Rododendron

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{ Taxobox | barva = lightgreen | jméno = Rododendron | obrázek = Rhododendron pontica.JPG | popis obrázku = [[Pěnišník černomořský]] | šířka obrázku = 258px | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') | podříše = [[vyšší rostliny]] (''Cormobionta'') | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta '') | třída = [[vyšší dvouděložné|vyšší dvouděložné rostliny]] (''Rosopsida'') | řád = [[vřesovcotvaré]] (''Ericales'') | čeleď = [[vřesovcovité]] (''Ericaceae'') | rod = '''rododendron''' (''Rhododendron'') | rod popsal = Carl Linné }} {{jed}} [[Soubor:Tournefort Joseph Pitton de 1656-1708.jpg|thumb|Tournefort Joseph Pitton (1656-1708), francouzský botanik]] [[Soubor:Rhododendron luteum (flower).jpg|thumb|''Rhododendron luteum'']] '''Pěnišník''' (latinsky: ''Rhododendron}}'') (česky také rododendron, rhododendron, azalka) je rod rostlin náležící do čeledi [[vřesovcovité]] (''Ericaceae''). Je to velký rod s více než 1000 [[druh]]y a nepočítatelným počtem [[odrůda|odrůd]]. Většina z pěnišníků nápadně kvete. Rod obsahuje rostliny označované [[zahradník]]y jako azalky. Pěnišník je národní květina [[Nepál]]u. Pěnišníky jsou [[keř]]e a nebo malé, (vzácně velké) [[strom]]y. Nejmenší druh dorůstá 10–100 cm výšky a největší, ''[[Rhododendron gigantheum|R. giganteum]]'' může být více než 30 m vysoký.<ref>[http://wildeel.com/rhodotree.html Tree rhododendrons]</ref>. Pěnišníky mohou být buď [[stálezelená rostlina|stálezelené]], nebo [[opadavé]]. U některých druhů je spodní část listu (rub) pokryta chloupky. Některé z nejznámějších druhů jsou oblíbeny pro své velké květy. Existují [[skalnička|skalkové]] druhy s malými květy a drobnými [[list]]y ale též tropické druhy, jako jsou druhy v sekci'' Vireya'' které se často pěstují jako [[epifyt]]y. Blízce příbuzný pěnišníkům je ''[[Rhodothamnus chamaecistus]]'' (L.), známý jako „trpasličí rododendron“, který se vyskytuje jen ve východní části [[Alpy|Alp]] s podobným výskytem jako ''[[Rhododendron hirsutum]]''. [[Soubor:Rhododendron calendulaceumCDP119A.jpg|thumb|pěnišníky v umění :''(Rhododendron calendulaceum)'']] == Synonyma == ''Chamaerhododendron'', ''Chamaerhododendron exoticum''. U jednotlivých skupin, podrodů : [[azalka]] ''(Azalea indica)'', [[rojovník]] ''(Ledum palustre)'', [[cist]] ''(Cistus indicus)''. [[Soubor:Starr 070906-8970 Rhododendron sp..jpg |thumb|listy]] == Etymologie == Český název pěnišník pochází pravděpodobně od [[Presl]]a (Wšeobecný rostlinopis,1846), pravděpodobně byl ovlivněn ruským názvem pjanišník, který uvádí [[Pallas]] ve Flora Rossica(1789).<ref name="A" group="L">{{Citace monografie | příjmení = Dostálková | jméno = Alžběta | odkaz na autora = Alžběta Dostálková | rok = 1981 | titul = Rododendrony | vydavatel = nakladatelství Academia | vydání = 1. }}</ref> Moderní [[ruština]] slovo pjanišník nezná a pro rod používá název rododenron - (''{{cizojazyčně|ro|Рододендрон}}''). Bratří Preslové, tvůrci českého názvosloví přírodnin se inspirovali podobně jako v jiných případech v příbuzných jazycích. Na Sibiři roste druh rododendronu, jehož části obsahují alkaloidy, způsobující otravu připomínající opilost. Pro tento druh existuje v ruštině název ''pijanišník'' – od slovo ''pijanyj'' - opilý. Počeštěním vzniklo slovo pěnišník, použité pro celý rod.<ref>[http://www.dejavu-clanky.estranky.cz/clanky/zahrada/pestovani-rododendronu pěstování rododendonu na www.dejavu-clanky.estranky.cz]</ref> Místní názvy pro pěnišník jsou někdy poetické, například alpská růže ([[Rakousko]]). [[Latina|Latinské]] slovo Rhododendron pochází z [[řečtina|řeckého]] slova ''Rhodos'', růžový, červený, a ''dendron'', strom. Název ''Rhododendron'', byl až do 17. století výraz pro oleandr (''Nerium oleander'') a [[Carl von Linné]] jej použil pro pěnišníky. Před tím byl pro pěnišník používán název ''[[Chamaerhododendros]]'' (''Chamae'' - nízký ,''rhodo'' - růžový, červený, ''dendros'' -strom). Linné rozdělil pěnišníky na dvě skupiny – na rhododendrony a azalky. Název [[azalka]] odvodil od řeckého ''azaléos'', což znamená suchý, vyprahlý.<ref name="A" group="L"/> [[Soubor:Rhododendron simsii Adventglocke BotGardBln271207C.jpg|thumb|nejčastěji pěstovaná azalka - ''(Rhododendron simsii)'']] == Popis == Rododendrony jsou většinou [[Stálezelená rostlina|stálezelené]] keře nebo stromy s nerovnými [[kmen]]y, ale existují i [[opadavé]] a polopadavé druhy. Většina je terestrických, ale některé druhy patří mezi [[epifyt]]y. Větévky a olistění některých druhů jsou vonné. Příkladem může být [[rojovník bahenní]] (Ledum palustre) ,který je celý silně vonný. [[Kůra]] pěnišníků je červenohnědá, nebo zelená. [[List]]y, většinou s krátkým [[řapík]]em jsou uspořádány na větvičkách střídavě. Čepel je zpravidla celokrajná, jen zřídkakdy jemně zubatá. Velikost listu se liší od 1-2 cm po více než 50 cm, výjimečně dosahuje až po 100 cm dlouhé a 30 cm široké u'' [[Rhododendron sinogrande]]''. Na rubu listů vyrůstají chloupky, nebo jsou listy na rubu plstnaté či šupinaté. [[Soubor:Jakob Breyne.jpg|thumb|Jakob Breyne]] [[Květenství]] jsou většinou vrcholičnatá, květenstvím je hrozen nebo [[chocholík]], některé druhy ale kvetou jednotlivě. [[Oboupohlavné]] zvonkovité trubkovité, nebo miskovité [[květ]]y jsou pětičetné. Kalich je vytrvalý, 5-8-lalokovitý. Tyčinek je pět až deset, ojediněle více. Semeník má 5–10 vzácně i více pouzder.<ref name="A" group="L"/> [[Plod (botanika)|Plodem]] je [[tobolka]] válcovitá, kuželovitá, nebo vejcovitá, někdy zakřivená, pukající odshora. Dozrává koncem léta. Semena až 3mm velké jsou velmi početné, křídlaté nebo obou koncích s přívěšky nebo vlákny. Křídlatá [[semeno|semena]] mají lesní druhy, [[epifyt]]ní je mají velmi velká. [[Plnokvětost]] je způsobena přeměnou tyčinek na květní plátky. Pěnišníky kvetou od ledna do srpna, většina z nich ale v dubnu až květnu, všechny květy současně. V tomto období jsou velmi krásné, kvetení je příčinou jejich popularity a velkého zahradnického zájmu. Květy jsou často vonné, některé i velice silně, vůně se liší od omamné po nesnesitelnou. Variabilita v rámci druhu může být velmi vysoká. Například barvy květu u ''[[Rhododendron ambiguum]]'' jsou velmi pestré: většinou žluté se zelenými skvrnami, ale existují i fialové. Některé americké azalky kvetou obvykle žlutě, oranžově, ale také zářivě červeně zbarvené. Informace o barvách v literatuře jsou často od bílé přes růžovou až purpurovou, bez skvrn. ''[[Rhododendron Schlippenbachii]]'' a ''[[Rhododndron vaseyi]]'' jsou známé pro jejich růžové květy, ale existují i čistě bílé kvetoucí. Tvary květu se mohou lišit. Mnoho druhů kvete fialově až modře: ''[[Rhododendron impeditum]]'', '' [[Rhododendron scintillans]]'', ''[[Rhododendron russatum]]'', některé kvetou růžově a jsou velmi nízké: ''[[Rhododendron keleticum]]'', ''[[Rhododendron radicans]]''. Poměrně málo známé jsou, červeně kvetoucí druhy (''[[Rhododendron repens]]'' subsp. Forrestii,'' [[Rhododendron haemaleum]]'', ''[[Rhododendron haematodes]]'') a existují i druhy kvetoucí tmavočerveně. Počet [[chromozóm]]ů x= 13. Nejvíce druhů je diploidních (2n=26), ale velký počet je i tetraploidních (2n =52) a hexaploidních (2n =78), zatímco oktaploidní (2n=104 )a dodekaploidní (2n=156) druhy jsou výjimkou.<ref name="A" group="L"/> [[Kořen]]y jsou mělké, většina druhů koření v hloubce 15cm. Kořeny někdy přesahují obvod koruny. [[Soubor:Bundesarchiv Bild 135-KA-02-082, Tibetexpedition, Wald.jpg|thumb| fotografie z expedice do Tibetu (Bundesarchiv)]] == Taxonomie == Rod je rozdělen na podrody, sekce, podsekce a oddělení. Základním znakem k dělení jsou znaky na listu, zvláště pak chlupy na spodní straně. Pěnišníky podle tohoto znaku dělíme na lupinaté -''Lepidotae'', huňaté -''Vilosae'' a vločkaté –''Floccaceae'' <ref name="A" group="L"/>. "Staré" nepřesné zařazení rozdělovalo pěnišníky na : * ''Lepidote'' * ''Elepidote'' * ''Vireya'' (tropické druhy) * ''Azalea'' (opět se dělí na opadavé a stálezelené) V roce [[1998]], Handbook of Rhododendron Ramp Handling ([[Royal Horticultural Society]]) pomocí revidované klasifikace rozděluje pěnišníky na sedm podrodů, ty pak jsou rozděleny na oddíly a pododdíly. V současné době je rozdělen do čtyř velkých a čtyř malých podrodů: * Podrod ''Rhododendron'' L.:(původně nazván ''Rhodora'') přibližně 500 druhů keřů, vzácně stromů, obvykle stálezelených, výjimečně opadavých s malými listy, typ:'' [[Rhododendron ferrugineum]]''. Tropické pěnišníky (sect. ''Vireya'', asi 300 druhů) jsou obvykle zahrnuty v tomtom podrodu, ale někdy jsou určovány jako devátý podrod. * Podrod ''Hymenanthes'' (Blume) K. Koch: velké listy asi 140 druhů, typ: ''[[Rhododendron degronianum]]''. přibližně 270 druhů stálezelených keřů a stromů, vzácně plazivých keřů většina stálezelených rododendronů     * Podrod ''Pentanthera'' G. Don: opadavé, asi 25 druhů, typu ''[[Rhododendron luteum]]''. * Podrod ''Tsutsusi'': stálezelené azalky, asi 110 druhů; typ Rhododendron indicum. * Podrod ''Azaleastrum'' Planch.: Pět druhů; podle jiného dělení sem patří druh ''[[Rhododendron ovatum]]'' a asi 30 dalších druhů stálezelených keřů nebo malých stromů. * Podrod ''Candidastrum'' (Sleumer) Philipson & Philipson: jeden druh, ''[[Rhododendron albiflorum]]''. * Podrod ''Mumeazalea'' : jeden druh, ''[[Rhododendron semibarbatum]]''. * Podrod ''Therorhodion'' : jeden druh, ''[[Rhododendron camtschaticum]]''. [[Soubor:DBP 1975 869 Wohlfahrt Alpenblumen.jpg |thumb|alpská růže ''[[Rhododendron ferrugineum]]'' na poštovní známce]] Někteří přidávají devátý : * Podrod ''Vireya'' Tropické rododendrony (55 druhů na Borneu, 164 na ostrově [[New Guinea]]) Někdy jsou ale rozlišovány i * Podrod ''Pseudazalea'' : šest druhů malých a středně velkých, keřů. * Podrod ''Pseudorhodorastrum'' : deset druhů menších stálezelených keřů. * Podrod ''Rhodorastrum'' : pouze dva druhy malých a středně velkých ,neopadavých a poloopadavých keřů. [[Soubor:Kurume hybrid Azalea x Rhododendron 'Firefly'.jpg |thumb|Kurume hybrid ''Azalea x Rhododendron'' 'Firefly']] Nedávné [[genetika|genetické]] výzkumy způsobily pokračující přeskupování jednotlivých druhů a skupin v rámci rodu a také způsobily že rod [[rojovník]] (''Ledum''), který byl původně samostatný byl překlasifikován do drodu pěnišník (''Rhododendron''). Další změny v podrodech jsou v současné době navrhované <ref name="Goetsch et al.">Goetsch, L. A., Eckert, A. J. & Hall, B. D. (2005). [http://www.ingentaconnect.com/content/aspt/sb/2005/00000030/00000003/art00012 The molecular systematics of Rhododendron (Ericaceae): A Phylogeny based upon RPB2 gene sequences]. ''Sys. Bot''. 30(3): 616-626.</ref> <ref>[http://www.flounder.ca/FraserSouth/Goetsch-Eckert-Hall.asp Summary of Goetsch-Eckert-Hall results]</ref>, včetně sloučení podrodu ''Hymenanthes'' do podrodu ''Pentanthera''. Pěnišníky jsou rozsáhle křížené nejen mezi pěstovanými druhy. Mezi původními druhy pěnišníků lze najít přírodní [[hybrid]]y (R. × intermedium. Přírodní [[kříženci]] se často vyskytují v oblastech, kde se výskyt původních druhů překrývá. Existuje více než 28.000 [[kultivar]]ů pěnišníků zaznamenaných v v mezinárodním registru [http://www.rhs.org.uk/plants/registration_rhododendron.asp International Rhododendron Registry], v držení společnosti [[Royal Horticultural Society]]. Nejvíce byly vyšlechtěné pro jejich květy, ale některé ze zahradních kultivarů jsou zajímavé pro dekorativní listy a některé jsou okrasné kůrou nebo mají dekorativní větvičky. === Zástupci některých druhů === {| |-valign=top | * ''Rhododendron alabamense'' Rehd. * ''Rhododendron albiflorum'' Hook. * ''Rhododendron arboreum'': až 30 m vysoké, hluboké červené květy, nádherný, u nás není otužilý * ''[[Rhododendron arborescens]]'' (Pursh) Torr. * ''Rh augustinii'' ze západní Číny, krásné modré na modré květy s fialovým tečkami * ''[[Rhododendron atlanticum]]'' (Ashe) Rehd. - pěnišník atlanský * ''Rhododendron austrinum'' (Small) Rehd. * ''Rhododendron barbatum'' * ''Rhododendron borneense'' (J.J.Sm.) Argent, A.L.Lamb & Phillipps * ''Rhododendron brachycarpum'' D. Don ex G. Don * ''Rhododendron calendulaceum'' (Michx.) Torr. * ''Rhododendron calostrotum'' Balf.f. & Kingdon-Ward. * ''[[Rhododendron camtschaticum]]'' Pallas * ''Rhododendron canadense'' (L.) Torr. * ''Rhododendron canescens'' (Michx.) Sweet * ''Rhododendron carolinianum'' Rehd. * ''[[Rhododendron catawbiense]]'' Michx. - pěnišník americký jeden z nejstarších dovážených ze [[Severní Karolína|Severní Karolíny]] do Evropy a základ velmi mnoha odrůd (Leeis Dark Purple, atd.) * ''Rhododendron caucasicum'' - pěnišník * ''Rhododendron chapmanii'' Gray * ''Rhododendron cinnabarinum'' J. D. Hooker * ''Rhododendron cumberlandense'' E.L. Braun * ''Rhododendron degronianum'' Carrière * ''Rhododendron diversipilosum'' (Nakai) Harmaja - rojovník nipponský * ''Rhododendron durionifolium'' Becc. * ''Rhododendron eastmanii'' K.A. Kron & M. Creel * Rhododendron edanoi Merr. & Quisumb. * ''Rhododendron ericoides'' Low ex Hook. f. * ''Rhododendron eriocarpum'' (Hayata) Nakai * ''Rhododendron exuberans'' (Sleumer) Argent * ''Rhododendron fallacinum'' Sleumer * ''Rhododendron fortunei''- velmi velké, vonné květy * ''Rhododendron ferrugineum'' L. - pěnišník rezavý * ''Rhododendron flammeum'' (Michx.) Sarg. * ''[[Rhododendron groenlandicum]]'' * ''Rhododendron forrestii'' Balf. f. ex Diels - pěnišník Forrestův * ''Rhododendron hippophaeoides'' Balf.f. & W.W.Sm. - pěnišník rakytníkový * ''Rhododendron hirsutum'' L. - pěnišník chlupatý * ''Rhododendron chapmanii'' * ''Rhododendron impeditum'' Balf.f. & W.W.Sm. - pěnišník obtížený * ''Rhododendron indicum'' (L.)Sweet. - azalka indická * ''Rhododendron japonicum'' (Gray) Sur. * ''Rhododendron kaempferi'' Planch. * ''Rhododendron kesangiae'' D.G.Long & Rushforth * ''Rhododendron kiusianum'' Makino - pěnišník kiušijský * ''Rhododendron konori'' Becc. * ''[[Rhododendron lapponicum]]'' (L.) Wahlenb. - pěnišník laponský | * ''Rhododendron ledebourii'' Pojark. * ''Rhododendron lochiae'' * ''[[Rhododendron luteum]]'' Sweet - pěnišník žlutý * ''Rhododendron metternichii'', makinoi: z Japonska, mají květy spíše středně-velké, růžové až růžovo-bílé * ''Rhododendron moulmainense'' * ''Rhododendron macabeanum'' * ''Rhododendron macrophyllum'' D. Don ex G. Don      * ''Rhododendron maximum'' L. * ''Rhododendron minus'' Michx. * ''Rhododendron molle'' (Blume) G. Don * ''Rhododendron myrtifolium'' Schott & Kotschy * ''Rhododendron nilagircum'' * ''Rhododendron oblongifolium' (Small) Millais * ''Rhododendron occidentale (Torr. & Gray ex Torr.) Gray * ''Rhododendron periclymenoides (Michx.) Shinners * ''Rhododendron oreodoxa -růžové, kvetou na začátku dubna * ''[[Rhododendron ponticum]]'' -invazivní druh * ''Rhododendron prinophyllum'' (Small) Millais * ''Rhododendron protistum'' * ''Rhododendron prunifolium'' (Small) Millais * ''Rhododendron repens'' Balf.f. & Forrest * ''Rhododendron rubiginosum'' Franchet. * ''Rhododendron schlippenbachii'' Maxim. * ''Rhododendron sinogrande'' s listy až do 100 cm na délku * ''[[Rhododendron simsii]]'' Planch. azalka * ''Rhododendron stenophyllum'' Hook.f. ex Becc. * ''Rhododendron smirnowii'' velmi pevný ve střední * ''Rhododendron spinuliferum''      * ''Rhododendron strigillosum'' krásné červené květy * ''Rhododendron sutchuenense'' ze Sečuánu, velmi rané kvetení (konec března), růžové květy, obvykle k dispozici jako přírodní hybrid „Geraldii“ * ''Rhododendron telmateium'' Balf.f. & W.W.Sm. * ''Rhododendron thomsonii'' krásný červený zvonek, vyžaduje na zimu kryt * ''Rhododendron tomentosum'' původně známý jako Ledum palustre * ''Rhododendron uniflorum'' Hutch. & Kingdon-Ward * ''Rhododendron vaseyi'' Gray * ''Rhododendron viscosum'' (L.) Torr. * ''Rhododendron wardii'' pravděpodobně jeden z nejlepších žlutěkvetoucích druhů, s nebo bez skvrnek. Má načervenalé, a nebo namodralé listy. * ''Rhododendron wellesleyanum'' Waterer Ex Rehd. * ''Rhododendron wrightianum'' * ''Rhododendron xanthocodon'' Hutchinson: žluté zvonkovité květy, potřebují zimní ochranu      * ''Rhododendron Yakushimanum'' růžové poupě, bílé květy, tmavé olistění, výchozí bod mnoha odrůd (jako BDG Hobbie, Hachmann) * ''[[Rhododendron yedoense]]'' Maxim. - pěnišník jedonský * ''Rhododendron × impeditum '' * ''Rhododendron × praecox'' Carr. - pěnišník časný |} <ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Zicha | jméno = Ondrej | odkaz na autora = Ondrej Zicha | titul = BioLib - Rhododendron (pěnišník): | url = http://www.biolib.cz/cz/taxon/id38973/ | datum vydání =9.8. 2009 | datum aktualizace =9.8. 2009 | datum přístupu =9.8. 2009 | vydavatel = | místo = | jazyk = }}</ref> === Příklady hybridů === {| |-valign=top | * Rhododendron 'Blue Pink' * Rhododendron 'Buchlovice' * Rhododendron 'Grumpy' * Rhododendron 'Horizon Monarch' * Rhododendron 'Knaphill Bakkarat' * Rhododendron 'Marie Forte' * Rhododendron 'Shamrock' * Rhododendron 'Album Novum' - 4m výška, mrazuvzdorný, perleťově růžová barva květů, kvete koncem května * Rhododendron 'Alice Street' - světle žluté květy, 3m výška * Rhododendron 'Barmstedt' - výška 1,5m, 2m šířka, v květnu kvete růžovými květy s bílými skvrnami * Rhododendron 'Boccia' - růžové květy, 1,5 výška * Rhododendron 'Bremen' - kvete v květnu jasně červenou barvou, výška až 2m, jemné a husté olistění * Rhododendron 'Catawbiense Album' - 4m výška, velmi odolný vůči mrazům, bílé květy * Rhododendron 'County of York' - kvete v květnu bílými květy po celé délce větve | * ''Rhododendron'' 'Curlew' - výška pouhých 30cm, žluté květy * ''Rhododendron'' 'Diane' * Rhododendron 'Doncaster' * ''Rhododendron'' 'Festivo' - roste převážně do šířky, výška max. 1m, růžová poupata, světležluté květy s červeným tečkováním * ''Rhododendron'' 'Flava' - pomalu roste, výška 2m, květlu světležluté s červeným tečkováním * ''Rhododendron'' 'Goldjuwel' - žluté květy s červeným tečkováním, bohatý květ, výška až 3m * ''Rhododendron'' 'Karin' - výška 1,5m, velké množství růžových květů * ''Rhododendron'' 'Kimberley' - světle růžové květy * ''Rhododendron'' 'Mrs. A. T. de la Mare' - nepravidelný růst, řídké listy, bílé květy * ''Rhododendron'' 'N. N. Sherwood' - růžové květy, žlutý střed, 3m výška * ''Rhododendron'' 'Osmar' - světle růžové květy, 1 - 1,5m výška * ''Rhododendron'' 'Praecox' - kvete již v březnu (pozor na mráz) růžovofialovými květy, výška 1,5m * ''Rhododendron'' 'Rhododendron President Roosevelt' - trojbarevné listy (tmavě zelený základ, uprostřed nepravidelná žlutá skvrna přecházející do zelené), výška 1,5 - 2m, náchylná na mráz, kvete v květnu červenými květy * ''Rhododendron'' 'Rothenburg' - 3m výška, žluté květy blednoucí do bíla, listy občas vyrůstají pouze na konci * ''Rhododendron'' 'Scarlet Wonder' -  max. 1m výška, větší šířka * ''Rhododendron'' 'Sneezy' - výška 1,5m, bohaté růžové květenství * ''Rhododendron'' 'Spring Dawn' - růžové květy vytvářející tvar koule * ''Rhododendron'' 'Sweet Sue' - výška 1,5m, růžové květy |} (Zdroj: RBG, Edinburgh),<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Kyral | jméno = Aleš | odkaz na autora = Aleš Kyral | titul = Rhododendron (Pěnišník/Azalka) | url = http://www.rostliny.net/rostlina/Rhododendron | datum vydání = 09.08.2009 | datum aktualizace =09.08.2009 | datum přístupu =09.08.2009 | vydavatel = | místo = | jazyk = }} odrůdy </ref> [[Soubor:Jardin Botanico de Medellin-Azalea (3).JPG|thumb|rozvolněnější květenství mívá delší delší stopky květů]] === Rozdělení „azalek“ === * Hrnkové azalky (''R. simsii'') * Neopadavé druhy: ** japonské azalky (''R. japonicum'') ** zahradní azalky(''R. Molle'', letní zelená) ** ''Rhododendron luteum'' (dříve Rhododendron flavum G. Don; dříve Azalea Pontica), je jedinou evropskou azalkou ** ''Rhododendron calenulaceum'' (Michaux) z [[Appalačské pohoří|Appalačského pohoří]], [[USA]] == Historie == Pěnišníky jsou pozůstatkem flóry [[třetihory|třetihor]], třetihorním [[relikt]]em. V tomto období zasahoval i do Evropy areál teplomilných druhů. Rozšíření pěnišníků bylo mnohem širší a předpokládá se, že souvislé. [[čtvrtohory|Čtvrtohorní]] klimatické změny ale umožnilo přežití jednotlivým skupinkám ve specifických podmínkách. Od roku 552 př.n.l. až do 8. století, korejští, a čínští mniši a jeptišky navštěvovali [[Japonsko]] a při svých cestách převáželi oblíbené rostliny mezi Čínou, Koreou a Japonskem.Tito mniši introdukovali do Japonska řadu oblíbených stromů a keřů Víme však, že čínská Mniši pěstovali své oblíbené květiny v chrámech a na jiných posvátných místech. Kryptomérie (Cryptomeria), která je endemická v Japonsku a mnoho odrůd japonských kamélií a azalek se stalo oblíbenou součástí čínských zahrad.<ref name="E">[http://www.ebooksread.com/authors-eng/ernest-henry-wilson/a-monograph-of-azaleas--rhododendron-subgenus-anthodendron-hci/1-a-monograph-of-azaleas--rhododendron-subgenus-anthodendron-hci.shtml mnoho informací o historii (anglicky)]</ref> Jako první popsal všechny (tehdy známé) pěnišníky francouzský botanik [[Tournefort]] (1659 - 1718), který popsal všechny tehdy známé druhy rostlin. Bylo jich asi 800 a mezi nimi šest Chamaerhododendronů (pěnišníků).<ref name="A" group="L"/> [[Soubor:Fiore di rododendro.JPG|thumb|typické skvrnky na květech]] V letech 1690-92 [[Engelbert Kaempfer]], sloužil ve službách holandské Východoindické společnosti žil v [[Japonsko|Japonsku]] a jeho Amoenitates Exoticae, publikovaná v roce 1712, dává obdivuhodný přehled japonských rostlin. Získal údaje o mnoha z nich, včetně lidových jmen. Mezi nimi jedna azalka nyní známá jako Rhododendron obtusum var. Kaempferi Wils. Kaempfer zmiňuje jedenadvacet azalek. [[C. S. Thunberg]] v roce 1775 navštívil Japonsko ve funkci lékaře na nizozemské společnosti a v roce 1784 zveřejnil ve své Flora japonica,popis flóry Orientu také popis azalek.<ref name="E"/> Prvními do Evropy dovezenými rostlina pěnišníku byl ''[[Rhododendron indicum]]'' pojmenovaný původně botanikem Breyre jako ''Chamaerhododendron exoticum amplissimum floribus lilaceis''. Během poslední čtvrtiny 17. století [[Jakob Breyne]],obchodník z [[Gdaňsk]]u a význačný botanik, navštívil Holandsko a našel zde růst několik slavných pěstovaných zahradních rostlin z Orientu, které byly zaznamenány v jeho Prodromus Plantarum. Na straně 24, bod. I, publikované v roce 1680, čteme " ''Chamaerhododendron exoticum amplissimus floribus liliaceis. Frutex spectabilis elegans. In horto Beveringiano.'' To je rostlina, kterou Carl Linné později pojmenoval Azalea indica. Breyne neříká, z jaké země tento keř byl do Evropy dovezen, ale S. Hermann, ve své Academici Horti lugduno-batavi, v katalogu, s. 152 (1687), popisuje stejnou rostlinu pod názvem "Cistus indicus Ledi alpini foliis, floribus amplis," a informuje, že ji nalezl v Jaccatra, což je [[Batavie]], na Jávě.<ref name="E"/> Významně se pěstování pěnišníků rozvíjí v 18.století ,kdy je [[šlechtic]]ové pěstují kolem svých sídel. Zde dochází i k samovolnému křížení. V ''Hortus Kewensis'' (1810) u ''Azalea indica'' je uvedeno, že je pěstován v [[Kew]] a že byl dovezen z Číny 1808 na palubě lodi Východindické společnosti "Cuffnels" kapitánem Wellbank. Tato rostlina byla ''[[Rhododendron simsii]]'' Planch. a zde začala záměna Linného druhů s čínskou azalea, která stále přežívá. Prostřednictvím aktivit příslušníků [[Východindická společnost|Východindické společnosti]] na konci [[18.století]] a na počátku 19. století byly anglické zahrady obohaceny mnoha čínskými rostlinami. Nejvíce aktivní byl důstojník John Reeves, který jako Vrchní inspektor čaje ve [[Východindická společnost|Východindické společnosti]], pobýval na Macao a Kanton 1812 - 1831.<ref name="E"/> Záměrné pěstování začalo především v Angli (kvůli výhodným klimatickým podmínkám) v královských botanických zahradách v Kew v 19. století.<ref name="fy"/> [[Soubor:Alpenroos.jpg|thumb|Alpská růže ''[[Rhododendron ferrugineum]]'']] Prvního záměrného křížence vyšlechtil v roce 1870 (jiný zdroj 1817<ref name="fy">[http://fyzika.ft.utb.cz/podzamka/karta.php?id=143 krátký popis ]</ref>) angličan Herbert ze Spofforthu a nazval jej „Hybridum“. Vznikla z něj skupina kultivarů pěnišníků, která je stále rozšiřována novými [[kultivar]]y.<ref name="A" group="L"/> V ČR byla na pozemcích Univerzitní botanické zahrady na [[Smíchov]]ě v roce 1844 pěstován tehdy bohatý sortiment 18 druhů, pěnišníky však zanikly se zrušením zahrady. Šlechtění pěnišníků je v [[ČSSR]] záležitostí převážně [[Výzkumný ústavu okrasného zahradnictví v Průhonicích|Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví v Průhonicích]], přestože už dlouho existuje i [[Ústav dendrobiologie v Mlyňanech]]. Průhonický ústav vyslal do [[Čína|Číny]] [[dendrolog]]a [[Camillo Schneider]]a a podnikl i několik expedic na [[Kavkaz]] a ze získaného materiálu bylo vypěstováno množství rostlin, které dodnes rostou v parku v Průhonicích. Kromě mnoha kultivarů byly v ústavu vyšlechtěny i odolné [[podnož]]e. == Parky == [[Soubor:Parco della Burcina-DSCF0177.JPG|thumb|park Parco della Burcina, Biella, Piemonte, Italia]] Existuje mnoho parků, známých pěstováním rododendronů (výběr):      * Friedhof (hřbitov) Neumünster (Šlesvicko - Holštýnsko), velmi starý a velký. * Botanická zahrada a Johannisfriedhof v Bielefeldu (údajně největší skupina rododendronových keřů v Evropě). * Rododendronový zámecký park Dennenlohe v Mittelfranken, Dennenlohe, 10 hektarů přírodně krajinářského parku * Park Wojsławice na Niemcza v Dolním Slezsku (Polsko), kterou vytvořil Fritz von Oheimb, 150 ha * Park v [[Hutberg (Kamenz)|Hutberg]] u Kamenz. * Seleger Moor v [[Rifferswil]] v kantonu [[Curych]] ([[Švýcarsko]]). * [[Wörlitz Park]] (světové kulturní a přírodní dědictví) * Botanika, brémský rododendronový park ([[Brémy]])    * Maxwaldpark a rododendronový park Hobbie ve [[Westerstede]], [[Ammerland]]. * Rododendronový park Bruns, v [[Gristede]], [[Ammerland]] (mezi [[Bad Zwischenahn]] [[Wiefelstede]]) * Park Zahrada,[[Bad Zwischenahn]] (bývalo zde „Landesgartenschau 2002“ (Dolnosasko 2002) ) * Park v San grato Carona ([[Lugano]]) jižní [[Švýcarsko]] * Rhododendronová zahrada v [[Panorama Park]] Sauerland, Kirchhundem v Olpe * Rododendronový park [[Rhododendron-Park Wachwitz]] ([[zámek Wachwitz]]) v [[Drážďany|Drážďanech]], okres [[Wachwitz]] / Königlicher Weinberg (nedaleko Fernsehturm Drážďany) * Rododendronový park v [[Kurort Rathen]] (Saské Švýcarsko) * [[Lütetsburg Schlosspark]] - zámecký park u Lütetsburg * Zámecký park [[Schlosspark Tannenfeld]], starý anglický krajinářský park v Durynsku, v blízkosti [[Altenburg]]u s nejrůznějšími druhy rododendronů * Rododendronový park [[Graal-Müritz]], park byl postaven v letech 1955 – 1961, vytvořen zahradním [[architekt]]em [[Karl Friedrich Evert]] z Rostock * Rhododendron Park v [[Barmstedt]] * Rododendrony v [[Azaleen- und Rhododendronpark Kromlau]] nedaleko Cottbus * Park v [[Ronneby]], [[Švédsko]], zde jsou rozšiřeny rododendrony až do lesa, což je neobvyklé. * Park a Arboretum "Heilmannshof", (320 druhů a odrůd rododendronů ), u [[Krefeld]]u * "Pépinière" (park v centru Nancy) * Rhododendronhain v městském parku ([[Stadtpark Neue Welt]]) v [[Memmingen]] (bývalý areál Landesgartenschau 2000 (Zemské zahrady 2000)) * Centrum šlechtění rododendronů v Německu [[Ammerland]] v severozápadním Dolním Sasku. V okresním městě [[Westerstede]] se koná každé čtyři roky festival Festtage Rhododendron („Rhodo“), jedná se o největší výstavu rododendronů v Evropě. V hrabství se nachází několik rododendronových parků. * Také známý svými rododendrony je park a [[Ohlsdorf]]ský hřbitov v [[Hamburk]]u. * Rododendronová zahrada na okraji Kneippkurortes [[Tabarz]] (pod správou společnosti Thüringerwald-Verein Zweigverein Tabarz od roku 1893) * Rododendronový park v parku Vorwerk ve Wuppertalu. V roce 1907 byl design Rhododendron Parku přetvořen známým šlechtitelem Wuppertalským školkařem a pěstitelem Nissenem. * V [[Rakousko|Rakousku]] je rododendrony známá Botanická zahrada [[Linz]] * [[Arboretum Mlyňany]], na [[Slovensko|Slovensku]] vytvořená v roce 1892 [[hrabě]]tem [[Stefan Ambrózy-Migazzi]]. * V [[Česká republika|České republice]] se nachází sbírka pěnišníků v parcích kolem [[Pražský hrad|Pražského hradu]]. Vyhlášeným krajem kde se v ČR pěstují pěnišníky je [[Liberecko]]. Krásnou sbírku pěnišníků má [[Průhonický park]] a také [[Dendrologická zahrada v Průhonicích]]. * V [[Maďarsko|Maďarsku]] [[Arboretum Jeli]], které vytvořil v roce 1922 hrabě [[Stefan Ambrózy-Migazzi]]. * Ve [[Spojené království|Velké Británii]]- [[Ztracené zahrady Heliganu]],: (The Lost Gardens of Heligan), divoká krajina zahrada s až 20 m vysokými exempláři, zejména v [[Rhododendron arboreum]]. * V [[Irsko|Irsku]]: Národní park [[Killarney-Nationalpark]] [[Soubor:INBG Glasnevin 05.jpg|thumb|irská botanická zahrada „The Irish National Botanic Gardens“, [[Glasnevin]], [[Dublin]], [[Irsko]]]] == Rozšíření == Je známo asi 1000 druhů z [[Asie]], [[Evropa|Evropy]], [[Severní Amerika|Severní Ameriky]], [[Austrálie]] a [[Asie]]. Oblast rozšíření sahá od pobřeží až do vysokých hor (v [[Tibet]]u nad 5000 m n. m.), v oblastech od tropické [[džungle]] po [[tundra|tundru]] (např. ''[[Rhododendron lapponicum]], [[Rhododendron camtschaticum]]'').. Pěnišník je velmi široce rozšířený rod na většině povrchu [[severní polokoule]] s výjimkou suchých oblastí, a rozšířený i na [[jižní polokoule|jižní polokouli]] v jihovýchodní Asii a severní [[Australasie|Australasii]]. Poměrně menší druhy se vyskytují v [[Severní Amerika|Severní Americe]] a [[Evropa|Evropě]]. Velmi málo rododendronů se vyskytuje v [[Jižní Amerika|Jižní Americe]] (v horách [[Bolívie]] a [[Ekvádor]]u) a v [[Afrika|Africe]] ([[Alžírsko]]) <ref>Global Biodiversity Information Facility. http://data.gbif.org</ref>. === Evropa === V Evropě, je známo devět druhů: * ''[[Rhododendron ferrugineum]]'': původ -[[Alpy]], [[Pyreneje]], [[Apeniny]] * ''[[Rhododendron hirsutum]]'': původ -Alpy * ''[[Rhododendron kotschyi]]'': původ -Transylvanské Alpy, hory Rhodope * ''[[Rhododendron luteum]]'': původ - [[Černé moře]], [[Chorvatsko]], [[Volyň]] * ''[[Rhododendron ponticum]]'': původem od Černého moře a z [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejského poloostrova]]; * ''[[Rhododendron lapponicum]]'': původem z arktické a subarktické [[Eurasie]] Na [[Kavkaz]]e: * ''Rhododendron caucasicum'' * ''Rhododendron smirnowii'' * ''Rhododendron ungernii'' [[Soubor:Rhododendronpark Bremen 20090513 131.JPG|thumb|pěnišníky se pěstují v široké škále odstínů (Rhododendronpark, Bremen, Deutschland)]] === Asie === V Číně se nachází 571 druhů z toho 409 endemických.Roste zde škála různých druhů s odlišnými požadavky. Největší druhová rozmanitost je [[Himálaje|Himálajích]] v Uttarakhand, [[Nepál]]u a [[Sikkim]] po [[Yunnan]] ,[[S'-čchuan]] a dalších významných oblastech v horách [[Indočína|Indočíny]], v [[Jižní Korea|Jižní Korei]], [[Japonsko|Japonsku]] a na [[Tchaj-wan]]u. Navíc existuje značný počet tropických druhů pěnišníků od jihovýchodní [[Asie]] po severní [[Austrálie]] Austrálii. === Austrálie === Zde rostou dva druhy. V nepřístupných horách roste Rhododendron lochae. Více než 55 druhů je známých na [[Borneo|Borneu]] a 164 v [[Nová Guinea|Nové Guineji]].<ref name="Argent 2006">Argent, G. ''Rhododendrons of subgenus Vireya''. 2006. Royal Horticultural Society. ISBN 1-902896-61-0</ref> === Severní Amerika === V [[Severní Amerika Severní Americe]] roste stejně jako v Asii ''[[Rhododendron camtschaticum]]'' a podobně jako v Evropě ''[[Rhododendron lapponicum]]''. Z Ameriky byl do Evropy introdukován ''[[Rhododendron catawbiense]]'' a roste zde i ''Rhododendron nudiflorum, Rhododendron canescens, Rhododendron viscosum'' a další druhy. [[Soubor:Illustration Rhododendron hirsutum0.jpg|thumb|ilustrace pěnišníku se zobrazením vegetativních orgánů ''(Rhododendron hirsutum)'']] == Toxicita == Některé druhy jsou jedovaté pro [[herbivor]]y - pro [[dobytek]] i volně žijící zvířata. Tyto rododendrony mají [[toxin]] nazvaný [[grayanotoxin]] (andromedotoxin) z třídy [[diterpen]]ů, je obsažen nejen v listech, ale také v nektaru a pylu. Staly se již případy otrav u člověka po nadměrném požívání medu z nektaru ''[[Rhododendron ferrugineum]]'' a ''[[Rhododendron ponticum]]''. Lidem je dlouho známo, že lze onemocnět z pojídání medu včel opylujících rododendrony a azalky. [[Xenofón]] popsal podivné chování řeckých vojáků po konzumaci medu ve vesnici obklopené rododendrony. Později bylo známo, že nektar z těchto rostlin má mírně [[halucinogen]]ní a [[průjem|projímavé]] účinky. Při těžké otravě může být zpomalená [[srdce|srdeční]] činnost, [[puls]] slábne až nastabne [[koma]] a smrt ze zástavy dýchacího systému. Podezřelé pěnišníky jsou ''[[Rhododendron ponticum]]'' a ''[[Rhododendron luteum]]'' (dříve ''Azalea pontica''), které najdeme v severní části [[Malá Asie|Malé Asie]]. Jedenáct podobných případů bylo zdokumentováno v [[Istanbul]]u v [[Turecko|Turecku]] v roce [[1980]].<ref name="Poison honey">Nurhayat Sütlüpmar, Afife Mat and Yurdagül Satganoglu ''[http://www.springerlink.com/content/w322484735r06208/ otrava jedovatým medem v [[Turecko|Turecku]]]''. Archives of Toxicology. Volume 67, Number 2, pages 148-150, February, 1993 </ref> Známy jsou případy otrav pasoucích se zvířat, otrávených prostřednictvím konzumace listí, například ovcí. Rododendron je velmi toxický pro koně, některé ze zvířat hynou během několika hodin, i když většina koní má tendenci se konzumaci pěnišníku vyhnout, pokud mají přístup k dobré píci. [[Soubor:Rhododendron indicum2.jpg|thumb|''Chamaerhododendron exoticum amplissimus floribus liliaceis. Frutex spectabilis elegans. In horto Beveringiano.'' ''(Rhododendron indicum)'']] == Použití == Většina druhů pěnišníků a jejich [[hybrid]]ů je široce používáno jako okrasné rostliny v parcích v mnoha částech světa. Mnoho druhů a kultivarů se pěstuje komerčně. Rododendrony jsou ceněny pro svůj [[habitus]], velikost, květy, a skutečnost, že mnohé z nich jsou stálezelené. <ref name=Huxley>Huxley, A., ed. (1992). ''New RHS Dictionary of Gardening''. Macmillan</ref> V některých oblastech, jsou větší rododendrony prořezávány na stromu podobné formy. Některé druhy, jako jsou R. arboreum a R. falconeri nakonec rostou do výšky 10–15 m.<ref name=Huxley/> === Komerční pěstování === Pěnišníky jsou komerčně pěstovány v mnoha oblastech na prodej a někdy sbírány ve volné přírodě, což je praxe již vzácná ve většině oblastí. Velcí komerční pěstitelé ve Spojených státech se nachází na západním pobřeží ([[Oregon]], [[Washington]] a [[Kalifornie]]). Velkopěstitelé vybírají k pěstování druhy pro různé vlastnosti, jako je odolnost vůči kořenové hnilobě, brzy rašící, snadné zakořenění nebo jiné rozmnožování a prodejnost.<ref name=PCox>Peter A. Cox (1993). ''The Cultivation of Rhododendrons''. B. T. Batsford, London ISBN 0-7134-5630-2 (pp80-1) </ref> Z pěnišníku R. luteum se vyráběl v SSSR parfém.<ref name="A" group="L"/> === Kosmetika === Z pěnišníku R. luteum se vyráběl v SSSR parfém. Druh pěnišníku ''(Rhododendron tomentosum)'' dříve nazývaný [[rojovník]] ''(Ledum)'' byl používán k výrobě [[repelent]]ů. [[Soubor:Arvore.JPG|thumb|pěnišník jako strom]] === Použití ve zdravotnictví === Jsou zprávy že rostlina má účinky proti horečce, potopudné, močopudné, omamné a hepatoprotectivní účinky proti nemocem, pravděpodobně je to účinek [[antioxidant]]ů. Pěnišníky obsahují [[flavonoid]]y, saponiny a [[fenol]]ové sloučeniny. Xiong a další zjistili, že kořen rostliny schopen regulovat funkce ledvin, snižuje aktivitu NF-κB.<ref name=biaa>{{Citace periodika | příjmení = Erdemoglu | jméno = Nurgun ''et al.'' | autorlink = | spoluautoři = | titul = Bioassay-guided isolation of anti-inflammatory and antinociceptive principles from a folk remedy, ''Rhododendron ponticum ''L. leaves | periodikum = Journal of Ethnopharmacology | ročník = 119 | číslo = 1, 2 | strany = 172 - 178 | vydavatel = [[Academic journal]] | místo = | datum vydání = 2008 | url = | issn = | doi = 10.1016/j.jep.2008.06.021 | id = | datum přístupu = 9 May | accessyear = 2009 }}</ref><ref name=halr>{{Citace periodika | příjmení = Prakash | jméno = T. ''et al.'' | autorlink = | spoluautoři = | titul = Hepatoprotective activity of leaves of Rhododendron arboreum in CCl₄ induced hepatotoxicity in rats | periodikum = Journal of Medicinal Plants Research | ročník = 2 | číslo = 11 | strany = 315 – 320 | vydavatel = [[Academic journal]] | místo = | datum vydání = 2008 | url = http://www.academicjournals.org/jmpr/abstracts/abstracts/abstrats2008/Nov/Prakash%20et%20al.htm | issn = | doi = | id = | datum přístupu = 9 May | accessyear = 2009 }}</ref><ref name=aafr>{{Citace periodika | příjmení = Agarwal | jméno = S.S. | autorlink = | spoluautoři = Sharma Kalpana | titul = Anti-inflammatory activity of flowers of Rhododendron arboreum (SMITH) in rat’s hind paw oedema induced by various phlogistic agents | periodikum = Indian Journal of Pharmacology | ročník = 20 | číslo = 2 | strany = 86 - 89 | vydavatel = | místo = | datum vydání = 1988 | url = http://www.ijp-online.com/article.asp?issn=0253-7613;year=1988;volume=20;issue=2;spage=86;epage=89;aulast=Agarwal;type=0 | issn = | doi = | id = | datum přístupu = 9 May | accessyear = 2009 }}</ref> Xiong ''et al.'' have found that the root of the plant is able to regulate kidney function by reducing the activity of NF-κB.<ref name=erra>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Xiong | jméno = Jing ''et al.'' | autorlink = | spoluautoři = | titul = The effect of root of rhododendron on the activation of NF-κ B in a chronic glomerulonephritis rat model | edice = | vydavatel = | datum vydání = 2009 | url = http://d.wanfangdata.com.cn/Periodical_njykdxxb-e200901015.aspx | formát = | doi = | datum přístupu = 9 May | accessyear = 2009 }}</ref> Tinktura se používala k léčení revmatismu, výtažek z ''[[Rododendron caucasicum]]'' se užívá proti otravě rtutí. Některé druhy mají mírně povzbuzující účinek,V rumunských Karpatech z květů chráněného R. kotschyi se dělaly dva druhy osvěžujících nápojů. == Symbolika == Rhododendron ponticum je státní květina indické oblasti Kašmíru (indií ovládaného) a Pákistánu, který ovládá Kašmír. Pěbnišník Rhododendron arboreum (Lali Gurans) je národní květina Nepálu. Rhododendron niveum je státní strom Sikkim v Indii. Rhododendron je také státní strom Uttarakhand, Indie. Rhododendron catawbiense, převládající pěnišník v Appalačských horách, je státní květina státu Západnií Virginie, a je na vlajce Západní Virginie. Rhododendron macrophyllum, převládající rododendron na tichomořském pobřeží a na Kaskádových horách je květ státu Washington. [[Soubor:Rhododendron bonsai.jpg|thumb|pěnišník jako bonsai]] == Pěstování == === Půda === Stejně jako ostatní rostliny z čeledi vřesovcovité, většina rododendronů preferuje kyselé půdy s [[pH]] zhruba 4,5–5,5. Rostliny budou v případě, že půda není dostatečně kyselá trpět chlorózou. [[Vápník]] snáší ''(Rhododendron praecox)'' a ''(Rhododendron hirsulum)'' rostoucí ve vápencových Alpách.<ref name="H" group="L"/>. Půdu můžeme okyselit přidáním [[rašelina|rašeliny]], nebo je dopoučována prášková [[síra]].<ref name= "R">[http://www.rhodyman.net/rarhodyho.html mnoho informací o pěstování pěnišníku (anglicky)]</ref> Jako [[zemina]] je vhodná [[jehličnatka]], ale nejvhodnější je vláknitá [[rašelina]]. Výzkumníci tvrdí, že rostliny se vysázené do směsi obsahující rašeliník budou vzdorovat onemocnění lépe. [[Rašelina]] v půdě reguluje dostupnost vody, takže kořeny nejsou příliš vlhké a rašeliník poskytuje ochranu proti nemocem. Jako přísady jehličnatá [[hrabanka]], [[listovka]] (celkově není vhodná, má být do výše 30%), borová kůra, [[rašeliník]] je vhodnou přísadou půdy. V [[USA]] se do půdy přidávají i hobliny a piliny, po úpravě pH 0,2% kyselinou fosforečnou. Vhodnou přísadou je i písek, nebo [[perlit]] s [[polystyren]]em. Některé tropické druhy podrodu ''Vireyas'' a několik dalších druhů rododendronů roste jako [[epifyt]]y a vyžadují lehkou zeminu podobnou jako epifytní [[orchidej]]e. Rododendrony mají vláknité kořeny a raději propustné půdy s vysokým obsahem organických látek (rašelina, jehličnatka). V oblastech s málo propustnými půdami nebo v alkalických půdách, se rododendrony se často pěstují v příkopech naplněných rašelinou.<ref>[http://www.rhododendron.org/soil.htm informace o půdě pro pěstování pěnišníků (anglicky)]</ref> Pečlivém zalévání je důležité u čerstvě vysázených rostlin. [[Soubor:Rhododendron lapponicum.jpg|thumb|''Rhododendron lapponicum'']] Vzhledem k tomu, že jemné kořeny pěnišníků často napadají [[houby]], je propustnost půdy důležitým faktorem. Lze zjistit jak je půda propustná - vykopat díru 50 cm hluboko a naplnit ji vodou. Pokud není voda odvedena z díry do čtyř hodin,je vhodné instalovat [[drenáž]]ní dlaždice k odvádění přebytečné vody, nebo pěnišník pěstovat na vyvýšeném záhonu. Je třeba aby půda nikdy nevyschla úplně, ale nebyla příliš vlhká.<ref name= "R"/> Zalévání je nutné kromě během dlouhého suchého období. Při pěstování v ČR je doporučena pro pěnišníky [[zimní přikrývka]], tak aby nastlané listí zakrývalo přinejmenším kořenový krček. === Stanoviště === Upřednostňují stinná vlhká chráněná místa. Je ovšem pravda, že některé některé odrůdy snáší plné slunce dobře. Plné slunce více stimuluje kvetení. Přesto volíme raději severní stranu budov, tak, aby nebyly vystaveny prudkému slunci a nikdy nesázíme pěnišníky samostatně, ale ve skupině s nějakým stromem, který je už před výsadou dost vzrostlý, aby poskytl stín. Nejhůře působí slunce brzy zjara, kdy může popálit listy, nebo celkově oslabit rostlinu tak, že je náchylná k chorobám.<ref name="A" group="L"/> Pěnišníkům prospívá také každoroční mulčování. Vhodné je také používat jako zimní kryt listí, [[kompost]], atp. Nevhodná je výsadba pěnišníku u velkých betonových ploch,nebo ploch, které jsou v létě rozpálené sluncem. ==== Pěstování v nádobách ==== Při pěstování v [[květináč]]ích je důležité použít květináče tvarované do šířky, protože kořeny pěnišníků tak rostou. Mělce a do šířky. Výškově postačí do 30 - 40 cm. Po přesazení je důležitá zálivka. Keře v přírodě obvykle dobře přežívají zimu pod sněhem, kdy studená pokrývka sněhu je chrání před mrazem a je zdrojem vody. Při pěstování v zahradě je dobře připravit pěnišníky na zimu nastýlkou listí, nebo kompostu a přes zimu zalévat. === Výsadba === Velmi silně nedoporučujeme, přesazovat rododendrony z volné přírody, protože i když mají nejlepší péči v zahradách mají zde jen malou šanci na přežití. Rostliny zakoupené ve školkách porostou výrazně lépe. Začátečníci by měli vybírat spíše hybridní druhy. Velmi snadno se pěstují hybridy pěnišníku ''(Rhododendron catawbiense)'', ale i ''(Rhododendron luteum)'' (žlutě kvetoucí, silná vůně, opadavý). === Rozmnožování === Množí se semeny, [[řízkování]]m, odrůdy lze [[štěpování|štěpovat]], některé odrůdy můžeme množit [[oddělky]] a je používáno i [[meristémové množení]]. Při množení [[hřížení]]m také nižší větve lze zasypat zemí. Zakořeňují už prvním rokem, ale je vhodné hřížence oddělit až po dvou letech <ref name="A" group="L"/>. Pěstované kultivary pěnišníků se většinou snadno množí řízky. Kromě řízků lze k vydatnějším způsobům množení použít i nařízkovaná samotná očka s listem. [[Soubor:Labrador tea I 551350802.jpg|thumb|''(Rhododendron tomentosum)'']] === Přihnojování === Hnojí se tekutými, nebo [[organické hnojivo|organickými hnojivy]]. Lépe méně než více, ideálně do léta, na konci zimy a před květem. Pro dostatečné kvetení je doporučeno dát důraz na obsah [[fosfor]]u. Z půd, v kterých jsou rhododendrony pěstovány se živiny rychle vyplavují, proto je vhodné je pravidelně v malých dávkách doplňovat. Většinou lze zakoupit hnojiva speciálně určená pro [[acidofilní rostliny]] – nezvyšují [[pH]] půdy, nebo ph půdy můžeme snížit i používáním zelené skalice ([[síran železnatý]]). Od poloviny léta omezíme zcela přísun [[dusík]]atých hnojiv (když rostlina roste dobře, není v druhé polovině roku třeba hnojit vůbec). Smyslem opatření je zabránit zbytečném u namrzání. Z organických hnojiv je vhodná [[močůvka]].<ref name="H" group="L"/> === Poruchy výživy === Cholorózu může vyvolat nedostatek [[železo|železa]], nebo nadbytek vody, či vápník v půdě. Rostliny mají [[chloróza|chlorotické]] listy, mladší listy a později i starší ,vybělují a opadávají. Pomáhá aplikace [[chelát]]ů železa v případě nedostatku železa, v případě nadbytku vápníku pomůže výměna většího objemu zeminy. Nedostek [[dusík]]u může způsobit žloutnutí listů popstupně ke středovému nervu, vrcholy rostlin jsou načervenalé a načervenalé skvrny se objevují i na listech. Starší listy blednou rychleji a opadávají. Nejvhodnější je použít [[síran amonný]]. Nedostatek [[draslík]]u se projevuje podobně jako nedostatek dusíku. Rostlina od vrcholu žloutne. Listy žloutnou, ale žilnatina zpočátku zůstáváv zelená, později se listy svinují a opadávávají. Problém lze řešit přidáním síranu draselného do půdy. Nedostatek [[fosfor]]u se projevuje matnými ale sytě zelenými listy, menší násadou květů, zastavením růstu a usycháním větví. U středního žebra listu se objevují červené skvrny, které se rozšiřují. Do půdy můžeme přidat [[superfosfát]]. [[Soubor:Rhododendron degronianum 2.JPG|thumb|spodní strana listu]] === Voda === Dostatek vody je nezbytný. Pěnišníky můžou trpět v zimě nedostatkem vody ,pokud byl podzim suchý. Nadbytek vody podporuje houbové choroby a chlorózu. K zálivce je nevhodná vápenitá voda, ideální je voda dešťová, nebo povrchová. Zamokření snáší R. canadense.<ref name="H" group="L"> {{Citace monografie | příjmení = Hieke | jméno = Karel | odkaz na autora = Hieke Karel | příjmení2 = Pinc | jméno2 = Miroslav | odkaz na autora2 = Pinc, Miroslav (ilustrace) | rok = 1978vztahu | titul = Praktická dendrologie, díl 1., | vydavatel = nakladatelství SZN | vydání = 1. | id = 000128363 }}</ref> === Exhalace === V zakouřeném prostředí se vice daří druhům s lesklým listem, např. ''Rhododendron x laetevirens, Rhododendron fortunei, Rhododendron praecox, Rhododendron minus, Rhododendron williasianum ''a kultivarům.<ref name="H" group="L"/> === Řez === [[Soubor:Graal-müritz rhododendronpark1.jpg |thumb|park Graal-müritz]] Pěnišníky obvykle neřežeme, ale v mládá snáší řez dobře. Přerostlé exempláře ''Rhododendron ponticum'', nebo ''Rhododendron carawbiense'' lze zmladit i později, dobře regenerují.<ref name="H" group="L"/> === Nákup rostliny === Při nákupu prostokořených rostlin na podzim, riskujeme, že nakoupíme rostliny, které byly v zahradním centru celé léto.<ref name= "R"/> Nejlepší je nakupovat rostliny, které jsou čerstvě vykopané (vydobyté). Nicméně, většina rostlin zakoupených na jaře, právě kvete. To je nejméně příznivá doba na vydobývání rostlin. Vhodnější je tedy nakoupit rostliny na podzim, kdy na stanovišti lépe zakoření během zimy a využije výhody zimních srážek. Rozhodně důležitější než stav nadzemní části je stav kořenového systému. Kořeny musí mít dostatek kořenového vlášení a nesmí být poškozené. Hrnkované rostliny mohou být výhodnější koupí, ale někdy prodejci jen nahrnkují neprodané prostokořené rostliny a prodávají je jako hrnkované. === Choroby a škůdci === ==== Poškození ==== [[Soubor:Damage on rhododendron by O sulcatus.JPG|thumb|poškození rododendronu od ''[[Otiorhynchus sulcatus]]'']] Pěnišníky mají mělké kořeny a kořeny mohou být vážně poškozeny [[herbicid]]y, nebo solemi z chodníků v zimním období. Půda u zdiva, jako jsou základy a chodníky je obvykle alkalická což může znamenat problém a způsobit chlorózu. Problémy také můžou údajně způsobit kořeny ořešáku. Ty uvolňují chemické látky, které jsou toxické pro rododendrony a mnoho dalších druhů rostlin. Vážně jej může ohrozit zaplevelení. Pěnišníky snadno přerostou jiné rostliny.<ref name= "R"/> [[Soubor:Botrytis tomaat.jpg|thumb|''(Botrytis cinerea)'']] ==== Fyziologické choroby ==== [[Fyziologická choroba|Fyziologické choroby]] způsobují nepříznivé vlivy prostředí, například nedostatek vody se projevuje slabým růstem, vadnutím. Hnědé skvrny na listech může způsobit sluneční [[úpal]]. U základních prvků je nedostatek jednotlivých prvků vyživy popsán v oddíle hnojení. Nevhodná pH se projevuje žloutenkou, nebo načervenalým odstínem listů a způsobuje i nedostatečnou výživu rostlin. Celkové oslabení je příležitostí pro choroby a škůdce. Špatné podmínky mohou přispět k onemocnění pěnišníků. Časté jsou houbové choroby. K závažným onemocněním patří Phytophthorová kořenová hniloba, plísňové nemoci napadající stonek a větvičky rostlin, Ohio State University. [http://www.ag.ohio-state.edu/~ohioline/hyg-fact/3000/3043.html] Odumírání výhonů způsobuje houba ''[[Physalospora rhododenri]]'', nebo ''[[Phytophtora cactorum]]''. Pokud je rostlina napadena nebezpečnou houbou ''[[Phytophtora cinnamomi]]'', rostlinu je třeba vykopat a spálit. Rez rhododendronová, ''[[Chrysomyxa rhododendri]]'' ,houbová choroba způsobuje hnědé a červené rozšiřující se skvrny na listech,na kterých se zespodu vytvářejí spory. Skvrnitost, ''[[Cercospora rhododendri]]'', která způsobuje nepravidelné skvrny na listech a ''[[Phylostica maxima]]'' která vytváří šedohnědé skvrny jer třeba ošetřovat organickými [[fungicid]]y. Pěnišníky mohou trpět i ''[[Pestalozzia rhododendri]]'' a ''[[Pestalozzia macrotricha]]'', jejich větve mohou být napadeny houbou [[Chondrostereum purpureum]] a nebo se na listech mohou objevit černé skvrny po napadení houbou ''[[Septoria azalae]]''. Poškození způsobující ztloustnutí listů způsobuje i ''[[Exobasidium japonicum]]'' a nerovnosti na povrchu listů houba Exobasidium rhododenri. Hnilobu pupenů způsobuje houba ''[[Sporocybe azaleae]]'', opad květů může mít na svědomí ''[[Ovulinia azaleae]]''. Plíseň šedá, ''[[Botrytis cinerea]]'', která napadá všechny druhy rostlin, může napadat i oslabené pěnišníky. Škůdci poškozují listy a otvírají tím často cestu k napadení rostliny houbovou chorobou ''[[Pycnostysanus]]''. Padání listů způsobuje ''[[Drepanopeziza ribis]]''.<ref name="H" group="L"/>Puchýře způsobuje [[vir]]ová mozaiková choroba přenášená [[mšice]]mi. Takovou rostlinu je třeba vykopat a spálit. Na kořenech se může usídlit houba václavka ''[[Armillaria mellea]]'' a v takovém případě je dobře všechny napadené části rostliny pečlivě odstranit i s půdou, vyrýt celou rostlinu a spálit.<ref name="A" group="L"/> [[Soubor:Caterpillar fg02.jpg|thumb|píďalky na pěnišníku]] ==== Škůdci ==== Existuje mnoho druhů hmyzu, který je buď přímo parazitem pěnišníků, nebo se jimi příležitostně živí. Pěnišky napadají brouci nosatci kteří jsou hlavními škůdci rododendronů. Pěnišník vyhledávají jako potravu pro larvy někteří zástupci řádu ''[[Lepidoptera]]'' (motýli a můry). Na listech se pase vzpřímenka azalková ''([[Gracillaria azaleella]])'', zavíječ ''([[Capua angustiorana]])'', okraje listů ožírají píďalky ''([[Arichanna melanaria]])'', nebo lakonosec rýhovaný ''([[Otiorrhynchus sulcatus]])''. Pěnišníky napadá také roztoč ''([[Eriphyes alpestris]])'', sviluška ''([[Tetranychus urticae]])'', vlnovník ''([[Phyllocoptes azaleae]])'', třásněnka skleníková ''([[Heliotrips haemorrhoidalis]])'', molicí ''([[Dialeurodes chittendeni]])'', červec ''([[Pseudoccocus citri]])'', nebo roztočík ''(Tarsonemus palidus)''. Vrcholky rostlin spřádá obaleč ''([[Acalla schalleriana]])''. Větvičky napadá housenka nesytka ''([[Sesia rhododenri]])'', ''([[Phyllocoptes azaleae]])''.<ref name="A" group="L"/>. Důležitým škůdcem je i ploštice ''([[Stephanitis rhododendri]])''.<ref name="H" group="L"/> [[Soubor:Otiorhynchus.sulcatus.seite.jpeg|thumb|''[[Otiorhynchus sulcatus]]'']] == Bioindikátor == Americké pěnišníky často indikují malý obsah dusíku v půdě. [[Soubor:Chondrostereum purpureum 051120D.jpg|thumb|''Chondrostereum purpureum'']] == Použití herbicidů == Pokud je to nutné, je je na jaře možné omezit porosty pěnišníků pomocí postřiku [[herbicid]]u na bázi [[triclopyr]]u.<ref name="F" >[http://www.fs.fed.us/database/feis/plants/shrub/rhomac/all.html informace o pěnišníku ''[[Rhododendron macrophylum]]'' www.fs.fed.us/ (anglicky)]</ref> == Invazivní rostlina == V západní a střední Evropě jsou rododendrony kvůli svým velkým červeným, fialovým nebo bílým květům pěstovány jako okrasné keře. Některé druhy (např. ''Rhododendron ponticum'' v [[Irsko|Irsku]] a ve Spojeném království) jsou vnímány jako ''[[invazní rostlina]]'', která se rozšiřuje v zalesněných oblastech a nahrazuje přirozený podrost. ''Rhododendron ponticum'' je obtížné odstranit, neboť její kořeny vytvářejí nové výhonky. Pěnišník je zodpovědný za zničení mnoha přirozených stanovišť a půdy na Britských ostrovech. Tam, kde jsou vhodné podmínky, pěnišník konkuruje původním rostlinám. Pod nepropustnou pokrývkou jeho listů hynou druhy rostlin, které nejsou schopny růst v důsledku nedostatečného světla. To zase vede k následné hynutí původních zvířat. ''Rhododendron ponticum'' se na stanovišti množí vegetativně i semeny. Jediná rostlina nakonec vytváří koberec mnoha metrů neprostupných větví. Pokud se vodorovné větve dotýkají země, budou zakořeňovat a neustále se rozšiřuje oblast pokrytí. Semena pěnišníku jsou drobná, a ve větru se dobře rozptýlí. Každá květina může mít mezi třemi a sedmi tisíc semen, takže velkýkeř dokáže vyrobit několik milionů semen ročně. Nejlépe semu daří v narušených oblastech, kde původní vegetace byla nějakým způsobem narušena. ''[[Mykorrhiza]]'' hub s kořeny rostlin pěnišníku poskytuje konkurenční výhodu a umožňuje rostlině prosperovat v chudé půdě.<ref name=country>[http://www.countrysideinfo.co.uk/rhododen.htm popis poškozování britské krajiny, vegetace a fauny pěnišníkem (anglicky)]</ref> [[Soubor:Puss Moth 2.jpg|thumb|''Cerura vinula'']] Potenciálně toxické chemikálie, fenoly a diterpeny, známé jako grayanotoxiny, se vyskytují v listí, květech a nektaru rododendronů ''Rhododendron ponticum''. Tyto toxiny činí ''Rh. ponticum'' nepřijatelný pro většinu býložravců. [[Fenol]]y jsou nejvíce koncentrují v mladých tkáních, jako jsou rašící listy a pupeny. Jde o ochranu před býložravci. Lepivý [[exudát]] fyzicky odrazuje i malé bezobratlé. Případy otravy dobytka může mít za následek smrt u zvířat jako ovce a skot, pokud jej pozřely v dostatečném množství. Je nutné pečlivě přemýšlet o umístění včelích úlů pokud je pěnišník významně rozšířen v oblasti. Existují důkazy pro [[alelopatie|alelopatické]] interakci (vytváření nepříznivého prostředí pro jiné druhy) mezi pěnišníky a jinými rostlinami. Tím je myšlena nejen [[inhibice]] klíčení, nebo růst sazenic konkurenčních druhů, ale i přímá otrava. Jak bylo uvedeno výše, tkáně rododendronů obsahují značné množství fenolů a dalších potenciálně toxických chemikálií, kterí vylučují i do okolí. Existuje také důkaz pro omezení mykorrhizy u kořenů sazenice konkurenčního druhu rostlin.<ref name=country/> [[Soubor:Korean pancake-Jindallae hwajeon-03.jpg|thumb|korejské koláčky]] Jakmile pěnišník obsadil nějaké území, jen několik původních druhů rostlin a živočichů přežilo. V zalesněných oblastech pouze velké stromy. Protože nedovolí vyrůst sazenicím, jakmile velké stromy uhynou zůstane krajina porostlá pěnišníkem. Poté, co původní rostliny zmizely, zvířata, která byla závislá na vymizelých druzích buď přímo, nebo nepřímo nemohou přežít. Oblasti zasažené pěnišníkem jsou v podstatě neplodné. Květy Rhododendronu jsou velmi atraktivní pro hmyz, zvláště čmeláky. V hlavním období kvetení květnu - červnu, upoutají pozornost opylujícího hmyzu a prakticky vyloučí opylení všech ostatních rostlin. V důsledku toho se nemohou jiné rostliny úspěšně množit. I pokud Rhododendron byl odstraněn toxický [[humus]] nasycený [[alelopatie|alelopatickými]] látkami zůstává. Jediné řešení je odstranit jej. Avšak i poté, snadno se může na stanoviště vrátit díky semenům uloženým v půdě.nejvhodnějším řešením je přijmout opatření v poměrně raném stádiu, aby se předešlo obsazení lokality pěnišníkem.<ref name=country/> == Symbioza == Pěnišníky stejně jako většina dalších rostlin z čeledi [[vřesovcovité]] žijí v symbióze s kořenovými bakteriemi, mykorhize. == Ochrana == Některé druhy pěnišníků jsou chráněné.<ref name="F"/> == Zajímavosti == Pokud je na místě pěnišník převládající, může chránit půdu před ohněm. == Související články == [[Vřesovcovité]] [[Invazivní druh]] [[Bonsaj]] [[Arboretum]] [[Rašelina]] [[Zahradnictví]] [[Japonská zahrada]] [[Okrasná rostlina]] === Reference === <references/> * Cox, P. A. & Kenneth, N. E. ''The Encyclopedia of Rhododendron Species''. 1997. Glendoick Publishing. ISBN 0-9530533-0-X. * Davidian, H. H. ''The Rhododendron Species''. In four volumes from 1982-1995. Timber Press. ISBN 0-917304-71-3, ISBN 0-88192-109-2, ISBN 0-88192-168-8, ISBN 0-88192-311-7. == Externí odkazy == * [http://www.ibot.cas.cz/index.php?p=rhododendron&site=en informace o parku Průhonice na //www.ibot.cas.cz ] * [http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=128386 popis na www.efloras.org (anglicky)] * [http://www.lahana.org/blog/Rhododendrons.htm Rhododendrons from Turkey, Anatolia] * [http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=128386 Flora of China: ''Rhododendron''] * [http://www.countrysideinfo.co.uk/rhododen.htm Description of damage caused by Rhododendrons in the UK] * [http://www.wfu.edu/~kronka/kakbek/rhododendrons.html Information on rhododendrons at the Ericaceae web pages of Dr. Kron at Wake Forest University.] * [http://www.vireya.net/ Information on Vireyas] * [http://www.rhodophiles.com/ Information on Rhododendrons by Marc Colombel, founder of the Société Bretonne du Rhododendron.] * [http://rhodyman.net/rahome.html Extensive information on rhododendron species: the history of their discovery, botanical details, toxicity, classification, cultural conditions, care for common problems, and suggestions for companion plants by Steve Henning.] * [http://www.rhodo.citymax.com/page/page/627471.htm History of Rhododendrons] * [http://scholar.lib.vt.edu/ejournals/JARS/v23n4/v23n4-black.htm Historical Survey of Rhododendron Collecting - With Emphasis on its Close Associations with Horticulture] ==== Rhododendron societies ==== * [http://rhododendron.org/ American Rhododendron Society] * [http://www.rhs.org.uk/plants/plant_groups/rhododendrons.asp UK Royal Horticultural Society] * [http://www.rhodygarden.org/ Rhododendron Species Foundation and Botanical Garden] * [http://honeybee.helsinki.fi/users/avainola/rhodo/club.htm Société Finlandaise du Rhododendron] * [http://www.eisa.net.au/~mirra/australi.html Australian Rhododendron Society] * [http://www.rhodo.org/wissen.php?lang=gb German Rhododendron Society] {{commonscat|Rhododendron}}{{Vřesovcovité}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Vřesovcovité]] [[Kategorie:Keře]] [[Kategorie:Invazní druhy]] [[Kategorie:Jedovaté rostliny]] [[Kategorie:Listnaté stromy]] [[Kategorie:Okrasné rostliny]]

Návrat na stránku „Rododendron“.