Žampion polní

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Taxobox | barva = lightblue | jméno = Žampion polní | obrázek = Agaricus campestris.jpg | šířka obrázku = 250px | popis obrázku = Detail žampionu polního (''Agaricus campestris'') | říše = [[houby]] (Fungi) | oddělení = [[stopkovýtrusné houby|houby stopkovýtrusné]] (Basidiomycota) | třída = [[stopkovýtrusné]] (Basidiomycates) | podtřída = | řád = [[pečárkotvaré]] (Agaricales) | čeleď = [[pečárkovité]] (Agaricaceae) | rod = [[pečárka]] (''Agaricus'') | binomické jméno = Agaricus campestris | druh popsal = Carl Linné, 1753 | druhotné dělení = Variety | podřazené taxony = * ''A. campestris'' var. ''campestris'' * ''A. campestris'' var. ''equestris'' * ''A. campestris'' var. ''isabellinus'' * ''A. campestris'' var. ''villaticus'' }} [[Soubor:Oviedo Wheeler-Evans ring01.jpg|thumb|Žampion polní je druhem, který často roste v kruhu, v útvaru známém pod označením „čarodějný kruh“]] '''Žampión polní''' (''Agaricus campestris'') je [[stopkovýtrusné|stopkovýtrusná houba]] z čeledi [[pečárkovité]] (Agaricaceae). Má řadu synonym jako ''Agaricus campester'', ''Pratella campestris'', ''P. campester'', ''P. flocculosa'' či '''pečárka polní''' (''Agaricus campestris''). Poslední jmenovaný druh je ale prý mylně s tímto druhem spojován, neboť se dnes jedná o synonymum k pěstovanému žampionu [[pečárka dvouvýtrusá]] (''A. bisporus''). Tak mohlo docházet i k přesvědčení, že žampion polní je pěstovanou houbou.<ref name="staněk" /> Bližší studie však nebyly provedeny, a tak je i toto tvrzení nejisté. == Popis == Jako většinu ostatních hub i žampion polních odlišujeme od ostatních podle [[Plodnice|plodnic]]. Ta se skládá ze [[Třeň|třeně]] a [[klobouk]]u, který má zespodu [[lupeny]]. Žampiony mají ještě navíc blanitý [[prstenec]], který v mládí kryje vyvíjející se lupeny. Plodnice je tedy v mládí bílá s kulovým kloboukem zakrytým zespoda taktéž bílým závojem. S růstem houby se závoj trhá a zůstává již pak v podobě pomačkaného prstence bílé či jemně nažloutlé barvy, který snadno odpadá. Klobouk se postupně zvětšuje k obvodu, roste tedy jeho průměr a klesá výška. V průměru mívá 4–12&nbsp;cm.<ref name="houby">{{Citace monografie | příjmení = Svrček | jméno = Mirko | příjmení2 = Vančura | jméno2 = Bohumil | odkaz na autora = | titul = Houby | vydavatel = ARTIA | místo = Praha | rok = 1987 | počet stran = 307 | isbn = | kapitola = Obrazová část | strany = 43–300 | jazyk = česky }} </ref><ref name="erhart">{{Citace monografie | příjmení = Erhart | jméno = Josef | příjmení2 = Erhartová | jméno2 = Marie | odkaz na autora = | titul = Houbařský atlas | vydavatel = vlastním nákladem | místo = Plav | rok = 2007 | počet stran = 380 | isbn = 978-80-239-8989-2 | kapitola = | strany = | jazyk = česky }} </ref> Z počátku hedvábně vláknitý, později šupinkatě rozpraskaný s promáčklinami nažloutlými a nahnědlými. Lupeny jsou z počátku narůžovělé, postupně se stářím mění barvu do masové červené, koncem života pak do tmavo- až černohněda. [[Třeň]] bývá 5–10&nbsp;cm dlouhý, tlustě válcovitý a 2–4&nbsp;cm široký. Buď je čistě bílý, nebo narůžovělý, později ve stáří u báze rezavý či nahnědlý a u klobouku mírně zúžený.<ref name="houby" /> [[Dužnina]] je po zranění bílá, nebo mění svoji barvu dorůžova. Má příjemnou vůni a chuť.<ref name="houby" /><ref name="erhart" /> [[Výtrus]]y jsou kapkového tvaru 7–8 × 4–5&nbsp;μm veliké, hnědé.<ref name="houby" /> == Výskyt == Vyskytuje se na hnojených travnatých [[ekosystém]]ech mírného pásu, to jest na loukách a v příkopech; roste i na polích (jako jsou [[strniště]]) či na kompostech.<ref name="houby" /> Příležitostně též v zahradách.<ref name="erhart" /> Pilát ''In'' Staněk ale uvádí, že ''Psalliota campestris'' (někdy synonymum pro ''A. campestris'') je houba žijící v symbióze s trávami, tudíž žampiony rostoucí například na kompostech musí být jiným druhem.<ref name="staněk">{{Citace monografie | příjmení = Staněk | jméno = Miloslav | příjmení2 = Smotlacha | jméno2 = Miroslav | příjmení3 = Hovadík | jméno3 = Alois | odkaz na autora = | titul = Žampión; pěstování a kuchyňská úprava | vydavatel = Státní zemědělské nakladatelství | místo = Praha | rok = 1977 | počet stran = 227 | isbn = | kapitola = Základní informace | strany = 6–53 | jazyk = česky }} </ref> == Ekologie == Roste jak jednotlivě, tak v útvarech označovaných jako [[čarodějný kruh|čarodějné kruhy]].<ref name="kuocampestris" /> == Rozmnožování == Sbírá se od května do listopadu po velkých deštích, kdy se objevují jeho plodnice.<ref name="houby" /><ref name="erhart" /> == Taxonomie == Základním rozlišovacím znakem žampionů od ostatních hub je, že se spory, respektive [[výtrus]]y tvoří na povrchu [[bazidie|bazidíí]], které se nalézají na [[lupeny|lupenech]] či v [[rourky|rourkách]] ze spodní strany klobouku. Tyto houby se proto zařazují v systému do třídy [[stopkovýtrusé|stopkovýtrusých]] (protože se [[bazidiospora]] tvoří na stopce), vědecky Basidiomycetes. Na rozdíl od toho [[vřeckovýtrusé]] houby (Ascomycetes) vytvářejí výtrusy ([[askopsory]]) uvnitř [[vřecko|vřecek]], od kterých se po splynutí [[buněčné jádro|jader]] oddělují.<ref name="jablonský">{{Citace monografie | příjmení = Jablonský | jméno = Ivan | příjmení2 = Šašek | jméno2 = Václav | odkaz na autora = | titul = Pěstování hub ve velkém i v malém | vydavatel = Brázda | místo = Praha | rok = 1997 | počet stran =165 | isbn = 80-209-0266-X | kapitola = Část všeobecná | strany = 5–27 | jazyk = česky }} </ref> Od tříd dolů jsou s [[fylogeneze|fylogenetickým]] zařazením hub problémy a často se houby přeřazují z jednoho rodu do druhého a z jedné [[vývojová větev|fylogenetické větve]] do jiné.<ref name="matheny">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Matheny | jméno = Brandon | příjmení2 = Moncalvo | jméno2 = Jean-Marc | příjmení3 = A. Redhead | jméno3 = Scot | odkaz na autora = | titul = Agaricales | url = http://tolweb.org/Agaricales/20551 | datum vydání = 2007-05-09 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2010-09-20 | vydavatel = The Tree of Life Web Project | místo = | jazyk = anglicky }} </ref> Dříve se houby do taxonů řadily hlavně podle popisu plodnic, později i spor a mycélia. V poslední době se používají laboratorní metody porovnávající [[DNA]]. I přesto nejsou všechny houby z toho úhlu pohledu ještě popsány a porovnány s ostatními. Navíc je říše hub dosti proměnlivá a stále jsou objevovány druhy další.<ref name="matheny" /> V případě [[pečárkotvaré|pečárkotvarých]] (Agaricales) byly stejným znakem po století lupeny. S postupem rozvoje [[mykologie]] však vznikly i jiné řády s lupenitými houbami.<ref name="kuo">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Kuo | jméno = Michael | odkaz na autora = | titul = The Gilled Mushrooms ("Agaricales") | url = http://www.mushroomexpert.com/agaricales.html | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2010-09-20 | vydavatel = MushroomExpert.Com | místo = | jazyk = anglicky }} </ref> Co se týká čeledi [[pečárkovité]] (Agaricaceae), tak zde z několika studií vyplývá, že jsou to houby úzce příbuzné čeledím [[lanýžovité]] (Hydnangiaceae), [[Cystodermateae]], [[hnízdovkovité]] (Nidulariaceae), [[křehutkovité]] (Psathyrellaceae), [[slzečníkovité]] (Bolbitiaceae) a [[pavučincovité]] (Cortinariaceae). Do stejné fylogenetické větve agarikoidních hub patří i čeledi [[Inocybaceae]], [[Crepidotaceae]], [[Tubarie]], [[Panaeoleae]], [[límcovkovité]] (Strophariaceae), [[hlízovité]] (Hymenogasteraceae) a [[Gymnopileae]], které se však rozdělují do několika pokročilejších vývojových větví.<ref name="matheny" /> Do rodu [[pečárka]] (''Agaricus'') se pak obecně řadily druhy podobné kloboukem s nevýrazným zbarvením. V poslední době ale přibývá studií, které současné taxonomické zařazení mění. Přesto však je rod ''Agaricus'' velmi málo probádaným rodem.<ref name="kuo" /> Přesné rozlišovací znaky této houby nejsou známy. Snad jen to, že roste v travnatých ekosystémech a je úzce příbuzná k pěstovanému [[žampion zahradní|žampionu zahradnímu]].<ref name="kuocampestris">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Kuo | jméno = Michael | odkaz na autora = | titul = Agaricus campestris: The Meadow Mushroom | url = http://www.mushroomexpert.com/agaricus_campestris.html | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2010-09-21 | vydavatel = | místo = MushroomExpert.Com | jazyk = anglicky }} </ref> Neuvádí se však jak. Dále je známo několik velmi podobných druhů, které mohou být identické.<ref name="kuocampestris" /> Problém tedy při sběru žampionů polních není, ale konkrétní určení druhu může být problematické až nepřesné. Synonyma pro žampion polní (''A. campestris'') tak jsou ''Agaricus campester'', ''Pratella campestris'', ''P. campester'', ''P. flocculosa'' či '''pečárka polní'''.<ref>Viz záznam v databázi Biolib: http://www.biolib.cz/cz/taxon/id60494/.</ref> Již dříve zmíněný druh ''Psalliota campestris'', někdy česky nazývaný pečárka polní, byl často zaměňován právě za pěstovaný druh [[pečárka dvouvýtrusá]] (''A. campestris''). Později to bylo ale popřeno s tím, že tento druh žije pouze v symbióze s travami a jedná se o žampion polní.<ref name="staněk" /> Dalším problémem při popisu pečárek je taxonomie, kdy na rozdíl od vědeckého názvosloví české vyžaduje i pro druhy dvouslovný název – jeden označující rod a druhý druh, ale není [[standardizace|standardizován]]. Proto se mezi odbornou veřejností používá vědecké klasifikace a označení.<ref name="jablonský" /> == Hospodářské využití == Žampion polní (''A. campestris'') je sbírán pouze k vlastní spotřebě. Například v České republice není jeho výkup a následný prodej povolen.<ref name="smotlacha2" /> V průmyslové výrobě je nahrazen hlavně bílou formou pečárky dvouvýtrusé (''A. bisporus''), někdy označované jako [[žampion zahradní]] (''A. hortensis'').<ref name="smotlacha2">{{Citace monografie | příjmení = Smotlacha | jméno = Miroslav | příjmení2 = Malý | jméno2 = Jiří | odkaz na autora = | titul = Smotlachův atlas hub | vydavatel = Ottovo nakladatelství s.r.o. | místo = Praha | rok = 1999 | počet stran = 271 | isbn = 80-7181-311-7 | kapitola = | strany = | jazyk = česky }}</ref><ref name="atlas">{{Citace monografie | příjmení = Svrček | jméno = Mirko | příjmení2 = Vančura | jméno2 = Bohumil | odkaz na autora = | titul = Houby | vydavatel = ARTIA | místo = Praha | rok = 1987 | počet stran = 307 | isbn = | kapitola = Obrazová část | strany = 43–300 | jazyk = česky }} </ref> == Gastronomie == Stejně jako tržní [[pečárka dvouvýtrusá]] (''A. bisporus'') je i žampion polní jedlá chutná houba využívaná široce v gastronomii. == Reference == <references/> {{Commonscat|Agaricus campestris}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Pečárkovité]] [[Kategorie:Jedlé houby]]

Návrat na stránku „Žampion polní“.