Sociální třída

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Pyramid of Capitalist System.png|thumb|right|250px|[[Karl Marx|Marxistick]]á kritika třídního systému: spodní patra pyramidy moci nesou na svých zádech privilegované třídy]] '''Sociální třída''' je [[sociální kategorie|kategorie]] lidí, kteří mají stejné třídní postavení, většinou chápané jako stejný způsob obživy nebo bohatství. Dělení na třídy se používá v [[hierarchie|hierarchickém]] smyslu, třídy tedy jsou obvykle uspořádány od nejvyšší, [[elita|elitní]] třídy, která zahrnuje nejmocnější a nejbohatší členy společnosti, až po spodní třídu, která shrnuje osoby s nejnižší prestiží. Třída je jedním z ústředních pojmů teorií [[sociální stratifikace]], které popisují společnost jako soubor hierarchickych uspořádaných [[vrstva|vrstev]] s nerovnými životními možnostmi a podmínkami. O třídách mluvíme především tehdy, je-li toto rozvrstvení založeno na ekonomických faktorech - rozdílech v příjmu, výrobním postavení či vlastnictví výrobních prostředků. Třídní stratifikační model převládá až v moderních společnostech, mezi starší stratifikační modely patří např. [[stav]]ovský a [[kasta|kastovní]]. Termín „třída“ se v tomto významu vynořil v žurnalistice 19. století a jako první teoretik se jej ujal [[Karl Marx]]. Vědci i politici od té doby vytvořili nejrůznější definice tříd. Různé definice také odpovídají tomu, že společnosti jsou na různých stupních ekonomického a politického vývoje a náleží k různým kulturám. == Příklad moderní třídní klasifikace == Byla vytvořena celá řada definic a charakteristik tříd, přišemž navrhovaná schémata sahají od hrubého členění na dvě či tři třídy až po jemné klasifikace s mnoha různými sociálními skupinami. Jako příklad může sloužit členění podle britského National Readership Survey (NRS), která se často používá v [[marketing]]u: {| class="wikitable" style="width: 90%;" ! scope="col" | Označení ! scope="col" | Třída ! scope="col" | Typické povolání |- ! scope="row" | A | vyšší střední třída || lékař, účetní, ředitel |- ! scope="row" | B | [[Střední společenská třída | střední třída]] || učitel, zdravotní sestra, policista, vedoucí |- ! scope="row" | C1 | nižší střední třída || mistr, student, úředník |- ! scope="row" | C2 | vyškolená dělnická třída || předák směny, instalatér, zedník |- ! scope="row" | D | [[dělnická třída]] || prodavač, rybář, nekvalifikovaný dělník |- ! scope="row" | E | spodní třída || nádeník, penzista odkázaný na státní důchod |} == [[sociologie|Sociologické]] teorie tříd == Různí sociologové chápou a definují třídu různými způsoby. Není-li však uvedeno jinak, bývá třída chápána ve významu [[marxismus|marxistickém]]. === Marxovo pojetí tříd === Ač je společenská třída ústředím pojmem [[Karl Marx|Marxova]] díla, nikde jej systematicky nevysvětluje a nedefinuje. Jeho teorii tříd však můžeme najít např. v [[Manifest komunistické strany|Manifestu komunistické strany]]. Marxova teorie je založena na dvoutřídním stratifikačním modelu. V každé společnosti proti sobě stojí utlačovatel a utlačovaný. V moderní buržoazní společnosti je tento rozpor založen na vlastnictví [[výrobní prostředek|výrobních prostředků]], společnost lze tedy dělit na ty, kteří je vlastní ([[buržoazie]]), a ty, jež je nevlastní a musí tedy prodávat svoji [[pracovní síla|pracovní sílu]] ([[proletariát]]). Zájmy tříd jsou v protikladu a nutností je [[třídní konflikt]]. Jeho vyústěním je dle Marxe proletářská [[revoluce]], která po období [[diktatura proletariátu|diktatury proletariátu]] povede k zavedení [[beztřídní společnost]]i. ==== Třída o sobě a třída pro sebe ==== Marx chápe třídy jako sociální síly, které mají své [[vědomí]]. Rozlišuje '''třídu o sobě''' (''klasse an sich''), která je jen sociální kategorií lidí, kteří mají stejné objektivní podmínky života, a '''třídu pro sebe''' (''klasse für sich''), která je skupinou lidí, kteří prošli [[třídní uvědomění|třídním uvědoměním]] a jsou si tedy vědomi svých společných třídních zájmů, které jsou schopni hájit a prosazovat. Sociolog [[Jan Keller]] v jedné ze svých přednášek podotkl, že toto kritérium v dnešní společnosti platí paradoxně pro nejvyšší elitu. === Weberovo pojetí tříd === [[Max weber|Weber]] definuje třídu jako souhrn osob, které mají stejný způsob obživy. Třídou je podle Webera taková skupina lidí, kteří si v tom co mohou společnosti nabídnout, [[konkurence|konkurují]]. Weber rozlišuje třídní kritérium vlastnické a výdělečné, v jejichž rámci existují vždy třídy pozitivně privilegované, negativně privilegované a mezilehlé. * Vlastnické ([[příjem]] plyne z [[vlastnictví]] [[statek|statků]]) ** pozitivně privilegované (vlastníci) ** mezilehlé (příjmy z [[podnikání]] nebo [[vzdělání]]) ** negativně privilegované ([[dlužník|dlužníci]], [[chudoba|chudí]]) * Výdělečné (tvoří podstanou část mezilehlých vlastnických tříd a jsou definovány schopností uspět na [[Trh (ekonomie)|trh]]u se statky a službami) * pozitivně privilegované (obchodníci, bankéři, odborníci) * mezilehlé (zemědělci, řemeslníci, úředníci) * negativně privilegované (dělníci) Weber navíc rozlišuje tzv. ''sociální třídy'', které chápe jako třídy mobilitně uzavřené vůči ostatním. Patří sem např.: * [[dělnická třída]] * [[maloburžoazie]] * nemajetná inteligence, odborníci * třídy privilegované v důsledku majetku a vzdělání === Neomarxistické pojetí tříd Ralfa Dahrendorfa === [[Ralf Dahrendorf]] obohacuje Marxovu teorii i o Webrův přístup. Nespatřuje jádro třídního konfliktu pouze ve vlastnictví výrobních prostředků jako Marx. Kontrola výrobních prostředků je jen jednou z forem [[moc]]i, a právě snaha o podíl na moci či rozhodování je dle Dahrendorfa zdrojem třídního konfliktu. Dahrendorf rozlišuje dva hlavní typy konfliktů - [[politika|politický]] a [[průmysl]]ový. === Třídní model Johna Goldthorpa === [[John Goldthorp|Goldthorpovo]] třídní schéma je založené na sociální žádanosti [[zaměstnání]]. Skupiny zaměstnání strukturoval podle dvou kritérií: * postavení na trhu práce (souvisí s příjmem) * pracovní podmínky (souvisí s účasti na řízení a rozhodování) == Další sociologické teorie == === Zahálčivá třída T. B. Veblena === Pojmem [[teorie zahálčivé třídy|zahálčivá třída]] označuje [[Spojené státy americké|americký]] sociolog [[Thorstein Veblen]] vyšší třídy, které se věnují tzv. ostentativní zahálce, čímž odlišují své postavení od jiných tříd. Život bez práce je dle nich nejlepším a nejskutečnějším svědectvím bohatství, a tím i vznešenosti. === Vládnoucí třída G. Moscy === Jako vládnoucí třídu označuje [[Gaetano Mosca|Mosca]] politickou [[elita|elitu]], která je typicky málo početná, [[monopol]]izuje si moc a využívá všech legálních i nelegálních výhod, které politická moc skýtá. == Třídní rozdíly a třídní deprivace == Třídní sociální rozdíly se přirozeně promítají do sféry [[zdraví]], velikosti [[rodina|rodiny]] , [[životní styl|životního stylu]] a také do [[vzdělání|vzdělávací]] kariéry. To jsou projevy [[socializace|socializačního]] působení v rámci [[subkultura|subkultury]], která ovlivňuje zásadním způsobem již ranou dětskou [[výchova|výchovu]]. Děti z dělnických rodin např. nejsou tolik vedeny k výkonu, jsou méně povzbuzovány, je jim věnována menší individuální pozornost a žijí v méně stimulujícím prostředí než děti pocházející ze středních tříd. Tato skutečnost bývá označována jako [[třídní deprivace]]. == Související články == * [[Cestovní třída]], [[vozová třída]] == Externí odkazy == * [http://www.nrs.co.uk/open_access/open_methadology/2003demogdefinitions.cfm National Readership Survey – informace o metodologii (anglicky)] * [http://www.businessballs.com/demographicsclassifications.htm Demografické klasifikace (anglicky)] [[Kategorie:Sociální struktura|Třída, sociální]] [[Kategorie:Sociální skupiny]] {{Článek z Wikipedie}}

Návrat na stránku „Sociální třída“.