Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Sociální třída

Z Multimediaexpo.cz

Marxistická kritika třídního systému: spodní patra pyramidy moci nesou na svých zádech privilegované třídy

Sociální třída je kategorie lidí, kteří mají stejné třídní postavení, většinou chápané jako stejný způsob obživy nebo bohatství. Dělení na třídy se používá v hierarchickém smyslu, třídy tedy jsou obvykle uspořádány od nejvyšší, elitní třídy, která zahrnuje nejmocnější a nejbohatší členy společnosti, až po spodní třídu, která shrnuje osoby s nejnižší prestiží. Třída je jedním z ústředních pojmů teorií sociální stratifikace, které popisují společnost jako soubor hierarchickych uspořádaných vrstev s nerovnými životními možnostmi a podmínkami. O třídách mluvíme především tehdy, je-li toto rozvrstvení založeno na ekonomických faktorech - rozdílech v příjmu, výrobním postavení či vlastnictví výrobních prostředků. Třídní stratifikační model převládá až v moderních společnostech, mezi starší stratifikační modely patří např. stavovský a kastovní. Termín „třída“ se v tomto významu vynořil v žurnalistice 19. století a jako první teoretik se jej ujal Karl Marx. Vědci i politici od té doby vytvořili nejrůznější definice tříd. Různé definice také odpovídají tomu, že společnosti jsou na různých stupních ekonomického a politického vývoje a náleží k různým kulturám.

Obsah

Příklad moderní třídní klasifikace

Byla vytvořena celá řada definic a charakteristik tříd, přišemž navrhovaná schémata sahají od hrubého členění na dvě či tři třídy až po jemné klasifikace s mnoha různými sociálními skupinami. Jako příklad může sloužit členění podle britského National Readership Survey (NRS), která se často používá v marketingu:

Označení Třída Typické povolání
A vyšší střední třída lékař, účetní, ředitel
B střední třída učitel, zdravotní sestra, policista, vedoucí
C1 nižší střední třída mistr, student, úředník
C2 vyškolená dělnická třída předák směny, instalatér, zedník
D dělnická třída prodavač, rybář, nekvalifikovaný dělník
E spodní třída nádeník, penzista odkázaný na státní důchod

Sociologické teorie tříd

Různí sociologové chápou a definují třídu různými způsoby. Není-li však uvedeno jinak, bývá třída chápána ve významu marxistickém.

Marxovo pojetí tříd

Ač je společenská třída ústředím pojmem Marxova díla, nikde jej systematicky nevysvětluje a nedefinuje. Jeho teorii tříd však můžeme najít např. v Manifestu komunistické strany. Marxova teorie je založena na dvoutřídním stratifikačním modelu. V každé společnosti proti sobě stojí utlačovatel a utlačovaný. V moderní buržoazní společnosti je tento rozpor založen na vlastnictví výrobních prostředků, společnost lze tedy dělit na ty, kteří je vlastní (buržoazie), a ty, jež je nevlastní a musí tedy prodávat svoji pracovní sílu (proletariát). Zájmy tříd jsou v protikladu a nutností je třídní konflikt. Jeho vyústěním je dle Marxe proletářská revoluce, která po období diktatury proletariátu povede k zavedení beztřídní společnosti.

Třída o sobě a třída pro sebe

Marx chápe třídy jako sociální síly, které mají své vědomí. Rozlišuje třídu o sobě (klasse an sich), která je jen sociální kategorií lidí, kteří mají stejné objektivní podmínky života, a třídu pro sebe (klasse für sich), která je skupinou lidí, kteří prošli třídním uvědoměním a jsou si tedy vědomi svých společných třídních zájmů, které jsou schopni hájit a prosazovat. Sociolog Jan Keller v jedné ze svých přednášek podotkl, že toto kritérium v dnešní společnosti platí paradoxně pro nejvyšší elitu.

Weberovo pojetí tříd

Weber definuje třídu jako souhrn osob, které mají stejný způsob obživy. Třídou je podle Webera taková skupina lidí, kteří si v tom co mohou společnosti nabídnout, konkurují. Weber rozlišuje třídní kritérium vlastnické a výdělečné, v jejichž rámci existují vždy třídy pozitivně privilegované, negativně privilegované a mezilehlé.

  • Vlastnické (příjem plyne z vlastnictví statků)
  • Výdělečné (tvoří podstanou část mezilehlých vlastnických tříd a jsou definovány schopností uspět na trhu se statky a službami)
  • pozitivně privilegované (obchodníci, bankéři, odborníci)
  • mezilehlé (zemědělci, řemeslníci, úředníci)
  • negativně privilegované (dělníci)

Weber navíc rozlišuje tzv. sociální třídy, které chápe jako třídy mobilitně uzavřené vůči ostatním. Patří sem např.:

Neomarxistické pojetí tříd Ralfa Dahrendorfa

Ralf Dahrendorf obohacuje Marxovu teorii i o Webrův přístup. Nespatřuje jádro třídního konfliktu pouze ve vlastnictví výrobních prostředků jako Marx. Kontrola výrobních prostředků je jen jednou z forem moci, a právě snaha o podíl na moci či rozhodování je dle Dahrendorfa zdrojem třídního konfliktu. Dahrendorf rozlišuje dva hlavní typy konfliktů - politický a průmyslový.

Třídní model Johna Goldthorpa

Goldthorpovo třídní schéma je založené na sociální žádanosti zaměstnání. Skupiny zaměstnání strukturoval podle dvou kritérií:

  • postavení na trhu práce (souvisí s příjmem)
  • pracovní podmínky (souvisí s účasti na řízení a rozhodování)

Další sociologické teorie

Zahálčivá třída T. B. Veblena

Pojmem zahálčivá třída označuje americký sociolog Thorstein Veblen vyšší třídy, které se věnují tzv. ostentativní zahálce, čímž odlišují své postavení od jiných tříd. Život bez práce je dle nich nejlepším a nejskutečnějším svědectvím bohatství, a tím i vznešenosti.

Vládnoucí třída G. Moscy

Jako vládnoucí třídu označuje Mosca politickou elitu, která je typicky málo početná, monopolizuje si moc a využívá všech legálních i nelegálních výhod, které politická moc skýtá.

Třídní rozdíly a třídní deprivace

Třídní sociální rozdíly se přirozeně promítají do sféry zdraví, velikosti rodiny , životního stylu a také do vzdělávací kariéry. To jsou projevy socializačního působení v rámci subkultury, která ovlivňuje zásadním způsobem již ranou dětskou výchovu. Děti z dělnických rodin např. nejsou tolik vedeny k výkonu, jsou méně povzbuzovány, je jim věnována menší individuální pozornost a žijí v méně stimulujícím prostředí než děti pocházející ze středních tříd. Tato skutečnost bývá označována jako třídní deprivace.

Související články

Externí odkazy

Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Soci%C3%A1ln%C3%AD_t%C5%99%C3%ADda“