Izraelsko-palestinský konflikt

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox válka |Střetnutí=Izraelsko-palestinský konflikt |konflikt=[[Arabsko-izraelský konflikt]] |image=[[Soubor:West Bank & Gaza Map 2007 (Settlements).png|250px]] |komentář= | trvání= Počátek [[20. století]] - současnost | místo=[[Izrael]], [[Palestinská autonomie|palestinská území]] | příčina= | výsledek= Probíhající | Území= | strana1= <center><br />[[Soubor:Flag of Palestine.png|120px|border]]<br />[[Palestinci]]</center> | strana2= <center>[[Soubor:Flag of Israel.png|120px|border]]<br />[[Izraelci]]</center> | velitel1= | velitel2= | síla1= | síla2= | poznámky = <div style="background: lightsteelblue; text-align: center; font-size: 125%;">'''Mírový proces'''</div> <div style="text-align: center; font-size: 120%;"> [[Dohody z Camp Davidu|Camp Davidu]]&nbsp;· [[Madridská konference]]<br />[[Mírová dohoda z Osla]] / [[Mírová dohoda z Osla#Přechodná dohoda Oslo II|Osla II]]&nbsp;· [[Hebronský protokol]]<br />[[Memorandum od Wye River|Wye River]] / [[Sharm el-Sheikh memorand]]<br />[[2000 v Camp Davidu Summit]]&nbsp;· [[Tabě Summit]]<br />[[Silniční mapa]]&nbsp;· [[Konference v Annapolisu]] </div> <div style="background: lightsteelblue; text-align: center; font-size: 125%;">'''Primární jednání Obavy'''</div> <div style="text-align: center; font-size: 120%;"> [[Izraelské osady]]<br />[[Izraelská bezpečnostní bariéra]]&nbsp;· [[židovský stát]]<br />[[Palestinské politické násilí]]<br />[[Palestinský exodus|Palestinští uprchlíci]]&nbsp;· [[Palestinského státu]]<br /> [[Status Jeruzaléma]] </div> }} '''Izraelsko-palestinský konflikt''', jakožto součást [[arabsko-izraelské války|arabsko-izraelského konfliktu]] je jednou z&nbsp;nejproblematičtějších událostí druhé poloviny [[20. století|20.]]&nbsp;a&nbsp;počátku [[21. století|21.&nbsp;století]]. Jeho počátek se datuje přibližně ke konci 19.&nbsp;století, kdy docházelo k&nbsp;prvnímu většímu osidlování [[Země izraelská|Země izraelské]], která je označovaná také jako [[Palestina]]. Mezi jeho klíčové sporné otázky patří [[Jeruzalém]], palestinští uprchlíci, izraelské osady, bezpečnost, hranice a mezinárodní status a rozdělení vodních zdrojů. == Dějiny == === Konci roku 19. století - 1920: Počátky === [[Soubor:Sykes-Picot-1916.gif|thumb|left|120px|Sféry vlivu Velké Británie (červeně) a Francie (modře) ustavené [[Sykes-Picotova dohoda]].]] {{podrobně|Sionismus|Balfourova deklarace (1917)}} K&nbsp;přílivu obyvatel docházelo v&nbsp;rámci tzv. [[alija|alijí]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Newman | jméno = Ja'akov | příjmení2 = Sivan | jméno2 = Gavri'el | rok = 1992 | titul = Judaismus od A do Z | vydavatel = Sefer | místo = Praha | isbn = 80-900895-3-4 | strany = 15-16}}</ref> Nově příchozí byli k&nbsp;příchodu různě motivováni, ať už se jednalo o&nbsp;důvody náboženské, či politické. Velká část olim (imigrantů v&nbsp;rámci alijí) přišla v&nbsp;důsledku protižidovských [[pogrom]]ů v&nbsp;[[Ruské impérium|carském Rusku]] a později kvůli vzestupu [[nacismus|národního socialismu]] v&nbsp;[[Evropa|Evropě]]. V&nbsp;důsledku židovského přistěhovalectví docházelo k&nbsp;arabským nepokojům. [[Soubor:UN Partition Plan For Palestine 1947-cs.png|thumb|100px|left|[[Plán OSN na rozdělení Palestiny]]]] === 1920 - 1948: Britský mandát Palestina === {{podrobně|Britský mandát Palestina|Deklarace nezávislosti (Izrael)}} [[14. květen|14.&nbsp;května]] [[1948]] na základě plánu OSN [[Deklarace nezávislosti Státu Izrael|vyhlásil Izrael nezávislost]].<ref>''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S.&nbsp;78.</ref> V&nbsp;roce 1917 vydal britský ministr zahraničí [[Arthur Balfour]] [[Balfourova deklarace (1917)|deklaraci]], v&nbsp;němž sděluje, že ''„vláda jejího Veličenstva pohlíží příznivě na zřízení národní domoviny židovského lidu v&nbsp;Palestině.“''<ref>{{Citace monografie | příjmení = Čejka | jméno = Marek | rok = 2007 | titul = Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu | vydavatel = Barrister & Principal | místo = Praha | vydání = 2 | isbn = 978-80-87029-16-9 | strany = 36}} [Dále jen: ''Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'']</ref> Po [[první světová válka|první světové válce]] došlo k&nbsp;rozpadu [[Osmanská říše|Osmanské říše]] a území současného [[Izrael]]e, [[Palestinská autonomie|Palestinské autonomie]] a [[Jordánsko|Jordánska]], byla dána do správy [[Spojené království|Spojenému království]], jako protektorát [[Britský mandát Palestina]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Gilbert | jméno = Martin | rok = 2002 | titul = Izrael: Dějiny | vydavatel = BB Art | místo = Praha | isbn = 80-7257-740-9 | strany = 57}} [Dále jen: ''Izrael: Dějiny.'']</ref> V&nbsp;mezidobí došlo k&nbsp;osamostatnění Jordánska, a tak se pro zamýšlený židovský stát připadlo v&nbsp;úvahu pouze území západně od [[Jordán]]u. Během britské správy bylo Arabům i&nbsp;Židům umožněno se částečně podílet na správě Mandátu. Arabové sice působili na některých úřednických místech, avšak odmítli se podílet na vzniku nového legislativního orgánu, a tak se do značné míry odřízli od vlivu na dění v&nbsp;Mandátu.<ref>''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S.&nbsp;54.</ref> Během správy zavedli Britové kvóty pro židovské imigranty, které vyvrcholily v&nbsp;roce 1939 přijetím [[MacDonaldova bílá kniha|Bílé knihy]].<ref>''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S.&nbsp;50.</ref> V&nbsp;reakci na neochotu Britů dostát svým závazkům se proti mandátní správě postavila židovské podzemní organizace [[Irgun]], která proti britským vojenským civilním a vojenským cílům páchala atentáty. Později se z&nbsp;Irgunu vydělila skupina [[Lechi]], která byla ještě více militantnější. Britové nakonec nevěděli jak nastalou situaci řešit a tak v&nbsp;roce 1947 předali tento problém k&nbsp;řešení [[Organizace spojených národů|Organizaci spojených národů]].<ref>''Izrael: Dějiny.'' S.&nbsp;152.</ref> Ta sestavila [[Zvláštní komise OSN pro Palestinu|zvláštní komisi pro Palestinu]] (UNSCOP), která posléze připravila [[Plán OSN na rozdělení Palestiny|plán na rozdělení Palestiny]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Terner | jméno = Erich | rok = 1991 | titul = Dějiny státu Izrael | vydavatel = Kora | místo = Pardubice | vydání = 1 | isbn = 80-901092-0-9 | strany = 83}} [Dále jen: TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'']</ref> Tento plán byl v&nbsp;roce 1947 schválen [[Valné shromáždění OSN|Valným shromážděním OSN]]. Židé plán přijali, přestože 75 % území, které jim bylo přiřknuto, byla poušť, zatímco [[Liga arabských států]] a [[Vysoký arabský výbor|Vysoká arabská komise]] plán odmítly<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Eretz.cz]] | titul = Židovská historie: Britské mandátní území Palestina – Plán OSN na rozdělení Palestiny 1947 | url = http://eretz.cz/content/view/72/#8. | datum přístupu = 2008-05-16}}</ref> a ihned zahájili útoky na židovské osady. Britové, kteří se z&nbsp;Palestiny stahovali velmi neochotně sice Araby proti Židům zvýhodňovali ([[Arabská legie|Arabskou legii]] dokonce vedl britský důstojník), díky ilegálnímu vyzbrojování a malé koordinaci jednotlivých arabských vojenských frakcí se však Židé dokázali těmto útokům nezřídka ubránit. Židé se snažili zejména o&nbsp;ubránění celé oblasti, kterou jim přiřkla rezoluce OSN, v&nbsp;čemž jim pomohly i&nbsp;[[Československo|československé]] dodávky zbraní v&nbsp;dubnu [[1948]].<ref>Sachar (1999). S. 254-266.</ref> Úspěchy židovských vojáků zejména v&nbsp;[[Galilea|Galileji]] vyděsily arabské obyvatele, již začali masově opouštět své domovy. Část Židů dokonce Araby zastrašovala zcela cíleně, aby je donutila k&nbsp;odchodu z&nbsp;území budoucího židovského státu. Odcházející britská vojska se nijak nesnažila tuto „nevyhlášenou válku“ nějak mírnit, ačkoli při ní docházelo i&nbsp;k&nbsp;masakrům židovského i&nbsp;arabského civilního obyvatelstva.<ref>Gilbert (2002). S. 168-192.</ref> Když [[14. květen|14. května]] (tedy den před vypršením britského mandátu v&nbsp;Palestině) britští vojáci opustili [[Jeruzalém]], rozhodlo se židovské vedení vyhlásit nezávislost. Slavnostní [[Deklarace nezávislosti Státu Izrael|Prohlášení nezávislosti]] přečetl v&nbsp;16 hodin v&nbsp;[[Tel Aviv]]u [[David Ben Gurion]]. Mezinárodního uznání se [[Izrael|Státu Izrael]] vzápětí dostalo od [[Spojené státy americké|USA]] i&nbsp;[[Sovětský svaz|SSSR]].<ref>Sachar (1999). S. 267-271.</ref> [[Soubor:Declaration of State of Israel 1948.jpg|thumb|right|200px|[[David Ben Gurion]] čte Deklaraci nezávislosti Státu Izrael 14.&nbsp;května 1948 v&nbsp;Tel&nbsp;Avivu]] === 1948 - 1967 === {{podrobně|První arabsko-izraelská válka|Palestinský exodus|Židovský exodus z arabských zemí|Šestidenní válka}} [[Soubor:Cia-is-map2.gif|thumb|left|100px|[[Zelená linie (Izrael)|Zelená linie]] Borderes]] Druhý den nato armády pěti arabských států Izrael napadly, a rozpoutaly tak [[První arabsko-izraelská válka|Válku za nezávislost]].<ref>TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S.&nbsp;103.</ref> Po více než roce bojů bylo vyhlášeno příměří a stanoveny dočasné hranice, známé jako [[Zelená linie (Izrael)|Zelená linie]].<ref>''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S.&nbsp;83.</ref> [[Jordánsko]] anektovalo území [[Judea a Samaří|Judeje a Samaří]], známé spíše jako [[Západní břeh Jordánu]], a [[Východní Jeruzalém]]. [[Egypt]] převzal kontrolu nad [[Pásmo Gazy|Pásmem Gazy]]. Krátce před válkou a během ní došlo k&nbsp;masivnímu arabskému exodu do sousedních arabských zemí, podle odhadů OSN na 711&nbsp;tisíc Arabů, tj.&nbsp;zhruba 80 % dřívější arabské populace.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = The United Nations Conciliation Commission | titul = General Progress Report and Supplementary Report of the United Nations Conciliation Commission for Palestine, Covering the Period from 11 December 1949 to 23 October 1950 | url = http://domino.un.org/unispal.nsf/9a798adbf322aff38525617b006d88d7/93037e3b939746de8525610200567883 | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-05-16}}</ref> Arabové, kteří zůstali byli začleněni do nového státu, zatímco ti, kteří odešli byli označeni jako uprchlíci bez práva návratu. Arabské země, kde se uprchlíci nacházeli však nepodnikly žádná opatření vedoucí k&nbsp;jejich začlenění a naopak je udržovali v&nbsp;uprchlických táborech, využívali je jako politický trumf a uměle v&nbsp;nich vyvolávali nenávist vůči Izraeli.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Eretz.cz]] | titul = Židovská historie: Stát Izrael 1948–1967 | url = http://eretz.cz/content/view/73/68/ | datum přístupu = 2008-11-18}}</ref> Z&nbsp;území okupovaných Egyptem a Jordánskem do Izraele vyráželi tzv.&nbsp;[[fedajín]]i, kteří podnikali útoky na izraelské cíle a obyvatelstvo.<ref>TERNER, Erich. ''Dějiny státu Izrael.'' S.&nbsp;132</ref><ref>''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S.&nbsp;99.</ref> V&nbsp;roce [[1959]] došlo k&nbsp;založení teroristické organizace [[Fatah]] a v&nbsp;roce [[1965]] k&nbsp;založení [[Organizace pro osvobození Palestiny]] (OOP), jež deklarovala cíl ''„dosáhnout zničení Izraele“''<ref>''Izrael: Dějiny.'' S. 349.</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Sachar | jméno = Howard M | rok = 1999 | titul = Dějiny Státu Izrael | vydavatel = Regia | místo = Praha | isbn = 80-902484-4-6 | strany = 469}} [Dále jen: SACHAR, Howard, M. ''Dějiny Státu Izrael.'']</ref> a v&nbsp;jejíž Národní chartě se až do počátku 90.&nbsp;let uvádělo, že ''„ozbrojené povstání je jediný způsob jak osvobodit vlast.“''<ref>''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S.&nbsp;105.</ref> V&nbsp;tomto období také vzniká označení „Palestinci“, které poprvé použil [[Jásir Arafat]] za účelem sjednocení palestinských teroristických organizací, palestinských Arabů, zvýšení nacionálního cítění a nenávisti vůči Izraeli.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Schneider | jméno = Ludwig | rok = 2003 | titul = Jeruzalém: ohnisko dění | vydavatel = A-alef | místo = Ostrava | isbn = 80-85237-71-7 | strany = 30}}</ref> V&nbsp;květnu [[1967]] egyptské vojsko překročilo [[Suezský průplav|Suez]] a vyzvalo jednotky OSN, aby se ze [[Sinajský poloostrov|Sinaje]] stáhly. Protože jednotky OSN výzvu uposlechly, vyhlásil Izrael totální mobilizaci. Koncem měsíce vznikl egyptsko-jordánsko-syrsko-irácký vojenský pakt a arabské státy začaly přesouvat k&nbsp;izraelským hranicím své jednotky. 5. června 1967 se proto Izrael rozhodl zaútočit, zničil celé egyptské letectvo a během šesti dnů obsadil [[Pásmo Gazy]], [[Sinajský poloostrov]], [[Západní břeh Jordánu]] a [[Golanské výšiny]].<ref>Sachar (1999). S. 470-511.</ref> === 1967 - 1993 === {{podrobně|Operace Lítání|První libanonská válka|První intifáda}} V&nbsp;důsledku Šestidenní války došlo k&nbsp;dalšímu odlivu arabského obyvatelstva.<ref>''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S.&nbsp;120.</ref> Západní břeh a Pásmo Gazy byly spravovány jako okupovaná území, zatímco východní Jeruzalém byl formálně připojen k&nbsp;Izraeli. Po válce probíhala v&nbsp;Izraeli diskuse jak naložit se získanými územími. Silně levicové strany požadovaly jejich vrácení, zatímco silně pravicové strany o&nbsp;navrácení odmítaly jednat. Nakonec došlo za levicové vlády [[Ma'arach]]u k&nbsp;výstavbě prvních osad na strategických územích podél údolí Jordánu.<ref>''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S.&nbsp;122.</ref> Po válce došlo k&nbsp;velkým investicím jak v&nbsp;Pásmu Gazy, tak na Západním břehu a [[Palestinci|palestinští Arabové]] z&nbsp;těchto území získali povolení pro práci v&nbsp;Izraeli, takže došlo k&nbsp;plné zaměstnanosti.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Krupp | jméno = Michael | titul = Sionismus a Stát Izrael | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 1999 | isbn = 80-7021-265-9 | strany = 146 }} [Dále jen: ''Sionismus a Stát Izrael.'']</ref> V&nbsp;roce 1970 se v&nbsp;Jordánsku odehrálo tzv. [[Černé září v Jordánsku|Černé září]], během něhož se palestinští Arabové pokusili svrhnout a zabít jordánského krále Husajna.<ref name="čejka142-143">''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 142-143.</ref> Ten následně nařídil zaútočit na sídla OOP a vyhnal tuto organizaci ze země.<ref name="čejka142-143"/> OOP se přesunula do [[Libanon]]u, odkud útočila na Izrael.<ref name="čejka142-143"/> K&nbsp;mediálně nejznámějšímu teroristickému útoku došlo během [[Letní olympijské hry 1972|letních olympijských her]] v&nbsp;[[Mnichov]]ě roku [[1972]].<ref name="gilbert413">''Izrael: Dějiny.'' S.&nbsp;413.</ref> Došlo při něm k&nbsp;únosu a následnému zavraždění 11&nbsp;izraelských olympioniků.<ref name="gilbert413"/> Izrael odpověděl [[Operace Boží hněv|Operací Boží hněv]], pokusem izraelské tajné služby [[Mosad]] zlikvidovat strůjce mnichovského útoku.<ref>''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S.&nbsp;111.</ref> V&nbsp;roce 1974 bylo na sedmém arabském summitu v&nbsp;[[Rabat]]u určeno OOP jako jediný legitimní zástupce palestinského lidu.<ref name="gilbert457">''Izrael: Dějiny.'' S. 457.</ref> V&nbsp;listopadu téhož roku bylo OOP přizváno Valným shromážděním OSN jako pozorovatel.<ref name="gilbert457"/> Mezi další teroristické akce s&nbsp;velkou mezinárodní publicitou patřil únos letounu [[Air France]] s&nbsp;izraelskými turisty a jeho odlet do [[Uganda|Ugandy]].<ref name="sachar622-623">SACHAR, Howard, M. ''Dějiny Státu Izrael.'' S.&nbsp;622-623</ref> Izraelská speciální komanda [[Sajeret Matkal]] však při [[operace Entebbe|operaci Entebbe]] všechny cestující osvobodily.<ref name="sachar622-623"/> [[Soubor:Intifada1990.jpg|thumb|Plakát z&nbsp;intifády znázorňující izraelskou vojenskou botu na území Západního břehu a Pásma Gazy]] V&nbsp;důsledku útoků z&nbsp;jižního Libanonu došlo koncem 70.&nbsp;a počátkem 80.&nbsp;let ke konfrontaci s&nbsp;Libanonem.<ref>''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S.&nbsp;155</ref> V&nbsp;roce 1978 to byla [[operace Lítání]], kdy IOS zatlačily jednotky OOP až za řeku [[Lítání]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Black | jméno = Ian | příjmení2 = Morris | jméno2 = Benny | rok = 2001 | titul = Mossad, izraelské tajné války | vydavatel = Jota | místo = Praha | isbn = 80-7217-392-8 | strany = 381-382}}</ref> Poté se však stáhly a území kontrolovaly jednotky OSN. Další konfrontací byla [[první libanonská válka]], při níž došlo k&nbsp;úplnému vyhnání OOP z&nbsp;Libanonu.<ref>''Sionismus a Stát Izrael.'' S.&nbsp;160</ref> Tato válka a následná izraelská vojenská přítomnost v&nbsp;Libanonu vedla k&nbsp;velkým protestním hnutím v&nbsp;Izraeli a ke vzniku teroristických organizací [[Hamas]] a [[Hizballáh]]. Obě tyto organizace odmítají jakékoliv územní ústupky ve sporu s&nbsp;Izraelem.<ref>''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 173</ref> Koncem 80.&nbsp;let došlo k&nbsp;palestinskému lidovému povstání zvaného [[první intifáda]].<ref>''Izrael: Dějiny.'' S. 512.</ref> První intifáda, která se také někdy označuje jako válka kamenů, byla vyvrcholením trvalého napětí mezi palestinskými Araby.<ref name="čejka169-170">''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S. 169-170</ref> Rozbuškou se stala dopravní nehoda, při které zahynulo několik Arabů.<ref name="čejka169-170"/> Následné násilí a nepokoje se brzy z&nbsp;Pásma Gazy přesunuly i&nbsp;na Západní břeh.<ref name="čejka169-170"/> Oficiálně byla intifáda vedena OOP, ve skutečnosti však byl sám Arafat intifádou překvapen.<ref name="čejka169-170"/> Většinou nedocházelo k&nbsp;ozbrojeným bojům. Palestinské akce zahrnovaly porušování veřejného pořádku, demonstrace, generální stávky, bojkoty, házení kamenů, zapalování pneumatik, graffiti, barikády a pouze občas byly zaznamenány skutečné teroristické akce, při nichž došlo k&nbsp;používání [[Molotovův koktejl|Molotovových koktejlů]] či [[granát (zbraň)|granát]]ů.<ref name="čejka169-170"/> === 1993-2000: Dohody z&nbsp;Osla === {{podrobně|Mírová dohoda z Osla}} [[Soubor:Bill_Clinton,_Yitzhak_Rabin,_Yasser_Arafat_at_the_White_House_1993-09-13.jpg|right|thumb|[[Jicchak Rabin]], [[Bill Clinton]] a [[Jásir Arafat]] po podepsání Mírových dohod z&nbsp;Osla ve Washingtonu 13.&nbsp;září 1993]] Během 90.&nbsp;let se konalo množství mírových konferencí. První se uskutečnila po [[Válka v Zálivu|Válce v&nbsp;Zálivu]] roku 1992 a nazývala se [[Madridská mírová konference]].<ref name="Gilbert-534">''Izrael: Dějiny.'' S.&nbsp;534.</ref> Ta byla průlomová tím, že se poprvé u&nbsp;jednoho stolu sešly znepřátelené strany, jejichž představitelé zde spolu přímo hovořili poprvé od Války za&nbsp;nezávislost.<ref name="Gilbert-534"/> Během roku 1992 docházelo k&nbsp;přímým schůzkám mezi Izraelci a Araby v&nbsp;různých městech po celém světě.<ref>''Izrael: Dějiny.'' S.&nbsp;535.</ref> Tzv. [[Mírová dohoda z Osla]] byla podepsána 13.&nbsp;září 1993 ve Washingtonu. Z&nbsp;ní vyplývalo, že má být po přechodnou dobu pěti let na území Západního břehu a pásma Gazy ustanovena [[Palestinská autonomie|Palestinská samospráva]].<ref name="cejka 187-189">''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S.&nbsp;187-189.</ref> Podepsání dohod z&nbsp;Osla narazilo na obou stranách na odpor radikálů, což mírový proces značně zkomplikovalo.<ref name="cejka 195-196"/> Na palestinské politické scéně začala sílit opozice, a to zejména [[Hamas]] a [[Palestinský islámský džihád]], která se proti Organizaci pro osvobození Palestiny a Smlouvám z&nbsp;Osla začala vymezovat.<ref>''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S.&nbsp;190.</ref> V&nbsp;Izraeli se proti smlouvě vymezila strana Likud a další pravicová uskupení,<ref name="cejka 195-196">''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S.&nbsp;195-196.</ref> sám Jicchak Rabin byl 4.&nbsp;listopadu 1995 zavražděn pravicovým židovským radikálem [[Jigal Amir|Jigalem Amirem]].<ref name="cejka 195-196"/> Mírový proces se poté velmi zpomalil a o&nbsp;rok později, po zvolení [[Benjamin Netanjahu|Benjamina Netanjahu]] z&nbsp;[[Likud]]u premiérem se zastavil téměř úplně. Netanjahu byl odpůrcem územních kompromisů, nicméně i&nbsp;přes to byly za jeho funkčního období podepsány dvě důležité dohody a to [[Hebronský protokol]] a [[Memorandum od Wye River]].<ref name="cejka 205">''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S.&nbsp;205.</ref> První znamenala předání posledního velkého palestinského města Arabům a druhá pak předání 13 % Západního břehu Palestincům.<ref name="cejka 205"/> V&nbsp;roce 1999 vystřídal Netanjahua labouristický [[Ehud Barak]]. Za jeho funkčního období došlo ke konání několika mírových konferencí (nejznámější z&nbsp;nich v&nbsp;[[Summit v Camp Davidu (2000)|Camp Davidu]] v&nbsp;roce 2000), ale žádná z&nbsp;nich nebyla úspěšná. Barak v&nbsp;jednáních nabídl historické ústupky, včetně předání východního Jeruzaléma, avšak Arafat nabídku odmítl, jelikož se nevypořádávala s&nbsp;otázkou palestinských uprchlíků.<ref name="cejka 209-210">''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S.&nbsp;209-210.</ref> Po ztroskotání jednání a poté co [[Ariel Šaron]] z&nbsp;Likudu vystoupil na [[Chrámová hora|Chrámovou horu]] vypukla [[Druhá intifáda]] (neboli [[intifáda al-Aksá]]).<ref name="cejka 209-210"/> === 2000 - Současnost: Druhá intifáda === {{podrobně|Druhá intifáda|Izraelský plán jednostranného stažení|Izraelská bezpečnostní bariéra|Válka v Gaze}} [[Soubor:BarrierMay2005.png|thumb|Zelená linie a bezpečnostní bariéra]] Podobně jako první intifáda, i&nbsp;tato [[Druhá intifáda|druhá]] byla výsledkem dlouhodobé frustrace palestinských Arabů.<ref name="cejka 213-214">''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S.&nbsp;213-214.</ref> Vedou se spory, zda se jednalo o&nbsp;organizované vypuknutí nepokojů, či zda bylo samovolné.<ref name="cejka 213-214"/> Mezi příčiny se kromě neúspěchu izraelsko-palestinských vyjednávání a cesty Ariela Šarona na Chrámovou horu řadí také recese palestinské ekonomiky, vysoká nezaměstnanost, výstavba izraelských osad včetně výstavby předměstí ve východním Jeruzalémě.<ref name="cejka 213-214"/> Velkou roli během této [[Druhá intifáda|druhé intifády]] hrála média.<ref name="Čejka 215-216">''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování.'' S. 215-216</ref> Mezi nejvíce mediálně známé obrazy této intifády patřilo zabití dvanáctiletého palestinského chlapce při přestřelce v&nbsp;Gaze (30.9.2000) údajně příslušníkem izraelské armárdy<ref> srov. rekonstrukci případu v článku: {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Israel Ministry of Foreign Affairs | titul = Exchange of fire at the Netzarim junction | url = http://www.mfa.gov.il/MFA/Terrorism-+Obstacle+to+Peace/Palestinian+terror+since+2000/Palestinian+violence+and+terrorism+since+September.htm#netanya | }}</ref> a zlynčování a umlácení dvou izraelských záložníků v Ramalláhu (12.10.2000).<ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/middle_east/969778.stm | datum přístupu = 2008-03-24 | jazyk = anglicky | titul = Lynch mob's brutal attack | vydavatel = [[BBC]] }}</ref> Na obou stranách konfliktu se objevily nové způsoby boje. Mezi palestinské patřily sebevražedné bombové atentáty na izraelské občany a po stažení Izraele z&nbsp;Gazy v&nbsp;roce 2005 také raketové ostřelování jihoizraelských měst. Izrael zahájil taktiku mimosoudní likvidace teroristů.<ref name="Čejka 215-216"/> Ta fakticky znamenala, že byli vybraní palestinští teroristé likvidováni raketami vypálenými z&nbsp;izraelských vrtulníků.<ref name="Čejka 215-216"/> Názory na konec intifády se různí.<ref name="cejka 213-214"/> Někteří za její konec pokládají smrt Jásira Arafata v listopadu [[2004]], jiní [[Summit v Šarm aš-Šajchu|summit v Šarm aš-Šajchu]], kde 8. února [[2005]] představitelé Izraele, Palestinců, Egypta a Jordánska vyhlásili příměří, jiní ji považují za neukončenou.<ref name="cejka 213-214"/> V&nbsp;roce 2001 se konaly [[Volby izraelského premiéra 2001|předčasné premiérské volby]] v&nbsp;nichž zvítězil Šaron, který vytvořil vládu národní jednoty.<ref>''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S.&nbsp;216.</ref> Po volbách v&nbsp;roce 2003 vytvořil pravicovou vládu, která je označovaná jako jedna z&nbsp;nejnacionálnějších v&nbsp;[[dějiny Izraele|izraelských dějinách]].<ref>''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S.&nbsp;242.</ref> Navzdory tomu prosadil v&nbsp;roce 2005 [[Izraelský plán jednostranného stažení|jednostranné stažení z&nbsp;Pásma Gazy]], které vedlo k&nbsp;rozštěpení Likudu.<ref name="čejka-243-246">''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S.&nbsp;243-246.</ref> V&nbsp;reakci na druhou intifádu prosadil výstavbu [[Izraelská bezpečnostní bariéra|bezpečnostní bariéry kolem Západního břehu]].<ref>''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S.&nbsp;239-240.</ref> V&nbsp;září 2005 došlo k&nbsp;evakuaci všech Izraelců a Izraelské armády z&nbsp;Pásma Gazy a severního Samařska.<ref name="čejka-243-246"/> Šaron posléze odešel z&nbsp;Likudu a založil centristickou stranu [[Kadima]], která měla v&nbsp;rámci územních ústupků rychle vyřešit izraelsko-palestinský konflikt.<ref name="čejka308">''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S.&nbsp;308.</ref> Poté co vyvolal [[Volby do Knesetu 2006|předčasné volby]] však utrpěl mozkovou mrtvici, po níž upadl do kómatu, z&nbsp;něhož se neprobral.<ref name="čejka308"/> V&nbsp;roce 2007 proběhla v&nbsp;americkém [[Annapolis]] mírová konference, která měla vyřešit otázku územních sporů a [[Palestinský exodus|palestinských uprchlíků]].<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Eretz.cz]] | titul = Obama podporuje saúdský plán rozdělit Jeruzalém | url = http://eretz.cz/content/view/7240/41/ | datum přístupu = 2008-11-18}}</ref> V&nbsp;praxi však nepřinesla žádné hmatatelné výsledky. V&nbsp;nedávné době se také objevil [[Saúdská Arábie|saúdský]] návrh řešení konfliktu, který spočívá v&nbsp;úplném návratu do hranic z&nbsp;roku 1949 (tzv.&nbsp;[[Zelená linie (Izrael)|Zelená linie]]).<ref name="eretz.cz-saud"> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Eretz.cz]] | titul = Úvodní den summitu v Annapolis: Společné prohlášení, projevy Olmerta a Abbáse | url = http://eretz.cz/content/view/4115/41/ | datum přístupu = 2008-11-18}}</ref> To by v&nbsp;praxi znamenalo vrácení [[východní Jeruzalém|východního Jeruzaléma]], včetně [[Chrámová hora|Chrámové hory]], celý [[Západní břeh]] i&nbsp;strategicky významné [[Golanské výšiny]].<ref name="eretz.cz-saud"/> Na konci roku [[2008]] eskalovalo napětí v&nbsp;[[Pásmo Gazy|Pásmu Gazy]]. Hnutí [[Hamás]] vypovědělo předchozí dvouměsíční příměří a obnovilo ostřelování izraelských měst raketami Kásam. Izrael reagoval [[Válka v Gaze|leteckými útoky a pozemní invazí]]. [[Kadima|Kadimou]] vedená vláda prohrála [[Volby do Knesetu 2009|předčasné volby do Knesetu]].<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Eretz.cz]] | titul = Je to oficiální: Nové izraelské volby | url = http://eretz.cz/content/view/7067/41/ | datum přístupu = 2008-11-18}}</ref>. Novou izraelskou vládu sestavil předseda strany [[Likud]] [[Benjamin Netanjahu]]. <gallery widths="220px" heights="140px" perrow="3"> File:Daily Life in Southern Israel under rocket fire.wmv.OGG|Raketovém útok v&nbsp;jižním Izraeli, březen 2009 File:A&nbsp;rocket fired from a civilian area in Gaza towards civilian areas in Southern Israel.jpg|Raketa Kassám vystřelená z&nbsp;civilní oblasti v&nbsp;Gaze na civilní oblasti v&nbsp;jižním Izraeli, leden 2009 File:Gazasmoke.JPG|Exploze způsobená leteckým úderem Izraele v&nbsp;pásmu Gazy na přelomu 2008-2009. </gallery> == Odkazy == === Poznámky === <references/> === Bibliografie === * {{Citace monografie | příjmení = Čejka | jméno = Marek | titul = Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu | vydání = 2 | vydavatel = Barrister & Principal | místo = Praha | rok = 2007 | isbn = 978-80-87029-16-9 | počet stran = 321 }} * {{Citace monografie | příjmení = Gilbert | jméno = Martin | odkaz na autora = Martin Gilbert | titul = Izrael: Dějiny | vydavatel = BB Art | místo = Praha | rok = 2002 | isbn = 80-7257-740-9 | počet stran = 668 }} * {{Citace monografie | příjmení = Chapman | jméno = Colin | titul = Čí je Země zaslíbená - Pokračující krize mezi Izraelem a Palestinci | vydavatel = Volvox Globator | místo = Praha | rok = 2003 | isbn = 80-7207-507-1 | počet stran = 336 }} * {{Citace monografie | příjmení = Krupp | jméno = Michael | titul = Sionismus a Stát Izrael | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 1999 | isbn = 80-7021-265-9 | počet stran = 242 }} * {{Citace monografie | příjmení = Schneider | jméno = Ludwig | titul = Jeruzalém - ohnisko dění | vydavatel = A-Alef | místo = Ostrava | rok = 2003 | isbn = 80-85237-71-7 | počet stran = 91 }} === Související články === * [[Palestina]] * [[Politika osadnictví]] * [[Sionismus]] * [[Židovský stát]] * [[Druhá intifáda]] === Externí odkazy === * [http://www.amnesty.cz/zpravy/Izraelsko-palestinsky-konflikt-tezce-dopada-na-palestinske-zeny/ Amnesty International - Izraelsko-palestinský konflikt těžce dopadá na palestinské ženy] (03/2005) * [http://www.barrister.cz/strat/bulletin/page.php?id=42 Barrister - Izraelsko-palestinský konflikt a Česká republika] (2003) * [http://www.globalpolitics.cz/clanek/izrael-palestina-2002.html Global Politics - Současný izraelsko-palestinský konflikt – pohled zevnitř] (10/2002) * [http://www.rozhlas.cz/cro6/stop/_zprava/16417 Český rozhlas - Izraelsko-palestinský konflikt pokračuje] (09/2001) [[Kategorie:Izraelsko-palestinský konflikt| ]] {{Článek z Wikipedie}}

Návrat na stránku „Izraelsko-palestinský konflikt“.