Buddhové z Bamjánu

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox světové dědictví | Název=Kulturní krajina a archeologické pozůstatky [[Bamjánské údolí|Bamjánského údolí]] | Obrázek=Afghanistan Statua di Budda 2.jpg | Popisek=Socha většího Buddhy (1976) | Smluvní stát=Afghánistán | Typ=kulturní dědictví | Kritérium=i, ii, iii, iv, vi | ID=208 | Oblast=[[Seznam světového dědictví v Asii|Asie]] | Rok=2003 | V ohrožení=2003- | Změna= | V ohrožení= | Poznámky= }} '''Buddhové z&nbsp;Bamjánu''' ({{Vjazyce|fa}}: تندیس‌های بودا در باميان) byly dvě obří [[socha|sochy]] stojících [[buddha|Buddhů]] vytesané do skalního masivu v&nbsp;[[Bamjánské údolí|bamjánském údolí]] v&nbsp;[[Afgánistán]]u. Sochy se nacházely přibližně 230 kilometrů severozápadně od afghánského hlavního města [[Kábul]]u v&nbsp;nadmořské výšce okolo 2&nbsp;500&nbsp;metrů. Byly vytvořeny v&nbsp;[[6. století|6.&nbsp;století]] a stály až do roku [[2001]], kdy byly zničeny radikální [[islám]]sko-politickou skupinou [[Tálibán]], ačkoliv se proti tomu postavilo i&nbsp;množství islámských států. Sochy, reprezentující [[Buddha Vairóčana|Buddhu Vairóčanu]] a [[Gautama Buddha|Buddhu Šákjamuniho]], byly typickým příkladem prolínání vlivů indického a řeckého sochařství. Hlavní části byly vytesány přímo do [[pískovec|pískovce]], avšak detaily byly vymodelovány z&nbsp;hmoty sestávající z&nbsp;bláta a slámy pokryté [[štuk]]em. Zatímco větší z&nbsp;Buddhů měl být jednolitě obarven [[karmín]]ově červenou barvou, menší byl původně různobarevný. Celá vnější vrstva i s&nbsp;barvami však podlehla [[eroze|povětrnostním vlivům]]. Větší socha Buddhy měřila přes 50&nbsp;metrů a menší přes 30&nbsp;metrů. Sochy dělila vzdálenost 850&nbsp;metrů. Ve skalách bývalo možné spatřit také tři menší sochy sedících Buddhů, které však podlehly času již mnohem dříve. Ve skalním masivu se zachovaly celé jeskynní systémy, často umístěné v&nbsp;několika patrech nad sebou, které byly, podobně jako výklenky soch, vyzdobeny [[nástěnná malba|nástěnnými malbami]].<ref name="Heritage19"> {{Citace monografie | titul = World Heritage Nomination&nbsp;– Cultural Landscape and Archaeological Remains of the Bamiyan Valley | vydavatel = Transitional Islamic State of Afghanista | místo = | rok = 2003 | měsíc = květen | kapitola = Bamiyan Cliff including niches of the 38&nbsp;meter Buddha, seated Buddhas, 55&nbsp;meter Buddha and surrounding Caves | strany = 19–20 | url = http://whc.unesco.org/p_dynamic/sites/passfile.cfm?filename=208rev&filetype=pdf&category=nominations | druh nosiče = Formát pdf | jazyk = anglicky }}</ref> V&nbsp;roce [[2003]] byli bamjánští Buddhové spolu s&nbsp;dalšími [[archeologie|archeologickými]] památkami bamjánského údolí přijati na [[Světové dědictví|Seznam světového dědictví]] [[UNESCO]]. I&nbsp;po zničení soch mnozí badatelé dále prozkoumávají oblast. Na základě popisu čínského poutníka [[Süan-cang]]a někteří z&nbsp;nich věří, že se zde nachází další, až několikasetmetrová socha ležícího Buddhy, a věnují se jeho hledání.<ref name="Zemaryalai"> {{Citace elektronické monografie | příjmení = Tarzi | jméno = Zemaryalai | titul = Afghanistan: Archeologist Hunts For Third Bamiyan Buddha | url = http://www.rferl.org/featuresarticle/2006/03/bdf37eb5-26aa-4465-bf8b-edf1ef0b88b8.html | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2008-03-08 | vydavatel = Radio Free Euope / Radio Liberty | místo = | strany = 1 | jazyk = anglicky }} </ref> Uvažuje se též o&nbsp;rekonstrukci soch<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Hazaradžát | url = http://www.hedvabnastezka.cz/cestopisy/hazaradzat-simona-hlavacova-afghanistan | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2008-04-01 | vydavatel = HedvábnáStezka.cz }}</ref> a mohutné [[laser]]ové projekci,<ref name="staněk"/> která by promítala obrazy soch a alespoň částečně tak zastoupila kamenné originály. == Oblast Bamjánu == [[Bamján]] v&nbsp;minulosti ležel na křižovatce tras [[Hedvábná stezka|hedvábné stezky]], která zajišťovala obchodní spojení mezi [[Čína|Čínou]] a [[Indie|Indií]] na jedné straně a [[Střední Asie|Centrální Asií]], [[Střední východ|Středním východem]] a [[Evropa|Evropou]] na straně druhé. Již od prvních století našeho letopočtu se zde usídlovali poutníci, kteří si ve skalách hloubili jeskynní příbytky. Ty sloužily jako stálé obydlí až několika tisícům mnichů i&nbsp;jako dočasné příbytky poutníků a nejrůznějších pocestných.<ref name="bar">{{Citace elektronické monografie | titul = Bamiyan&nbsp;– Afghanistan | url = http://www.photogrammetry.ethz.ch/research/bamiyan/buddha/location.html | datum vydání = 02-02-31 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2008-02-18 | vydavatel = Eidgenössische Technische Hochschule Zürich | místo = | jazyk = anglicky }}</ref> V&nbsp;bamjánském údolí je kolem 1000 těchto jeskyní, od malých cel až po rozsáhlé [[svatyně]] vyzdobené [[freska]]mi, [[reliéf]]y a sochami.<ref name="Heritage15"> {{Citace monografie | titul = World Heritage Nomination&nbsp;– Cultural Landscape and Archaeological Remains of the Bamiyan Valley | vydavatel = Transitional Islamic State of Afghanistan | místo = | rok = 2003 | měsíc = květen | kapitola = Statement of Significance | strany = 15 | url = http://whc.unesco.org/p_dynamic/sites/passfile.cfm?filename=208rev&filetype=pdf&category=nominations | druh nosiče = Formát pdf | jazyk = anglicky }}</ref> První [[Bhikkhu|buddhističtí mniši]], kteří v&nbsp;oblasti Bamjánu šířili svou víru, byli podle tradice vysláni již králem [[Ašóka|Ašókou]]. Rozkvět buddhismu však v&nbsp;Bamjánu nastal až v&nbsp;průběhu [[2. století|2.&nbsp;století]] za dob krále [[Kaniška|Kanišky]], asi nejznámějšího vládce z&nbsp;[[Kušánská říše|Kušánské dynastie]] králů [[Baktrie]],<ref name="hazara.net">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Mohammadi | jméno = Ishaq | titul = A Profile On Bamyan Civilization. | url = http://hazara.net/hazara/geography/Buddha/buddha.html | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2008-02-18 | vydavatel = hazara.net | místo = | jazyk = anglicky }}</ref> tj.&nbsp;územněsprávního celku, který se zde rozkládal od 6.&nbsp;století př.&nbsp;n.&nbsp;l. do 7.&nbsp;st.&nbsp;n.&nbsp;l. Na následujících několik století se pak Bamján stal významným centrem náboženské, převážně buddhistické vzdělanosti.<ref name="GIS">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Gruen | jméno = A | jméno2 = Fabio | autor2 = Remondio | jméno2 = Li | autor2 = Zhang | titul = Reconstructing the Great Buddha of Bamiyan | url = http://www.gisdevelopment.net/magazine/years/2003/may/afgan.shtml | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2008-02-18 | vydavatel = GIS development | místo = | jazyk = anglicky }}</ref> Jak dokazují četné pozůstatky měst a [[opevnění]] v&nbsp;údolí, oblast byla také významným centrem obchodu.<ref name="Heritage15"/> V&nbsp;následujících staletích byl buddhismus z&nbsp;oblasti postupně vytlačován [[islám]]em až byl vypuzen úplně. Mniši byli nuceni opustit oblast Bamjánu a údolí bylo z&nbsp;převážné části opuštěno. Město Bamján, které se nachází nedaleko bamjánského údolí, se dochovalo až do současnosti a je hlavním městem [[provincie Bamján|stejnojmenné provincie]]. == Popis == [[Soubor:The top of Buddhas Bamiyan.jpg|thumb|left|Horní ochoz ve výklenku větší sochy je i po jejím zničení přístupný turistům]] Obě sochy nesly známky tzv. [[Gandhárské umění|gandhárského umění]], které se v&nbsp;této oblasti rozvíjelo přibližně od 1.&nbsp;století př.&nbsp;n.&nbsp;l.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Gandhara Art | url = http://afghanistan.saarctourism.org/gandhara-art.html | datum vydání = | datum přístupu = 2008-03-14 | vydavatel = | místo = | jazyk = anglicky }}</ref> Pramenilo ze vzájemného vlivu řeckého a buddhistického umění. V&nbsp;gandhárském sochařství jsou typické buddhistické náměty v&nbsp;řeckém pojetí zobrazované v&nbsp;antickém rouchu.<ref name="marek">{{Citace monografie | příjmení = Marek | jméno = Jan | odkaz na autora = | rok = 2006 | titul = Dějiny Afghánistánu | vydavatel = Lidové Noviny | místo = Praha | strany = 58 | isbn = 80-7106-445-9 }}</ref> Oba Buddhové pak byli typickým příkladem tohoto stylu, přičemž na dalších vyobrazeních této oblasti lze rozpoznat i&nbsp;další, např. čínské vlivy.<ref name="bar">{{Citace elektronické monografie | titul = History of Bamiyan&nbsp;– The Two Giants | url = http://www.bamiyan.com/AboutBamiyanHistory.shtml | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2008-02-18 | vydavatel = Bamiyan Afghani Restaurant | místo = | jazyk = anglicky }}</ref> Ve skále bývaly umístěné také sochy sedících Buddhů a v&nbsp;přilehlých jeskyních se dodnes nachází vzácné malby. === Stojící sochy Buddhů a nejbližší jeskyně === Sochy, z&nbsp;nichž větší reprezentovala [[Buddha Vairóčana|Buddhu Vairóčanu]] a menší [[Gautama Buddha|Buddhu Šákjamuniho]],<ref name="Photogramm"/> stávaly ve výklencích v&nbsp;jižní stěně [[Pískovec|pískovcového]] masivu.<ref name="Heritage19"/> Navzájem byly od sebe vzdáleny 850&nbsp;metrů<ref name="Heritage22"> {{Citace monografie | titul = World Heritage Nomination&nbsp;– Cultural Landscape and Archaeological Remains of the Bamiyan Valley | vydavatel = Transitional Islamic State of Afghanistan | místo = | rok = 2003 | měsíc = květen | kapitola = Niche of the 55&nbsp;meter standing Buddha and the surrounding caves | strany = 22 | url = http://whc.unesco.org/p_dynamic/sites/passfile.cfm?filename=208rev&filetype=pdf&category=nominations | druh nosiče = Formát pdf | jazyk = anglicky }}</ref> a dívaly se směrem k&nbsp;místům, kde stávalo město a procházeli poutníci a [[karavana|karavany]]. Hrubé obrysy soch byly vytesány přímo do skály, přičemž detaily jako obličejové části či roucho byly doplněny směsí z&nbsp;[[Bláto|bláta]] a [[Sláma|slámy]].<ref name="Jordan90"/> [[Sukno]] bylo vytvářeno nezvyklou a unikátní technikou.<ref name="worldart45">{{Citace monografie | odkaz na autora = | titul = Encyclopedia of World Art | svazek = I. | vydavatel = McGraw-Hill Book Company | místo = New York | rok = 1959 | isbn = | kapitola = | strany = 45 | jazyk = anglicky }}</ref> Na jeho obrys byla dřevěnými kolíky přichycena lana, která byla následně pokryta [[štuk]]em, čímž se vytvořilo zvrásnění celého roucha.<ref name="worldart45"/> Další části, jako spodní díl pravé nohy, byly vytvářeny podobnou technikou. Nejprve byly do skály vyhloubeny díry, do kterých byly vsunuty dřevěné kůly. Ty sloužily jako konstrukce pro přichycení hliněné hmoty vytvarované do podoby chybějící části nohy.<ref name="sedm287">{{Citace monografie | příjmení = Scarre | jméno = Chris | odkaz na autora = | překladatelé = Miroslav Bárta et&nbsp;al. | titul = Sedmdesát divů světa: osudy slavných stavebních památek | vydavatel = Slovart | místo = Praha | rok = 2000 | isbn = 80-7209-190-5 | kapitola = | strany = 287 }}</ref> Následně byla celá noha překryta vrstvou štuku představující sukno. Hluboký výklenek většího Buddhy měl představovat tělesné halo ([[mandorla|mandorlu]]).<ref>{{Citace monografie | příjmení = Lee | jméno = Sherman | odkaz na autora = | titul = A history of Far Eastern art | vydavatel = Prentice-Hall | místo = New Jersey | rok = 1982 | isbn = 01-3390-138-6 | kapitola = | strany = 137 | jazyk = anglicky }}</ref> Předpokládá se také, že horní části obličejů tvořily dřevěné masky.<ref name="Photogramm"> {{Citace elektronické monografie | příjmení = Grün | jméno = Armin | příjmení2 = Remondino | jméno2 = Fabio | příjmení3 = Zhang | jméno3 = Li | titul = Photogrammetric Reconstruction of the Great Buddha of Bamiyan, Afghanistan | url = http://www.photogrammetry.ethz.ch/general/persons/AG_pub/04_AG-Remondino_Zhang_Photogr.Record.pdf | druh nosiče = formát PDF | strany = 180 | datum vydání = září 2004 | datum přístupu = 2008-04-27 | vydavatel = Eidgenössische Technische Hochschule Zürich | místo = Curych | jazyk = anglicky }} </ref> Podle německého badatele Edmunda Melzla<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Gall | jméno = Carlotta | titul = From Ruins of Afghan Buddhas, a History Grows | url = http://www.nytimes.com/2006/12/06/world/asia/06budd.html?_r=3&pagewanted=2&th&emc=th&oref=slogin | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2008-02-13 | vydavatel = The New York Times | místo = | strany = 2 | jazyk = anglicky }}</ref> byl větší z&nbsp;Buddhů původně obarven karmínově červenou barvou, zatímco menší byl různobarevný,<ref name="Jordan90"/><ref name="carlottaS2"/> jiní autoři udávají, že části soch byly [[zlacení|pozlacené]].<ref name="Photogramm"/> Údaje o&nbsp;výšce soch se liší, některé zdroje například uvádí, že větší socha Buddhy měřila okolo 55&nbsp;metrů a menší kolem 38&nbsp;metrů,<ref name="Jordan90"/><ref name="carlottaS2"/> zatímco další hovoří o&nbsp;výškách 53 a 35&nbsp;metrů.<ref name="GIS"/><ref name="bar"/> S&nbsp;touto výškou tak byl větší Buddha až do svého zničení v&nbsp;březnu 2001 jedním z&nbsp;největších stojících zpodobnění Buddhy na světě.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Khan | jméno = Behroz | titul = Fate of Bamiyan Buddha statues hangs in balance | url = http://www.rawa.org/bamyan.htm | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2008-02-18 | vydavatel = The News International | místo = | jazyk = anglicky }}</ref> Největší stojící sochou Buddhy byla v&nbsp;té době [[Japonsko|japonská]] socha [[Ušiku Daibucu]], která však představuje [[Amitábha|Buddhu Amitábhu]]. Zachovaný výklenek většího Buddhy je 58&nbsp;m vysoký, 24&nbsp;m široký a 16&nbsp;m hluboký. Obsahuje dva do skály vytesané ochozy, které byly původně zdobeny nástěnnými malbami Buddhů a [[bódhisattva|bódhisattvů]].<ref name="Heritage22"/> Dolní ochoz se spolu s&nbsp;přilehlými jeskynními [[chrám]]y nachází v&nbsp;přízemí a&nbsp;horní ochoz, který je prosvětlován otvory do výklenku, je vyhlouben v&nbsp;oblasti hlavy.<ref name="sedm286">{{Citace monografie | příjmení = Scarre | jméno = Chris | odkaz na autora = | překladatelé = Miroslav Bárta et&nbsp;al. | titul = Sedmdesát divů světa: osudy slavných stavebních památek | vydavatel = Slovart | místo = Praha | rok = 2000 | isbn = 80-7209-190-5 | kapitola = | strany = 286 }}</ref> V&nbsp;červenci 2002, kdy sochy již byly zničeny, byla nedestruktivními [[geofyzika|geofyzikálními]] metodami zkoumána oblast o rozloze 1 [[hektar]]u před výklenkem většího Buddhy. Průzkum, na němž se podílely organizace [[UNESCO]], [[Mezinárodní rada pro památky a sídla|ICOMOS]] a afghánský Národní archeologický institut, zjistil, že tudy vedla cesta a stávaly zde různé stavby, vstupní brána a podél skály ochranná zeď. Někteří archeologové věří, že někde mezi oběma výklenky jsou pod zemí ukryty i pozůstatky buddhistického chrámu.<ref name="Heritage19"/> Výklenek menšího Buddhy je 38&nbsp;m vysoký a 16&nbsp;m široký. Ještě před zničením sochy v&nbsp;roce 2001 byl vyzdoben poměrně zachovalými [[freska]]mi a 8 ve skále vytesaných jeskyní ze 3.&nbsp;až 6.&nbsp;století bylo přístupných vchodem při úpatí sochy. Většina z&nbsp;těchto jeskyní měla tvar osmiúhelníku a byla rovněž vyzdobena freskami, které však již byly do značné míry zvětrané. V&nbsp;březnu 2003 tálibánské jednotky zničily i tyto zbytky maleb. Výklenek je obklopen sedmi patry galerií, z&nbsp;nichž každá je tvořena několika jeskyněmi, které původně sloužily jako svatyně, schůzovní místnosti či cely mnichů. Některými z&nbsp;těchto jeskyní prochází schodiště, které vedlo na vrchol sochy. Jeskyně jsou ve špatném stavu a některé z&nbsp;nich se zřítily.<ref> {{Citace monografie | titul = World Heritage Nomination&nbsp;– Cultural Landscape and Archaeological Remains of the Bamiyan Valley | vydavatel = Transitional Islamic State of Afghanistan | místo = | rok = 2003 | měsíc = květen | kapitola = Niche of the 38&nbsp;meter Buddha and the surrounding caves | strany = 20–21 | url = http://whc.unesco.org/p_dynamic/sites/passfile.cfm?filename=208rev&filetype=pdf&category=nominations | druh nosiče = Formát pdf | jazyk = anglicky }}</ref> === Sedící sochy Buddhů a další vytesané jeskyně === [[Soubor:Caves near the Buddhas of Bamiyan.jpg|thumb|Jedny z jeskyní v Bamjánském údolí]] Ve skále bývaly také sochy sedících Buddhů. Jedna byla vytesána asi 50&nbsp;metrů západně od menšího stojícího Buddhy, ovšem v&nbsp;průběhu věků byla zničena, takže do dnešních dnů po ní zůstal jen 6,2&nbsp;m široký, 7,6&nbsp;m vysoký a 3&nbsp;m hluboký výklenek se zbytky maleb, umístěný ve výšce 30&nbsp;metrů nad úpatím skály. Výklenek je obklopen 15 jeskyněmi a propojenými ochozy v&nbsp;několika patrech. Další velká socha sedícího Buddhy bývala v&nbsp;10,8&nbsp;m vysoké, 14&nbsp;m široké a 3&nbsp;m hluboké jeskyni patřící ke skupině jeskyní mezi oběma stojícími Buddhy. Socha byla zničena vlivem prosakující vody a činností [[vandalismus|vandalů]], ovšem její zbytky bylo možné spatřit ještě v&nbsp;70.&nbsp;letech [[20. století|20.&nbsp;století]]. V&nbsp;prostorné jeskyni, která byla součástí velkého jeskynního komplexu 140&nbsp;metrů západně od tohoto místa, bývala ještě jedna malá socha sedícího Buddhy. Freskami bohatě zdobený výklenek je 5,6&nbsp;m široký, 6,5&nbsp;m vysoký a 4,5&nbsp;m hluboký a je vytesaný ve výšce 30&nbsp;m. Ze sochy, která byla pravděpodobně dřevěná a pocházela z&nbsp;5.&nbsp;až 6.&nbsp;století, se zachoval pouze kamenný podstavec a malby již také podléhají povětrnostním vlivům. Skála obsahuje ještě další jeskynní systémy, z&nbsp;nichž některé jsou obydlené. V&nbsp;jedné z&nbsp;jeskyní lze spatřit ceněnou nástěnnou malbu bódhisattvy obklopeného šesti Buddhy s&nbsp;korunou.<ref> {{Citace monografie | titul = World Heritage Nomination&nbsp;– Cultural Landscape and Archaeological Remains of the Bamiyan Valley | vydavatel = Transitional Islamic State of Afghanistan | místo = | rok = 2003 | měsíc = květen | kapitola = Niche of the seated Buddhas and the surrounding caves | strany = 21 | url = http://whc.unesco.org/p_dynamic/sites/passfile.cfm?filename=208rev&filetype=pdf&category=nominations | druh nosiče = Formát pdf | jazyk = anglicky }}</ref> === Olejomalby === Vědci z&nbsp;{{Cizojazyčně|en|''[[European Synchrotron Radiation Facility]]''}} v&nbsp;[[Grenoble|Grenoblu]] analyzovali některé jeskynní malby pocházející ze [[7. století|7.&nbsp;století]] a v&nbsp;dubnu [[2008]] oznámili, že několik z&nbsp;nich bylo malováno barvami na bázi [[olej]]e. Jeho zdrojem zřejmě byly [[vlašský ořech|vlašské ořechy]] a [[mák]]y, které v&nbsp;oblasti rostly. Vynález olejových barev se dosud připisoval evropským [[malíř]]ům, ovšem bamjánské kresby je předešly o šest století, a staly se tedy nejstaršími známými [[olejomalba]]mi.<ref> {{Citace periodika | příjmení = Dowd | jméno = Vincent | titul = Oil painting 'originated in East' | periodikum = BBC News | odkaz na periodikum = BBC | rok = 2008 | měsíc = duben | den = 22 | url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/south_asia/7361994.stm | datum přístupu = 2008-04-29 | jazyk = anglicky | issn = }} </ref> == Buddhové v&nbsp;proměnách staletí == Sochy Buddhů v&nbsp;Bamjánském údolí vznikaly postupně v&nbsp;rozmezí 3. a 6.&nbsp;století,<ref name="restoration">{{Citace elektronické monografie | titul = Restoration goes slowly for Bamiyan Buddhas | url = http://www.cbc.ca/news/story/2007/04/23/buddhas-bamiyan-afghan.html | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2008-03-06 | vydavatel = cbc.ca | místo = | strany = | jazyk = anglicky }}</ref> v&nbsp;období rozkvětu buddhismu v&nbsp;oblasti. Postupem doby však v&nbsp;souvislosti s&nbsp;šířením islámu jejich význam začal upadat, staly se ohroženými, až byly v&nbsp;roce 2001 zcela zničeny. === Vytvoření soch a jejich osudy ve středověku === Počátky obou velkých soch Buddhů sahají do [[3. století|3.&nbsp;století]], kdy si jejich vytesání objednali stoupenci lókóttaravádové školy, jedné z&nbsp;mnoha tehdejších škol [[théraváda|théravádového buddhismu]].<ref>{{citace knihy | jméno = Michael | příjmení = Jordan | titul = Buddha | překladatelé = Dušan Zbavitel | vydavatel = Ottovo nakladatelství | místo = Praha | rok = 2005 | strany = 88-89 |isbn = 80-7360-167-2}}</ref> Dokončení se sochy dočkaly až o&nbsp;několik století později; menší ze soch okolo roku 507 a větší kolem roku [[551]].<ref name="restoration"/> První písemnou zmínku o sochách zanechal okolo roku 400 čínský cestovatel [[Fa-sien]].<ref name="Photogramm"/> Okolo roku [[630]] oblast navštívil další čínský poutník [[Süan-cang]], který oblast Bamjánu popsal jako kvetoucí buddhistické centrum s&nbsp;deseti kláštery a několika tisíci mnichy.<ref name="cang">{{Citace monografie | příjmení = Süan-cang | jméno = | rok = 2002 | titul = Zápisky o západních krajinách za Velkých Tchangů | překladatelé = Josef Kolmaš | vydavatel = Academia | místo = Praha | isbn = 80-200-0985-X | strany = 37 }}</ref> Dále mimo jiné napsal, že obě sochy Buddhů byly zdobeny zlatými šperky, jejichž „záře oslňuje zrak“.<ref name="cang"/> Süan-cang dokonce popsal další&nbsp;– třetí&nbsp;– sochu Buddhy, tentokrát však ležícího, o&nbsp;délce několikanásobně větší než sochy stojící, která však zřejmě byla již dávno zcela zničena. V&nbsp;současné době oblast zkoumají archeologické týmy ve snaze nalézt její základy.<ref name="carlottaS2">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Gall | jméno = Carlotta | titul = Afghans consider rebuilding Bamiyan Buddhas | url = http://www.iht.com/articles/2006/12/05/news/buddhas.php?page=2 | datum přístupu = 2008-02-13 | vydavatel = International Herald Tribune | strany = 2 | jazyk = anglicky }}</ref> Od doby, kdy byly sochy vystavěny, se o&nbsp;ně starali především buddhističtí mniši obývající tamní jeskynní obydlí. Se stále častějšími nájezdy [[muslim]]ů v&nbsp;následujících stoletích však mniši začali bamjánskou oblast pomalu opouštět, a když se v&nbsp;7. a 8.&nbsp;století chopila vlády arabská [[Umajjovci|umajjovská dynastie]], byl buddhismus z&nbsp;oblasti takřka úplně vytlačen.<ref name="Jordan90">{{citace knihy | jméno = Michael | příjmení = Jordan | titul = Buddha | překladatelé = Dušan Zbavitel | vydavatel = Ottovo nakladatelství | místo = Praha | rok = 2005 | strany = 90 |isbn = 80-7360-167-2}}</ref> Až do 14.&nbsp;století přežívali buddhističtí mniši jen v&nbsp;malých komunitách, které muslimští vládci do jisté míry tolerovali. Dokud tato malá společenství existovala, mohla se o&nbsp;sochy starat. Když však roku 1321 jedna z&nbsp;[[Chán|chánovských dynastií]] zakázala buddhismus úplně, byli i&nbsp;poslední mniši nuceni opustit zemi a bamjánští Buddhové začínali ztrácet svou původní podobu.<ref name="Jordan90"/> Jeskyně místo mnichů obydleli pastevci se svými stády.<ref name="tzuchi"> {{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = Wang Chih-hung | titul = The Buddhas of Bamiyan | periodikum = Tzu Chi | rok = 2001 | ročník = 8 | číslo = 2 | url = http://taipei.tzuchi.org.tw/tzquart/2001su/qs2.htm | jazyk = anglicky | issn = }} </ref> === Novověké objevování soch === [[Soubor:Buddhas of Bamiyan in 19 century.JPG|thumb|Náčrt soch od Alexandra Burnese, jak je viděl během své návštěvy Bamjánu roku 1832]] V&nbsp;19.&nbsp;století se sochy staly předmětem zájmu evropských [[amatér]]ských archeologů. Britský cestovatel [[Alexander Burnes]], který navštívil Bamján roku 1832, je považován za jejich novodobého objevitele. Burnes zde pořídil cenné náčrty na nichž lze vidět, v&nbsp;jakém stavu se sochy nacházely v&nbsp;té době.<ref name="Photogramm"/> Ke konci 19.&nbsp;století byly sochy poničeny v&nbsp;důsledku nepokojů spojených se sporem mezi novým emírem [[Abdur Rahman Khan|Abdur Rahmanem Khanem]] a [[Hazárové|Hazáry]].<ref name="bar"/> V&nbsp;roce 1919 se moci v&nbsp;Afghánistánu chopil [[Amanulláh]], který si dokázal uvědomit výjimečnost obou soch a jejich nevídanou historickou hodnotu, a začal podnikat rázná opatření na jejich ochranu. Avšak vládci po něm následující již takové pochopení neměli a sochy nadále ponechali svému vlastnímu osudu.<ref name="bar"/> 23.&nbsp;května 1920 dorazil k&nbsp;sochám [[Češi|Čech]] [[Josef Aul]], propuštěný zajatec z&nbsp;[[první světová válka|první světové války]], který se rozhodl prchnout z [[Rusko|Ruska]] před blížící se [[Ruská občanská válka|občanskou válkou]] a vydal se z&nbsp;[[Turkmenistán]]u přes [[Afghánistán]] do [[Indie]].<ref> {{Citace periodika | příjmení = Zahradníček | jméno = Tomáš | titul = Josef Aul, dobrodruh proti své vůli | periodikum = Lidové noviny | odkaz na periodikum = Lidové noviny | rok = 2001 | měsíc = březen | den = 31 | číslo = | strany = | url = | issn = }} </ref> Roku 1924 své zážitky popsal ve dvoudílné publikaci ''V&nbsp;zemi Tamerlanově a Zarathuštrově''<ref name="Aul1">{{Citace monografie | příjmení = Aul | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Aul | titul = V&nbsp;zemi Tamerlanově a Zarathuštrově | edice = Země a lidé | svazek edice = 52 | svazek = II.&nbsp;Napříč Afganistanem | typ svazku = díl | vydavatel = Česká grafická unie a.&nbsp;s. | místo = Praha | rok = 1924 | kapitola = XXXVI.&nbsp;Bamian | strany = 116–131 }} </ref> a roku 1947 publikoval upravenou verzi pod názvem ''Karavanou do Indie''.<ref name="Aul2"> {{Citace monografie | příjmení = Aul | jméno = Josef | odkaz na autora = | titul = Karavanou do Indie | vydavatel = Kvádr | místo = Praha | rok = 1947 | kapitola = 38.&nbsp;Údolí obrovských Buddhů | strany = 200–210 }} </ref> Podle jeho líčení místní [[muslim]]ské obyvatelstvo sochy nazývalo výrazem ''dev'', který označoval zlé duchy a nečisté síly. V&nbsp;té době již sochy měly zničené obličeje až po ústa, okolo uší však byly zachované vlnící se vlasy, a na jejich tělech byly četné hluboké jamky. Větší socha měla roztříštěné nohy pod koleny, menší měla nohy zachované, zato však byla bez rukou. Aul vystoupal třemi poschodími jeskyní vytesaných ve skále až na vrchol hlavy menšího z&nbsp;Buddhů. Výklenek byl podle jeho popisu vyzdoben barevnými kresbami poprsí mužů a žen, mužských postav a obrazy Buddhy, jejichž náčrtky zveřejnil v&nbsp;první ze zmíněných knih. Řada postav byla ozdobena [[svastika|svastikou]]. Jeskyně v&nbsp;blízkosti většího Buddhy Aul nenavštívil, protože schody v&nbsp;nich již byly zřícené.<ref name="Aul1"/><ref name="Aul2"/> [[Soubor:Afghanistan Statua di Budda 1.jpg|thumb|Záchranné práce roku 1976]] === Pokusy o záchranu === Roku [[1969]] se s&nbsp;pomocí indických archeologů rozběhly práce na opravách soch. Protože počasí nedovolovalo pracovat déle než čtyři měsíce v&nbsp;roce, byla do roku [[1973]] opravena pouze menší socha. Práce pokračovaly nadále velmi pomalu, až roku [[1979]] musely být kvůli [[Sovětská válka v Afghánistánu|sovětské invazi]] do země a následné válce zastaveny.<ref name="tzuchi"/> Přesto v&nbsp;prosinci roku [[1981]] afghánský [[ministr]] informatiky a kultury podepsal nominaci bamjánského údolí na [[Světové dědictví|Seznam světového dědictví]], která byla o čtyři měsíce později doručena organizaci UNESCO. V&nbsp;letech [[1982]] až [[1983]] nominaci hodnotila asociace ICOMOS a zapsání památek na seznam doporučila s&nbsp;podmínkou, že bude zajištěna jejich ochrana. Podobně se v&nbsp;červnu 1983 vyjádřil i Úřad Výboru pro světové dědictví. V&nbsp;prosinci téhož roku pak Výbor pro světové dědictví konstatoval, že podmínka nebyla splněna a zapsání oblasti na seznam odložil.<ref> {{Citace monografie | titul = World Heritage Nomination&nbsp;– Cultural Landscape and Archaeological Remains of the Bamiyan Valley | vydavatel = Transitional Islamic State of Afghanista | místo = | rok = 2003 | měsíc = květen | kapitola = Chronology of the events related to the nomination of this property for inscription on the World Heritage List and the List of World Heritage in Danger | strany = 6 | url = http://whc.unesco.org/p_dynamic/sites/passfile.cfm?filename=208rev&filetype=pdf&category=nominations | druh nosiče = Formát pdf | jazyk = anglicky }}</ref> === Pod nadvládou Tálibánu === Sochy Buddhů byly již od středověku vystaveny nebezpečí zničení. To však přišlo až s&nbsp;islámským radikalismem na počátku [[21. století|21.&nbsp;století]]. V&nbsp;roce 1996 získala moc v&nbsp;Afghánistánu radikální nábožensko-politická skupina [[Tálibán]]. Když v&nbsp;roce 1997 dobyla jedna z&nbsp;tálibánských skupin i&nbsp;bamjánské údolí, začal jeden z&nbsp;jejích velitelů vyhrožovat, že obě sochy Buddhů vyhodí do vzduchu, v&nbsp;čemž mu zabránili jeho nadřízení.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Dokonáno. Talibán zničil všechny sochy | url = http://zpravy.idnes.cz/dokonano-taliban-znicil-vsechny-sochy-dhc-/zahranicni.asp?c=A010228_111601_zahranicni_nad | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2008-02-13 | vydavatel = iDNES.cz | místo = }}</ref> Avšak již následujícího roku tálibánští vojáci odpálili hlavu menšího z&nbsp;Buddhů a do větší ze soch navrtali množství děr, které měly sloužit pro uložení dynamitu.<ref name="staněk"/> === Zničení soch === V&nbsp;červenci [[1999]] vůdce Tálibánu [[Muhammad Umar]] prohlásil, že souhlasí se zachováním kulturního dědictví země, do něhož patřily i&nbsp;sochy Buddhů. S&nbsp;množstvím návštěvníků, kteří přijížděli z&nbsp;celého světa, představovali totiž Buddhové velký zdroj příjmů.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = How the Buddha got his wounds | url = http://www.guardian.co.uk/saturday_review/story/0,,445441,00.html#article_continue | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2008-02-13 | vydavatel = guardin.co.uk | místo = | jazyk = anglicky }}</ref> [[Soubor:Taller Buddha of Bamiyan.JPG|thumb|left|Srovnání obřího výklenku se sochou (vlevo, foto z&nbsp;roku 1976) a bez ní (2005)]] Brzy na to však začali afghánští radikální duchovní prosazovat rázná opatření, jejichž cílem bylo odstranit z&nbsp;afghánské společnosti vše „neislámské“. V&nbsp;reakci na to Tálibán vydal striktní nařízení, které zakazovalo veškeré formy vyobrazování lidských postav včetně televize, což bylo v&nbsp;souladu s&nbsp;přísnou interpretací [[fiqh|islámského náboženského práva]].<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Vawda | jméno = Moulana Imraan | titul = The Destruction of Statues Displayed in an Islamic State | url = http://www.guardian.co.uk/saturday_review/story/0,,445441,00.html#article_continue | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2008-02-13 | vydavatel = ask-Imam.com | místo = | jazyk = anglicky }}</ref> Poté události nabraly rychlý spád. Tálibán, který tehdy ovládal téměř celý Afghánistán, se rozhodl v&nbsp;zemi zničit veškeré sochy, mezi něž patřili i&nbsp;oba Buddhové. Mnoho zemí v&nbsp;čele s&nbsp;[[UNESCO]] se proti tomuto rozhodnutí postavilo a snažilo se zabránit zničení soch. Dokonce i&nbsp;tehdejší spojenec Afghánistánu [[Pákistán]] se vyjádřil pro zachování obou soch. Obě sochy Buddhů však začaly být ničeny jen o&nbsp;několik týdnů později. Nejdříve byly po několik dní ostřelovány protiletadlovými zbraněmi, což je značně poškodilo, avšak nezničilo úplně. Poté tálibové použili protitankové miny, které umístili přímo do spodní části soch. Několikadenní proces ničení byl úspěšný a obě sochy byly zlikvidovány. Spotřebovalo se na to okolo 50&nbsp;tun výbušnin.<ref name="staněk">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Staněk | jméno = Roman | titul = Zrodí se v&nbsp;Afghánistánu noví buddhové? | url = http://aktualne.centrum.cz/zahranici/asie-a-pacifik/clanek.phtml?id=252691 | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2008-02-13 | vydavatel = aktuálně.cz }}</ref> Akce vyžadovala i&nbsp;spolupráci s&nbsp;[[Hazárové|Hazáry]], kteří obývají místní jeskyně. I&nbsp;přesto, že Hazárové jsou [[šíité]], byli tradičně pokládáni za strážce obou Buddhů.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Robert | jméno = Winston | odkaz na autora = | rok = 2005 | titul = Člověk | překladatelé = Jana Jebáčková et&nbsp;al. | vydavatel = Knižní klub | místo = Praha | strany = 432 | isbn = 80-242-1455-5 }}</ref> Pokud někdo z&nbsp;nich odmítl s&nbsp;Tálibánem spolupracovat a pomoci při kladení min, byl zastřelen jako nepřítel islámu.<ref name="marek289"/> 10.&nbsp;března 2001 mluvčí Tálibánu Abdal Hají Mutmain oznámil, že sochy jsou zničeny z&nbsp;80–90 % a práce na jejich demolici je takřka u&nbsp;konce.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Vojtíšek | jméno = Zdeněk | titul = Taliban téměř zcela zničil vzácné sochy Buddhů | url = http://www.dingir.cz/archiv/Dingir201.pdf | druh nosiče = Formát PDF | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2008-02-14 | vydavatel = Dingir | strany = 27 }}</ref> Umar odůvodňoval svůj čin tím, že islám nedovoluje zobrazovat živé bytosti. Je však možné, že šlo jen o záminku; údajně akce byla spíše odplatou za to, že [[Organizace spojených národů|OSN]] uvalila na Afghánistán přísné ekonomické sankce.<ref name="marek289">{{Citace monografie | příjmení = Marek | jméno = Jan | odkaz na autora = | rok = 2006 | titul = Dějiny Afghánistánu | vydavatel = Lidové Noviny | místo = Praha | strany = 289 | isbn = 80-7106-445-9 }}</ref> == Události po zničení == [[Soubor:Destroyed Statue, July 17, 2005 at 15-53.jpg|thumb|Skalní masiv na fotografii z&nbsp;roku 2005 s&nbsp;jeskyněmi mnichů a obřím výklenkem, ve kterém původně stála socha Buddhy]] V&nbsp;roce [[2003]] bylo údolí přijato na [[světové dědictví|Seznam světového dědictví]] UNESCO pod názvem {{Cizojazyčně|en|''Cultural Landscape and Archaeological Remains of the Bamiyan Valley''}}, což lze přeložit jako „Kulturní krajina a archeologické pozůstatky Bamjánského údolí“. Celkem se jedná o&nbsp;osm konkrétních památek s&nbsp;plochou ochranného pásma 341,95 hektarů,<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = 27COM 8C.43&nbsp;– Cultural Landscape and Archaeological Remains of the Bamiyan Valley (Afghanistan) | url = http://whc.unesco.org/en/decisions/628 | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2008-04-01 | vydavatel = | místo = | jazyk = anglicky }}</ref> přičemž sochy Buddhů zabírají jeho větší část. Ke světovému dědictví byla zdejší oblast přiřazena pod [[Světové dědictví#Kritéria|kritérii]] i, ii, iii, iv a vi. Přestože obě sochy byly takřka zcela zničeny, jejich hlavní rysy lze stále rozpoznat. Odstřelování soch však natolik poškodilo celý masiv, že do skály musely být [[Kotva (spojovací materiál)|ukotveny]] kovové výztuže, které mají za úkol zabránit úplnému zřícení.<ref name="staněk"/> Zejména UNESCO a Japonsko finančně přispívají na údržbu i rekonstrukci památek.<ref name="Zemaryalai"/> Údolí Bamjánu se i&nbsp;nadále těší velkému přílivu [[turistika|turistů]]. Výzkumné týmy od té doby nadále pokračují v&nbsp;prozkoumávání celé oblasti včetně hledání snad až 300&nbsp;metrů dlouhé sochy ležícího Buddhy. K&nbsp;nejvýznamnějším zastáncům teorie o&nbsp;její existenci patří [[Zémaryalai Tarzi]], profesor archeologie na Štrasburské univerzitě.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = The hunt for Bamiyan's third Buddha | url = http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/south_asia/2239423.stm | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2008-4-15 | vydavatel = BBC NEWS | jazyk = anglicky }}</ref> Němečtí archeologové v&nbsp;roce 2006 oznámili nalezení [[sútra|sútry]], která byla ukryta v&nbsp;jedné ze soch. I&nbsp;když je v&nbsp;jiných zemích poměrně běžné, že jsou do nitra buddhistických soch vkládány [[buddhistické texty]], v&nbsp;tomto případě se jedná o&nbsp;vůbec první písemný dokument, který byl nalezen v&nbsp;buddhistické soše na území Afghánistánu.<ref name="staněk2">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Staněk | jméno = Roman | titul = Obří sochy Buddhů odkryly nové tajemství | url = http://aktualne.centrum.cz/zahranici/asie-a-pacifik/clanek.phtml?id=285208 | datum přístupu = 2008-02-14 | vydavatel = aktuálně.cz }}</ref> === Možnosti rekonstrukce === Někteří vědci se zabývali myšlenkou rekonstrukce obou soch.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Power | jméno = Matthew | titul = Rebuilding the Bamiyan Buddhas | url = http://www.slate.com/id/2104119/ | datum přístupu = 2008-02-14 | vydavatel = Slate | jazyk = anglicky }}</ref> Švýcarská {{cizojazyčně|de|''Eidgenössische Technische Hochschule Zürich''}} podpořila snahy o fyzickou rekonstrukci soch vytvořením [[3D|trojrozměrných]] počítačových [[Model (abstrakce)|modelů]], které byly založeny na třech různých sadách [[fotografie|fotografií]]. První obsahovala 15 fotografií vybraných a stažených z&nbsp;[[internet]]u, druhá obsahovala tři fotografie s&nbsp;vysokým [[rozlišení]]m pořízené roku [[1970]] Robertem Kostkou z&nbsp;rakouské {{cizojazyčně|de|''Karl-Franzens Universität Graz''}}, a třetí fotografie turisty Haralda Baumgartnera, který Bamján navštívil v&nbsp;letech [[1965]] až [[1969]]. Zatímco počítačové modely založené na první a třetí sadě fotografií sloužily čistě k&nbsp;testování nových [[fotogrametrie|fotogrametrických]] postupů a [[algoritmus|algoritmů]], modely na základě Kostkových fotografií byly vytvořené s&nbsp;relativní přesností 1–2&nbsp;cm a podle jejich autorů mohly posloužit při fyzické rekonstrukci zničených soch.<ref name="Photogramm"/><ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Photogrammetric modeling of the Big Statue in Bamiyan | url = http://www.photogrammetry.ethz.ch/research/bamiyan/buddha/reconstruction_big.html | datum vydání = 03-09-02 | datum aktualizace = | datum přístupu = 08-04-28 | vydavatel = Eidgenössische Technische Hochschule Zürich | jazyk = anglicky }} </ref> Ta by však byla nesmírně nákladná a mnozí také poukazovali na fakt, že značná část materiálu ze soch byla rozmetána na prach a odvál ji vítr.<ref name="staněk"/> Někteří umělci též navrhovali řešení, které by sochy alespoň částečně nahradilo. Mezi nejdiskutovanější patřil návrh japonského umělce [[Hiro Jamagata|Hiro Jamagaty]], který prosazoval [[Laser|laserovou projekci]], jež by na skalní stěnu promítala barevné obrazy Buddhů.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Artist to recreate Afghan Buddhas | url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/entertainment/4134252.stm | datum přístupu = 2008-02-14 | vydavatel = BBC NEWS | jazyk = anglicky }}</ref> Žádný z těchto návrhů však nebyl uskutečněn. === Sochy v&nbsp;dokumentárním filmu === V&nbsp;roce 2006 byl uveřejněn dokumentární film s&nbsp;názvem ''[[Obří buddhové]]'', který se zabýval zničením bamjánských Buddhů. Ve filmu hrál jednu z&nbsp;hlavních rolí i&nbsp;Tajsir Alony, reportér televize [[Al-Džazíra]], kterému se jako jedinému podařilo udělat záznam zničení soch.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Oficiální text distributora | url = http://www.csfd.cz/film/225032-giant-buddhas-the/?text=39692 | datum přístupu = 2008-02-20 | vydavatel = CSFD.cz }}</ref> Při natáčení dokumentu se někteří svědci tragické události vyjádřili, že Tálibánu při ničení pomáhali inženýři ze [[Saúdská Arábie|Saúdské Arábie]].<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Hasan | jméno = Khalid | titul = Swiss documentary on Afghanistan: Pakistani, Saudi engineers helped destroy Buddhas | url = http://www.dailytimes.com.pk/default.asp?page=2006%5C03%5C19%5Cstory_19-3-2006_pg7_38 | datum přístupu = 2008-02-20 | vydavatel = Daily Times | jazyk = anglicky }}</ref> Autor filmu, švýcarský režisér [[Christian Frei]], v&nbsp;dokumentu také vyjádřil myšlenku, že sochy byly zničeny přímo na příkaz [[Usáma bin Ládin|Usámy bin Ládina]].<ref>[http://timesofindia.indiatimes.com/articleshow/1466974.cms The Times of India – Laden ordered Bamiyan Buddha destruction (anglicky)]</ref> == Reference == <references/> === Literatura === * AUL, Josef. Karavanou do Indie. Praha : Kvádr, 1947. Kapitola 38. Údolí obrovských Buddhů, s. 200–210. * SCARRE, Chris. Sedmdesát divů světa: osudy slavných stavebních památek. Překlad Miroslav Bárta et al.. Praha : Slovart, 2000. ISBN 80-7209-190-5. Kapitola Kolosální Buddha v Bámjánu, s. 286–289. * SOUČEK, Vladimír. Z Kábulu do Bamijánu. Nový Orient, 1957, roč. 12, s. 6–8. * WARIKOO, K. Bamiyan: challenge to world heritage. New Delhi : Bhavana Books & Prints, 2002. ISBN 81-8650-559-8. (anglicky) == Externí odkazy == *[http://aktualne.centrum.cz/zahranici/asie-a-pacifik/clanek.phtml?id=252691 Zrodí se v&nbsp;Afghánistánu noví buddhové?] *[http://zpravy.idnes.cz/dokonano-taliban-znicil-vsechny-sochy-dhc-/zahranicni.asp?c=A010228_111601_zahranicni_nad Dokonáno. Taliban zničil všechny sochy] * (anglicky) [http://www.bamiyanlaser.org/ Laserový projekt v&nbsp;Bamjánu] * (anglicky) [http://www.world-heritage-tour.org/asia/af/bamiyan/largeNiche_front.html World Heritage Tour]&nbsp;– 3D projekce na skalní masiv po zničení * (anglicky) [http://buddhistlinks.org/BuddhasBamiyan.htm Buddhist Links: Bamiyan]&nbsp;– sbírka odkazů o Bamjánu {{Nejlepší článek}} {{Světové dědictví - Afghánistán}} {{Commonscat|Buddhas of Bamiyan}} {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Sochy Buddhy|Bamján]] [[Kategorie:Gandhárské umění]] [[Kategorie:Světové dědictví v ohrožení]]

Návrat na stránku „Buddhové z Bamjánu“.