Megido

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox světové dědictví | Název=Biblické [[tel]]y – Megido, [[Tel Chacor|Chacor]], [[Tel Be'er Ševa|Be'er Ševa]] | Obrázek=Tel megido.JPG | Popisek= | Smluvní stát=Izrael | Typ=kulturní dědictví | Kritérium=ii, iii, iv, vi | ID=1108 | Oblast=[[Seznam světového dědictví v Evropě: Irsko až Malta#Izrael|Evropa]] | Rok=2005 | Změna= | V ohrožení= | Poznámky= }} '''Megido''' ([[hebrejština|hebrejsky]] מגידו) bylo starověké [[město]] a v letech 1800-600 př. n. l. významné středisko [[Galilea|Galileje]]. Bylo umístěno na&nbsp;strategickém místě v [[Jizre'elské údolí|Jizre'elském údolí]], stála zde mohutná pevnost a [[stáj]]e, díky kterým se město stalo centrem chovu [[kůň|koní]] pro vojsko. Megido bývá také ztotožňováno s místem zvaným ''[[Armagedon]]'' (od ''Har Megido'', dosl. „Hora Megido“), kde se mají podle [[Zjevení Janovo|knihy Zjevení]] shromáždit všechna vojska k poslední bitvě na konci světa.<ref>{{Citát bible|Zj|16|16||}}</ref> Dnes je místo důležitou [[archeologická lokalita|archeologickou lokalitou]] '''Tel Megido''' ([[arabština|arab.]] Tel el-Mutesillim), jednou z&nbsp;nejvýznamnějších a&nbsp;nejpůsobivějších v [[Izrael]]i. Roku [[2005]] byla lokalita zapsána spolu s dalšími dvěma [[tel]]y zmíněnými v Bibli ([[Tel Chacor|Chacor]] a [[Tel Be'er Ševa|Be'er Ševa]]) jako památka [[světové dědictví|světového dědictví]] na seznam [[UNESCO]]. Nedaleko se nachází [[kibuc]] Megido a vojenské vězení, kde jsou drženi [[Palestinská autonomie|palestinští]] Arabové obžalovaní z terorismu. == Historie Megida == [[Soubor:Megido mapa.png|thumb|left|Lokalizace Megida]] === Vznik Megida === Megido se nachází na strategickém místě v [[Jizre'elské údolí|Jizre'elském údolí]], ze kterého bylo možné kontrolovat jediný velký průsmyk mezi pohořím [[Karmel (pohoří)|Karmel]] a [[Pohoří Menaše|Menaše]], kudy procházela [[Via Maris]], nejvýznamnější obchodní stezka mezi [[starověký Egypt|Egyptem]] a [[Mezopotámie|Mezopotámií]]. Z Megida tak bylo možné zároveň ovlivňovat jak obchod, tak i mocenské zájmy. Pláň v&nbsp;údolí, které se rozkládalo pod Megidem, se proto stávala místem, kde se odehrávaly strategicky významné bitvy. Megido bylo poprvé osídleno již v chalkolitu ve 4. tisíciletí př. n. l., kdy zde vyrostla malá vesnice se svatyní. Počátkem 3.&nbsp;tisíciletí př. n. l. (doba bronzová) již bylo Megido městem, obklopeným silnými hradbami. Domy byly řazeny do ulic, někdy dlážděných a&nbsp;opatřenými stokami. Město bylo v následujících staletích několikrát zničeno a obnoveno, až se v&nbsp;1.&nbsp;polovině 2.&nbsp;tisíciletí př. n. l. stalo jedním z center správy [[starověký Egypt|egyptské říše]], která o tuto oblast měla velký zájem. V polovině 2.&nbsp;tisíciletí však koalice [[Kanaán|Kenaanců]], která měla podporu [[mittanská říše|mittanské říše]], povstala roku 1478 př. n. l. proti egyptské nadvládě. Okolo roku 1350 př. n. l. bylo město znovu zničeno a&nbsp;vzápětí obnoveno. V polovině 12. století však do oblasti začali pronikat [[Pelištejci]] (jeden z tzv. [[mořské národy|mořských národů]]), kteří Megido zpustošili natolik, že dalších sto let zůstalo opuštěné.<ref>[[Miloš Bič|BIČ, Miloš]]. ''Stopami dávných věků. Mezi Nilem a Tigridem''. 1.&nbsp;vyd. Praha: Vyšehrad, 1979. Str. 82n.</ref> [[Soubor:JPF-Jezreel Valley and Mount Tabor.JPG|thumb|right|Pohled z Megida do Jizre'elského údolí]] === Období izraelského království === Poté co se situace po vpádu mořských národů uklidnila, začal se do kenaanských měst opět vracet život. Megido nebylo výjimkou, a&nbsp;tak zhruba v polovině 11. století bylo osídleno Pelištejci. V druhé polovině 10. století však bylo město vypleněno egyptským králem [[Šešonk I.|Šešonkem I.]], který zde sice zanechal na oslavu vítězství svou stélu, ale brzy se z oblasti stáhl.<ref>[[Israel Finkelstein|FINKELSTEIN, Israel]] – [[Neil Asher Silberman|SILBERMAN, Neil Asher]]. ''Objevování Bible. Svatá Písma Izraele ve světle moderní archeologie''. 1.&nbsp;vyd. Praha: Vyšehrad, 2007. ISBN&nbsp;978-80-7021-869-3. [dále jen ''Objevování Bible'']. Str. 148-150.</ref> Kenaanští obyvatelé se nicméně z&nbsp;této rány již nevzpamatovali, čehož využili [[Omrí]]jovci, vládcové rodícího se [[Izraelské království|izraelského království]], kteří Megido a celé Jizre'elské údolí obsadili. Za jejich vlády bylo v polovině 9. století město o rozloze 6 ha obehnáno mohutnými [[kasematy|kasematovými hradbami]] o šířce 3,5&nbsp;m a výšce 6&nbsp;m. Komorovitá konstrukce hradeb je činila pevnějšími a odolnějšími vůči nepřátelskému obléhání. Dutý prostor uvnitř hradeb navíc sloužil k ubytování vojska a jako skladiště. Na severní straně vrcholu nechali Omríjovci navíc postavit šestikomorovou vstupní bránu, která byla typickým prvkem tehdejších pevností.<ref>''Objevování Bible''. Str. 167-173.</ref> [[Soubor:Megido City Gate1.jpg|thumb|left|Trosky šestikomorové brány]] Roku 835 př. n. l. však do izraelského království vpadl [[Chazael]], král sousedního [[Aram-Damašek|Aram-Damašku]], který Megido zničil a severní oblast izraelského království zabral. Ke konci 9. století byl však Aram-Damašek napaden [[Asyrská říše|Asýrií]], a byl proto nucen se z Izraele stáhnout a&nbsp;bránit své vlastní území na východě. Izraelští králové (zejména [[Jarobeám II.]]) toho hbitě využili, získali zpět ztracená území a začali s obnovou poničených pevností. Izrael se navíc začal zapojovat do&nbsp;mezinárodního obchodu. V této době byly v Megidu vybudovány stáje, ve kterých mohlo být ustájeno až několik set koní. O kvalitě megidského chovu hovoří i&nbsp;fakt, že když byla pevnost později obsazena Asyřany, stala se z megidské jízdy elitní vojenská jednotka asyrského krále. [[Soubor:Megiddo water system.jpg|thumb|right|upright|Podzemní tunel v&nbsp;Megidu]] Protože však Megido stálo na vrcholu kopce, bylo velmi problematické jeho zásobování vodou. Nejbližší pramen se nacházel v úbočí kopce a pevnost od něj mohla být při&nbsp;obležení snadno odříznuta. V době budování stáje byl proto vyhlouben i hluboký podzemní tunel, do kterého se sestupovalo 25 m hlubokou šachtou a dále se pokračovalo 80 m horizontálně až ke zmíněnému prameni, kolem kterého byla zvenčí postavena silná zamaskovaná zeď.<ref>''Objevování Bible''. Str. 188-190.</ref> Po smrti Jarobeáma II. se však v izraelském království rozpoutal boj o moc, čehož Asýrie využila a celkem snadno obsadila sever Izraele, Megido roku 734 př. n. l. Město však tentokrát nebylo zničeno, ale stalo se centrem nové asyrské provincie.<ref>''Objevování Bible''. Str. 196.</ref> [[Soubor:Megido plán.jpg|thumb|left|Model Megida, modrá: 9. stol., žlutá: 8. stol.]] === Zánik === Když začala moc asyrské říše upadat, začali spolu o&nbsp;vládu nad městem bojovat egyptský faraon a [[judské království|judský]] král [[Jóšijáš]]. V následné bitvě v roce [[609 př. n. l.]] Jóšijáš zahynul. Tato bitva pro Megido znamenala zkázu – ze správního města oblasti se stala ubohá vesnice, která již nikdy nedosáhla původní slávy. Ke konci 4. století př. n. l. sice s&nbsp;[[Alexandr Veliký|Alexandrem Velikým]] přišlo i&nbsp;množství přistěhovalců, ti však nové město založili mimo pahorek. === Megido v moderních dějinách === Dějištěm bitvy se Megido stalo ještě jednou – roku [[1918]] zde v [[Bitva u Megida (1918)|bitvě u Megida]] vojska [[Trojdohoda|Trojdohody]], vedená generálem [[Edmund Allenby|Edmundem Allenbym]], zlomila [[Osmanská říše|osmanský]] odpor v regionu. Když byl roku [[1964]] Pavel VI. na vůbec první papežské návštěvě ve [[Svatá země|Svaté zemi]], bylo Megido pro svůj význam pro judaismus i křesťanství vybráno jako místo setkání papeže s izraelským prezidentem [[Zalman Šazar|Zalmanem Šazarem]] a premiérem [[Levi Eškol|Levim Eškolem]].<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=The Megiddo Expedition|titul=History of Megiddo|url=http://www.tau.ac.il/humanities/archaeology/megiddo/history.html|datum vydání=2007-12-08|datum přístupu=2008-01-29|jazyk=angličtina}}</ref> == Současné Megido == [[Soubor:Megiddo 0665.jpg|thumb|right|Trosky Megida, v pozadí [[Jizre'elské údolí]]]] === Archeologický průzkum === Po svém zničení na konci 7. století př. n. l. bylo Megido na dlouhou dobu zapomenuto. V Bibli se nachází o Megidu jen pár nepatrných zmínek, a tak se archeologové zprvu soustředili na mnohem významnější biblická místa. Teprve v letech [[1903]]-[[1905]] provedla [[Deutsche Orientgesellschaft]] pod vedením [[Gottlieb Schumacher|Gottlieba Schumachera]] první vykopávky. Mezi lety [[1925]]-[[1939]] pokračovala ve vykopávkách expedice z [[University of Chicago]], která chronologicky zařadila jednotlivé vrstvy města a opevnění Megida spojila s&nbsp;králem [[Šalomoun]]em, zejména pod vlivem biblického vyprávění.<ref>srov. {{Citát bible|1Kr|9|15}}</ref> [[Soubor:Megiddo Granary.jpg|thumb|left|Sýpka]] V letech [[1960]], [[1966]] a [[1967]] však Megido prozkoumal [[Jigael Jadin]] a začalo se ukazovat, že tzv. „Šalomounovy stáje“ byly postaveny až o několik století později, než se zprvu předpokládalo. Další výzkum, který probíhá pod vedení [[Israel Finkelstein|Israele Finkelsteina]] a [[David Ussishkin|Davida Ussishkina]] dodnes, však ukázal, že i&nbsp;Jadinova chronologie byla chybná a že mohutné opevnění bylo vystaveno až několik staletí po Šalomounovi. Archeologický průzkum Megida náhle získal nový rozměr. Biblické knihy totiž úspěchy nenáviděných [[izraelské království|izraelských králů]] zamlčuje, jejich slavné činy připisuje Šalomounovi,<ref>''Objevování Bible''. Str. 296-299.</ref> a archeologický materiál z Megida se tak stalo významným pramenem nejen pro historii Megida samotného, ale i pro rekonstrukci dějin izraelského království. [[Soubor:KibbutzMeggido.JPG|thumb|right|Kibuc Megido, v pozadí starověké sídliště]] === UNESCO === Roku 2005 bylo Megido spolu s dalšími dvěma [[tel]]y zmíněnými v Bibli ([[Tel Chacor|Chacor]] a [[Tel Be'er Ševa|Be'er Ševa]]) zapsáno na [[seznam světového dědictví]], a to zejména z důvodu, že tyto tely vydávají svým opevněním a vodními systémy jedinečné svědectví o rozvinuté kultuře doby železné v oblasti [[Levanta|Levanty]] a kulturních kontaktech mezi Egyptem, Mezopotámií a [[Fénicie|Foinikií]]. Neposledním důvodem pak jistě byla i pozice Megida v biblických dějinách a jeho význam pro judaismus i křesťanství.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=UNESCO|odkaz na autora=UNESCO|titul=Biblical tels - Megiddo, Hazor, Beer Sheba|url=http://whc.unesco.org/en/list/1108|datum přístupu=2008-01-26|jazyk=angličtina}}</ref> === Dnešní okolí === Pod Megidem se dnes již neprochází karavany po [[Via Maris]], průsmyk v Megidu je však stále pro dopravu výhodnou cestou, a tak přímo pod Megidem dodnes prochází silnice, která zhruba kopíruje trasu starobylé cesty. V těsné blízkosti Megida se dnes také nachází [[kibuc]] [[Kibuc Megido|Megido]] a věznice, kde jsou zadržováni [[Arabové]] obžalovaní z [[terorismus|terorismu]]. Ve věznici byla objevena byzantská mozaika. === Poznámky === <references/> === Související články === * [[Starověké dějiny Židů]] * [[Biblická archeologie]] * [[Seznam světového dědictví v Evropě: Irsko až Malta#Izrael|Seznam světového dědictví]] == Externí odkazy == * '''anglicky''' ** [http://www.tau.ac.il/humanities/archaeology/megiddo/ia_introduction.html Expedice Megido] (aktuální informace o probíhajícím archeologickém průzkumu) ** [http://whc.unesco.org/en/list/1108/ Megido na stránkách UNESCO] ** [http://www.antiquities.org.il/home_eng.asp Israel Antiquities Authority] {{Dobrý článek}} {{commonscat|Meggido}}{{Světové dědictví - Izrael}}{{Článek z Wikipedie}} {{Izraelské národní parky}} [[Kategorie:Hebrejská slova a fráze]] [[Kategorie:Archeologické lokality v Izraeli]] [[Kategorie:Biblická místa]] [[Kategorie:Národní parky v Izraeli]] [[Kategorie:Světové dědictví (Izrael)]]

Návrat na stránku „Megido“.