Cuketa

{{ Taxobox
 | barva = lightgreen
 | jméno = Tykev obecná - cuketa 
 | obrázek = Courgette plant 'Diamant'.jpg
 | popis obrázku = Cuketa
 | šířka obrázku = 240 px
 | říše = [[rostliny]] (''Plantae'')
 | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'')
 | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'')
 | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'')
 | řád = [[tykvotvaré]] (''Cucurbitales'')
 | čeleď = [[tykvovité]] (''Cucurbitaceae'')
 | rod = [[tykev (rod)|tykev]] (''Cucurbita'')
 | binomické jméno = Cucurbita pepo 
 | druh popsal = L.
}}
'''Cuketa''' je [[odrůda]] [[jednoletka|jednoleté]] [[zelenina|zeleniny]] řadící se k druhu [[tykev obecná]] (''Cucurbita pepo''), která pochází ze [[Střední Amerika|Střední Ameriky]]. Cuketa je však evropského původu: vznikla [[Mutace|mutací]]. Běžným kultivarem cukety je zejména ''Cucurbita pepo ´Goldena´''.

== Synonyma a etymologie ==
Cuketám se také říká '''cukíny''', a oba názvy mají původ v [[Italština|italském]] výrazu pro tykev: ''zucca''. V Itálii se většinou používá ženská zdrobnělina slova v množném čísle, ''zucchine'', kdežto v anglicky mluvících zemích používají jeho mužskou zdrobnělinu, ''zucchini'' či ''zucchetti''.

== Vzhled ==
[[Soubor:Cuketa-kvet.jpg|Květ cukety|250 px|thumb|left]]Cuketa je rostlina keřovitého růstu.<ref name="peleska">Peleška S.: Zelenina na zahrádce a balkoně, Nakladatelství Brána, Praha 1995, ISBN 80-85946-02-5, str. 74-75</ref> Silně dřípené listy na dlouhých [[List|řapících]] jsou tmavozelené a mají bělavé skvrny ze vzdušného [[Rostlinné pletivo|pletiva]].<ref name="peleska"/>

Květy cukety bývají tmavě žluté s pěti [[Květ|okvětními]] lístky.

Plod cukety mívá většinou zelenou, žlutozelenou či žlutou barvu a tvarem připomíná silnou [[Okurka|okurku]]. Povrch má plně zralá cuketa hladký, lesklý a tvrdý, dužina je světle zelená či žlutá v závislosti na odrůdě, velmi měkká a vodnatá s množstvím semen.

== Pěstování a sklizeň ==
Semenáčky se mohou předpěstovat v kelímcích nebo se semena vysazují rovnou do venkovní půdy. Při hojnosti zálivky a hnojení rostliny rychle mohutní. Po 5-6 týdnech se objevují samčí květy, po dalším týdnu samičí a první plody se tak dají sklízet už za 60-65 dnů od výsevu.<ref name="peleska"/>

Rostliny netrpí mnoha škůdci ani chorobami, jen vzácně padlím okurkovým.<ref name="peleska"/>

== Využití ==
[[File:Cukety1.jpg|thumb|left|250 px|Různé druhy cuket]]
Cuketa se používá především v kuchyni, a to na mnoho způsobů. Na rozdíl od okurek se téměř vždy podává tepelně upravená. Sama o sobě má velmi jemnou chuť a naopak snadno přejímá chuť přísad, je tedy velmi vhodné ji silně kořenit a používat výrazné ingredience, jako je např. česnek. Známé jsou především pokrmy z dušené či zapečené cukety (populární je obdoba [[bramborák]]u zvaná ''cukeťák''), také se však dělá plněná, smaží se jako bramborák i řízek, griluje se a výtečná je též cuketová polévka. Méně známé jsou recepty na sladkosti, saláty, pizzu  či knedlíky.
K přípravě pokrmů se také dají spotřebovat cuketové květy, a to především plněné. 
Ve Francii je známá jako zásadní přísada do [[ratatouille]].

Nejkvalitnější pro sklizeň jsou mladé cukety kolem 25 cm dlouhé, jejichž semena ještě nejsou plně vyvinutá a jsou tak měkká. Mladé cukety ani není třeba loupat. Častá sklizeň navíc rostliny nutí do remontantnosti (opakované plodnosti).<ref name="peleska"/>
Cuketa má velmi nízkou energetickou hodnotu, protože obsahuje kolem 91% vody, jen trochu [[Vláknina|vlákniny]]<ref name="vegetarian">
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = 
| jméno = 
| vydavatel = 
| titul = Vegetarian.cz - Literatura
| url = http://www.vegetarian.cz/potraviny/zel/cuk.html
| datum přístupu = 2009-01-10}}</ref> a pouze kolem 4% [[Sacharidy|sacharidů]].<ref name="peleska"/> Nejcennější je vysoký obsah karotenu (až 5 mg %, jako např. u papriky) a minerálních látek <ref name="peleska"/>, např. [[Draslík|draslíku]], který vyplavuje z těla nadbytečnou vodu a soli.<ref name="vegetarian"/>


== Průměrný obsah látek a minerálů ==
Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v cuketách.<ref> McCance a Widdowson´s:''The Composition of Foods'', 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3</ref>

{| class="wikitable" style="text-align:center"

! Složka
! Jednotka
! Průměrný obsah
! Prvek (mg/100 g)
! Průměrný obsah
! Složka (mg/100g)
! Průměrný obsah
|-
|[[voda]]||g/100 g||93,7||[[sodík|Na]]||1||[[vitamin C]]||21
|-
|[[bílkoviny]]||g/100 g||1,8||[[draslík|K]]||360||[[vitamin D]]||0
|-
|[[tuky]]||g/100 g||0,4||[[vápník|Ca]]||25||[[vitamin E]]||-
|-
|[[cukry]]||g/100 g||1,7||[[hořčík|Mg]]||22||[[vitamin B6]]||0,15
|-
|celkový [[dusík]]||g/100 g||0,29||[[fosfor|P]]||45||[[vitamin B12]]||0
|-
|[[vláknina]]||g/100 g||0,9||[[železo|Fe]]||0,8||[[karoten]]||0,61
|-
|[[mastné kyseliny]]||g/100 g||0,4||[[měď|Cu]]||0,02||[[thiamin]]||0,12
|-
|[[cholesterol]]||g/100 g|| 0||[[zinek|Zn]]||0,3||[[riboflavin]]||0,02
|-
|energie||kJ/100 g||74||[[mangan|Mn]]||0,1||[[niacin]]||0,3
|}

=== Literatura ===
Nejznámější propagátorkou vaření z cuket je herečka [[Jana Štěpánková]], která sepsala cuketovou kuchařku s názvem ''Tak tady jsou ty recepty na cukety, paní Ehmová'' (Dona 1994).

== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* [http://www.biolib.cz/cz/taxon/id62929/ Cuketa na biolibu]
* [http://www.cuketa.info/ Zajímavosti o cuketě]


{{Commons|Cucurbita}}{{Zelenina}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Zelenina]]
[[Kategorie:Tykvovité]]