Lyzozom

[[Soubor:Endomembrane system diagram cs.png|right|thumb|450px|porovnání velikosti lyzozomu vzhledem k dalším [[Biologická membrána|membránovým]] buněčným strukturám]]
'''Lyzozom''' je kulovitý [[endomembránový systém|membránový útvar]] ve většině [[eukaryotická buňka|eukaryotických buněk]], konkrétně u [[Živočichové|živočichů]] (''Animalia''), [[Houby|hub]] (''Fungi'') a [[Prvoci|prvoků]] (''Protozoa''), který slouží k k [[hydrolýza|hydrolytické]] degradaci látek pocházejících z buňky i z jejího okolí. V [[rostliny|rostlinných]] buňkách se lyzozomy nevyskytují a jejich úlohu přejímají [[vakuola|vakuoly]].

== Funkce ==

Uvnitř lyzozomů se nachází vhodné prostředí k degradaci mnoha různých typů organických látek, jako jsou [[cukry]], [[tuky]], [[bílkoviny]] i [[nukleové kyseliny]]. Proto obsahují 50 různých druhů [[enzym]]ů a navíc i výrazně kyselé prostředí ([[kyselost|pH]] 5).<ref name=referencebio>{{citace monografie| titul = Reference Biology| vydavatel = Thomson Gale| jméno = Richard | příjmení=Robinson | rok = 2002 | místo = New York| isbn = 0-02-86551-6}}</ref> 

== Vznik lyzozomů ==

Vznikají zpravidla oddělením se z hladkého [[endoplazmatické retikulum|endoplazmatického retikula]] či [[Golgiho aparát|Golgiho komplexu]]. V mrtvých nebo poškozených buňkách dochází k narušení lyzozomů a následnému natrávení struktur celé buňky, tzv. [[autolýza]] buňky.

* primární lyzozomy (předlyzozomy) jsou váčky obsahující [[hydroláza|hydrolázy]], ale nikoliv materiál k trávení
* sekundární lyzozomy jsou podstatně větší a obsahují hydrolázy spolu s materiálem, který právě zpracovávají. Vznikají splynutím primárního lyzozomu s tzv. [[Potravní vakuola|fagozomem]], tedy váčkem obsahujícím materiál určený k hydrolýze. Vzniklé jednoduché molekuly (např. [[monosacharid]]y) jsou transportovány z [[lumen (biologie)|lumen]] lyzozomu do cytosolu.
* '''terciární lyzozomy''' (postlyzozomy, reziduální tělíska) obsahují zbytky materiálu, který již nelze rozložit. Jejich obsah může být pomocí [[exocytóza|exocytózy]] posléze vyloučen z buňky a terciální lyzozom tak zanikne. Nestrávený materiál se ale může hromadit v buňce a v mikroskopickém obrazu buňky je patrný jako hnědočerveně zbarvený pigment [[lipofuscin]]. Lipofuscin je typický pro dlouhožijící buňky, např. buňky [[srdeční svalovina|srdečního svalu]] ([[kardiomyocyt]]y) nebo [[neuron]]y.

== Lyzozomální onemocnění ==
Nesprávná funkce lyzomomů může vést ze vzniku onemocnění. 

=== Získané lyzozomální poruchy ===
Obvykle jde o poruchu relativní, tedy o překročení schopnosti lyzozomů zvládat přívod látek určených k degradaci. Uvnitř lyzozómů se hromadí kapénky nedegradovaných tukových substancí. Obvykle jsou takto postiženy [[makrofág]]y (např. tzv. ''foamy cells'' v rozvíjejícím se ateromovém plátu při [[ateroskleróza|ateroskleróze]]). Mohou však být postiženy i jiné buňky schopné intenzivní fagocytózy, zejm. [[hepatocyt|jaterní buňky]] (hepatocyty) nebo buňky proximálních kanálků [[Ledvina|ledvin]].

=== Vrozená lyzozomální onemocnění ===
[[Genetika|Geneticky]] podmíněná lyzozomální onemocnění jsou poruchy lyzozomálních [[enzym]]ů nebo [[Bílkovina|proteinů]] regulujících funkci lyzozomálních enzymů se projevují obvykle jako postupné hromadění materiálu v lyzozomech, zejm. v buňkách [[Centrální nervová soustava|CNS]] a v [[makrofág|makrofázích]]. Hromadění materiálu je tak výrazné, že se projeví zvětšením postižených orgánú (zejména [[slezina|sleziny]] a [[játra|jater]]). Pro hromadění materiálu v buňkách se někdy tyto choroby označují jako střádavá onemocnění, [[tesaurizmóza|tesaurizmózy]] (od řeckého ''thesaurus'' = pokladnice, skladiště) nebo i anglickým ekvivalentem ''lysosomal storage disease''. Jde o skupinu asi 40 [[Nemoc|chorob]] objevujících se s frekvencí asi 1 na 1000 porodů. Obvykle jde o choroby neléčitelné a smrtící, ale např. u Fabryho choroby se provádí podávání chybějícího enzymu, které umožňuje postiženým návrat do života. Kromě již zmíněné Fabryho choroby patří mezi tezaurizmózy patří např. [[Niemann-Pickovy choroba]] (typy A-C), [[Tay-Sachsova choroba]], [[Gaucherova choroba]] nebo [[Krabbeho choroba]].

=== Související články ===
* [[endocytóza]]
* [[fagocytóza]]
* [[exocytóza]]
* [[hydrolýza]]
* [[autofagie]]

=== Literatura ===
*{{Citace monografie
 | příjmení = Alberts
 | jméno = Bruce
 | spoluautoři = a kol 
 | titul = Základy buněčné biologie
 | vydavatel = Espero Publishing
 | místo = Ústí nad Labem
 | rok = 2005
 | isbn = 80-902906-0-4
 | jazyk = cs
}}
*{{Citace monografie
 | příjmení = Elleder
 | jméno = Milan
 | titul = Vybrané kapitoly z patologie buňky I
 | vydavatel = Karolinum
 | místo = Praha
 | rok = 1997
 | isbn = 80-7184-329-6
 | jazyk = cs
}}
*{{Citace monografie
 | příjmení = Jungueira
 | jméno = L. Carlos
 | spoluautoři = a kol.
 | titul = Základy histologie
 | vydavatel = H&H
 | místo = Jinočany
 | rok = 1999 (dotisk)
 | isbn = 80-85787-37-7
 | jazyk = cs
}}
*{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Schneiderka
 | jméno = Petr
 | spoluautoři = a kol.
 | titul = Vybrané kapitoly z klinické biochemie
 | url = http://www1.lf1.cuni.cz/~kocna/biochem/index2.htm
 | datum přístupu = 24.9.2008
 | jazyk = cs
}}
*{{Citace monografie
 | příjmení = Votrubová
 | jméno = Olga
 | titul = Anatomie rostlin
 | vydavatel = Karolinum
 | místo = Praha
 | rok = 2001
 | isbn = 80-246-0367-5
 | jazyk = cs
}}

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Cytologie]]
[[Kategorie:Patologie]]