Poříčí (Boršov nad Vltavou)

{{Infobox sídlo|
| název = Poříčí
| foto = 
| popisek.foto = 
| charakter = část větší [[vesnice]]
| obyvatelé = 427 
| obyv.datum = SLDB 2001
| č.p. = 115 {{Malé|(SLDB 2001)}}
| PSČ = 373 82
| obec = [[Boršov nad Vltavou]]
| okres = České Budějovice
| země = [[Čechy]]
| kraj = [[Jihočeský kraj|Jihočeský]]
| k.ú. = Boršov nad Vltavou
| výměra = 5,73
| zem.šíř = 48° 55' 26"
| zem.dél = 14° 26' 19" <!-- Poříčská ul. přibližně v polvině mezi železnič. a silnič. mostem -->
| nad.výš = 410
| mapa =
|}}
'''Poříčí''' je jednou ze čtyř [[část obce|částí]] obce [[Boršov nad Vltavou]] ležící v [[Okres České Budějovice|okrese České Budějovice]], na pravém břehu řeky [[Vltava|Vltavy]] zhruba 6&nbsp;km jihojihozápadně od [[České Budějovice|Českých Budějovic]]. Někdejší samostatná vesnice dnes čítá kolem 450 obyvatel a s protilehlým levobřežním Boršovem vytváří jeden sídelní útvar, nadto směrem k východu stavebně téměř splývá se [[Včelná|Včelnou]].
== Historie ==
Ač současné Poříčí tvoří s Boršovem jednu obec, osudy obou vesnic a jejich držitelů bývaly po staletí odlišné. Do písemných pramenů Poříčí vstupuje roku 1379, kdy se připomíná vladyka Bušek z Poříčí (''Bussko de Porzieczie'') [[erb]]u šikmé střely. Za husitských válek sídlila na Poříčí Buškova dcera Barbora, k roku 1453 se jako majitel uvádí Václav Talafous z Dobřan, po něm Bernard Talafous. V 16. století se držitelé z řad nižší šlechty často měnili, byli jimi postupně Markvart z Hřebene, Adam Sudek z Dluhé, Jan Krenauer z Křenova, někdy od roku 1546 Blažej Pibr z Olešnice, jehož syn Blažej ml. prodal Poříčí Janu Kalkreiterovi z Kalkreitu. Po Kalkreiterech přišli v roce 1593 Spandeliové z Griensingu (vesnice tehdy čítala 14 poddanských usedlostí), od roku 1596 Vamberští z Rohatec. Dalšímu majiteli Janu Jiřímu Tluksovi z Vrábí bylo bylo zboží pro účast na stavovském povstání zkonfiskováno a roku 1621 připadlo klášteru [[Řád bratří kazatelů|dominikánů]] v Českých Budějovicích. Po zrušení kláštera za [[Josef II.|josefinských]] reforem roku 1785 se v držení poříčského panství vystřídalo několik českobudějovických měšťanů, poslední zdejší vrchností byl od roku 1840 úspěšný podnikatel [[Vojtěch Lanna]]. Od roku 1850 se Poříčí stalo samosprávnou obcí, postupně čím dál provázanější s protilehlým Boršovem. Až do sklonku 18. století vedla právě přes Poříčí hlavní silnice z Českých Budějovic na jih, do [[Kamenný Újezd (okres České Budějovice)|Kamenného Újezda]], na níž nade vsí stávala zájezdní hospoda ''Cukmantl''. Po přeložení silnice do prostoru nynější [[Včelná|Včelné]] se sice Poříčí na čas ocitlo stranou důležitých komunikací, ale už na sklonku 20. let 19. století přes ně byla protažena [[Koněspřežná dráha České Budějovice - Linec|koněspřežné železnice z Českých Budějovic do Lince]], později přeměněná na parostrojní provoz, V Poříčí se usadilo několik průmyslových podniků, nejvýznamnějším z nich, který zdárně přetrvává do dnešních časů, je továrna na [[těstoviny]] bratří Zátků, zřízená roku 1884 na břehu Vltavy nade vsí. Počátkem 90. let 19. století spojil Poříčí s Boršovem železniční most nové trati do [[Český Krumlov|Českého Krumlova]], silniční most mezi oběma obcemi vyrostl teprve v období [[1916]] až [[1917]]. K administrativnímu sloučení Boršova s Poříčím došlo nakrátko v letech [[1943]] až [[1945]] za německé okupace, definitivně pak roku [[1949]].<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://jihogen.wz.cz/p.htm | titul=Genealogie Českobudějovicka | datum přístupu=2008-12-30 | příjmení= | jméno= | spoluautoři= | datum= | edice= | vydavatel=}}</ref> V roce [[1950]] byl pro takto vytvořenou obec úředně stanoven název ''Boršov nad Vltavou''.
== Pamětihodnosti ==
* '''Zámek Poříčí''' na severním okraji vsi. Barokní trojkřídlá patrová budova kolem lichoběžníkového nádvoří ve svém jádru obsahuje někdejší gotickou a renesanční tvrz. Na dvorním průčelí se dochoval znak Františka Josefa Pachnera z Eggensdorfu (majitele v období 1804 až 1840). Zámek je obklopen zpustlým [[Anglický park|anglickým parkem]] z 19. století. Posledním soukromý vlastník ([[1925]] až [[1939]]) Maximilian Pollak pro svůj [[žid]]ovský původ o majetek přišel a zahynul i s rodinou v [[Nacismus|nacistickém]] [[Koncentrační tábor|koncentračním táboře]], po válce se objekt dostal do správy [[Jednotné zemědělské družstvo|JZD]], přičemž těžce zchátral.
* Kaplička [[Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]] z 19. století
* Kaplička [[Marie (matka Ježíšova)|Panny Marie]] 
* Bývalá zájezdní hospoda ''Cukmantl'' (čp. 210)
* Železniční most přes Vltavu z let 1893 až 1894, ocelová příhradová konstrukce o dvou polích se svrchními oblouky
* Sokolovna z let [[1921]] až [[1922]]
* Bývalá továrna na [[mýdlo]] s věžovým [[vodojem]]em z roku 1921
{|  border="0" width=900 cellspacing="2" cellpadding="2" 
|  colspan="13" bgcolor="#eeeeee" align="center" | '''Vývoj Poříčí mezi lety 1840 a [[2001]]''' <ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Růžková
 | jméno = Jiřina
 | příjmení2 = Škrabal
 | jméno2 = Josef 
 | spoluautoři = a kol.
 | korporace = 
 | odkaz na korporaci = 
 | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005
 | odkaz na titul = 
 | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf
 | formát = PDF online
 | vydavatel = [[Český statistický úřad]]
 | místo = Praha
 | rok = 2006
 | strany = 188-189
 | svazek = I
 | isbn = 80-250-1310-3
 | doi = 
 | id = 
 | poznámka = 
 | jazyk = 
}}
</ref> <br />''*(počet domů za rok 1961 včetně Boršova)''
|-  bgcolor="#eeeeee"
|  colspan="13" bgcolor="#eeeeee" align="center" | '''[[Počet obyvatel]]'''
|-  bgcolor="#eeeeee"
| align="center" |'''1840'''
| align="center" |'''1869'''
| align="center" |'''1880'''
| align="center" |'''1890'''
| align="center" |'''1900'''
| align="center" |'''[[1910]]'''
| align="center" |'''[[1921]]'''
| align="center" |'''[[1930]]'''
| align="center" |'''[[1950]]'''
| align="center" |'''[[1961]]'''
| align="center" |'''[[1970]]'''
| align="center" |'''[[1980]]'''
| align="center" |'''[[1991]]'''
| align="center" |'''[[2001]]'''
|- bgcolor="#eeeeee"
| align="center" |190
| align="center" |286
| align="center" |310
| align="center" |354
| align="center" |388
| align="center" |407
| align="center" |413
| align="center" |409
| align="center" |440
| align="center" |478
| align="center" |540
| align="center" |495
| align="center" |396
| align="center" |427
|-  bgcolor="#eeeeee"
|  colspan="13" bgcolor="#eeeeee" align="center" | '''[[Počet domů]]'''
|-  bgcolor="#eeeeee"
| align="center" |'''1840'''
| align="center" |'''1869'''
| align="center" |'''1880'''
| align="center" |'''1890'''
| align="center" |'''1900'''
| align="center" |'''[[1910]]'''
| align="center" |'''[[1921]]'''
| align="center" |'''[[1930]]'''
| align="center" |'''[[1950]]'''
| align="center" |'''[[1961]]'''
| align="center" |'''[[1970]]'''
| align="center" |'''[[1980]]'''
| align="center" |'''[[1991]]'''
| align="center" |'''[[2001]]'''
|- bgcolor="#eeeeee"
| align="center" |26
| align="center" |35
| align="center" |41
| align="center" |44
| align="center" |52
| align="center" |53
| align="center" |51
| align="center" |76
| align="center" |86
| align="center" |(181)*
| align="center" |95
| align="center" |91
| align="center" |105
| align="center" |115
|-
|}
== Reference ==
== Externí odkazy ==
* [http://borsovnvlt.cz/fotogalerie/3/porici/ Fotogalerie poříčského zámečku na stránkách obce Boršov nad Vltavou]
* [http://www.selskebaroko.cz/selskebaroko/borsov/borsov.htm Fotogalerie poříčského zámečku a obce Boršov na webu Selské baroko]
<!-- HlavičkaObecNav --><br />
[[Boršov nad Vltavou]]&nbsp;|
[[Jamné (Boršov nad Vltavou)|Jamné]]&nbsp;|
'''Poříčí'''&nbsp;|
[[Zahorčice (Boršov nad Vltavou)|Zahorčice]]
<!-- PatičkaObecNav --><br /> 
[[Kategorie:Vesnice okresu České Budějovice]]