Che Guevara

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:CheHigh.jpg|thumb|240px|Potrét Che Guevara (březen 1960)]] Dr. '''Ernesto Rafael Guevara de la Serna''' (oficiálně [[14. červen|14. června]] [[1928]], [[Rosario]], [[Argentina]], † [[9. říjen|9. října]] [[1967]], [[La Higuera]], [[Bolívie]]), běžně přezdívaný '''Che Guevara''' nebo '''el Che''', byl argentinský [[lékař]], [[marxismus|marxistický]] [[revolucionář]] a vůdce [[Kuba|kubánských]] [[guerilla|gueril]]. Otec, [[architekt]] Ernesto Guevara Lynch, byl irského a španělského původu, matka Celia de la Serna y Llosa pocházela ze španělské rodiny. {{Komunismus}} == Mládí == [[Soubor:Che Guevara - ca. 1945.jpg|thumb|220px|Ernesto Rafael Guevara de la Serna (asi 1945)]] Ze zdravotního důvodu, kterým bylo těžké [[astma]], nechodil do běžné [[škola|školy]]. Učila ho jeho matka a pěstovala v něm lásku ke knihám. Byla to ona, která v něm probudila náklonnost ke komunismu a levici prostřednictvím knih Marxe a Engelse. Dětství bez školního kolektivu se odrazilo v jeho uzavřenosti a introvertnosti. Rodinné zázemí jeho ranného dětství nemělo daleko k ideálnímu: rodinu neprovázely žádné konflikty či rozepře. Na střední školu nastoupil v roce [[1941]], o studium projevoval malý zájem, více ho zajímal tělocvik. Hrál [[ragby]], kde se projevily jeho vůdcovské sklony a taky odhodlání a cílevědomost. Ve studiu samotném byl však nadprůměrným. Lékařskou fakultu studoval na Univerzitě v [[Buenos Aires]] a v červenci 1953 ji dokončil bez větších problémů. Do Castrových jednotek narukoval právě jako [[lékař]], brzy se však vypracoval až na Castrovu pravou ruku. Castro, který původně neměl ke komunismu vztah, se pod působením svého přítele Guevary postupně stal radikálním marxistou. Slovo ''[[Che]]'' je rozšířeno v Argentině a [[Bolívie|Bolívii]] a používá se jako oslovení, případně jako ekvivalent zvolání „hej“ nebo „hele“. Guevara si svou přezdívku získal právě pro časté používání zmíněného slova, které jeho kubánským [[soudruh|soudruhům]] muselo připadat jako pozoruhodný prvek jeho mluvy. == Motocyklové cesty po Jižní Americe == Ernesto byl velkým čtenářem a diskutérem, a přesto, že měl jisté politické povědomí, stranil se zapojení do politiky až do věku hodně nad 20 let. V roce [[1944]] se Guevarova rodina přestěhovala do [[Buenos Aires]]. Měli vážné finanční problémy. V roce [[1946]] ukončil svá středoškolská studia a začal pracovat. Současně se přihlásil na lékařskou fakultu. V prvních letech studia procestoval severní a západní Argentinu, kde v tamních vesnicích studoval lepru a tropické nemoci. V posledním roce studia se Che vydal napříč Latinskou Amerikou na starém motocyklu. Na cestě ho doprovázel Alberto Granado. Jeho deníky a dopisy postupně odhalují, jak si stále více uvědomoval nespravedlnost, chudobu a útlak, které měl šanci na cestách poznat. Che z těchto toulek napsal knihu [[Motocyklové deníky]]. V úvodu vzpomíná na svého syna Ernestův otec Ernesto Guevara Lynch. A kromě jiného také říká, proč se jeho syn osmělil jako mladík na tak dobrodružné putování: ''Potřeboval do hloubky poznat potřeby chudých národů a věděl, že aby je poznal, musí k nim najít cestu ne jako obyčejný turista, nýbrž tak jak to udělal on. Na své pouti se často zastavoval ne proto, aby si vyfotil krajinu nebo prošel zajímavosti, ale aby nechal do sebe proniknout lidskou bídu přítomnou v každém záhybu cesty, kterou se rozhodl jít, a aby vypátral příčinu této bídy. Cestoval jako badatel společnosti, který jde a pátrá a také co možná ulevuje lidské bolesti.'' ==Guatemala a první svatba== [[Soubor:Hilda Gadea y Che Guevara - Luna de miel - Yucatán 1955.jpg|thumb|220px|Svatební cesta: Che Guevara s manželkou Hildou na mexickém [[Yucatán]]u]] V tomto období hodně četl, zejména Lenina, Marxe, Engelse či Stalina. Guevara na medicíně promoval v březnu 1953 a rozhodl se pro práci v kolonii nemocných leprou ve Venezuele. Na cestě do Venezuely se v hlavním městě [[Peru]] potkal s Ricardem Rojem, právníkem, který vnesl do jeho života nový náhled. Che změnil svůj plán jet do Venezuely a místo toho odjel s Ricardem do [[Guatemala|Guatemaly]]. Zde se včlenil do levicového hnutí a aktivně podporoval vládu demokraticky zvoleného prezidenta [[Arbenz|Árbenze]]. Zde se také seznámil se svojí první manželkou, peruánskou ekonomkou [[Hilda Gadea|Hildou Gadeou]]. Poté, co prezident Árbenz nakoupil zbraně od komunistického Československa (mj. značky Škoda), došlo v Guatemale k invazi jednotek podporovaných USA a sesazení Árbenze. Che Guevara, již tehdy aktivní v komunistické mládeži, byl nucen se uchýlit do ochrany argentinské ambasády a později uprchnout do Mexika. ==Mexiko a seznámení s Fidelem Castrem== [[Soubor:CheyFidel.jpg|thumb|220px|Che Guevara a [[Fidel Castro]] (1961), autor: Alberto Korda]] V Mexiku se seznámil s [[Fidel Castro|Fidelem Castrem]], který zde cvičil malou skupinu bojovníků pro vpád na Kubu a připojil se k jeho [[hnutí 26. července]]. V prosinci 1956 byl mezi revolucionáři, kteří se pod Castrovým velením vylodili na Kubě na lodi [[Granma]] s úmyslem svrhnout diktátora [[Fulgencio Batista|Fulgencia Batistu]]. Z Guevary se brzy stal prominent, hrající klíčovou roli v dva roky trvající guerilové válce, která nakonec vedla k Batistově pádu. Che Guevarovi osobně je z této doby připisováno 216 zdokumentovaných obětí mezi roky 1957 až 1959.<ref>Cuba Archive: [http://www.cubaarchive.org/downloads/CA08.pdf Seznam zdokumentovaných obětí Che Guevarry z let 1957-59]</ref> ==Kuba - mistr popravčí, bankéř a ministr průmyslu== Guevara obdržel kubánské občanství a začal působit na různých postech v nové Castrově vládě. Krátce po revoluci se nejdříve angažoval v masových popravách v havanské pevnosti. Z této doby je známý i jeho výrok: "Ano popravovali jsme, popravujeme a budeme popravovat" ("...Sí hemos fusilado, fusilamos y seguiremos fusilando") pronesený při projevu v OSN v New Yorku[12]. Později se stal prezidentem kubánské národní banky a od roku 1961 řídil také ministerstvo průmyslu, během něhož se snažil dál propagovat svou vizi spravedlivé beztřídní společnosti. V této funkci byl zastáncem tvrdé centralizace a rozpočtového financování ekonomiky. V této době mu poradce dělal i československý ekonom [[Valtr Komárek]]<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Rozhovor s Valtrem Komárkem, aneb Che Guevara – poslední politický romantik | url = http://www.nekultura.cz/film-rozhovor/rozhovor-s-valtrem-komarkem-aneb-che-guevara-posledni-politicky-romantik.html | datum vydání = 2001-1-23 | datum přístupu = 2010-10-10 | vydavatel = Nekultura.cz | jazyk = česky }}</ref>). Byl jedním z hlavních nositelů problematické koncepce morálních, nikoliv finančních pracovních stimulů (tedy pracovat pro „potěšení“ z práce, nikoliv pro peníze), která způsobila značné potíže místní ekonomice. Za své působení byl kritizován již krátce po odchodu do Afriky i od svých současníků, včetně prezidentem [[Osvaldo Dorticós Torrado|Dorticós]]em v roce 1966. ==Kongo a Bolívie, guerilová dobrodružství v zahraničí== [[Soubor:Che Guevara bajo identidad Adolfo Mena González - 1966.jpg|thumb|left|Che Guevara jako obchodník Adolfo Mena Gonzáles (1966)]] V roce [[1966]] opustil Che Guevara kvůli rozporům s Castrem a představiteli Sovětského svazu Kubu, aby pokračoval v šíření revoluce v dalších státech; nejprve v [[Zair]]u (dnešní Kongo) a potom v [[Bolívie|Bolívii]]. Jeho mise však skončily neúspěchem. V roce 1966 také pobýval pět měsíců v [[Československo|Československu]] v obci [[Ládví (Kamenice)|Ládví]]<ref>[http://zpravy.idnes.cz/che-guevara-se-skryval-s-milenkou-v-dome-u-prahy-vypatrali-jsme-kde-10w-/domaci.asp?c=A100121_171835_domaci_pei Che Guevara se skrýval s milenkou v domě u Prahy. Vypátrali jsme, kde]</ref> V Bolívii byl zajat při vojenské operaci bolivijské armády, podporované [[Spojené státy americké|americkou]] [[Central Intelligence Agency|CIA]]. Podle svědků se tak stalo po udání některého z indiánských vesničanů, kteří jim nosili jídlo. == Smrt == Bolivijský prezident [[René Barrientos]] nařídil [[9. říjen|9. října]] 1967 Guevarovu popravu. Poprava byla provedena v málo přístupné vesničce [[La Higuera]] tak, aby rány vypadaly jako rány z boje. Samotný rozkaz byl proveden bolivijským vojákem Mario Teránem i přesto, že vláda USA s ním nesouhlasila a požadovala Guevaru převézt do Panamy k výslechu. Po své smrti se Che stal jako představitel guerillového boje hrdinou socialistických revolučních hnutí [[třetí svět|třetího světa]]. Pro levicové idealisty je i přes svou roli v masových popravách dodnes populární ikonou revolucionáře, inspiroval aktivisty po celé Latinské Americe k zasvěcení svých životů gerilovým potyčkám. Che Guevara na rozdíl od tehdejších teorií panujících v komunistické Evropě hlásal ozbrojený boj. Jeho ideály (stvoření beztřídní společnosti, vývoz revoluce z Kuby do [[Latinská Amerika|Latinské Ameriky]] a Afriky, sesazení USA z pozice světové velmoci…) se mu však nepodařilo realizovat. Ostatky Che Guevary byly později vykopány a slavnostně převezeny na Kubu 13. července 1997. == Literatura == * Jorge G. Castañeda: Compañero – život a smrt Che Guevary, Praha BBart 2003, ISBN: [[80-7341-000-1]], přeložil Josef Orel<ref>[http://www.kosmas.cz/knihy/106725/compa241ero-%96-zivot-a-smrt-che-guevary/ Kniha v nabídce nakladatelství Kosmas]</ref> == Film == * (anglicky)[http://video.google.com/videoplay?docid=5762714709014580290 True Story of Che Guevara], 90 minut * (anglicky)[http://video.google.com/videoplay?docid=-8562860981340825213&q=secrets+of+the+cia&ei=f3QSSPjlCIP42gKK2YnVBA Secrets of the CIA], kapitola ''The Making of a Martyr, Bolívia 1967'', od přibližně 38. minuty * (španělsky)''Diarios de motocicleta'' (''Motocyklové deníky'', 2004, 126 minut, režie [[Walter Salles]], [http://www.imdb.com/title/tt0318462/ IMDb]) * (španělsky) ''Che: Part One'' a ''Che: Part Two'', [[Španělsko]], [[Francie]], [[USA]] 2008; Režie: [[Steven Soderbergh]], Hrají: [[Benicio Del Toro]], Demián Bichir == Zajímavosti == [[Soubor:Che Guevara statue.jpg|thumb|220px|Busta Che Guevary]] * Che Guevaru znal osobně i [[Valtr Komárek]], jeden z protagonistů [[Sametová revoluce|sametové revoluce]] roku [[1989]], v té době ředitel [[Prognostický ústav|Prognostického ústavu ČSAV]]. Guevara coby ministr průmyslu si ho na Kubu vyžádal jako ekonomického poradce. Z té doby Komárek vzpomínal hlavně na jejich dlouhé a rozsáhlé debaty.<ref>Lidovky.cz, 4. ledna 2009: [http://www.lidovky.cz/vymklo-se-to-kontrole-0un-/ln_rozhovory.asp?c=A090104_183124_ln_rozhovory_nev rozhovor s Valtrem Komárkem: ''Vymklo se to kontrole'']</ref> * Kubánské bankovky vydávány za úřadování Guevary na postu ministra průmyslu nesly jako ministrův podpis pouze „Che“. * Zastřelení [[Bolívie|bolívijského]] konzula v [[Hamburk]]u [[Roberto Quintanilla Pereira|Quintanilly Pereiry]] [[1. duben|1. dubna]] [[1971]] bylo považováno jako akt pomsty za smrt Che Guevary. Německý vyšetřovatel kvůli vraždě nechal hledat bolívijskou aktivistku německého původu [[Monika Ertlová|Moniku Ertlovou]], ale případ byl později uzavřen bez usvědčení pachatele. === Související články === * [[Fidel Castro]] * [[Kuba]] * [[Karibská krize]] * [[Kubánská revoluce]] == Reference == <references /> == Externí odkazy == * [http://ernesto.webz.cz/ Popis místa v obci Ládví, kde měl roku 1966 pobývat Che Guevara] * (anglicky) [http://www.marxists.org/archive/guevara/index.htm Che Guevara Internet Archive] * (anglicky) [http://www.time.com/time/time100/heroes/profile/guevara01.html The Most Important People of the Century] * (anglicky) [http://www3.uakron.edu/worldciv/pascher/che.html Guerilla warfare - Che Guevara] {{Flickr|Che+Guevara}}{{Commons|Che Guevara}}{{Článek z Wikipedie}} {{DEFAULTSORT:Guevara, Che}} [[Kategorie:Argentinští politici]] [[Kategorie:Kubánští politici]] [[Kategorie:Argentinští revolucionáři]] [[Kategorie:Kubánští revolucionáři]] [[Kategorie:Dějiny Kuby]] [[Kategorie:Marxisté]]

Návrat na stránku „Che Guevara“.