbsp;provozu [[Muzeum esperanta ve Svitavách|Muzeum esperanta]] ve [[Svitavy|Svitavách]]. ==== Profesní kontakty a odborné zájmy ==== : ''Další informace získáte na stránce:'' [[Seznam esperantských organizací]] Esperantisté jsou sdruženi i v rozmanitých odborných svazech, jako např. [[lékař]]i, [[spisovatel]]é, [[železničář]]i, [[vědec|vědci]], [[hudebník|hudebníci]] a mnozí jiní. Tato sdružení často vydávají své vlastní [[esperantské časopisy|časopisy]], organizují konference a pomáhají rozšiřovat profesionální a speciální využívání esperanta. [[Mezinárodní akademie věd]] v [[San Marino|San Marinu]], která zařadila esperanto mezi svých pět pracovních jazyků, usnadňuje spolupráci na [[univerzita|univerzitní]] úrovni. Původní a přeložené publikace pravidelně vycházejí v oborech [[astronomie]], [[informatika]], [[botanika]], [[entomologie]], [[chemie]], [[právo]] a [[Filosofie|filozofie]]. Existují zájmové organizace, jako jsou [[Skauting|skauti]], [[slepec|zrakově postižení]], [[šachy|šachisté]], hráči [[Go]] (japonská národní hra). Mládežnícká sekce Světového esperantského svazu – [[Světová esperantská mládež]] (TEJO) organizuje mezinárodní setkání a vydává svá vlastní periodika. [[buddhismus|Buddhisté]], [[šintoismus|šintoisté]], [[katolická církev|katolíci]], [[kvakeři]], [[protestantství|protestanti]], [[Církev Ježíše Krista svatých posledních dnů|mormoni]] a [[bahaismus|bahaisté]] mají vlastní [[Seznam esperantských organizací|esperantské organizace]]. Rovněž mnohé další společenské organizace používají esperanto. ==== Literatura ==== : ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Esperantská literatura]] V esperantu existuje jak původní, tak [[translatologie|přeložená]] [[esperantská literatura|literatura]], celkem čítající asi 50&nbsp;000 titulů.<ref>{{Citace webu | url=http://ourworld.compuserve.com/homepages/profcon/m_disku.htm | titul=Disponigi nian kulturon al ĉiuj | datum přístupu=2007-09-06 | jazyk=esperantem}}</ref><ref>{{Citace webu | url=http://www.eventoj.hu/arkivo/eve-1489.htm | titul=Eventoj 1–2/majo 98, n-ro 148–149 | datum přístupu=2007-09-06 | jazyk=esperantem}}</ref> Bohatou literární tradici esperanta uznává i [[Mezinárodní PEN klub]], jehož esperantská sekce byla založena během 60. kongresu klubu v září [[1993]]. Mezi význačné současné [[spisovatel]]e píšící v esperantu patří: [[Trevor Steele]] ([[Austrálie]]), [[István Nemere]] ([[Maďarsko]]), [[Spomenka Štimec]] ([[Chorvatsko]]); [[básník|básnici]] [[Michail Gišpling]] ([[Rusko]]&nbsp;/&nbsp;[[Izrael]]), [[Abel Montagut]] ([[Španělsko]]) a [[Eli Urbanová]] ([[Česko]]); [[esej]]isté a [[překladatel]]é [[Probal Dašgupta]] ([[Indie]]) a [[Kurisu Kei]] ([[Japonsko]]). Nedávno zesnulý básník [[William Auld]] byl za svou poetickou tvorbu několikrát (mj.&nbsp;v&nbsp;letech 1999 a 2000) navržen na [[Nobelova cena|Nobelovu cenu]] za literaturu. Mezi známá literární díla [[translatologie|přeložená]] do esperanta a vydaná v&nbsp;poslední době se řadí například ''Stařec a moře'' od [[Ernest Hemingway|Hemingwaye]], ''[[Pán prstenů]]'' od [[John Ronald Reuel Tolkien|Tolkiena]], ''Sto roků samoty'' od [[Gabriel García Márquez|García Márqueze]], ''Čtyřverší'' [[Omar Chajjám|Omara Chajjáma]], ''Plechový bubínek'' [[Günter Grass|Güntera Grasse]], ''Milion'' [[Marco Polo|Marca Pola]] či velká rodinná sága [[Cchao Süe-čchin]]a ''Sen v červeném domě''. Pro děti je kromě [[Asterix]]e, [[Medvídek Pú|Medvídka Pú]] a [[Tintinova dobrodružství|Tintina]] přeložena například i&nbsp;''[[Pipi Dlouhá Punčocha]]'' a všechny knihy Mumínků finské autorky [[Tove Jansson]]ové; texty některých překladů lze nalézt rovněž na [[internet]]u. Naopak z&nbsp;esperanta byla do slovenštiny přeložena ''Maškaráda,'' kniha [[Tivadar Soros|Tivadara Sorose]] vydaná esperantem roku [[1965]]: autor v&nbsp;ní popisuje život rodiny v&nbsp;Budapešti během [[nacismus|nacistické]] okupace. ==== Hudba ==== [[Soubor:Kajto.jpg|thumb|right|Čtyřčlenná [[Nizozemsko|nizozemská]] hudební skupina Kajto se zaměřuje na [[Frísko|frískou]] [[lidová hudba|lidovou hudbu]], [[námořník|námořnické]] písně a [[kánon (hudba)|kánony]]]] [[Hudba|Hudební]] žánry v esperantu zahrnují [[folklór|lidové písně]], [[rock]]ovou hudbu, [[kabaret]]y, písně pro [[sólista|sólisty]] a pro [[pěvecký sbor|sbory]] i [[opera|operu]]. Populárni [[hudební skladatel|skladatelé]] a umělci, včetně britského [[Elvis Costello|Elvise Costelly]] a amerického [[Michael Jackson|Michaela Jacksona]], nahrávali písně v esperantu, komponovali skladby inspirované tímto jazykem nebo jej používali ve svých propagačních materiálech. Některé písničky z alba Esperanto od [[Warner Bros.]], které vyšlo – celé v esperantu – ve [[Španělsko|Španělsku]] v listopadu [[1996]], dosáhly vysokého umístění ve španělských [[hitparáda|hitparádách]]. Klasická díla pro orchestr a sbor s esperantskými texty jsou Sútra srdce od [[Lou Harrison]]a a První symfonie od [[David Gaines|Davida Gainese]] (oba z [[Spojené státy americké|USA]]). Ve [[Francie|francouzském]] [[Toulouse]] existuje hudební [[vydavatelství]] Vinilkosmo, které se specializuje na produkci esperantské hudby. Hudbu v esperantu lze najít také na internetu, včetně několika webových stránek věnovaných esperantskému [[karaoke]]. ==== Divadlo a kino ==== [[Divadlo|Divadelní]] hry od [[dramatik]]ů tak různorodých jako [[Carlo Goldoni|Goldoni]], [[Eugène Ionesco|Ionesco]], Shakespeare a [[Alan Ayckbourg]] se v posledních letech hrají i v esperantu. Mnohá dramata od Shakespearea existují i v esperantském překladu: např. v prosinci 2001 předvedla skupina místních herců v [[Hanoj]]i esperantskou verzi představení [[Král Lear]]. Ačkoliv [[Charlie Chaplin|Chaplinův]] [[Diktátor (film)|Diktátor]] použil ve svých scénách plakáty a nápisy v esperantu, celovečerní filmy jsou méně obvyklé. Přesto existuje asi 15 celovečerních filmů, které se tématu esperanta nějakým způsobem dotýkají.<ref>{{Citace webu | url=http://www.imdb.com/List?language=Esperanto&&tv=off&&nav=/Sections/Languages/Esperanto/include-movies&&heading=10;Esperanto%20movie | titul=Esperanto movie titles | vydavatel=Internet Movie Database | datum přístupu=2007-09-01 | jazyk=anglicky}}</ref> Pozoruhodnou výjimkou je kultovní film [[Incubus]] (v hlavní roli [[William Shatner]]), jehož dialogy jsou výlučně v esperantu. V poslední době se objevilo také několik amatérských esperantských filmových projektů a společností, které produkují krátké snímky plně v esperantu, obvykle v délce několika desítek minut. ==== Periodika ==== : ''Další informace získáte na stránce:'' [[Seznam esperantských časopisů]] V esperantu se pravidelně vydává více než 100 [[Seznam esperantských časopisů|časopisů a revuí]], včetně zpravodajského měsíčníku „Monato“ (''„Měsíc“''), literární revue „Beletra almanako“ (''„Beletristický almanach“'') a revue „Esperanto“ Světového esperantského svazu. Dvojtýdeník aktualit „Eventoj“ (''„Události“'') je nabízen i v bezplatné elektronické verzi a svým předplatitelům jsou v elektronické podobě dostupné i ostatní zmiňované a další významné časopisy, včetně internetového archivu starších čísel. Dále vycházejí také periodika o [[Lékařství|medicíně]], [[přírodní vědy|přírodních vědách]], časopisy s [[náboženství|náboženskou]] tematikou, pro [[mládež]], pro [[Učitel|pedagogy]], stejně jako [[literatura|literární]] revue či různé speciálně zaměřené časopisy. ==== Rozhlas a televize ==== [[Soubor:Pola Radio en Esperanto.jpg|thumb|right|Esperantská redakce [[Polský rozhlas|Polského rozhlasu]] připravuje každodenně dvacetiminutové [[podcast|internetové vysílání]] v&nbsp;esperantu]] Rozhlasové stanice v [[Brazílie|Brazílii]], [[Čína|Číně]], [[Kuba|Kubě]] či [[Vatikán]]u vysílají v esperantu pravidelné relace. Některé rozhlasové programy lze poslouchat také na internetu, další stanice (profesionální i amatérské) působí na internetu primárně. Televizní kanály v různých zemích vysílají kurzy esperanta, včetně nejnovější 16-dílné adaptace kurzu [[BBC]] „Mazi en Gondolando“ (''„Mazi v Gondolandu“''), kterou odvysílal televizní kanál ''Polsko&nbsp;1.'' V&nbsp;letech [[2005]]–[[2006]] byl v&nbsp;provozu také projekt mezinárodní internetové esperantské televize „Internacia Televido.“ ==== Internet ==== Elektronické sítě a především [[internet]] jsou nejrychleji rostoucími prostředky komunikace mezi uživateli esperanta. Existuje mnoho stovek diskuzních skupin v esperantu, které se zabývají rozmanitými tématy, od [[esperantští rodilí mluvčí|používaní jazyka v rodině]] až po [[obecná teorie relativity|obecnou teorii relativity]]. Esperanto se využívá i v komunikačních [[chat]]ových protokolech jako jsou [[ICQ]], [[IRC]], [[Skype]], [[Jabber]] či [[Paltalk]]. [[Webové stránky]] v esperantu se počítají na statisíce. ==== Služby UEA ==== : ''Další informace získáte na stránce:'' [[Světový esperantský svaz]] [[Světový esperantský svaz]] (UEA) vydává knihy, revue a ročenku se [[Seznam esperantských organizací|seznamem esperantských organizácí]] a místních reprezentantů na celém světě. Tyto publikace, společně s informacemi o nosičích [[Kompaktní disk|CD]] a [[DVD]], [[magnetofonová kazeta|kazetách]] atd. se nacházejí v katalogu knih, který si lze od UEA vyžádat písemně nebo konzultovat na jeho webových stránkách. Knihkupectví UEA má v zásobě více než 3500 titulů. Série „Esperantské dokumenty“, kterou UEA vydává v esperantu, [[angličtina|angličtině]] a [[francouzština|francouzštině]], obsahuje studie a referáty o aktuální situaci esperanta. Tyto publikace si je možné obstarat v ústředí UEA v Rotterdamu. === Esperantské hnutí v Česku === : ''Související informace můžete najít také v článku:'' Esperantské hnutí v Česku}} V dnešní době jsou hlavními reprezentanty esperanta v Česku [[Český esperantský svaz]],<ref>{{Citace webu | url=http://www.esperanto.cz | titul=Český esperantský svaz | vydavatel=esperanto.cz | datum přístupu=2007-09-16}}</ref> který čítá necelých 900 zaregistrovaných členů,<ref>{{Citace webu | url=http://www.esperanto.cz/index.php?id=5_4 | titul=Historie | místo=Poděbrady | vydavatel=Český esperantský svaz | datum přístupu=2007-11-01}}</ref> a [[Česká esperantská mládež]], která od svého znovuobnovení jako [[občanské sdružení]] v roce [[2005]] sdružuje mladé esperantisty do věku 30 let.<ref>{{Citace webu | url=http://mladez.esperanto.cz | titul=Česká esperantská mládež | místo=Světlá nad Sázavou | vydavatel=Česká esperantská mládež | datum přístupu=2007-09-16}}</ref> Český esperantský svaz hostil roku [[1996]] v&nbsp;[[Praha|Praze]] 81. [[Světový kongres esperanta]], Česká esperantská mládež pořádala v červenci [[2009]] ve spolupráci s organizacemi z [[Německo|Německa]] a [[Polsko|Polska]] v&nbsp;[[Liberec|Liberci]] 65. [[Mezinárodní kongres esperantské mládeže]]. Další činnost probíhá v klubech [[esperantista|esperantistů]] ve větších městech po celé [[Česká republika|České republice]]. Kluby vydávají časopisy, pořádají kongresy, letní tábory a mnohé další akce. Kromě toho existují v Česku také další mluvčí esperanta, jejichž počet není možné určit, protože nejsou zapojeni do činnosti žádné organizace a vykonávají činnost „na vlastní pěst“ či sporadicky, a nebo jsou pouze pasivními uživateli tohoto jazyka. == Struktura jazyka == {| cellpadding="2" cellspacing="0" style="width:330px; border:1px solid #ccc; margin-left:1em; border-collapse:collapse; clear:both; float:right;" rules="all" ! style="background-color:#A9BEC7;" colspan="2" align="center" | Ukázka textu |- ! style="font-size:90%;" colspan="2" align="left" | [[Určitý člen|La]] [[wikt:přízvuk|akcent]][[Podstatné jméno|o]] [[wikt:být|est]][[Přítomný čas|as]] [[wikt:na|sur]] [[Určitý člen|la]] [[wikt:před|antaŭ]][[wikt:poslední|last]][[Přídavné jméno|a]] [[wikt:slabika|silab]][[Podstatné jméno|o]]. [[Určitý člen|La]] [[wikt:jádro|kern]][[Podstatné jméno|o]][[Akuzativ|n]] [[Genitiv|de]] [[Určitý člen|la]] [[wikt:slabika|silab]][[Podstatné jméno|o]] [[wikt:tvořit|form]][[Přítomný čas|as]] [[wikt:samohláska|vokal]][[Podstatné jméno|o]]. [[wikt:samohláska|Vokal]][[Podstatné jméno|o]][[Množné číslo|j]] [[wikt:hrát|lud]][[Přítomný čas|as]] [[wikt:velký|grand]][[Přídavné jméno|a]][[Akuzativ|n]] [[wikt:role|rol]][[Podstatné jméno|o]][[Akuzativ|n]] [[wikt:v|en]] [[Určitý člen|la]] [[wikt:rytmus|ritm]][[Podstatné jméno|o]] [[Genitiv|de]] [[Určitý člen|la]] [[wikt:řeč|parol]][[Podstatné jméno|o]]. [[wikt:substantivum|Substantiv]][[Podstatné jméno|o]][[Množné číslo|j]] [[wikt:končit|fin]][[Medium (mluvnice)|iĝ]][[Přítomný čas|as]] [[Instrumentál|per]] [[O|-o,]] [[wikt:adjektivum|adjektiv]][[Podstatné jméno|o]][[Množné číslo|j]] [[Instrumentál|per]] [[A|-a.]] [[Určitý člen|La]] [[wikt:znak|sign]][[Podstatné jméno|o]] [[Genitiv|de]] [[Určitý člen|la]] [[wikt:plurál|plural]][[Podstatné jméno|o]] [[wikt:být|est]][[Přítomný čas|as]] [[J|-j.]] [[Určitý člen|La]] [[wikt:plurál|plural]][[Podstatné jméno|o]] [[Genitiv|de]] ''„lasta vorto“'' [[wikt:být|est]][[Přítomný čas|as]] ''„lastaj vortoj“.'' |} Esperanto je [[plánový jazyk]], používaný dnes v mluvené i psané podobě. V gramatice převažují [[apriorní jazyk|apriorní]] rysy s důrazem na pravidelnost a snadnou naučitelnost, zároveň však umožňuje velmi přesné vyjadřování. Jeho [[slovní zásoba]] pochází především ze [[Západní Evropa|západních]] jazyků, zatímco jeho [[syntax]] (větná skladba) a [[morfologie (lingvistika)|morfologie]] (tvarosloví) poukazují na silný [[slovanské jazyky|slovanský]] vliv. Esperantské [[morfém]]y (nejmenší význam nesoucí stavební prvky jazyka) jsou neměnné a lze je téměř bez omezení kombinovat do rozmanitých slov, takže má tento jazyk mnoho společného s [[analytický jazyk|izolujícími jazyky]] jako je [[čínština]], zatímco vnitřní struktura jeho slov připomíná [[aglutinační jazyk]]y, jako jsou [[turečtina]], [[svahilština]] a [[japonština]]. Uvádí se, že 93 % slov esperanta je srozumitelných se znalostí románských, 90 % se znalostí germánských a 47 % se znalostí slovanských jazyků.<ref>{{Citace knihy | příjmení = Cherpillod | jméno = André | rok = 2004 | titul = Lingvaj babilaĵoj | vydavatel = La Blanchetière | místo = Courgenard (FR) | počet stran = 195 | isbn = 2906134651 }}</ref> Úplná slovní zásoba čítá asi 350&nbsp;000 slov, většina z nich je však snadno odvoditelná na základě znalosti [[kořen (mluvnice)|kořene]]. === Abeceda === K zápisu jazyka se užívá 28 písmen: {| class="wikitable" |- | '''Písmeno:''' || '''a''' || '''b''' || '''c''' || '''ĉ''' || '''d''' || '''e''' || '''f''' || '''g''' || '''ĝ''' || '''h''' || '''ĥ''' || '''i''' || '''j''' || '''ĵ''' || '''k''' || '''l''' || '''m''' || '''n''' || '''o''' || '''p''' || '''r''' || '''s''' || '''ŝ''' || '''t''' || '''u''' || '''ŭ''' || '''v''' || '''z''' |- | '''Výslovnost:''' || a || b || c || č || d || e || f || g || dž || h || ch || i || j || ž || k || l || m || n || o || p || r || s || š || t || u || u || v || z |- | '''[[IPA]]:''' || a || b || t͡s || t͡ʃ || d || e || f || g || d͡ʒ || h || x || i || j || ʒ || k || l || m || n || o || p || r || s || ʃ || t || u || w || v || z |} Většina písmen se v&nbsp;esperantu píše a&nbsp;hlásky vyslovují stejně jako v&nbsp;[[čeština|češtině]]. Najdeme však i&nbsp;drobné odlišnosti. Písmeno ''ĝ'' se vyslovuje jako ''dž'' ve slově '''''dž'''em;'' také užívání [[polohláska|polohlásky]] ''ŭ'' není v&nbsp;češtině zřejmé: vyskytuje se pouze ve dvojhláskách ''aŭ, eŭ'' které se pak vyslovují stejně jako dvojhlásky ''au, eu'' v&nbsp;češtině ve slovech '''''au'''tomobil'' či l'''eu'''kocit. Skupiny ''au, eu'' se v esperantu vyslovují jako dvě samostatné hlásky, což má v češtině obdobu například ve slovech ''n'''au'''čit'' či ''pn'''eu'''matika,'' které se vlastně vyslovují jako ''n'''a-u'''čit, pn'''e-u'''matika.'' Esperanto je tedy v tomto ohledu přesnější než čeština, která v těchto případech nepřepisuje dokonale foneticky, nerozlišujíc, zda se o dvojhlásku jedná, či nikoli. Slabiky ''di, ti, ni'' se vyslovují nezměkčeně, stejně jako v&nbsp;češtině ve slovech '''''di'''ktátor, '''ti'''nktura'' nebo '''''ni'''kotin''.<ref name="pmeg" /> === Slovní zásoba === Slovní zásoba pochází z různých [[národní jazyk|národních jazyků]]. Některá nová slova i z neevropských, například z [[japonština|japonštiny]], jedná se však o kmeny mezinárodně známé; většina nicméně pochází z hlavních [[Evropa|evropských]] řečí – především z [[latina|latiny]], [[španělština|španělštiny]], [[francouzština|francouzštiny]], [[němčina|němčiny]] a [[angličtina|angličtiny]]. Kvůli značné shodě kmenů v těchto jazycích se mnoho esperantských kmenů objevuje ve více národních řečech. === Principy výběru slovních kmenů === Pojmenování [[týden|dnů týdne]] byla převzata z&nbsp;[[románské jazyky|románských jazyků]], dle francouzských tvarů (''dimanĉo, lundo, mardo…''), názvy mnoha [[trup (anatomie)|částí těla]] z&nbsp;latiny či [[řečtina|řečtiny]] (''hepato, okulo, brako, koro, reno…'') a označení [[čas]]ových [[fyzikální jednotka|jednotek]] z&nbsp;[[germánské jazyky|germánských jazyků]], dle německých tvarů (''jaro, monato, tago…''). Jména [[živočichové|zvířat]] a [[rostliny|rostlin]] pocházejí většinou z&nbsp;[[botanická nomenklatura|vědeckých latinských jmen]]. [[Soubor:Skrablo.jpg|thumb|right|[[Aglutinační jazyk|Aglutinační]] charakter esperanta se projevuje např.&nbsp;v&nbsp;esperantské verzi hry [[Scrabble]]]] Mnohé kořeny jsou srozumitelné mluvčím několika odlišných jazyků: * '''abdiki''' – mluvčím angličtiny, francouzštiny, italštiny a latiny * '''abituriento''' – mluvčím němčiny a ruštiny * '''ablativo''' – mluvčím angličtiny, italštiny, latiny a španělštiny * '''funto''' – mluvčím jidiš, němčiny, polštiny a ruštiny * '''ŝnuro''' – mluvčím češtiny, němčiny a polštiny === Ukázky slov === * '''z [[románské jazyky|románských jazyků]]''' ** '''[[latina|z latiny]]:''' ''abio (jedle), sed (ale), tamen (přece), okulo (oko), akvo (voda)'' ** '''[[francouzština|z francouzštiny]]:''' '' dimanĉo (neděle), fermi (zavřít), ĉe (u), frapi (klepat), ĉevalo (kůň)'' ** '''[[italština|z italštiny]]:''' '' ĉielo (nebe), fari (dělat), voĉo (hlas)'' ** '''[[románské jazyky|z více románských jazyků]]:''' ''facila (snadný), fero (železo), tra (skrz), verda (zelený)'' * '''z [[germánské jazyky|germánských jazyků]]: ** '''[[němčina|z němčiny]]:''' ''baldaŭ (brzy), bedaŭri (litovat), haŭto (kůže), jaro (rok), nur (jen), hundo (pes), bildo (obraz)'' ** '''[[angličtina|z angličtiny]]:''' ''birdo (pták), mitingo (shromáždění), spite (navzdory), suno (slunce), ŝarko (žralok), jes (ano)'' ** '''[[germánské jazyky|z více germánských jazyků]]:''' ''fiŝo (ryba), fremda (cizí), grundo (půda), ofta (častý), somero (léto), ŝipo (loď)'' * '''ze [[slovanské jazyky|slovanských jazyků]]''': ** '''[[polština|z polštiny]]:''' ''ĉu (tázací částice), krado (mříž), luti (pájet), moŝto (výsost – zdvořilostní titul)'' ** '''[[ruština|z ruštiny]]:''' ''barakti (bojovat), vosto (ocas)'' ** '''[[čeština|z češtiny]]:''' ''ne (ne, nikoli), roboto (robot), knedliko (knedlík), ĉerpi (čerpat)'' ** '''[[slovanské jazyky|z více slovanských jazyků]]:''' ''klopodi (usilovat), krom (kromě), prava (správný), celo (cíl), serpo (srp)'' * '''z dalších [[indoevropské jazyky|indoevropských jazyků]]''' ** '''[[řečtina|z řečtiny]]:''' ''hepato (játra), kaj (a), biologio (biologie), politiko (politika)'' ** '''[[litevština|z litevštiny]]:''' ''du (dva), ju (čím), tuj (hned)'' ** '''[[sanskrt|ze sanskrtu]]:''' ''budho (budha), nirvano (nirvána), pado (stezka)'' * '''z [[ugrofinské jazyky|ugrofinské skupiny]] [[uralské jazyky|uralských jazyků]]''' ** '''[[sámské jazyky|ze sámštiny]]:''' ''boaco (sob), jojko (tradiční laponský hrdelní zpěv)'' ** '''[[finština|z finštiny]]:''' ''lirli (zurčet, klokotat), saŭno (sauna)'' ** '''[[maďarština|z maďarštiny]]:''' ''ĉako (čepice ke stejnokroji), ĉardaŝo (čardáš), ĉuro (lidské semeno)'' * '''ze [[semitské jazyky|semitských jazyků]]''' ** '''[[hebrejština|z hebrejštiny]]:''' ''kabalo (kabala)'' ** '''[[arabština|z arabštiny]]:''' ''kadio (kádí), aŭ (nebo)'' * '''z dalších jazyků''' ** '''[[japonština|z japonštiny]]:''' ''cunamo (tsunami), hajko (hajku), zeno (zen)'' ** '''[[čínština|z čínštiny]]:''' ''tofuo (tofu)'' Zamenhof dále také pečlivě vytvářel malý počet původních slovních kmenů a především předpon a přípon, jimiž je tvořena valná část slov. Díky tomu se lze v&nbsp;esperantu vyjádřit plynně již po naučení nevelkého počtu kořenů (asi 500–2000 slov, předpon a přípon). Ačkoli se Zamenhof snažil esperanto internacionalizovat, kvůli své slovní zásobě zůstalo do značné míry evropské. Tento rys ovšem není pozorovatelný výlučně u&nbsp;esperanta: většina projektů umělých řečí užívá společné evropské slovní kmeny. Hlavním rozdílem mezi esperantem a jinými plánovanými jazyky je neevropskost jeho gramatiky, o&nbsp;kterou se sám Zamenhof snažil především. Gramatická slovíčka (například přípony) jsou ovšem uzpůsobena tak, že si mnozí Evropané cizost gramatiky ani neuvědomují. [[Soubor:Plena Manlibro de Esperanta Gramatiko.jpg|thumb|right|''Plena Manlibro de Esperanta Gramatiko'' (''„Úplná příručka esperantské gramatiky“'') Bertila Wennergrena, člena [[Akademie esperanta]]]] === Gramatická pravidla === * '''Podstatná jména''' {| class="wikitable" ! ! Nominativ ! Akuzativ |- !Číslo jednotné | align="center" | -'''o''' | align="center" | -'''on''' |- !Číslo množné | align="center" | -'''oj''' | align="center" | -'''ojn''' |} [[Podstatné jméno]] má vždy [[koncovka (mluvnice)|koncovku]]&nbsp;''-o,'' množné [[číslo (mluvnice)|číslo]]&nbsp;''-j.'' Esperanto má pouze dva [[mluvnický pád|mluvnické pády]]: [[nominativ]] (''nominativo'', odpovídá [[čeština|českému]] 1. pádu) a [[akuzativ]] (''akuzativo'', odpovídá českému 4. pádu). Akuzativ se tvoří připojením koncovky&nbsp;''-n:'' ''la patro – la patro'''n''''', ''la patroj – la patroj'''n'''''. Ostatní mluvnické pády se vyjadřují pomocí předložek, např.: ''kun la patro''&nbsp;– s&nbsp;otcem, ''al la patro''&nbsp;– k&nbsp;otci, ''de la patro''&nbsp;– od otce. <br /><br /> * '''Přídavná jména''' {| class="wikitable" ! ! Nominativ ! Akuzativ |- !Číslo jednotné | align="center" | -'''a''' | align="center" | -'''an''' |- !Číslo množné | align="center" | -'''aj''' | align="center" | -'''ajn''' |} [[Přídavné jméno]] má vždy koncovku ''-a'' a [[skloňování|skloňuje]] se jako podstatné jméno. Druhý [[stupňování|stupeň]] se tvoří pomocí [[příslovce]] ''pli''&nbsp;– více, třetí pomocí příslovce ''plej''&nbsp;– nejvíce; slovo než se překládá jako&nbsp;''ol:'' např. ''pli blanka ol neĝo''&nbsp;– bělejší než sníh; ''la plej blanka''&nbsp;– nejbělejší. <br /><br /> * '''Osobní zájmena''' {| class="wikitable" ! colspan=2 | || Číslo jednotné || Číslo množné |- ! colspan=2 | První osoba | align="center" | '''mi''' (já) || '''ni''' (my) |- ! colspan=2 | Druhá osoba | colspan=2 align="center" | '''ci, vi''' (ty, vy) |- ! rowspan=3 | Třetí<br />osoba || rod mužský | align="center" | '''li''' (on) || rowspan=3 align="center" | '''ili''' (oni) |- ! rod ženský | align="center" | '''ŝi''' (ona) |- ! rod neurčitý | align="center" | '''ĝi''' (ono) |- ! colspan=2 | Neurčité | colspan="2" align="center" | '''oni''' („někdo“) |- ! colspan="2" | Zvratné | colspan="2" align="center" | '''si''' (se) |} Osobní [[zájmeno|zájmena]] jsou: ''mi'' – já; ''vi'' – ty, vy, Vy; ''li'' – on; ''ŝi'' – ona; ''ĝi'' – ono; ''si'' – se; ''ni'' – my; ''ili'' – oni, ony, ona. Je-li v&nbsp;druhé [[osoba (mluvnice)|osobě]] třeba rozlišit jednotné a množné číslo, lze pro jednotné užít zájméno ''ci'' – ty, se kterým se však lze setkat jen zřídka. Zájmeno ''oni'' se užívá k vyjádření neurčitého [[podmět]]u, podobně jako německé ''man'' či francouzské ''on:'' ''oni diras'' – říká se. Přivlastňovací zájmena se tvoří koncovkou přídavného jména ''-a:'' ''mia'' – můj. Zájmena se skloňují stejně jako podstatná jména: ''min'' – mě, mne. <br /><br /> * '''Základní [[číslovka|číslovky]]''' jsou nesklonné: 1 – ''unu,'' 2 – ''du,'' 3 – ''tri,'' 4 – ''kvar,'' 5 – ''kvin,'' 6 – ''ses,'' 7 – ''sep,'' 8 – ''ok,'' 9 – ''naŭ,'' 10 – ''dek,'' 100 – ''cent,'' 1000 – ''mil.'' Čísla se tvoří prostým řazením číslovek: 5432&nbsp;– ''kvin mil kvarcent tridek du.'' Řadové číslovky mají koncovku přídavného jména: ''kvara'' – čtvrtý. Násobné se tvoří příponou ''-obl-:'' ''kvarobla'' – čtyřnásobný, ''kvaroble'' – čtyřnásobně. Zlomky mají příponu ''-on-:'' ''kvarono'' – čtvrtina, hromadné číslovky ''-op-:'' ''kvarope'' – čtyři a čtyři (čtyřmo, ve čtveřicích), podílné ''po:'' ''po kvar'' – po čtyřech. Číslovky mohou být též podstatnými jmény a příslovci: ''kvaro'' – čtyřka, ''kvare'' – za čtvrté. <br /> * '''Slovesa''' {| class="wikitable" ! !Oznamovací způsob !Příčestí činné !Příčestí trpné !Neurčitek !Rozkazovací způsob !Podmiňovací způsob |- !align="left"|Čas minulý |align="center"|-'''is''' |align="center"|-'''int'''- |align="center"|-'''it'''- |align="center" rowspan="3"|-'''i''' |align="center" rowspan="3"|-'''u''' |align="center" rowspan="3"|-'''us''' |- !align="left"|Čas přítomný |align="center"|-'''as''' |align="center"|-'''ant'''- |align="center"|-'''at'''- |- !align="left"|Čas budoucí |align="center"|-'''os''' |align="center"|-'''ont'''- |align="center"|-'''ot'''- |} [[Sloveso]] se nemění ani v&nbsp;osobě ani v&nbsp;čísle: ''mi faras'' – dělám, ''la patro faras'' – otec dělá, ''ili faras''&nbsp;– oni/ony/ona dělají. [[Přítomný čas]] má koncovku ''-as,'' [[minulý čas|minulý]] ''-is,'' [[budoucí čas|budoucí]] ''-os,'' [[podmiňovací způsob]] ''-us,'' [[rozkazovací způsob]] ''-u,'' [[infinitiv|neurčitý způsob]] ''-i.'' '''[[Příčestí]]''' a '''[[přechodník]]y''' mají v esperantu větší rozlišovací schopnost: ** '''přítomné činné''' končí na -ant: faranta – dělající ** '''minulé činné''' končí na -int: farinta – dělavší ** '''budoucí činné''' končí na -ont: faronta – hodlající dělat ** '''přítomné trpné''' končí na -at: farata – dělán, dělaný ** '''minulé trpné''' končí na -it: farita – udělán, udělaný ** '''budoucí trpné''' končí na -ot: farota – mající být dělán ** '''Přechodníky''' končí na -e: farante – dělaje, farinte – udělav, faronte – hodlaje dělat ** Všechny tvary [[trpný rod|trpného rodu]] se tvoří pomocí příslušného tvaru pomocného slovesa ''esti'' – být a trpného příčestí dotyčného slovesa, při čemž se pro konatele používá [[předložka|předložky]] ''de:'' ''ŝi estas amata de ĉiuj'' – (ona) je milována všemi. <br /> * '''Souvztažná slova''' {| class="wikitable" ! colspan="2" rowspan="2" | !Tázací !Ukazovací !Neurčité !Všeobecné !Záporné |- !ki- !ti- !i- !ĉi- !neni- |- !Vlastnosti !-a |'''kia'''<br />(jaký) |'''tia'''<br />(takový) |'''ia'''<br />(nějaký) |'''ĉia'''<br />(všelijaký) |'''nenia'''<br />(nijaký) |- !Důvodové !-al |'''kial'''<br />(proč) |'''tial'''<br />(proto) |'''ial'''<br />(z nějakého důvodu) |'''ĉial'''<br />(ze všech důvodů) |'''nenial'''<br />(bez důvodu) |- !Časové !-am |'''kiam'''<br />(kdy) |'''tiam'''<br />(tehdy) |'''iam'''<br />(někdy) |'''ĉiam'''<br />(vždy) |'''neniam'''<br />(nikdy) |- !Místní !-e |'''kie'''<br />(kde) |'''tie'''<br />(tam) |'''ie'''<br />(někde) |'''ĉie'''<br />(všude) |'''nenie'''<br />(nikde) |- !Způsobové !-el |'''kiel'''<br />(jak) |'''tiel'''<br />(tak) |'''iel'''<br />(nějak) |'''ĉiel'''<br />(všelijak) |'''neniel'''<br />(nijak) |- !Přivlastňovací !-es |'''kies'''<br />(čí) |'''ties'''<br />(toho) |'''ies'''<br />(něčí) |'''ĉies'''<br />(všech) |'''nenies'''<br />(ničí) |- !Věci !-o |'''kio'''<br />(co) |'''tio'''<br />(to) |'''io'''<br />(něco) |'''ĉio'''<br />(vše) |'''nenio'''<br />(nic) |- !Množstevní !-om |'''kiom'''<br />(kolik) |'''tiom'''<br />(tolik) |'''iom'''<br />(trochu) |'''ĉiom'''<br />(všechno) |'''neniom'''<br />(ani trochu) |- !Osobní/Vztažné !-u |'''kiu'''<br />(kdo, který) |'''tiu'''<br />(ten) |'''iu'''<br />(někdo) |'''ĉiu'''<br />(každý) |'''neniu'''<br />(nikdo) |} Mezi souvztažná slova patří korelativní zájmena a zájmenná příslovce. Systém jejich odvozování přehledně ukazuje tabulka. <br /><br /> * '''Příslovce''' [[Příslovce]] odvozená od přídavných jmen mají koncovku ''-e,'' stupňují se také jako přídavná jména: ''laŭta'' – hlasitý, ''laŭte''&nbsp;– hlasitě; ''mia frato kantas pli bone ol mi'' – můj bratr zpívá lépe než já. <br /><br /> * '''[[Předložka|Předložky]]''' se všechny pojí s nominativem, některé (při určování směru) také s akuzativem. * '''[[Spojka (slovní druh)|Spojky]]''' jsou užívány stejně, jako ve slovanských jazycích. * '''[[Člen (mluvnice)|Člen]] určitý''' ''(la)'' je stejný pro všechny rody a pády v&nbsp;čísle jednotném i množném. * Každé slovo se čte tak, jak je psáno. * '''[[Přízvuk|Přízvučná]]''' [[slabika]] je u víceslabičných slov vždy druhá od konce, vyslovuje se tedy: '''''Mi''' '''ĉi'''on '''po'''vas '''fa'''ri '''en''' '''ti'''u, '''ki'''u '''min''' forti'''ki'''gas.'' * '''Složená slova''' se tvoří prostým spojením slov, přičemž lze odvrhnout koncovku: ''skrib-maŝino'' – psací stroj, ''maŝin-skribo'' – strojové písmo, písmo psané strojem. * '''[[Zápor]]''' se tvoří ve větě pouze jedním záporným slovem (záporkou): Nikdo to neviděl – Neniu tion vidis. (Nesprávně: ''Neniu tion ne vidis''). Nikdo z nás nikdy nic takového neviděl – Neniu el ni iam ion tian vidis. (Nesprávně: ''Neniu el ni neniam nenion tian ne vidis''). * Na otázku „kam“ se odpovídá akuzativem: ''hejmen'' – domů, ''Pragon'' – do Prahy. * Každá předložka má určitý a stálý význam; v nerozhodném případě lze použít neurčitou předložku ''je,'' která je překládána dle kontextu různě: ''sopiro je la patrujo'' – touha po vlasti, ''Je kioma horo?''&nbsp;– V&nbsp;kolik hodin?. * Takzvaná '''cizí slova''' se přejímají obvykle beze změny, píší se však [[fonetika|foneticky]].<ref name="pmeg">{{Citace monografie | příjmení = Wennergren | jméno = Bertilo | rok = 2005 | titul = Plena Manlibro de Esperanta Gramatiko | formát = pdf | vydavatel = Esperanto-Ligo por Norda Ameriko | místo = [Emeryville?] | url = http://bertilow.com/pmeg/elshutebla/pmeg_14.0.pdf | vydání = 14.0 | počet stran = 696 | jazyk = esperantem}}</ref> === Srovnání esperantského a českého textu === {|width=600pt; | '''Patro nia,'''<br /> kiu estas en la ĉielo,<br /> sanktigata estu via nomo.<br /> Venu via regno.<br /> Fariĝu via volo,<br /> kiel en la ĉielo, tiel ankaŭ sur la tero.<br /> Nian panon ĉiutagan donu al ni hodiaŭ.<br /> Kaj pardonu al ni niajn ŝuldojn,<br /> kiel ankaŭ ni pardonas al niaj ŝuldantoj.<br /> Kaj ne konduku nin en tenton,<br /> sed liberigu nin de la malbono.<br /> Amen.<ref>{{Citace monografie | rok = 2001 | titul = Adoru : Ekumena Diserva Libro | vydavatel = IKUE kaj KELI | místo = Freiburg i. Br. | počet stran = 1422 + 50 + 128 | strany = 19 | isbn = 3-9803793-5-3 | jazyk = esperantem}}</ref> | '''Otče náš,'''<br /> jenž jsi na nebesích,<br /> posvěť se jméno tvé.<br /> Přijď království tvé.<br /> Buď vůle tvá<br /> jako v nebi, tak i na zemi.<br /> Chléb náš vezdejší dej nám dnes.<br /> A odpusť nám naše viny,<br /> jako i my odpouštíme našim viníkům.<br /> A neuveď nás v pokušení,<br /> ale zbav nás od zlého.<br /> Amen.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Simajchl | jméno = Ladislav | příjmení2 = Cikrle | jméno2 = Karel | příjmení3 = Ulman | jméno3 = Oldřich | spoluautoři = et al. | rok = 1995 | titul = Kancionál : společný zpěvník českých a moravských diecézí | vydavatel = Zvon | místo = Praha | vydání = 6 | počet stran = 720 | strany = 11 | isbn = 80-7113-143-1 | jazyk = česky}}</ref> |} == Užitečné fráze == Několik užitečných frází, s [[fonetika|fonetickou]] [[Transkripce (lingvistika)|transkripcí]]: {| style="text-align:left;" width=550pt; |- | Ahoj. || ''Saluton.'' || [sa.ˈlʊ.ton] |- | Jak se jmenujete? || ''Kiel vi nomiĝas?'' || [ˈkɪ.ɛl vɪ no.ˈmɪ.d͡ʒas] |- | Jmenuji se… || ''Mi nomiĝas…'' || [mɪ no.ˈmɪ.d͡ʒas] |- | Kolik? || ''Kiom?'' || [ˈkɪ.om] |- | Mluvíte esperantem? || ''Ĉu vi parolas Esperanton?'' || [ˈt͡ʃʊ vɪ pa.ˈro.las ɛs.pe.ˈran.ton] |- | Nerozumím Vám. || ''Mi ne komprenas vin.'' || [mɪ nɛ kom.ˈprɛ.nas vɪn] |- | Děkuji. || ''Dankon.'' || [ˈdan.kon] |- | Není zač. || ''Ne dankinde.'' || [ˈnɛ dan.ˈkɪn.dɛ] |- | Račte. || ''Bonvolu.'' || [bon.ˈvo.lʊ] |- | Na zdraví! || ''Je via sano!'' || [jɛ ˈvɪ.a ˈsa.no] |- | Blahopřeji! || ''Gratulon!'' || [ɡra.ˈtʊ.lon] |- | Dobře. || ''Bone.'' || [ˈbo.nɛ] |- | Je pěkný den. || ''Estas bela tago.'' || [ˈɛs.tas ˈbɛ.la ˈta.ɡo] |- | Miluji tě. || ''Mi amas vin.'' || [mɪ ˈa.mas vɪn] |- | Na shledanou. || ''Ĝis revido.'' || [d͡ʒɪs rɛ.ˈvɪ.do] |- | Prosím jedno pivo. || ''Unu bieron, mi petas.'' || [ˈʊ.nʊ bɪ.ˈɛ.ron mɪ ˈpɛ.tas] |- | Co je to? || ''Kio ĝi estas?'' || [ˈkɪ.o d͡ʒɪ ˈɛs.tas] |- | To je… || ''Ĝi estas…'' || [d͡ʒɪ ˈɛs.tas] |- | Jak se Vám daří? || ''Kiel vi fartas?'' || [ˈkɪ.ɛl vɪ ˈfar.tas] |- | Dobré ráno. || ''Bonan matenon.'' || [ˈbo.nan ma.ˈtɛ.non] |- | Dobrý den. || ''Bonan tagon.'' || [ˈbo.nan ˈta.ɡon] |- | Dobrý večer. || ''Bonan vesperon.'' || [ˈbo.nan vɛs.ˈpɛ.ron] |- | Dobrou noc. || ''Bonan nokton.'' || [ˈbo.nan ˈnok.ton] |} * Další slovníkové informace naleznete na [[wikt:Kategorie:Esperanto|Wikislovníku]]. == Kritika a obhajoba == : ''Související informace můžete najít také v článku:'' Kritika a obhajoba esperanta}} Ve vztahu k esperantu a jiným plánovým jazykům se objevuje mnoho argumentů pro i&nbsp;proti. Obecnější kritika bývá většinou směrována v&nbsp;první řadě na nejazykové aspekty: Vzhledem k&nbsp;dominanci [[angličtina|angličtiny]] (dříve [[francouzština|francouzštiny]]) nemá prý nová řeč šanci tuto jazykovou nadvládu rozbít, případně převzít;<ref>[http://www.plansprachen.ch/files/Raporto_Nitobe05.pdf Andreas Künzli: Taǔga bazo por la Esperanto-lobiado (PDF, esperantem)]</ref> celosvětové zavedení esperanta by také údajně nebylo vůči jiným jazykům nijak přátelštější.<ref name="Sikosek">Ziko Marcus Sikosek: Esperanto sen mitoj. Antverpeno 2003². Pg. 247</ref> Jazykově orientovaná kritika zase tvrdí, že „uměle“ vytvořený jazyk není vhodný pro praktické použití a není v&nbsp;něm prý ani možné psát [[beletrie|krásnou literaturu]]. Konkrétně vůči esperantu bývá také namítáno, že není natolik jednoduché, jak by plánový jazyk teoreticky mohl být, nebo že je příliš evropské<ref name="Geoff Eddy">[http://web.archive.org/web/20030622112432/http://www.cix.co.uk/~morven/lang/esp.html Why Esperanto is not my favourite Artificial Language (anglicky)]</ref> (dnes řidčeji také ''nedostatečně evropské''). Terčem kritiky bývají rovněž některé prvky jeho struktury, jako např.&nbsp;písmena s&nbsp;[[Diakritické znaménko|diakritickými znaménky]] nebo [[akuzativ]], či dokonce jednotlivá slova. == Metaforické použití slova „esperanto“ == [[metafora|Metaforicky]] se slovo ''esperanto'' občas používá k&nbsp;označení něčeho mezinárodního, zprostředkujícího, smíšeného či neutrálního&nbsp;– tak je například [[Java (programovací jazyk)|Java]] označována za „esperanto [[programovací jazyk|programovacích jazyků]]“ nebo [[Linux]] za „esperanto světa počítačů“.<ref>{{Citace webu | autor = Jalinh | url = http://www.abclinuxu.cz/blog/jalinh/2007/6/6/182356 | titul = Lidé jsou počítače a Java je Esperanto | vydavatel = AbcLinuxu | datum vydání = 2007-06-06 | datum přístupu = 2007-09-16 |jazyk = česky}}</ref> Takové použití však může být často zavádějící. Příkladem je označení ''esperantská měna'' použité pro [[euro]]: To bylo vytvořeno, aby nahradilo ostatní měny&nbsp;– esperantisté však až na výjimky neusilují o&nbsp;odstranění [[národní jazyk|národních jazyků]].<ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://www.cnb.cz/cs/mezinarodni_vztahy/euro | titul = Euro | vydavatel = Česká národní banka | datum přístupu = 2008-09-17 | místo = Praha | jazyk = česky}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://members.chello.cz/malovec/manifest.htm | url2 = http://www.uea.org/informado/pragm/index.html | titul = Pražský manifest | vydavatel = Starto | datum přístupu = 2008-09-17 | jazyk = česky, mnohojazyčně}}</ref> S esperantem však euro sdílí svou [[neutrální|neutralitu]]. == Literatura a zdroje == {{Esperanto}} Tento článek v sobě z velké části zahrnuje informace čerpané z dokumentu „Ĝisdate pri Esperanto“ (''„Aktuálně o esperantu“''), se svolením jeho vydavatele, [[Světový esperantský svaz|Světového esperantského svazu]]: : {{Citace webu | autor=Universala Esperanto-Asocio | url=http://www.uea.org/informado/ghisdate/ghisdate_esperanta.pdf | titul=Ĝisdate pri Esperanto | vydavatel=Universala Esperanto-Asocio | datum vydání=2002-12-03 | datum přístupu=2007-12-07}} <references /> == Související články == * [[Světový kongres esperanta]] * [[Mezinárodní kongres esperantské mládeže]] * [[Esperantská literatura]] * Ludvík Lazar Zamenhof * [[Zamenhofův den]] * [[Světový esperantský svaz]] * [[Seznam esperantských organizací]] * [[Seznam esperantských časopisů]] * [[Esperantská Wikipedie]] == Externí odkazy == * [http://esperanto-je.blogspot.com/ ''Esperanto je...'' – sedm krátkých videí o&nbsp;různých rysech esperanta] ''(česky)'' * [http://cs.lernu.net/ ''lernu!'' – stránky ke snadnému a bezplatnému studiu esperanta] ''(česky)'' * [http://www.cursodeesperanto.com.br/bazo/index.php?cs ''Kurso de Esperanto'' – stránky bezplatného programu k samostudiu esperanta] ''(česky)'' * [http://www.esperanto.cz/ Český esperantský svaz] a [http://mladez.esperanto.cz/ Česká esperantská mládež] * [http://uea.org/ Světový esperantský svaz] ''(eo, en, fr, de, es, pt, ru)'' * [http://www.ikue.org/ Mezinárodní sdružení katolických esperantistů] ''(esperantem)'' * [[:Soubor:Esperanto kaj la Katolika Eklezio (cs) 001.pdf|Přednáška ''Esperanto a Katolická církev'']] ''(česky)'' * [http://www.tejo.org/ps/ps_lingv/ps_cz.htm ''Pasporta Servo'' – bezplatná hostitelská síť s využitím esperanta] ''(česky)'' * [http://members.chello.cz/malovec/REZOLUCE.HTM Rezoluce UNESCO o esperantu] ''(česky)'' * [http://esperanto.net/info/index_cs.html Mnohojazyčné informační centrum o Esperantu] ''(česky)'' * [http://www.gutenberg.org/etext/24575 Lorenzova ''Úplná učebnice mezinárodní řeči dra.&nbsp;Esperanta'' (1890) v&nbsp;katalogu Gutenberg] * [http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno-buch?apm=0&aid=100028&zoom=1 Lorenzova ''Úplná učebnice mezinárodní řeči dra.&nbsp;Esperanta'' (1890) nasnímaná na stránkách Rakouské národní knihovny] {{Dobrý článek}}{{Commonscat|Esperanto}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Esperanto]] [[Kategorie:Výuka esperanta]] [[Kategorie:Mezinárodní pomocné jazyky]] [[Kategorie:Umělé jazyky]] [[Kategorie:Hudební články Multimediaexpo.cz]]

Návrat na stránku „Esperanto“.