Nová soutěž o nejlepší webovou stránku !Neváhejte a začněte rychle soutěžit o lákavé ceny ! Broskev Z Multimediaexpo.cz stránky Broskev Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod: Požadovanou činnost smějí provádět jen uživatelé ve skupinách Automaticky schválení uživatelé, RCRedaktors. Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky: [[Soubor:Vineyard peaches de.jpg|thumb|Broskev na stromu]] [[Soubor:Autumn Red peaches.jpg|thumb|Broskve]] '''Broskev''' je druh [[ovoce]] ze skupiny [[peckovice]], který roste na [[strom]]u [[broskvoň obecná]]. Jedná se o měkký plod tvořený peckou, která je uprostřed. Okolo ní se nachází sladká [[Dužnina (rostliny)|dužnina]] přibližně oranžové barvy obsahující vysoký podíl [[voda|vody]]. Ohraničena je jedlou slupkou, která má narůžovělou až načervenalou barvu, pokud je plod zralý. Často je [[slupka]] chráněna drobným chmýřím, které se odstraňuje omytím ovoce před konzumací. Plod je obvykle ve tvaru nepravidelné koule, která je rozdělena viditelnou rýhou na dvě nestejné polovičky. Samotný plod obsahuje až 88 % vody, 9 % cukrů a je bohatým zdrojem celé řady minerálů a vitamínů jako například [[draslík]]u, [[vápník]]u, [[sodík]]u, [[železo|železa]], [[zinek|zinku]] či [[hořčík]]u a [[niacin]]u, které pozitivně působí na [[psychika|duševní]] pohodu [[člověk]]a. Z vitamínu pak například [[provitamin A]], [[vitamin C]] a [[niacin|vitamin B3]].<ref name="Broskve">{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Broskve | url = http://www.abasto.cz/engine.php?mod=aktuality | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2008-3-1 | vydavatel = ABASTO | místo = | jazyk = }}</ref> Jejich konzumace není náročná na trávící soustavu, jelikož obsahují [[Šťáva|šťávy]], které mají blahodárný vliv na [[vylučování]] až lehce [[průjem|projímací]] účinek díky obsahu látek, jako je například [[kyselina listová]].<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Broskve - zavařování broskví | url = http://www.chovatelka.cz/chovatelka/clanek/170--broskve---zavarovani-broskvi.html | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2008-3-1 | vydavatel = Rádce, spol. s r.o. | místo = | jazyk = česky }}</ref> == Název == Slovo broskev v [[čeština|češtině]] vzniklo spojením původního [[latina|latinského]] názvu {{cizojazyčně|la|persica}} či {{cizojazyčně|la|persica malum}} znamenající perská švestka, či jablko se slovem {{cizojazyčně|la|brassica}} (brukev). Ve [[staročeština|staročeštině]] se tak o broskvi hovořilo jako o ''břeskvi''. Postupným vývojem jazyka vznikl současný název broskev. V jiných jazycích je většinou název odvozen od původního latinského názvu anebo od řeckého výrazu persikon melon.<ref name="ovoce">{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Ovoce - první část | url = http://langweil.info/o-puvodu-slov/ovoce-prvni-cast.html | datum vydání = 6.2.2005 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2008-3-1 | vydavatel = nyx.cz | místo = | jazyk = česky }}</ref> == Historie == Broskve se původně začaly pěstovat v Číně přibližně před 4 tisíci lety,<ref name="Broskve"/> především v provinciích Hu-peh a Š’čuan odkud se šířily do celého světa po [[hedvábná stezka|hedvábné stezce]] postupně přes [[Persie|Persii]], kde brzy zdomácněly jako kulturní ovocné dřeviny. Persie byla dlouho považována za vlast broskví, v Římě se nazývali perská jablka ''(mala persica)''. Tak také vzniklo pozdější pojmenování rodu, ''Persica''.<ref name="Skorňakov">S. Skorňakov, J. Jeník, V. Větvička, Zelená kuchyně, Lidové nakladatelství 1988, Praha, str. 292</ref> Broskve se v Římě rychle rozšířily, Římané je rozšířili do Galie - důkazem toho jsou broskvové pecky v archeologických nálezech.<ref name="Skorňakov" /> V 10. století se broskve dostaly do [[Anglie]]. V 17. století se broskve díky vystěhovalcům dostaly do [[Amerika|Ameriky]], kde v [[Texas]]u a v [[Kalifornie]] našli výhodné klimatické podmínky a přičinlivé pěstitele. V současnosti je největší produkce broskví ve Středomoří státy jako jsou [[Itálie]] a [[Španělsko]]. Mezi přední producenty poslední dobou pronikají také [[Spojené státy americké]], kde jsou broskve pěstovány převážně ve dvou státech [[Kalifornie]] a [[Georgie]]. === Původní výskyt === [[Soubor:Fleurpecher.jpg|thumb|Květenství ze kterého vzniká broskev]] === Pěstování === Broskev je ovocný [[Druh (biologie)|druh]], který se vyznačuje vysokými nároky na teplo a světlo. Na pěstování broskví jsou nejvhodnější oblasti s průměrnou roční teplotou 7 až 10 °C, s průměrnými červnovými [[teplota]]mi nad 18 °C a ročními srážkami do 600 mm. V podmínkách České republiky jsou nejvhodnější poloha pro pěstování broskví v nadmořské výšce okolo 200 metrů. Pro pěstování broskví nejsou vhodné stanoviště, kde se vyskytují pozdní ranní mrazíky. Nejvhodnější jsou [[stanoviště]]m jsou mírné svahovité polohy s jižní, případně jihozápadní či jihovýchodní expozicí. Broskev vyžaduje výživné, teplé a přiměřené vlhké půdy. Nesnáší [[jíl]]ovité, těžké a kyselé [[půda (pedologie)|půdy]]. Vyhovují půdy s [[kyselost|pH]] 6–7, obsah vápna v půdě má být 3 až 5 procent CaCO<sub>3</sub>.<ref>Pavol Cifranič a kol., Pomológia, nakl. Príroda 1982, Bratislava, str. 149</ref> == Vývoj plodu == === Druhy broskví === Broskve se dělí na dvě velké skupiny: * '''oddělitelné od pecky''' – dužnina se dá velmi snadno separovat od pecky bez toho, aniž by se dužnina na ní zachytávala * '''neoddělitelné od pecky''' – dužnina se nedá snadno oddělit. Tato skupina se pak dále dělí na ''bělomasé'', ''žlutomasé'' a ''červenomasé'' (zvané někdy také „krvavé“) broskve. Zvláštním variantou jsou broskve tvarem připomínající americkou koblihu zvané ''koblihová broskev''.<ref name="Broskve"/> Rozdíl mezi těmito skupinami není jenom v barvě dužniny, ale také v chuti. Konzumenti tvrdí, že broskve ze skupiny bělomasých jsou chuťově bohatší, obsahují více šťávy oproti žlutomasým. Na druhou stranu je jejich pěstování náročnější, jelikož mají vyšší nároky na [[teplota|teplotní]] stabilitu, škůdce. Barva dužniny a slupky je zapříčiněna obsahem přírodního barviva [[karoten]]u, který ochraňuje plod před sluncem, jelikož zabraňuje vzniku volných [[radikál]]ů.<ref name="Broskve"/> [[Soubor:Nectarines.jpg|thumb|left|Nektarinky]] ==== Nektarinka ==== Jedná se o zvláštní druh tzv. ''nepravé broskve'', která není na rozdíl od ''pravých broskví'' ochmýřená. Její povrch je naprosto bez jakéhokoliv chmýří, což je jasně rozeznatelné při pohledu i doteku. == Konzumace == [[Soubor:Pesca con muffa.jpg|thumb|Nahnilý plod]] Broskve se konzumují jak ve stavu, ve kterém rostou na stromu, kdy se buď rozkrojí a vyndá se z nich pecka anebo okusováním dužniny přímo z pecky, tak i zavařené. V závislosti na stupni zralosti se pohybuje tvrdost plodu, méně zralé plody jsou tvrdší, kdežto zralejší jsou měkčí a [[sladkost|sladší]]. Nezralé plody se nechávají dozrát za pokojové teploty. Zralé plody by se měly skladovat maximálně po dobu 3 až 5 dnů v chladném prostředí.<ref name="Broskve"/> U některých odrůd občas dochází k tomu, že v době zralosti praskají pecky broskví, což zapříčiňuje [[sucho]] a mnoho [[slunce]]. Plody jsou často využívány i při [[vaření]] pro jejich typickou nasládlou chuť. Často se servírují s [[drůbeží maso|drůbežím masem]], kdy jsou plátky broskví umístěny na [[maso|mase]]. Další využití je při výrobě [[kompot]]ů, kdy se nakrájené broskve spolu se sladkým nálevem dávají do [[plechovka|plechovky]] anebo [[zavařovací sklenice]]. Takto konzervované broskve mají dlouhou dobu [[trvanlivost]]i a snadno se pak [[transport]]ují do cílových oblastech z míst, které by byly příliš vzdálená pro přímou dopravu. === Další využití === Broskve se také využívají jako významná [[aroma]]tická složka v [[potravinářský průmysl|potravinářském průmyslu]] pro svojí příjemnou [[chuť]], která je poměrně oblíbená. Využívají se například u sladkých šťáv pro ředění s vodou, jako příchutě u [[minerálka|minerálek]], či [[limonáda|limonád]], u [[žvýkačka|žvýkaček]], [[čaj]]ů atd. Využívají se i pro výrobu [[vůně|vůní]]. V některých případech jsou využívány i v [[kosmetice]] a to jak pro aromatickou vůni tak i pro omlazující účinek v podobě [[pleťová maska|pleťových masek]], kdy se využívá rozmačkaná dužnina. Z jader broskví se lisuje aromatický [[olej]].<ref name="Broskve"/> Broskev se také používá na výrobu [[destilát]]ů, jako např. Persiko (obsahuje i tlučená jádra broskví), nebo Praskova, bulharský likér zlatavě žluté barvy, sladké chuti. == Průměrný obsah látek a minerálů == Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v broskvích.<ref> McCance a Widdowson´s:''The Composition of Foods'', 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3 </ref> {| class="wikitable" style="text-align:center" ! Složka ! Jednotka ! Průměrný obsah ! Prvek (mg/100 g) ! Průměrný obsah ! Složka (mg/100g) ! Průměrný obsah |- |[[voda]]||g/100 g||88,9||[[sodík|Na]]||1||[[vitamin C]]||31 |- |[[bílkoviny]]||g/100 g||1,0||[[draslík|K]]||160||[[vitamin D]]||0 |- |[[tuky]]||g/100 g||0,1||[[vápník|Ca]]||7||[[vitamin E]]||- |- |[[cukry]]||g/100 g||7,6||[[hořčík|Mg]]||9||[[vitamin B6]]||0,02 |- |celkový [[dusík]]||g/100 g||0,16||[[fosfor|P]]||22||[[vitamin B12]]||0 |- |[[vláknina]]||g/100 g||1,5||[[železo|Fe]]||0,4||[[karoten]]||0,114 |- |[[mastné kyseliny]]||g/100 g||stopy||[[měď|Cu]]||0,06||[[thiamin]]||0,02 |- |[[cholesterol]]||g/100 g|| 0||[[zinek|Zn]]||0,1||[[riboflavin]]||0,04 |- |energie||kJ/100 g||142||[[mangan|Mn]]||0,1||[[niacin]]||0,6 |} == Broskve v kultuře == Broskve jsou často spojovány jako symbol ženy ve velkém množství [[Kultura|kultur]], který vychází nejspíše z tvaru broskve, kdy jsou dvě části od sebe odděleny menší rýhou připomínající [[hýždě]].<ref name="ovoce"/> V Japonsku je pohádkový hrdina ''Momotaro'', který se údajně narodil z velké broskve.<ref name="Broskve"/> === Reference === <references/> == Externí odkazy == * [http://www.zahrada.cz/forum/broskvone/ Diskusní fórum zabývající se pěstováním broskví a broskvoní] {{Commonscat|Peaches}} {{Ovoce}} {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Ovoce]] Šablony použité na této stránce: Šablona:COinS (ukázat zdroj) Šablona:Citace elektronické monografie (ukázat zdroj) Šablona:Cizojazyčně (ukázat zdroj) Šablona:Commonscat (ukázat zdroj) Šablona:Ovoce (ukázat zdroj) Šablona:Článek z Wikipedie (ukázat zdroj) Návrat na stránku „Broskev“.
