Měsíc

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{| class="toccolours" border="1" cellpadding="2" align="right" style="float:right; margin: 0 0 1em 1em; border-collapse: collapse;" |+ <font size="+1">'''Měsíc'''</font> |- | colspan="2" align="center" bgcolor="#000000"| [[Soubor:Full Moon Luc Viatour.jpg|250px|none|Měsíc, jak ho vidí pozorovatel ze Země]] <small><font color="white">Měsíc, jak je viděn ze Země</font></small> |- ! bgcolor="#ffc0c0" colspan="2" | Elementy dráhy |- ! align="left" | [[Velká poloosa]] | 384&nbsp;400 [[Metr#Kilometr|km]]<br />(0,0026 [[Astronomická jednotka|AU]]) |- ! align="left" | Obvod oběžné dráhy | 2&nbsp;413&nbsp;402 km<br />(0,016 AU) |- ! align="left" | [[Excentricita dráhy|Excentricita]] | 0,0554 |- ! align="left" | [[Perigeum]] <br />(k povrchu měsíce) | 363&nbsp;104 km<br />(0,0024 AU) |- ! align="left" | [[Apogeum]] <br />(k povrchu měsíce) | 405&nbsp;696 km<br />(0,0027 AU) |- ! align="left" | [[Siderický měsíc|Siderická perioda]] | 27,321 661 [[den|d]]<br />(27 d 7 h 43,2 min) |- ! align="left" | [[Synodický měsíc|Synodická perioda]] | 29,530 588 d<br />(29 d 12 h 44,0 min) |- ! align="left" |Orbitální rychlost<br /> - maximální<br /> - průměrná<br /> - minimální | <br />1,082 km/[[sekunda|s]]<br />1,022 km/s<br />0,968 km/s |- ! align="left" | [[Sklon dráhy]]<br /> - k rovníku Země<br /><br /> - k [[ekliptika|ekliptice]] | <br />kolísá ([[#Oběh|viz dále]])<br />&nbsp;od 28,60° do 18,30°<br />5,145 396° |- ! align="left" | [[Délka vzestupného uzlu]] | 125,08° |- ! align="left" | [[Argument šířky perihelu]] | 318,15° |- ! align="left" | Je [[přirozený satelit|satelitem]] | [[Země]] |- ! bgcolor="#ffc0c0" colspan="2" | Fyzikální vlastnosti |- ! align="left" | Rovníkový [[průměr (geometrie)|průměr]] | 3&nbsp;476,2 km [http://www.onasch.de/astro/showobject.php?lang=en&head=f&anim=129&obj=p03m01]<br />(0,273 Země) |- ! align="left" | Polární průměr | 3&nbsp;472,0 km<br />(0,273 Země) |- ! align="left" | [[Zploštění]] | 0,0012 |- ! align="left" | [[Povrch]] | 3,793×10⁷ [[kilometr čtvereční|km²]]<br />(0,074 Země) |- ! align="left" | [[Objem]] | 2,197×10¹⁰ [[kilometr krychlový|km³]]<br />(0,020 Země) |- ! align="left" | [[Hmotnost]] | 7,347 673×10²² [[kilogram|kg]]<br />(0,0123 Země) |- ! align="left" | Průměrná [[hustota]] | 3,344 g/cm³ |- ! align="left" | Rovníková<br />[[gravitace]] | 1,622 m/s²<br /> (0,1654 [[g]]) |- ! align="left" | [[Úniková rychlost]] | 2,38 km/s |- ! align="left" | Perioda rotace | 27,321 661 [[den|d]]<br />([[synchronní rotace|synchronní]]) |- ! align="left" | Rychlost rotace | 16,655 km/h<br />(na rovníku) |- ! align="left" | [[Vychýlení osy]]<br /> - k orbitě Měsíce<br /><br /> - k ekliptice | <br />kolísá ([[#Oběh|viz dále]])<br />&nbsp;od 3,60° do 6,69°<br />1,5424° |- ! align="left" | [[Rektascenze]]<br />severního pólu | 266,8577°<br />(17 h 47 min 26 s) |- ! align="left" | [[Deklinace]] | 65,6411° |- ! align="left" | [[Albedo]] | 0,12 |- ! align="left" | [[Hvězdná velikost|Magnituda]] | -12,74 |- ! align="left" | Povrchová [[teplota]]<br /> - minimální<br /> - průměrná<br /> - maximální | <br /> {| border="0" cellpadding="0" cellspacing="0" | align="right" | 33 [[kelvin|K]] | width="10" | | align="right" | (-240&nbsp;°C) [http://www.newscientist.com/article/dn17810-moon-is-coldest-known-place-in-the-solar-system.html] |- | align="right" |250 K | width="10" | | align="right" |(-23&nbsp;°C) |- | align="right" |396 K | width="10" | | align="right" |(123&nbsp;°C) |} |- ! bgcolor="#ffc0c0" colspan="2" | Složení [[kůra|kůry]] |- | [[Kyslík]] | 43% |- | [[Křemík]] | 21% |- | [[Hliník]] | 10% |- | [[Vápník]] | 9% |- | [[Železo]] | 9% |- | [[Hořčík]] | 5% |- | [[Titan (prvek)|Titan]] | 2% |- | [[Nikl]] | 0,6% |- | [[Sodík]] | 0,3% |- | [[Chróm|Chrom]] | 0,2% |- | [[Draslík]] | 0,1% |- | [[Mangan]] | 0,1% |- | [[Síra]] | 0,1% |- | [[Fosfor]] | 500 [[Částic na milión|ppm]] |- | [[Uhlík]] | 100 ppm |- | [[Dusík]] | 100 ppm |- | [[Vodík]] | 50 ppm |- | [[Helium|Hélium]] | 20 ppm |- ! bgcolor="#ffc0c0" colspan="2" | Vlastnosti [[atmosféra|atmosféry]] |- ! align="left" | [[Atmosférický tlak]] | 3 × 10^-13[[Pascal|kPa]] |- | [[Helium|Hélium]] | 25% |- | [[Neon]] | 25% |- | [[Vodík]] | 23% |- | [[Argon]] | 20% |- | [[Methan|Metan]]<br /> [[Amoniak]]<br /> [[Oxid uhličitý]] | stopové množství |} '''Měsíc''' je jediným známým [[přirozený satelit|přirozeným satelitem]] [[Země]]. Nemá jiné formální jméno než „''měsíc''“ (odborně ''Měsíc''), i když je občas [[poezie|básnicky]] nazýván ''luna'' ([[Slované|slovanský]] a zároveň [[latina|latinský]] výraz pro měsíc). Jeho symbolem je srpek ([[Unicode]]: ☾). Kromě slova ''lunární'' se podle jména starořecké bohyně měsíce [[Seléné]] používá k&nbsp;odkazu na Měsíc též kmene ''selene'' nebo ''seleno'' ([[selenocentrismus|selenocentrický]], [[Selenité]], atd.). Střední vzdálenost Měsíce od Země je 384&nbsp;403&nbsp;[[Metr#Kilometr|km]]. Měsíční [[rovník]]ový [[průměr (geometrie)|průměr]] činí 3&nbsp;476&nbsp;km. Roku [[1969]] přistáli [[Neil Armstrong]] a [[Edwin Aldrin]] v rámci [[Program Apollo|programu Apollo]] jako první [[člověk|lidé]] na Měsíci, a tím se stali i prvními lidmi, kteří stanuli na povrchu jiného vesmírného tělesa než Země. == Rotace == [[Soubor:Moon PIA00305.jpg|90° západně|thumb|left|120px]] [[Soubor:Moon PIA00302.jpg|Přivrácená strana|thumb|left|120px]] [[Soubor:Moon PIA00303.jpg|90° východně|thumb|left|120px]] [[Soubor:Moon PIA00304.jpg|Odvrácená strana|thumb|left|120px]] Měsíc je v&nbsp;[[synchronní rotace|synchronní rotaci]] se Zemí, což znamená, že jedna strana Měsíce („[[Přivrácená strana Měsíce|přivrácená strana]]“) je stále obrácená k Zemi. Druhou, „[[odvrácená strana Měsíce|odvrácenou stranu]],“ z&nbsp;větší části nelze ze Země vidět, kromě malých částí poblíž okraje disku, které mohou být příležitostně spatřeny díky [[librace|libraci]]. Většina odvrácené strany byla až do éry [[kosmická sonda|kosmických sond]] zcela neznámá [http://spaceprobes.kosmo.cz/index.php?cid=55]. Tato synchronní rotace je výsledkem [[slapová síla|slapových sil]], které zpomalovaly rotaci Měsíce v&nbsp;jeho rané historii, až došlo k&nbsp;[[rezonance oběhu|rezonanci oběhu]] a&nbsp;rotace ([[vázaná rotace|vázané rotaci]]). Odvrácená strana je občas nazývána také „temnou stranou“. „Temná“ v&nbsp;tomto případě znamená „neznámá a&nbsp;skrytá“ a&nbsp;nikoliv „postrádající světlo“; ve skutečnosti přijímá odvrácená strana v&nbsp;průměru zhruba stejné množství slunečního světla jako přivrácená strana. Kosmická loď na odvrácené straně Měsíce je odříznuta od přímé radiové komunikace se Zemí. Odlišujícím rysem odvrácené strany je téměř úplná absence tmavých skvrn (oblastí s&nbsp;nízkým [[albedo|albedem]]), tzv. ''[[měsíční moře|moří]]''. == Oběh == Měsíc vykoná kompletní oběh kolem Země jednou za 29,530588 dne ([[synodický měsíc]]). Každou hodinu se Měsíc posune vzhledem ke hvězdám o&nbsp;vzdálenost zhruba rovnou jeho [[úhlový průměr|úhlovému průměru]], přibližně o&nbsp;0,5°. Měsíc se liší od většiny satelitů jiných planet tím, že je jeho orbita blízká rovině [[ekliptika|ekliptiky]] a&nbsp;nikoliv rovině zemského rovníku. Některé způsoby nazírání na oběh jsou podrobněji probrány v&nbsp;následující tabulce, ale dva nejběžnější jsou: [[siderický měsíc]], což je doba úplného oběhu vzhledem ke hvězdám, trvající asi 27,3 dnů a&nbsp;[[synodický měsíc]], což je doba, kterou zabere dosažení téže [[měsíční fáze|fáze]], dlouhá přibližně 29,5 dne. Rozdíl mezi nimi je způsoben tím, že v&nbsp;průběhu oběhu urazí Země i&nbsp;Měsíc určitou vzdálenost na orbitě kolem [[Slunce]]. Gravitační přitažlivost, kterou Měsíc ovlivňuje Zemi, je příčinou [[slapový jev|slapových jevů]], které jsou nejlépe pozorovatelné na střídání mořského [[příliv]]u a [[odliv]]u. Přílivová vlna je synchronizována s&nbsp;oběhem Měsíce kolem Země. Slapová vzdutí Země způsobená měsíční [[gravitace|gravitací]] se zpožďují za odpovídající polohou Měsíce kvůli odporu oceánského systému – především kvůli [[setrvačnost]]i vody a&nbsp;[[tření]], jak se přelévá přes oceánské dno, proniká do [[záliv]]ů a&nbsp;[[ústí řeky|ústí řek]] a&nbsp;zase se z&nbsp;nich vrací. Vyjma mořského přílivu a odlivu dochází také ke vdmutí a poklesu [[litosférická deska|litosférických desek]]. Následkem toho je část zemského rotačního momentu pozvolna přeměňována do oběhového momentu Měsíce, takže se Měsíc pomalu vzdaluje od Země rychlostí asi 38 [[Metr#Milimetr|mm]] za rok. Synchronnost rotace je přesná pouze v&nbsp;průměru, protože měsíční orbita má jistou [[výstřednost]]. Když je Měsíc v&nbsp;[[perigeum|perigeu]] (''přízemí''), jeho rotace je pomalejší než pohyb po oběžné dráze, což nám umožňuje vidět asi osm stupňů délky z&nbsp;jeho východní (pravé) strany navíc. Na druhou stranu, když se Měsíc dostane do [[apogeum|apogea]] (''odzemí''), jeho rotace je rychlejší než pohyb po oběžné dráze, což odkrývá dalších osm stupňů délky z&nbsp;jeho západní (levé) strany. To se nazývá ''optickou [[librace|librací]] v&nbsp;délce''. Protože je měsíční orbita nakloněna k&nbsp;zemskému rovníku, Měsíc se zdá oscilovat nahoru a&nbsp;dolů (podobně jako lidská hlava, když pokyvuje na souhlas) při svém pohybu v&nbsp;ekliptikální šířce (deklinaci). Tento jev se nazývá ''optická librace v&nbsp;šířce'' a&nbsp;odkrývá pozorovateli z&nbsp;polárních oblastí Měsíce přibližně sedm stupňů šířky. Na konec, protože je Měsíc vzdálen jen asi 60 zemských poloměrů, pozorovatel na rovníku vidí Měsíc v&nbsp;průběhu noci ze dvou bodů vzdálených od sebe jeden zemský průměr. Tato vlastnost se nazývá ''optická librace paralaktická'' a&nbsp;odkrývá asi jeden stupeň měsíční délky. Země a Měsíc obíhají okolo jejich [[barycentrum|barycentra]] nebo obecněji [[těžiště]], které leží asi 4&nbsp;700 km od zemského středu (asi 3/4 cesty k povrchu). Protože se barycentrum nachází pod povrchem Země, zemský pohyb se dá obecně popsat jako „kolébání“. Podíváme-li se ze zemského severního pólu, Země a Měsíc rotují proti směru hodinových ručiček okolo jejich os; Měsíc obíhá Zemi proti směru hodinových ručiček a&nbsp;Země obíhá Slunce také proti směru hodinových ručiček. Může vypadat zvláštně, že [[úhlová odchylka|sklon]] lunární orbity a [[vychýlení osy|vychýlení]] měsíční osy rotace jsou v&nbsp;přehledu vypsány jako významně se měnící. Zde je třeba poznamenat, že sklon orbity je měřen vzhledem k&nbsp;primární rovníkové rovině (v tomto případě zemské) a&nbsp;vychýlení osy rotace vzhledem k normále vůči rovině orbity satelitu (měsíční). Pro většinu satelitů planet, nikoliv však pro Měsíc, tyto konvence odrážejí fyzikální realitu a&nbsp;jejich hodnoty jsou proto stabilní. Země a&nbsp;Měsíc formují prakticky „[[dvojplaneta|dvojplanetu]]“: jsou těsněji spjati se Sluncem než jeden s&nbsp;druhým. Rovina měsíční orbity zachovává sklon 5,145&nbsp;396° ''vzhledem k&nbsp;[[ekliptika|ekliptice]]'' (orbitální rovině Země) a&nbsp;měsíční osa rotace má stálou výchylku 1,5424° ''vzhledem k&nbsp;normále na stejnou rovinu''. Rovina měsíční orbity vykonává rychlou [[precese|precesi]] (tj. její průnik s&nbsp;ekliptikou rotuje ve směru hodinových ručiček) během 6793,5 dnů (18,5996 let), kvůli gravitačnímu vlivu zemské rovníkové deformace. V&nbsp;průběhu této periody se proto zdá, že sklon roviny měsíční orbity kolísá mezi 23,45° + 5,15° = 28,60° a&nbsp;23,45° - 5,15° = 18,30°. Současně se jeví, že výchylka osy měsíční rotace ''vzhledem k normále na rovinu oběžné dráhy měsíce'' kolísá mezi 5,15° + 1,54° = 6.69° a 5,15° - 1,54° = 3,60°. Za povšimnutí stojí, že výchylka zemské osy také reaguje na tento proces a&nbsp;sama kolísá o&nbsp;0,002 56° na každou stranu kolem své průměrné hodnoty; tento jev se nazývá [[nutace]]. Body, ve kterých Měsíc protíná ekliptiku se nazývají „[[lunární uzel|lunární uzly]]“: severní (neboli vzestupný) uzel je tam, kde Měsíc přechází k&nbsp;severu ekliptiky; jižní (neboli sestupný) je tam, kde přechází k jihu. [[Zatmění Slunce|Zatmění]] Slunce nastává, pokud se uzel střetne s&nbsp;Měsícem v&nbsp;[[nov]]u; zatmění Měsíce, pokud se uzel střetne s&nbsp;Měsícem v&nbsp;[[úplněk|úplňku]]. {| border="1" cellspacing="0" cellpadding="2" style="border-collapse: collapse;" |+ '''Měsíční intervaly''' |----- ! style="background:#efefef;" | Název ! style="background:#efefef;" | Hodnota (dny) ! style="background:#efefef;" | Definice |----- | siderický || 27,321&nbsp;661&nbsp;547&nbsp;+ 0,000&nbsp;000&nbsp;001&nbsp;857&nbsp;· r || Vzhledem ke vzdáleným hvězdám (13,368 průchodů během [[tropický rok|tropického roku]]) <!--přesněji 13,3682 nebo 13,3687 za siderický rok --> |----- | synodický || 29,530&nbsp;588&nbsp;853&nbsp;+ 0,000&nbsp;000&nbsp;002&nbsp;162&nbsp;· r || Vzhledem ke Slunci (podle fází Měsíce, 12,368 cyklů za tropický rok) |----- | tropický || 27,321&nbsp;582&nbsp;241&nbsp;+ 0,000&nbsp;000&nbsp;001&nbsp;506&nbsp;· r || Vzhledem k&nbsp;[[jarní bod|jarnímu bodu]] (vykonává precesi s&nbsp;periodou ~26&nbsp;000 a) |----- | anomalistický || 27,554&nbsp;549&nbsp;878&nbsp;− 0,000&nbsp;000&nbsp;010&nbsp;390&nbsp;· r || Vzhledem k&nbsp;[[perigeum|perigeu]] (vykonává precesi s&nbsp;periodou 3232,6&nbsp;d = 8,8504&nbsp;a) |----- | drakonický || 27,212&nbsp;220&nbsp;817&nbsp;+ 0,000&nbsp;000&nbsp;003&nbsp;833&nbsp;· r || Vzhledem k&nbsp;vzestupnému uzlu (vykonává precesi s&nbsp;periodou 6793,5&nbsp;d = 18,5996&nbsp;a) |} Jednotlivé měsíční intervaly nejsou konstantní, ale mění se. Intervaly jsou tedy vyjádřeny jako součet oběhové doby a roční odchylky. Hodnoty jsou vyjádřeny ve dnech jako 86 400 sekund podle SI. Tato data jsou platná pro datum 1.&nbsp;1.&nbsp;2000&nbsp;12:00:00. Parametr '''r''' určuje počet let od 1.&nbsp;1.&nbsp;2000 podle juliánského kalendáře. Siderický měsíční interval platný pro 1.&nbsp;1.&nbsp;2010 se tedy vypočítá podle vzorce: 27,321&nbsp;661&nbsp;547&nbsp;+ 0,000&nbsp;000&nbsp;001&nbsp;857&nbsp;· 10. {| border="1" cellspacing="0" cellpadding="2" style="border-collapse: collapse;" |+ '''Další vlastnosti měsíční orbity''' |----- ! style="background:#efefef;" | Název ! style="background:#efefef;" | Hodnota (d) ! style="background:#efefef;" | Definice |----- | Metonický cyklus (tatáž fáze na stejném<br />místě vzhledem ke vzdáleným hvězdám) || 19 let || |----- | Průměrná vzdálenost od Země|| ~384 403 km || |----- | Vzdálenost v perigeu || ~364 397 km || |----- | Vzdálenost v apogeu || ~406 731 km || |----- | Průměrná výstřednost || 0,0549003 = 3° 8' 44" || |----- | Perioda regrese uzlů || 18,61 let || |----- | Perioda rotace spojnice apsid || 8,85 let || |----- | Ekliptický rok || 346,6 dnů || |----- | Saros (opakování zatmění) || 18 let 10/11 dne || |----- | Průměrný sklon orbity k ekliptice || 5° 9' || |----- | Průměrný sklon měsíčního rovníku k ekliptice || 1° 32' || |} == Původ == Sklon měsíční dráhy činí dost nepravděpodobnou možnost, že by se Měsíc vytvořil spolu se Zemí, nebo že by byl zachycen později. Jeho původ je předmětem mnoha vědeckých debat. Jedna z dřívějších spekulací – ''teorie odtržení'' – předpokládala, že se Měsíc odtrhl ze zemské kůry vlivem [[odstředivá síla|odstředivé síly]], zanechávaje za sebou dnešní oceánské dno jako jizvu. Tento koncept by však vyžadoval příliš rychlou počáteční rotaci Země. Někteří si mysleli, že se Měsíc zformoval jinde a&nbsp;byl zachycen na nynější oběžnou dráhu (''teorie zachycení''). Vědci však nepředpokládají, že by bylo tak malé těleso jako je Země schopno zachytit jiné těleso velikosti Měsíce. Takovou schopnost mají v naši soustavě díky větší gravitaci pouze velké planety (především Jupiter a Saturn). Další možností je ''teorie společné akreace'', podle níž vznikly Země a&nbsp;Měsíc zhruba ve stejné době z&nbsp;akreačního disku. Tato teorie neumí vysvětlit nedostatek železa na Měsíci. Další předpokládá, že se Měsíc mohl zformovat z&nbsp;úlomků zachycených na oběžné dráze po kolizi asteroidů nebo planetesimál. V současné době je přijímána ''[[teorie velkého impaktu]]'', podle níž Měsíc pochází z&nbsp;vyvrženého materiálu po kolizi formující se žhnoucí [[Země]] s [[planetesimála|planetesimálou]] velikosti Marsu (pracovně zvanou [[Theia (planeta)|Theia]]). Určená [[Stratigrafie Měsíce|geologická období]] Měsíce jsou definována na základě datování různých významných impaktů v&nbsp;měsíční historii a stupně jejich vzájemného překrytu. [[Slapová síla|Slapové síly]] deformovaly dříve žhavý Měsíc do tvaru [[elipsoid]]u s&nbsp;jeho [[osa|hlavní osou]] nasměrovanou k&nbsp;Zemi. Krom těchto teorií zde existuje ještě jedna teorie, kterou v roce 1960 představili [[SSSR|sověští]] vědci Michail Vasin a Alexandr Šerbakov: ''Měsíc je umělého původu'' a je dokonce i dutý ([http://www.velkaepocha.sk/cs/2010011812167/Odkud-pochazi-Mesic-Osm-zahad-naseho-mesice.html Odkud pochází Měsíc: Osm záhad našeho Měsíce]). Podle autorů této teorie je s Měsícem spojeno několik vlastností, charakteristik, které se jen obtížně vysvětlují za předpokladu, že je měsíc přirozeně vzniklé těleso (ať již jde o jakýkoliv z výše uvedených předpoladů původu). == Fyzikální charakteristiky == === Složení === [[Soubor:Moon diagram.png|thumb|220px|Fyzikální složení Měsíce]] Před více než 4,5 [[miliarda]]mi let pokrýval povrch Měsíce tekutý oceán [[magma]]tu. Vědci se domnívají, že jeden typ lunárních kamenů, [[KREEP]] (K – [[draslík]], REE – ''rare earth elements'' – na Zemi vzácné prvky, P – fosfor) reprezentuje po chemické stránce zbytek tohoto magmatického oceánu. KREEP je vlastně směsice toho, co vědci nazývají „nekompatibilní prvky“: ty, které se nemohly zapojit do [[krystal]]ické struktury, zůstaly mimo ni a vyplavaly na povrch magmatu. Pro výzkumníky je KREEP vhodným svědkem schopným podat zprávu o&nbsp;vulkanické historii měsíční kůry a&nbsp;zaznamenat frekvenci dopadů [[kometa|komet]] a&nbsp;jiných nebeských těles. Měsíční kůra je složena z&nbsp;množství různých prvků, včetně [[uran (prvek)|uranu]], [[thorium|thoria]], [[draslík]]u, [[kyslík]]u, [[křemík]]u, [[hořčík]]u, [[železo|železa]], [[Titan (prvek)|titanu]], [[vápník]]u, [[hliník]]u a [[vodík]]u. Při bombardování [[kosmické záření|kosmickým zářením]] vyzařuje každý prvek zpět do vesmíru vlastní radiaci jako [[záření gama|gama paprsky]]. Některé prvky jako uran, thorium a&nbsp;draslík jsou radioaktivní a&nbsp;produkují gama paprsky samy o&nbsp;sobě. Gama paprsky jsou však, nezávisle na tom, co je způsobuje, pro každý prvek navzájem různé — všechny produkují jedinečné spektrální čáry, detekovatelné [[spektrometr]]em. Kompletní globální zmapování Měsíce podle míry výskytu těchto prvků dosud nebylo provedeno. Některé kosmické lodě jej však uskutečnily na části Měsíce; [[Galileo (sonda)|Galileo]] se touto činností zabývala během svého průletu kolem Měsíce v&nbsp;roce [[1992]] [http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA00131]. Věří se, že celkové složení Měsíce je podobné jako zemské až na nedostatek těkavých prvků a železa. === Geografie povrchu === [[Soubor:Moon_Dedal_crater.jpg|220px|thumb|Měsíční kráter [[Kráter Daedalus|Daedalus]]]] Měsíc je pokryt desítkami tisíc [[kráter]]ů o&nbsp;průměru větším než 1 [[Metr#Kilometr|kilometr]]. Většina je stará stovky miliónů nebo miliardy let; nepřítomnost atmosféry, počasí a&nbsp;nových geologických procesů zajišťuje, že většina z&nbsp;nich zůstane prakticky navždy zachována. Největší kráter na Měsíci a&nbsp;vskutku největší známý kráter ve [[sluneční soustava|sluneční soustavě]] tvoří pánev [[South Pole-Aitken]]. Tento kráter se nachází na [[Odvrácená strana Měsíce|odvrácené straně]] poblíž [[jižní pól Měsíce|jižního pólu]], má 2&nbsp;240 km v&nbsp;průměru a&nbsp;hloubku 13 km. U některých oblastí impaktních kráterů se nacházejí dlouhá koryta [[Sinuous Rilles]]. Tmavé a&nbsp;relativně jednotvárné měsíční pláně se nazývají [[měsíční moře|moře]] ([[latina|latinsky]] ''mare'', v&nbsp;množném čísle ''maria''), protože staří [[Astronomie|astronomov]]é věřili, že jde o&nbsp;[[moře]] naplněná vodou. Ve skutečnosti se jedná o&nbsp;rozlehlé prastaré [[čedič]]ové proudy lávy , které vyplnily pánve velkých impaktních kráterů. Světlejší vrchoviny se označují jako pevniny (latinsky ''terra'', v&nbsp;množném čísle ''terrae''). Moře se nacházejí téměř výhradně na přivrácené straně Měsíce, na odvrácené je pouze několik rozptýlených fleků. Vědci se domnívají, že asymetrie v&nbsp;měsíční kůře je způsobena synchronizací mezi měsíční rotací a&nbsp;oběhem kolem Země. Tato synchronizace vystavuje odvrácenou stranu Měsíce častějším dopadům asteroidů a&nbsp;meteoritů než přivrácenou stranu, u&nbsp;níž nebyla moře překryta krátery tak rychle. Nejsvrchnější část měsíční kůry tvoří nesoudržná kamenná vrstva rozdrcených hornin a&nbsp;prachu zvaná [[regolit]]. Kůra i&nbsp;regolit nejsou po celém Měsíci rozloženy stejnoměrně. Mocnost kůry zjištěná ze [[Planetární seismologie#Lunární seismologie|seismických měření]] kolísá od 5 km na přivrácené straně do 100 km na odvrácené straně. Tloušťka regolitu se pohybuje od 3 do 5&nbsp;m v&nbsp;mořích a&nbsp;od 10 do 20&nbsp;m na vrchovinách. V roce [[2004]] zjistili vědci na základě snímků získaných [[Clementine (sonda)|sondou Clementine]], že čtyři hornaté oblasti lemující 73 km široký [[kráter Peary]] na [[severní pól|severním pólu]] se zdají být osvětleny po celý měsíční den. Tyto „[[Vrchol věčného světla|vrcholy věčného světla]]“ mohou existovat díky extrémně malé výchylce měsíční osy, která na druhé straně umožňuje také existenci věčného stínu na dnech mnoha polárních kráterů. Na méně hornatém [[jižní pól|jižním pólu]] oblasti věčného světla nenajdeme, i&nbsp;když okraj [[Shackleton (kráter)|kráteru Shackleton]] je osvětlen po 80% měsíčního dne. Obrázky z&nbsp;Clementine byly získány, když severní měsíční polokoule zažívala letní období - nicméně pozorování sondy [[SMART-1]] stejné oblasti během zimního období naznačují, že se může jednat o místa s celoročním slunečním osvětlením. V roce [[2009]] naměřila americká sonda [[Lunar Reconnaissance Orbiter]] v místech trvalého stínu v kráterech okolo jižního pólu nejnižší dosud známou teplotu ve [[sluneční soustava|sluneční soustavě]] −240&nbsp;[[Stupeň Celsia|°C]], což je jen o přibližně 33&nbsp;°C více, než je [[absolutní nula]].<ref name=newscientist/> Při popisu fyzických rysů Měsíce je problematické používání termínu ''geografie'' či jiných slov s&nbsp;předponou geo-, protože tato předpona ve svém latinském původu referuje k Zemi. Je tedy nelogické její použití pro mimozemská tělesa. Navrhovaným alternativním pojmem je ''selenografie'', respektive předpona seleno-. === Přítomnost vody === V průběhu času je Měsíc vytrvale bombardován [[kometa]]mi a&nbsp;[[meteoroid]]y. Mnoho z&nbsp;těchto objektů je bohatých na vodu. Sluneční energie ji následně disociuje (rozštěpí) na její základní prvky vodík a&nbsp;kyslík, které okamžitě unikají do vesmíru. Navzdory tomu existuje [[hypotéza]], že na Měsíci mohou zůstávat významné zbytky vody buďto na povrchu nebo uvězněny v&nbsp;kůře. Výsledky mise Clementine naznačují, že malé zmrzlé kapsy ledu (zbytky po dopadu na vodu bohatých komet) mohou být nerozmrazeny uchovány uvnitř měsíční kůry. Přestože se o kapsách uvažuje jako o&nbsp;malých, celkové předpokládané množství vody je dost významné — 1&nbsp;km³. Jiné vodní molekuly mohly poletovat při povrchu a&nbsp;být zachyceny uvnitř kráterů na měsíčních pólech. Díky velmi mírné výchylce měsíční osy, jen 1,5°, do některých z&nbsp;těchto hlubokých kráterů nikdy nezasvitne světlo Slunce — je v nich trvalý stín. Clementine zmapovala<ref>{{Citace webu | url=http://www.lpi.usra.edu/research/clemen/clemen.html | titul=Lunar and Planetary Institute: Clementine Explores the Moon - second edition | datum přístupu=2007-08-31}}</ref> krátery na měsíčním jižním pólu, které jsou zastíněny tímto způsobem. Je-li na Měsíci vůbec voda, pak by podle vědců měla být právě v&nbsp;těchto kráterech. Pokud tam je, led by mohl být těžen a&nbsp;rozštěpen na vodík a&nbsp;kyslík elektrárnami založenými na solárních panelech nebo nukleárním reaktorem. Přítomnost použitelného množství vody na Měsíci je důležitým faktorem pro osídlení Měsíce, neboť nákladnost přepravy vody (nebo vodíku a&nbsp;kyslíku) ze Země by podobný projekt prakticky znemožnila. Kameny z&nbsp;měsíčního rovníku sesbírané astronauty z&nbsp;Apolla neobsahovaly žádné stopy vody. Sonda [[Lunar Prospector]] ani dřívější mapování Měsíce, organizované například [[Smithsonův ústav|Smithsonovým ústavem]], nepřinesly žádný přímý důkaz měsíční vody, ledu nebo vodních par. Pozorování sondy Lunar Prospector však přesto naznačují přítomnost vodíku v&nbsp;oblastech stálého stínu, který by se mohl nacházet ve formě vodního ledu. V roce [[2006]] uskutečněné radarové pozorování oblasti jižního pólu Měsíce přítomnost vodního ledu na dně kráterů neprokázala. === Magnetické pole === Oproti Zemi má Měsíc velmi slabé [[magnetické pole]]. Zatímco část měsíčního magnetismu je považována za jeho vlastní (jako pásmo měsíční kůry zvané [[Rima Sirsalis]]), je možné, že kolize s&nbsp;jinými nebeskými tělesy jeho magnetické vlastnosti posílila. To, zda těleso sluneční soustavy bez atmosféry jako Měsíc může získat magnetismus díky dopadům komet a&nbsp;asteroidů, je přetrvávající vědeckou otázkou. Magnetická měření mohou poskytnout také informace o velikosti a&nbsp;elektrické vodivosti měsíčního jádra — tyto výsledky by vědcům pomohly lépe porozumět původu Měsíce. Například, pokud by se ukázalo, že jádro obsahuje více magnetických prvků (jako je železo) než Země, ubralo by to teorii velkého impaktu na věrohodnosti (i když jsou zde alternativní vysvětlení, podle kterých by měsíční kůra měla také obsahovat méně železa). === Atmosféra === Měsíc má relativně nevýznamnou a&nbsp;řídkou atmosféru. Jedním ze zdrojů této atmosféry je [[odplynování]] — uvolňování plynů, například [[radon]]u, který pochází hluboko z měsíčního nitra. Dalším důležitým zdrojem plynů je [[sluneční vítr]], který je rychle zachycován měsíční gravitací. == Zatmění == [[Soubor:February 2008 total lunar eclipse John Buonomo.jpg|thumb|right|[[Zatmění Měsíce]]]] Ač jde vskutku jen o&nbsp;shodu okolností, [[úhlový průměr|úhlové průměry]] Měsíce a&nbsp;Slunce viděné ze Země jsou v&nbsp;rámci svých změn schopny se navzájem překrývat, takže je možné jak úplné tak i&nbsp;prstencové [[zatmění Slunce]]. Při úplném zatmění Měsíc kompletně zakrývá sluneční disk a&nbsp;sluneční [[koróna]] je vidět [[pouhým okem]]. Protože se vzdálenost mezi Měsícem a&nbsp;Zemí během času velmi pomalu zvětšuje, úhlový průměr Měsíce se zmenšuje. To znamená, že před několika milióny let při slunečním zatmění Měsíc Slunce vždycky úplně zakryl a&nbsp;nemohlo nastat žádné [[prstencové zatmění]]. Na druhou stranu, za několik miliónů let už nebude Měsíc schopen Slunce úplně zakrýt a&nbsp;žádná úplná zatmění už nebudou nastávat. Zatmění nastávají jen když jsou Slunce, Země a&nbsp;Měsíc v&nbsp;jedné přímce. Sluneční zatmění mohou nastat jen pokud je Měsíc v&nbsp;[[nov]]u; [[zatmění Měsíce]] jen je-li v&nbsp;[[úplněk|úplňku]]. ''Podívejte se také na'' [[Zatmění Slunce]] a [[Zatmění Měsíce]]. == Pozorování Měsíce == {{Podrobně|Měsíční fáze}} [[Soubor:Moon-surface.jpg|right|thumb|Měsíční povrch]] Měsíc (a také Slunce) se zdají být většími, když se přiblíží k horizontu. Je to čistě psychologický efekt, viz [[Měsíční iluze]]. [[Úhlový průměr]] Měsíce ze Země je asi půl stupně. Různé světleji a&nbsp;tmavěji zabarvené oblasti (především [[měsíční moře]]) tvoří vzor viděný různými kulturami jako [[Muž na Měsíci]], králík a&nbsp;bizon i&nbsp;jinak. [[Kráter]]y a&nbsp;[[hora|horské]] hřbety také patří mezi nápadné měsíční rysy. Během nejjasnějšího úplňku může mít Měsíc [[Hvězdná velikost|magnitudu]] asi −12,6. Pro srovnání, Slunce má magnitudu −26,8. Měsíc je nejjasnější v&nbsp;noci, ale občas je možné ho vidět i&nbsp;ve dne. Pro libovolné místo na Zemi kolísá největší [[výška]] Měsíce ve dne ve stejných mezích jako největší výška Slunce a&nbsp;závisí na ročním období a&nbsp;měsíční fázi. Například v&nbsp;zimě putuje Měsíc nejvýše, pokud je v&nbsp;úplňku a&nbsp;v&nbsp;úplňku putuje nejvýše právě v&nbsp;zimě. Měsíc putuje nejvýše mj. i na jaře v první čtvrti (pobyt na obloze cca 10:00 až 2:00 násl.dne.) a na podzim v poslední čtvrti (22:00 až 14:00 násl dne), nejníže mj. i na jaře v poslední čtvrti (2:00 až 10:00) a na podzim v první čtvrti (14:00 až 22:00).<ref>http://www.ga.gov.au/bin/gazmap_moonrise?placename=tanja&placetype=R&state=NSW Compute Moonrise & Moonset Times</ref> Měsíc vychází a zapadá díky svému oběhu kolem Země cca o 50 minut později než předchozí den. To je průměrná hodnota, neboť zpožďování kolísá v intervalu cca. 20-80 minut. O kolik je menší zpoždění východu, o tolik je větší zpoždění západu a naopak. Průměrné hodnoty nastávají, pokud Měsíc dosahuje své nejsevernějšího nebo nejjižnější deklinace. Pro severní polokouli jsou nejmenší rozdíly mezi východy (a největší mezi západy) vždy, když Měsíc prochází v blízkosti jarního bodu. V něm dráha Měsíce přechází z jihu na sever a při východu svírá s obzorem menší úhel než [[nebeský rovník]] a při západu větší úhel. To nastává při první čtvrti v prosinci, úplňku v září a poslední čtvrti v červnu. Není-li Měsíc v úplňku, je možno spatřit další průvodní jev - Měsíc je spíše stojatý při východu a ležatý při západu. Tím pádem je také velmi obtížné sledovat "starý Měsíc" v časném jaře, neboť se utápí příliš nízko na východní obloze, jenž začíná světlat. Zato jde o nejlepší podmínky pro pozorování "mladého Měsíce" na večerní obloze. Opačné podmínky nastávají při průchodu Měsíce kolem [[podzimní bod|podzimního bodu]], kde jeho dráha přechází ze severu na jih. Rozdíl mezi východy je maximální (velký úhel dráhy k obzoru) a mezi západy je minimální (malý úhel dráhy k obzoru). To nastává při poslední čtvrti v prosinci, úplňku v březnu a první čtvrti v červnu. Krom toho to umožňuje snadné pozorování "starého Měsíce" v časném podzimu. Naopak je v podzimních večerech obtížné sledovat "mladý Měsíc" (stejně jako "starý Měsíc" na jaře). Pokud je pozorovatelná jen malá osvětlená část Měsíce, bývá při jasné obloze viditelný i jeho neosvětlený díl, neboť jej ozařuje [[Země]], která je naopak vůči Měsíci téměř celá osvětlená ("v úplňku"). Jev se nazývá [[popelavý svit]] Měsíce a zřejmě prvním, kdo jej správně vyložil, byl Leonardo da Vinci.<ref>HORSKÝ, Zdeněk; PLAVEC, Miroslav. Poznávání vesmíru. Praha: Orbis, 1962.</ref> == Průzkum Měsíce == [[Soubor:Lunar module AS12-51-7507.jpg|thumb|right|[[Lunární modul]] [[Apollo 12]] se připravuje na sestup k&nbsp;povrchu Měsíce]] [[Soubor:moon-apollo17-schmitt_boulder.jpg|thumb|right|Astronaut z [[Apollo 17|Apolla 17]] [[Harrison Schmitt]] stojí vedle balvanu na Taurus-Littrow během třetí EVA]] První člověkem vyrobený předmět, který dosáhl Měsíce, byla automatická [[Sovětský svaz|sovětská]] sonda [[Luna 2]], která na něj dopadla [[4. září]] [[1959]] ve 21:02:24 Z. [[Odvrácená strana Měsíce|Odvrácená strana]] byla poprvé vyfotografována [[7. říjen|7. října]] [[1959]] sovětskou sondou [[Luna 3]]. [[Luna 9]] byla první sondou, která měkce přistála na Měsíci a [[3. únor]]a [[1966]] přenesla obrázky měsíčního povrchu. Prvním umělým satelitem Měsíce byla sovětská sonda [[Luna 10]] (odstartovala [[31. březen|31. března]] [[1966]]). Členové posádky [[Apollo 8|Apolla 8]], Frank Borman, James Lovell a&nbsp;William Anders, se [[24. prosinec|24. prosince]] [[1968]] stali prvními lidmi, kteří na vlastní oči viděli odvrácenou stranu Měsíce. Lidé poprvé přistáli na Měsíci [[20. červenec|20. července]] [[1969]], čímž vyvrcholil [[studená válka|studenou válkou]] inspirovaný [[vesmírný závod]] mezi [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]] a&nbsp;[[Spojené státy americké|Spojenými státy americkými]]. Prvním mužem kráčejícím po měsíčním povrchu byl [[Neil Armstrong]], velitel americké mise [[Apollo 11]]. Posledním člověkem, který stál na Měsíci, byl [[Eugene Cernan]], který v&nbsp;rámci mise [[Apollo 17]] kráčel po Měsíci v&nbsp;prosinci [[1972]]. ''Podívejte se také na:'' [[Program Apollo#Lidé na Měsíci|Kompletní seznam měsíčních astronautů]]. [[Image:Apollo11Plaque.jpg|thumb|left|350px|Posádka Apolla 11 nechala na Měsíci 23×18&nbsp;cm destičku z&nbsp;nerez oceli na oslavu přistání, která je schopna přinést základní informace o&nbsp;návštěvě jakýmkoliv jiným bytostem, které by ji mohly vidět. Nápis na ní praví: ''Zde se lidé z planety Země poprvé dotkli nohama Měsíce. Červenec, LP 1969. Přišli jsme v míru jménem celého lidstva.'' Destička zobrazuje dvě strany planety Země a je podepsána třemi astronauty a&nbsp;prezidentem USA [[Richard Nixon|Richardem Nixonem]].]] Měsíční vzorky přivezené na Zemi pocházejí z&nbsp;šesti misí s&nbsp;lidskou posádkou a&nbsp;ze tří misí Luna (číslo 16, 20 a&nbsp;24). V únoru [[2004]] se americký [[prezident]] [[George W. Bush]] přihlásil k&nbsp;plánu na obnovení letů k&nbsp;Měsíci s&nbsp;posádkou do roku 2020. V září [[2005]] organizace [[NASA]] upřesnila tyto plány a oznámila jako cílové datum nového přistání lidí na Měsíci rok [[2018]]. Tomu by měla předcházet sonda [[Lunar Reconnaissance Orbiter]]. Pro dopravu astronautů na Měsíc je vyvíjena kosmická loď [[Orion (kosmická loď)|Orion]]. [[Evropská kosmická agentura]] stejně jako [[Čínská lidová republika]], [[Japonsko]] a [[Indie]] mají také plán na brzké vypuštění sond na průzkum Měsíce. Evropská sonda [[Smart 1]] odstartovala [[27. září]] [[2003]] a&nbsp;vstoupila na měsíční [[oběžná dráha|oběžnou dráhu]] [[15. listopad]]u [[2004]]. Sledovala měsíční povrch s cílem vytvářet jeho [[rentgen]]ovou mapu. Sonda ukončila svou dráhu plánovaným dopadem na povrch měsíce [[3. září]] [[2006]] v 5:42:22 [[Coordinated Universal Time|UTC]]. Pádem se vytvořil oblak hornin zasahující do výšky několika [[Metr#Kilometr|kilometr]]ů, který pak vědci zkoumali [[spektroskopie|spektroskopicky]] s cílem studovat složení povrchu Měsíce.<ref>http://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/2818551.stm</ref><ref>http://sci.esa.int/science-e/www/object/index.cfm?fobjectid=36091</ref> Čína deklarovala [[program Chang'e|ambiciózní plány]] na výzkum Měsíce a zkoumání vhodných nalezišť pro těžbu na Měsíci, zvláště hledání [[izotop]]u [[Helium|hélium 3]] využitelného jako energetický zdroj na Zemi.<ref>{{Citace webu | url=http://space.com/missionlaunches/china_moon_030304.html | titul=SPACE.com: China Outlines its Lunar Ambitions | datum přístupu=2007-08-31}}</ref> [[Japonsko]] a&nbsp;[[Indie]] se také chystají k Měsíci. Japonci již načrtli plány svých nadcházejících misí k&nbsp;našemu sousedovi: [[Lunar-A]]<ref>{{Citace webu | url=http://www.jaxa.jp/missions/projects/sat/exploration/lunar_a/index_e.html | titul=Lunar exploration satellite, LUNAR-A | datum přístupu=2007-08-31}}</ref> a [[SELENE|Selene]].<ref>{{Citace webu | url=http://www.jaxa.jp/missions/projects/sat/exploration/selene/index_e.html | titul=SELenological and ENgineering Explorer "KAGUYA" (SELENE) | datum přístupu=2007-08-31}}</ref> Japonskou vesmírnou agenturou ([[JAXA]]) je dokonce plánována obydlená lunární základna. Prvním pokusem Indie byl automatický orbitální satelit [[Chandrayan]]. Mezi další více či méně úspěšné mise patří: [[Program Pioneer]] (1958 - 1959), [[Program Ranger]] (1961 - 1965), [[Program Zond]] (1965 - 1970), [[Program Surveyor]] (1966 - 1968), [[Program Lunar Orbiter]] (1966 - 1968), [[Program Lunar Explorer]] (1967 - 1973), [[Hiten]] (1990 - 1993), [[Clementine (sonda)|Clementine]] (1994), [[Lunar Prospector]] (1998 - 1999). Pokud jsme na povrchu Měsíce a&nbsp;chceme se odpoutat jak od Měsíce tak i&nbsp;od Země, potřebná úniková rychlost je druhou odmocninou součtu čtverců jednotlivých únikových rychlostí — 2,4 km/s (od Měsíce) a 1,5 km/s (od Země) dají celkově 2,8 km/s. Využijeme-li tedy [[orbitální rychlost]] 1,1 km/s a&nbsp;urychlíme-li se o&nbsp;2,4 km/s, je to dohromady dost nejen k&nbsp;opuštění Měsíce, ale také k&nbsp;opuštění Země. == Flickr Show == {{FlickrShow|Moon|600|400}} == Poznávání Měsíce == === Umění na Měsíci === V roce [[1971]] umístila posádka [[Apollo 15|Apolla 15]] na povrch Měsíce asi 8 cm velkou hliníkovou sošku astronauta ve skafandru zvanou [[Fallen Astronaut]] od [[Belgie|belgického]] umělce [[Paul Van Hoeydonck|Paula Van Hoeydoncka]] spolu s plaketou, na níž jsou uvedena jména osmi amerických astronautů a šesti sovětských kosmonautů, kteří zahynuli v souvislosti s kosmickým výzkumem. === Mýty a lidová kultura === === Astrologie === === Vědecké poznání === 5&nbsp;000 let starý otesaný kámen v&nbsp;irském [[Knowth]] asi reprezentuje měsíc a je-li tomu tak, jde o nejstarší dosud objevené zobrazení. Ve středověku, ještě před objevením [[dalekohled]]u, již někteří lidé uznali Měsíc za [[kulová plocha|sféru]], i&nbsp;když si mysleli, že je „dokonale hladký“. [[Soubor:Tycho_crater_on_the_Moon.jpg|thumb|200px|[[Kráter Tycho (Měsíc)|Kráter Tycho]] na [[Země|zemském]] Měsíci]] Leonardo da Vinci v ''Leicesteerském kodexu'' (napsán mezi 1506 a 1510), poprvé prohlásil, že Měsíc je hmotné těleso těžší než vzduch; současně správně vysvětlil jev tzv. ''[[měsíční fáze|popelavého svitu]]'' jako odraz záře Země od měsíčního povrchu<ref>{{Citace webu | url=http://www.amnh.org/exhibitions/codex/2A2r.html | titul=American museum of Natural history: Leonadro´s Codex Leicester | datum přístupu=2007-08-31}}</ref>. V roce 1609 nakreslil Galileo Galilei do své knihy ''[[Sidereus Nuncius]]'' jednu ze svých prvních kreseb Měsíce pozorovaného dalekohledem a&nbsp;poznamenal, že není hladký, ale má [[kráter]]y. Později v&nbsp;17.&nbsp;století nakreslili Giovanni Battista Riccioli a&nbsp;Francesco Maria Grimaldi mapu Měsíce a&nbsp;pojmenovali řadu kráterů jmény, která známe dodnes. Na mapách se temné části měsíčního povrchu nazývají „[[Měsíční moře|moře]]“ (latinsky ''[[mare]]'', v&nbsp;množném čísle ''maria'') a&nbsp;světlejší části jsou pevniny (latinsky ''terra'', v&nbsp;množném čísle ''terrae''). Možnost existence vegetace na Měsíci či dokonce osídlení „selenity“ byla seriózně zmiňována některými významnými astronomy až do prvních desetiletí 19. století. Ještě v&nbsp;roce 1835 se řada lidí nechala napálit sérií článků v&nbsp;deníku New York Sun o&nbsp;smyšleném objevu exotických zvířat žijících na Měsíci. Naproti tomu prakticky ve stejné době (během let 1834–1836) publikovali Wilhelm Beer a&nbsp;Johann Heinrich Mädler své čtyřdílné kartografické dílo ''Mappa Selenographica'' a&nbsp;v&nbsp;roce 1837 knihu ''Der Mond'', která solidním způsobem zdůvodnila závěr, že Měsíc nemá žádné vodní plochy ani patrnou atmosféru. Spornou otázkou zůstávalo, zda rysy Měsíce mohou podléhat změnám. Někteří pozorovatelé prohlašovali, že jisté malé krátery se objevují a&nbsp;zase mizí, ve 20. století se však zjistilo, že jde o omyly, vzniklé pravděpodobně odlišnými světelnými podmínkami nebo nepřesnostmi ve starých nákresech. Na druhou stranu dnes víme, že občas dochází k&nbsp;jevu odplynování. Během [[nacismus|nacistického]] období v&nbsp;Německu prosazovali nacističtí vůdci teorii ''[[Welteislehre]]'', která prohlašovala, že Měsíc je tvořen pevným ledem. [[Odvrácená strana Měsíce]] byla zcela neznámá až do průletu sovětské sondy [[Luna 3]] v&nbsp;roce [[1959]]. Její rozsáhlé zmapování bylo provedeno v&nbsp;rámci amerického [[program Lunar Orbiter|programu Lunar Orbiter]] v&nbsp;60. letech 20. století. == Související články == * [[Modrý měsíc]] * [[:Image:Full moon.png|Detailní fotografie Měsíce v úplňku]] * [[Lunární geologická časová osa]] * [[Měsíční moře]] * [[Seznam hor na Měsíci]] * [[Seznam kráterů na Měsíci]] * [[Seznam moří na Měsíci]] * [[Seznam povrchových útvarů na Měsíci]] * [[Seznam údolí na Měsíci]] * [[Kolonizace Měsíce]] * [[Seléne]], řecká bohyně měsíce * [[Chang'e (mytologie)]], čínská bohyně měsíce * [[Dočasné měsíční úkazy]] * [[Měsíční meteority]] == Reference == <references/> == Externí odkazy == === Měsíční fáze === * [http://tycho.usno.navy.mil/vphase.html US Naval Observatory: fáze Měsíce pro libovolný datum a&nbsp;čas 1800–2199 n.l.] (anglicky) * [http://tabulky.esence.biz/luna.htm Aktuální měsíční fáze a další údaje] (česky) * [http://mesic.astronomie.cz/faze.htm Podrobné informace o měsíčních fázích] (česky) === Východy a západy měsíce === * [http://www.timeanddate.com/worldclock/astronomy.html?obj=moon&obj=moon&n=204 Východy a západy měsíce pro libovolné datum (1987-2027) a místo na Zemi] (anglicky) === Vesmírné mise === * [http://www.lpi.usra.edu/research/lunar_orbiter/ Digitální fotografický atlas Měsíce z&nbsp;programu Lunar Orbiter] (anglicky) * [http://www.apolloarchive.com/apollo_archive.html Archív projektu Apollo] (anglicky) * [http://www.cmf.nrl.navy.mil/clementine/clib/ Prohlížeč obrázků Měsíce ze sondy Clementine] (anglicky) === Vědecké === * [http://mesic.astronomie.cz ''http://mesic.astronomie.cz'' – Prohlídka Měsíce] (česky) * [http://www.solarviews.com/eng/moon.htm ''The Moon'' – od Rosanny a&nbsp;Calvina Hamiltonových] (anglicky) * [http://seds.lpl.arizona.edu/nineplanets/nineplanets/luna.html ''The Moon'' – od Billa Arnetta] (anglicky) * [http://www.inconstantmoon.com „Nestálý Měsíc“ – od Kevina Clarka] (anglicky) * [http://www.moonsociety.org ''The Moon Society'' (neziskový výukový web)] (anglicky) * [http://cps.earth.northwestern.edu/GHM/ Geologická historie Měsíce od Dona Wilhelmse] (anglicky) === Mýty a folklór === * [http://www.straightdope.com/classics/a2_337.html „Nestávají se podivné věci, když je měsíc v úplňku?“ – od Cecila Adamse] (The Straight Dope, anglicky) * [http://www.infoplease.com/spot/bluemoon1.html „Jednou za modrý (uherský) měsíc – Co je to modrý měsíc?“ – od Ann-Marie Imbornoni] (anglicky) * [http://www.laputanlogic.com/articles/2004/04/05-0001.html „Králík na Měsíci“ – od Johna Hardyho] (anglicky) * [http://mesic.astronomie.cz/vliv.htm „Žijeme pod vlivem Měsíce?“ - Prohlídka Měsíce] (česky) === Jiné === * [http://mesic.hvezdarna.cz/ http://mesic.hvezdarna.cz/] (Měsíční deník - novinky o Měsíci a příbuzných záležitostech, česky) * [http://www.perseus.gr/Astro-Lunar-Scenes-Apo-Perigee.htm Měsíc v&nbsp;apogeu a&nbsp;perigeu] (pozoruhodné fotografické porovnání, anglicky) * [http://www.straightdope.com/classics/a2_110.html Proč se zdá Měsíc větší poblíž horizontu?] (The Straight Dope, anglicky) * [http://www.badastronomy.com Špatná astronomie]: Dr. [[Philip Plait]], profesor astronomie na Státní univerzitě v&nbsp;Sonomě v&nbsp;[[Kalifornie|Kalifornii]], na tomto webu vysvětluje mnoho případů nekorektní astronomie a&nbsp;fyziky prezentované veřejnosti, včetně astrologie a&nbsp;označování programu Apollo za podvod. (anglicky) * [http://news.bbc.co.uk/2/hi/world/monitoring/media_reports/1399132.stm 'Falšované' snímky Měsíce – zpráva BBC] (anglicky) * [http://www.redzero.demon.co.uk/moonhoax/ Web Moonhoax] (anglicky) * [http://astrosurf.com/avl/ Virtuální atlas Měsíce, program, včetně české lokalizace] * [http://astrologie.najdise.cz/mesic-luna/mesicni-znameni Astrologický výpočet postavení Měsíce] (česky) {{Flickr|Moon}}{{Commons|Moon|Měsíc}}{{Sluneční soustava}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Měsíc]] [[Kategorie:Měsíce]]

Návrat na stránku „Měsíc“.