Prezident České republiky

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Zeman M 7.JPG|thumb|280px|Úřadující Prezident '''Miloš Zeman'''<br />(od 8. března 2013)]] '''Prezident České republiky''' je [[Hlava státu|hlava]] [[Česká republika|České republiky]], která je volena přímo [[Státní občanství České republiky|českými občany]], resp. oprávněnými voliči.<ref>Článek 54 [[Ústava České republiky|Ústavy České republiky]].</ref> V letech 1993–2012 byl volen oběma komorami [[Parlament České republiky|Parlamentu]], tedy [[poslanec|poslanci]] a [[senátor]]y, na společné schůzi obou komor. Z výkonu své funkce není odpovědný s výjimkou [[Velezrada|velezrady]] a hrubého porušení [[Ústava České republiky|Ústavy]] nebo jiné součásti [[Ústavní pořádek České republiky|ústavního pořádku]]. [[Prezident]] se ujímal úřadu složením slibu do rukou [[Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky|předsedy]] [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny]], od roku 2013 skládá slib do rukou [[Předseda Senátu Parlamentu České republiky|předsedy]] [[Senát Parlamentu České republiky|Senátu]]. Prezidentovo funkční období trvá pět let.<ref>Článek 55 Ústavy České republiky.</ref> Vzdát se svého úřadu může též do rukou předsedy Senátu Parlamentu ČR.<ref>Článek 61 Ústavy České republiky.</ref> Výkon pravomocí, protokolární povinnosti a další funkce spojené s osobou prezidenta zajišťuje [[Kancelář prezidenta republiky]], jeho ochranu má na starosti [[Útvar pro ochranu prezidenta České republiky|specializovaný policejní útvar]]. Česká republika je [[parlamentní republika]], v níž je hlava státu součástí pilíře [[Výkonná moc v Česku|výkonné moci]] s omezenými [[pravomoc]]emi v rozhodovacích procesech (pasivní složka), ty většinově náleží [[Předseda vlády České republiky|předsedovi vlády]] a [[Vláda České republiky|kabinetu]] (aktivní složka), ale do dění vstupuje v okamžiku napětí a krize. Reprezentuje zemi navenek i ve vnitřních vztazích.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Cabada| jméno = Ladislav | příjmení2 = Kubát | jméno2 = Michal | spoluautoři = a kol. | titul = Úvod do studia politických věd | vydavatel = Eurolex Bohemia s. r. o. | místo = Praha | rok = 2004 | isbn = 80-86432-63-7 | stran = }}</ref> [[Slib]] prezidenta republiky zní: ''„Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“''<ref>Článek 59 odst. 2 Ústavy České republiky.</ref> Prezident republiky má právo účastnit se schůzí obou komor [[Parlament České republiky|Parlamentu]], jejich výborů a komisí. Je mu uděleno slovo, kdykoliv o to požádá. Prezident republiky má právo účastnit se schůzí [[Vláda České republiky|vlády]], vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti. Prezident je také [[vrchní velitel|vrchním velitelem]] [[Ozbrojené síly České republiky|ozbrojených sil]] a je adresátem zpráv [[Zpravodajská služba#Zpravodajské služby ČR|zpravodajských služeb]], rovněž jim také s vědomím [[Vláda České republiky|vlády]] zadává úkoly.<ref>Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, § 8. [https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1994-153#p8 Dostupné online]</ref> Disponuje též jedním ze sedmi klíčů od dveří v [[Kaple svatého Václava v katedrále svatého Víta#Korunní komora|kapli sv. Václava]] v [[katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrále sv. Víta]], které vedou do Korunní komory, kde jsou uloženy [[české korunovační klenoty]]. == Volba prezidenta == {{Podrobně|Volba prezidenta České republiky}} Prezidentem republiky může být zvolen [[Státní občanství České republiky|občan]], který má právo volit a dosáhl věku 40 let.<ref name="1/1993-57">Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, článek 57. [https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1993-1#cl57 Dostupné online].</ref><ref>Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů., článek 19, odst. 2. [https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1993-1#cl19-2 Dostupné online]</ref> Nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát po sobě.<ref name="1/1993-57" />{{Poznámka pod čarou|Táž osoba tedy může být zvolena i více než dvakrát, avšak nikoli přímo za sebou.}} Zvolen také nemůže být občan, který byl odsouzen za [[#Velezrada|velezradu]] nebo za hrubé porušení [[Ústava České republiky|Ústavy]] nebo jiné součásti [[Ústavní pořádek České republiky|ústavního pořádku]]. Navrhovat kandidáta může nejméně dvacet [[poslanec|poslanců]] nebo deset [[senát]]orů, anebo každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh [[petice]] podepsaná nejméně 50&nbsp;000 občany. Volbu prezidenta republiky vyhlašuje předseda Senátu, koná se tajným hlasováním a právo volit má každý český občan, který dosáhl věku 18 let. V prvním kole může být zvolen kandidát, který získá nadpoloviční většinu všech platných hlasů. Pokud nikdo nadpoloviční většinu nezíská, koná se do 14 dnů kolo druhé, do kterého postupují dva nejúspěšnější kandidáti z kola prvního (při teoretické rovnosti hlasů všichni, kteří takový počet hlasů získají, tak, aby byli alespoň dva). Ve druhém kole pak bude zvolen ten kandidát, který získá hlasů více (opět při teoretické rovnosti hlasů se do deseti dnů vyhlásí zcela nová volba).<ref>Článek 56 Ústavy České republiky.</ref> == Nestíhatelnost == Prezidenta nelze po dobu výkonu jeho funkce [[zadržení|zadržet]], [[Trestní stíhání|trestně stíhat]] ani stíhat pro [[přestupek]] nebo jiný [[správní delikt]].<ref>Článek 65 odst. 1 Ústavy České republiky.</ref> Nestíhatelnost se vztahuje jak na [[trestný čin|trestné činy]], přestupky a jiné správní delikty spáchané před vznikem mandátu, tak na ty spáchané během jeho výkonu, za které nemohl být prezident až do roku 2013<ref>Ústavní zákona č. 71/2012 Sb., kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů.</ref> po zániku mandátu stíhán. Od roku 2013 to již možné je. Do zániku jeho mandátu se navíc běh promlčecí lhůty pro tyto protiprávní činy staví. Procesní imunita se nevztahuje na [[Delikt#Občanský delikt v českém právu|civilní delikty]] ani ústavní delikty (viz dále). == Velezrada == [[Zrada|Velezrada]] je ústavní delikt, za který může být prezident odsouzen. Kromě toho je možné jej odsoudit také pro hrubé porušení [[Ústava České republiky|Ústavy]] nebo jiné součásti [[Ústavní pořádek České republiky|ústavního pořádku]]. Velezradou se přitom rozumí ''jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu''. [[žaloba|Žalobu]] může podat jen [[Senát Parlamentu České republiky|Senát]], který k tomu však musí získat souhlas [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny]]. Řízení probíhá před [[Ústavní soud České republiky|Ústavním soudem]] a jediným [[trest]]em může být ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt<ref>Článek 65 odst. 2 a článek 87 odst. 1 písm. g) Ústavy České republiky.</ref> (čímž zaniká i nárok na prezidentský plat včetně veškerých dalších požitků po skončení funkce).<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Okamura se připojí k žalobě Klause za velezradu | periodikum = Aktuálně.cz | datum vydání = 2013-02-15 | datum přístupu = 2017-11-21 | url = https://zpravy.aktualne.cz/domaci/okamura-se-pripoji-k-zalobe-klause-za-velezradu/r~i:article:771576/ }}</ref> V roce [[2004]] [[Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová|lidovecký]] senátor [[Zdeněk Bárta]] prohlásil, že má připravený návrh na ústavní žalobu proti prezidentu Klausovi pro velezradu, kterého obviňoval z toho, že svým počínám ohrožuje fungování Ústavního soudu České republiky, protože nenavrhuje dostatečně rychle Senátu na schválení kandidáty na pozici jeho soudců.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Senátor Bárta: Klaus je velezrádce | periodikum = Novinky.cz | datum vydání = 2004-04-08 | datum přístupu = 2016-11-21 | url = https://www.novinky.cz/domaci/29515-senator-barta-klaus-je-velezradce.html }}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Stenozáznam z 6. dne 14. schůze (8. dubna 2004) | url = http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/hlasovani?action=steno&O=4&IS=2748&D=08.04.2004 | datum přístupu = 2016-11-21 | vydavatel = Senát Parlamentu České republiky }}</ref> Tento návrh však mezi ostatními senátory podporu nezískal, i když zájem obecně vzbudil.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Pehe | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Pehe | titul = Co je (Klausova) velezrada | url = http://www.pehe.cz/zapisnik/co-je-klausova-velezrada | datum vydání = 2009-10-16 | datum přístupu = 2016-11-21 | vydavatel = Jiří Pehe }}</ref> O velezradě také uvažovala v roce [[2009]] [[Česká strana sociálně demokratická|sociálnědemokratická]] senátorka [[Alena Gajdůšková]], a to v souvislosti s ratifikací [[lisabonská smlouva|Lisabonské smlouvy]].<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Klause obviníme z velezrady, plánuje senátorka | periodikum = Týden.cz | datum vydání = 2009-05-10 | datum přístupu = 2016-11-21 | url = http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/klause-obvinime-z-velezrady-planuje-senatorka_118611.html }}</ref> Ani v tomto případě však k podání ústavní žaloby nedošlo. V únoru [[2013]] podepsal potřebný počet senátorů (28) návrh žaloby na prezidenta Václava Klause především v souvislosti s [[Amnestie Václava Klause|amnestií vyhlášenou v novoročním projevu]], ale i dalšími kroky během funkčního období (nedokončování [[ratifikace]] mezinárodních smluv, nenavrhování kandidátů na soudce Ústavního soudu, nerozhodnutí o jmenování či nejmenování [[Petr Langer|Petra Langera]] soudcem). Tím se měl dopustit jednání směřujícího proti svrchovanosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu.<ref> {{Citace elektronického periodika | titul = Návrh žaloby na Klause pro velezradu podepsalo 27 senátorů | periodikum = Novinky.cz | datum vydání = 2013-02-26 | datum přístupu = 2016-11-21 | url = https://www.novinky.cz/domaci/294440-navrh-zaloby-na-klause-pro-velezradu-podepsalo-27-senatoru.html }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | titul = DOKUMENT: Návrh textu ústavní žaloby na prezidenta Václava Klause | periodikum = Novinky.cz | datum vydání = 2013-02-28 | datum přístupu = 2016-11-21 | url = https://www.novinky.cz/specialy/dokumenty/294710-dokument-navrh-textu-ustavni-zaloby-na-prezidenta-vaclava-klause.html }}</ref> Zároveň byla Senátu doručena petice 73 tisíc lidí s výzvou k podání žaloby. Na základě tohoto návrhu proběhla 4. března mimořádná schůze Senátu, která podání ústavní žaloby k Ústavnímu soudu schválila.<ref>{{Citace elektronického periodika | autor = ČTK | titul = Senát schválil ústavní žalobu na prezidenta pro velezradu | periodikum = České noviny | datum_vydání = 2013-03-04 | datum_přístupu = 2013-03-04 | url = http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/senat-schvalil-ustavni-zalobu-na-prezidenta-pro-velezradu/909100 }}</ref> Ústavní soud však řízení o žalobě z [[Procesní právo|procesních důvodů]] zastavil, když dovodil, že podle právní úpravy o tomto řízení účinné před 7. březnem 2013 nešlo pokračovat v řízení o této žalobě po uplynutí funkčního období prezidenta.<ref>{{Citace soudního rozhodnutí | rozhodnutí = Usnesení Ústavního soudu České republiky | datum vydání = 27. 3. 2013 | spisová značka = Pl. ÚS 17/13 | datum přístupu = 2016-11-21 | url = http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=Pl-17-13_1 }}</ref> == Pravomoci == [[Soubor:Presidential Standard of the Czech Republic.png|thumb|240px|[[Vlajka prezidenta České republiky|Vlajka prezidenta republiky]] je jedním ze [[Státní symboly České republiky|státních symbolů]]]] === Absolutní pravomoci (bez kontrasignace) === Tyto pravomoci vykonává prezident zcela nezávisle, rozhodnutí podle nich vydaná jsou bezprostředně platná. Prezident podle [[Ústava České republiky|Ústavy České republiky]]:<ref>Článek 62 Ústavy České republiky.</ref> # jmenuje a odvolává předsedu a další členy [[Vláda České republiky|vlády]] a přijímá jejich [[demise|demisi]], odvolává vládu a přijímá její demisi, # svolává zasedání [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny]], # [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky#Rozpuštění|rozpouští]] [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslaneckou sněmovnu]], # pověřuje [[Vláda České republiky|vládu]], jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatím je až do jmenování nové vlády, # jmenuje soudce [[Ústavní soud České republiky|Ústavního soudu]], jeho předsedu a místopředsedy, # jmenuje předsedu a místopředsedy [[Nejvyšší soud České republiky|Nejvyššího soudu]] z řad soudců tohoto soudu,<ref>{{Citace soudního rozhodnutí | rozhodnutí = Nález Ústavního soudu České republiky | datum vydání = 12. 9. 2007 | spisová značka = Pl. ÚS 87/06 | url = http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=Pl-87-06_1 | datum přístupu = 2016-11-21 }}</ref> # odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem (''agraciace'') a zahlazuje odsouzení (''[[rehabilitace (právo)|rehabilitace]]'') (viz [[#Milost|dále]]), # má právo vrátit [[Parlament České republiky|Parlamentu]] přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního (viz [[#Prezidentské veto|dále]]), # podepisuje [[zákon]]y, # jmenuje prezidenta a viceprezidenta [[Nejvyšší kontrolní úřad|Nejvyššího kontrolního úřadu]], # jmenuje členy Bankovní rady [[Česká národní banka|České národní banky]]. Ke jmenování soudců Ústavního soudu však potřebuje souhlas Senátu.<ref>Článek 84 odst. 2 Ústavy České republiky.</ref> ==== Milost ==== [[Milost (právo)|Milost]] je zvláštní pravomoc, ideově vycházející z doby [[monarchie]]. Umožňuje prezidentovi v individuálních případech odpouštět a zmírňovat tresty uložené soudem; zahlazovat odsouzení; a s kontrasignací nařizovat, aby se [[trestní řízení]] nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo. V praxi tuto pravomoc prezident používá zejména v případech, kdy se domnívá, že soud pochybil, nebo v humanitárních případech, kdy zabraňuje rozdělení rodiny nebo přihlíží k vážnému zdravotnímu stavu odsouzených nebo členů jejich rodiny. V praxi bývají některá udělení milosti veřejností kritizována. ==== Prezidentské veto ==== [[Veto|Suspenzivní veto]] patří mezi pravomoci českého prezidenta. Dovoluje mu vrátit Parlamentem schválený návrh [[zákon]]a zpět Poslanecké sněmovně spolu s odůvodněním. Musí tak učinit ve lhůtě 15 dnů počínající den po předložení zákona k podpisu a nemůže tak učinit u [[ústavní zákon|ústavních zákonů]]. Přehlasovat veto může nadpoloviční většina všech poslanců. Pokud si prezident není jistý ústavností zákona, může podat Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona. Zákon ovšem nabude platnost. Václav Havel ve svém prvním volebním období [[Seznam prezidentských vet Václava Havla|použil veto]] jen devětkrát. Čtyřikrát byl poslanci přehlasován, čtyřikrát se tak nestalo, v jednom případě rozhodl o zrušení platného zákona na návrh prezidenta Ústavní soud. Ve druhém volebním období použil veto sedmnáctkrát, ve všech případech však byl poslanci přehlasován. Úspěšnější byl u Ústavního soudu, který čtyřikrát alespoň částečně návrhům prezidenta vyhověl. Prezident Václav Klaus [[Seznam prezidentských vet Václava Klause|veto používal]] častěji, vetoval celkem 62 zákonů, přičemž uspěl jen čtyřikrát, a sedm jeho vet již nebylo projednáno. Miloš Zeman [[Seznam prezidentských vet Miloše Zemana|vetoval]] v průběhu prvních 19 měsíců v úřadu 3 zákony, přičemž ve dvou případech bylo jeho veto přehlasováno. V jednom případě se hodlal obrátit na Ústavní soud. === Pravomoci s kontrasignací === Rozhodnutí vydaná podle těchto pravomocí vyžadují ke své platnosti spolupodpis ([[kontrasignace|kontrasignaci]]) [[Předseda vlády České republiky|předsedy vlády]] nebo jím pověřeného člena vlády. Za tato rozhodnutí odpovídá [[Vláda České republiky|vláda]].<ref>Článek 63 odst. 3 Ústavy České republiky.</ref> Prezident podle Ústavy České republiky:<ref>Článek 63 odst. 1 Ústavy České republiky.</ref> # zastupuje stát navenek, # sjednává a [[ratifikace|ratifikuje]] [[Mezinárodní smlouva|mezinárodní smlouvy]]; sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy, # je vrchním velitelem ozbrojených sil, # přijímá vedoucí zahraničních zastupitelských misí, # pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí, # vyhlašuje volby do [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny]] a do [[Senát Parlamentu České republiky|Senátu]], # jmenuje a povyšuje [[generál]]y, # propůjčuje a uděluje [[Státní vyznamenání České republiky|státní vyznamenání]], nezmocní-li k tomu jiný orgán, # jmenuje [[soudce]], # nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo (''abolice'', viz [[#Milost|shora]]), # má právo udělovat [[amnestie|amnestii]]. Další pravomoci určují běžné zákony. Podle nich prezident například: # uchovává pečetidlo [[Státní pečeť České republiky|státní pečeti]],<ref>§ 6 odst. 3 zákona č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky.</ref> # vyhlašuje volby do [[Evropský parlament|Evropského parlamentu]],<ref>§ 3 odst. 2 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů.</ref> [[Zastupitelstvo kraje|zastupitelstev krajů]]<ref>§ 3 odst. 1 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů.</ref> a do [[Zastupitelstvo obce|zastupitelstev obcí]],<ref>§ 3 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů.</ref> # jmenuje předsedu a místopředsedu [[Nejvyšší správní soud České republiky|Nejvyššího správního soudu]] z řad soudců tohoto soudu,<ref>§ 13 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.</ref> # jmenuje ze soudců předsedy [[Vrchní soud|vrchních]] a [[Krajský soud|krajských soudů]],<ref>§ 103 odst. 1 a § 104 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích).</ref> # jmenuje a odvolává předsedu [[Úřad pro ochranu hospodářské soutěže|Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže]],<ref>§ 1 odst. 3 zákona č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.</ref> předsedu [[Úřad pro ochranu osobních údajů|Úřadu pro ochranu osobních údajů]]<ref>§ 32 odst. 1 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.</ref> nebo předsedu [[Český statistický úřad|Českého statistického úřadu]],<ref>§ 3 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě.</ref> # jmenuje a odvolává [[rektor]]y veřejných [[Vysoká škola|vysokých škol]] a jmenuje [[profesor]]y,<ref>§ 10 odst. 2 a § 73 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).</ref> # jmenuje a odvolává předsedu [[Akademie věd České republiky|Akademie věd]].<ref>§ 10 odst. 2 zákona č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky.</ref> ==== Amnestie ==== {{Podrobně|Amnestie}} [[Amnestie]] je pravomoc prezidenta, která mu umožňuje hromadně promíjet a snižovat tresty a právní následky odsouzení, právo nařizovat, aby se [[trestní řízení]] nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo. Amnestie se může vztahovat i na [[přestupek|přestupky]]. Pokud se vztahuje na přestupky, vždy se jedná konkrétně o některý z přestupků a uděluje se celoplošně. Amnestie nemůže být zrušena. Prezident může určit okruhy osob, na které se amnestie vztahuje, i okruhy osob, na které se nevztahuje. K platnosti amnestie je třeba spolupodpis předsedy vlády nebo pověřeného ministra. Václav Havel jako prezident České republiky udělil amnestie, a to v letech 1993 a 1998. Obě se týkaly jen nižšího počtu osob (130 a 955) a nevzbudily takové kontroverze jako jeho první amnestie, ještě v úřadu prezidenta [[Československo|Československa]] v roce 1990. Tehdy ještě nebylo třeba premiérova spolupodpisu. Amnestie byla nejrozsáhlejší a vzbudila mnoho ohlasů. Propuštěno bylo 15&nbsp;tisíc vězňů, 16&nbsp;tisícům se trest zkrátil. Kritici Havlovi vyčítají, že tímto rozhodnutím výrazně zvýšil míru kriminality. Trestných činů spáchaných propuštěnými na základě této amnestie (tzv. amnestovanými) bylo 9&nbsp;procent z celkové kriminality v roce 1990. Václav Klaus možnosti amnestie využil u příležitosti výročí 20 let od rozdělení Československa. Ve svém posledním prezidentském novoročním projevu [[1. leden|1. ledna]] [[2013]] oznámil amnestii, na základě které bylo propuštěno přibližně 6&nbsp;500 vězňů. Protesty zejména opozičních politiků a občanů České republiky vyvolal zejména rozsah amnestie, která se týkala i řady kauz ekonomické trestné činnosti a známých osobností. == Úřad prezidenta neobsazen == Úřad prezidenta může zůstat neobsazen: * prezident je odsouzen za velezradu nebo za hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku, * vzdá se svého úřadu do rukou předsedy Senátu, * funkční období prezidenta skončí a nový prezident ještě nesložil slib či složil slib s výhradou, * není schopen svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat (usnáší se na tom Poslanecká sněmovna a Senát). V těchto případech pravomoci s kontrasignací (kromě pravomocí jmenovat a povyšovat generály a vyhlašovat parlamentní volby) přecházejí na [[Předseda vlády České republiky|předsedu vlády]].<ref name="Čl. 66">Článek 66 Ústavy České republiky.</ref> Pravomoci bez kontrasignace (kromě jmenování předsedy a místopředsedů [[Nejvyšší soud České republiky|Nejvyššího soudu]], milosti, suspenzivního veta, podepisování zákonů a jmenování předsedy a místopředsedy [[Nejvyšší kontrolní úřad|Nejvyššího kontrolního úřadu]]) přecházejí na [[Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky|předsedu Poslanecké sněmovny]], včetně pravomoci vyhlašovat volby do Senátu (volby do Poslanecké sněmovny v takových případech vyhlašuje vždy předseda Senátu). Pokud je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší výkon těchto pravomocí [[Předseda Senátu Parlamentu České republiky|předsedovi Senátu]].<ref name="Čl. 66" /> == Stav ohrožení státu, stav nouze, válečný stav == Po dobu [[stav ohrožení státu|stavu ohrožení státu]] nebo [[válečný stav|válečného stavu]] může vláda požádat Parlament, aby projednal vládní návrh zákona ve zkráceném jednání. V tomto případě prezident nemá právo veta. Jestliže po dobu nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu podmínky na území České republiky neumožní konat volby ve lhůtách, které jsou stanoveny pro pravidelná volební období, lze zákonem lhůty prodloužit, nejdéle však o šest měsíců. Toto prodloužení je možné provést i opakovaně. Lze tak prodloužit i volební období prezidenta republiky. == Plat, renta a další požitky == [[Plat]] prezidenta České republiky činí (k roku [[2018]]<ref>{{Citace právního předpisu | typ = Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí | číslo = 440/2017 Sb. | název = o vyhlášení výše platové základny pro určení platu a některých náhrad výdajů představitelů podle zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů. | url = https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2017-440 | url2 = http://portal.gov.cz/zakon/440/2017 }}</ref>) cca 252 tisíc Kč. Další složkou příjmu je rovněž zvláštní víceúčelová paušální náhrada, která (ke stejnému datu) činí cca 235 tisíc Kč, ta by měla sloužit jako náhrada výdajů spojených s výkonem funkce (například na pokrytí výdajů na reprezentaci, odborné a administrativní práce a odbornou literaturu).<ref name="Zákon o platu">Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, § 14-16. [https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-236#cast2-hlava3 Dostupné online].</ref> === Doživotní renta po skončení funkce === Podle zákona o zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce má [[Seznam prezidentů České republiky|bývalý prezident republiky]] nárok na doživotní [[renta|rentu]] ve výši 50&nbsp;tisíc Kč měsíčně. Renta je ze zákona splatná předem vždy do pěti pracovních dnů od počátku příslušného kalendářního měsíce. Dále má bývalý prezident republiky nárok na víceúčelovou paušální náhradu, která kryje zejména nájemné kanceláře a odměnu pro asistenta, v celkové výši dalších 50&nbsp;tisíc Kč měsíčně. Paušální náhrada je splatná spolu s rentou.<ref> Zákon č. 48/2004 Sb., o zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce, ve znění pozdějších předpisů. [https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-48 Dostupné online].</ref> === Ostatní požitky === Prezident má nárok i na další výhody, které jsou označovány jako požitky naturální. Prezident má kupř. nárok na užívání služebního vozidla s řidičem i bez něho k výkonu funkce i k osobní dispozici, rovněž má nárok k užívání nemovitostí tvořících sídlo prezidenta republiky, tedy zejména [[Pražský hrad]] a [[Zámek Lány]]. Prezident má také právo na úhradu zdravotních služeb apod.<ref name="Zákon o platu" /> Doživotní ochranu (tedy i po skončení funkce) zajišťuje prezidentu republiky [[Útvar pro ochranu prezidenta České republiky]]. == Reference == <references /> == Literatura == * [[Zdeněk Koudelka|KOUDELKA, Zdeněk]]: ''Prezident republiky''. Praha: Nakladatelství Leges, 2011, 224&nbsp;s., ISBN 978-80-87212-95-0. * [[Vojtěch Šimíček|ŠIMÍČEK, Vojtěch]] a kol.: ''Postavení prezidenta v ústavním systému České republiky''. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2008, 236&nbsp;s. ISBN 978-80-210-4520-0. === Související články === * [[Seznam prezidentů České republiky]] * [[Seznam prvních dam Česka]] * [[Seznam prezidentských vet Václava Havla]] * [[Seznam prezidentských vet Václava Klause]] * [[Seznam prezidentských vet Miloše Zemana]] == Externí odkazy == * [http://www.hrad.cz/ Oficiální stránky prezidenta České republiky] * [http://old.hrad.cz/president/Havel/index.html Stránky Václava Havla jako prezidenta] {{Commonscat|Presidents of the Czech Republic}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Prezident České republiky| ]] [[Kategorie:Prezidentské funkce podle zemí|Česká republika]] [[Kategorie:Politický systém České republiky]] [[Kategorie:Státní orgány České republiky]]

Návrat na stránku „Prezident České republiky“.