Cena zvláštní obliby

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Cena zvláštní obliby''' ([[latina|latinsky]] ''pretium affectionis'') je mimořádná [[cena]], která zohledňuje osobní vztah k určité [[věc (právo)|věci]]. Na rozdíl od [[Obvyklá cena|ceny obvyklé]] jsou tedy pro její stanovení rozhodující kritéria nemajetková a subjektivní. Může jít např. o ocenění rodinné památky, fotografie, která vyvolává vzpomínky, nebo jiné ''věci zvláštní obliby'', ke které jejího vlastníka váže jisté emocionální pouto. V českém právu je cena zvláštní obliby stanovena obecně v ustanovení §&nbsp;492 odst.&nbsp;2 [[občanský zákoník (Česko, 2012)|občanského zákoníku]] a speciálně pak v případě neúměrného zkrácení (§&nbsp;1794 odst.&nbsp;2 OZ) a náhrady škody (§&nbsp;2969 odst.&nbsp;2 OZ),<ref>{{Citace monografie | příjmení = Lavický | jméno = Petr | příjmení2 = Koukal | jméno2 = Pavel | spoluautoři = a kol. | titul = Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1–654). Komentář | vydavatel = C. H. Beck | místo = Praha | rok = 2014 | strany = 1743 | isbn = 978-80-7400-529-9 }}</ref> v čemž navazuje na dřívější právní úpravu [[všeobecný zákoník občanský|obecného zákoníku občanského]] (§&nbsp;305, 935 a 1331). U [[neúměrné zkrácení|neúměrného zkrácení]] jde o to, že se jedna smluvní strana může předem vzdát svého práva na vrácení zaplacené ceny, prohlásí-li výslovně, že danou mimořádnou cenu akceptuje z důvodu zvláštní obliby. Tím potvrzuje, že je plně srozuměna s tím, že cena určité věci, k nímž má zvláštní vztah, není stanovena v obvyklé výši. Vzdání se práva by však mělo vyplývat z konkrétní situace, v případě zneužití prostřednictvím předem připravené formule v [[adhezní smlouva|adhezní smlouvě]] by takové prohlášení nebylo platné.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Hulmák | jméno = Milan | příjmení2 = Petrov | jméno2 = Jan | spoluautoři = a kol. | titul = Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). Komentář | vydavatel = C. H. Beck | místo = Praha | rok = 2014 | strany = 331 | isbn = 978-80-7400-535-0 }}</ref> Druhým případem uplatnění ceny zvláštní obliby je [[újma|náhrada škody]] na věci, kterou škůdce [[úmysl]]ně poškodil nebo zničil, a to ze svévole nebo škodolibosti. Svévole se vztahuje k samotnému působení škody, škůdce má radost čistě z toho, že nějaká věc byla poškozena, aniž by tím musel získat nějaký jiný prospěch. Naopak škodolibost směřuje k poškozenému, škůdce je potěšen tím, že mu osobně ublížil. Z těchto důvodů se při náhradě takto způsobené škody neposkytuje pouze náhrada věci, k níž měl poškozený zvláštní vztah, ale zároveň se odčiňuje nemajetková újma, která mu byla způsobena. Výše náhrady tím plní nejen reparační funkci, ale i funkci [[zadostiučinění|statisfakční]],<ref>{{Citace monografie | příjmení = Hulmák | jméno = Milan | příjmení2 = Bezouška | jméno2 = Petr | spoluautoři = a kol. | titul = Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). Komentář | vydavatel = C. H. Beck | místo = Praha | rok = 2014 | strany = 1750 | isbn = 978-80-7400-287-8 }}</ref> příp. také sankční.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Vojtek | jméno = Petr | příjmení2 = Švestka | jméno2 = Jiří | příjmení3 = Dvořák | jméno3 = Jan | spoluautoři = a kol. | titul = Občanský zákoník. Komentář. VI. Relativní majetková práva 2. část | vydavatel = Wolters Kluwer | místo = Praha | rok = 2014 | strany = 1148 | isbn = 978-80-7478-630-3}}</ref> == Reference == <references /> {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Právní pojmy]] [[Kategorie:Soukromé právo]] [[Kategorie:Ceny]]

Návrat na stránku „Cena zvláštní obliby“.