Cena zvláštní obliby

Z Multimediaexpo.cz

Cena zvláštní obliby (latinsky pretium affectionis) je mimořádná cena, která zohledňuje osobní vztah k určité věci. Na rozdíl od ceny obvyklé jsou tedy pro její stanovení rozhodující kritéria nemajetková a subjektivní. Může jít např. o ocenění rodinné památky, fotografie, která vyvolává vzpomínky, nebo jiné věci zvláštní obliby, ke které jejího vlastníka váže jisté emocionální pouto. V českém právu je cena zvláštní obliby stanovena obecně v ustanovení § 492 odst. 2 občanského zákoníku a speciálně pak v případě neúměrného zkrácení (§ 1794 odst. 2 OZ) a náhrady škody (§ 2969 odst. 2 OZ),^[1] v čemž navazuje na dřívější právní úpravu obecného zákoníku občanského (§ 305, 935 a 1331).

U neúměrného zkrácení jde o to, že se jedna smluvní strana může předem vzdát svého práva na vrácení zaplacené ceny, prohlásí-li výslovně, že danou mimořádnou cenu akceptuje z důvodu zvláštní obliby. Tím potvrzuje, že je plně srozuměna s tím, že cena určité věci, k nímž má zvláštní vztah, není stanovena v obvyklé výši. Vzdání se práva by však mělo vyplývat z konkrétní situace, v případě zneužití prostřednictvím předem připravené formule v adhezní smlouvě by takové prohlášení nebylo platné.^[2]

Druhým případem uplatnění ceny zvláštní obliby je náhrada škody na věci, kterou škůdce úmyslně poškodil nebo zničil, a to ze svévole nebo škodolibosti. Svévole se vztahuje k samotnému působení škody, škůdce má radost čistě z toho, že nějaká věc byla poškozena, aniž by tím musel získat nějaký jiný prospěch. Naopak škodolibost směřuje k poškozenému, škůdce je potěšen tím, že mu osobně ublížil. Z těchto důvodů se při náhradě takto způsobené škody neposkytuje pouze náhrada věci, k níž měl poškozený zvláštní vztah, ale zároveň se odčiňuje nemajetková újma, která mu byla způsobena. Výše náhrady tím plní nejen reparační funkci, ale i funkci statisfakční,^[3] příp. také sankční.^[4]

Reference

1. ↑ LAVICKÝ, Petr; KOUKAL, Pavel, a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1–654). Komentář. Praha : C. H. Beck, 2014. ISBN 978-80-7400-529-9. S. 1743.  
2. ↑ HULMÁK, Milan; PETROV, Jan, a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). Komentář. Praha : C. H. Beck, 2014. ISBN 978-80-7400-535-0. S. 331.  
3. ↑ HULMÁK, Milan; BEZOUŠKA, Petr, a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). Komentář. Praha : C. H. Beck, 2014. ISBN 978-80-7400-287-8. S. 1750.  
4. ↑ VOJTEK, Petr; ŠVESTKA, Jiří; DVOŘÁK, Jan, a kol. Občanský zákoník. Komentář. VI. Relativní majetková práva 2. část. Praha : Wolters Kluwer, 2014. ISBN 978-80-7478-630-3. S. 1148.  

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii