Nejvyšší soud České republiky

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Budova Nejvyššího soudu ČR.jpg|thumb|240px|Budova Nejvyššího soudu [[Česká Republika|České republiky]] v [[Brno|Brně]]]] '''Nejvyšší soud České republiky''' se sídlem v&nbsp;[[Brno|Brně]] je spolu s&nbsp;[[Nejvyšší správní soud České republiky|Nejvyšším správním soudem]] nejvyšším článkem v&nbsp;soustavě [[Soudy v Česku|soudů České republiky]]. Jeho hlavním úkolem je zajišťování jednoty a&nbsp;zákonnosti rozhodovací praxe českých soudů v&nbsp;[[trestní řízení|trestním řízení]] a v&nbsp;[[civilní proces|občanském soudním řízení]], a&nbsp;to především rozhodováním o&nbsp;mimořádných [[Opravný prostředek|opravných prostředcích]] proti rozhodnutím soudů nižších stupňů a&nbsp;zaujímáním sjednocujících stanovisek. Soud vznikl v&nbsp;souvislosti se vznikem samostatné [[Česká republika|České republiky]] začátkem roku 1993 transformací [[Nejvyšší soud Československa|Nejvyššího soudu České a&nbsp;Slovenské Federativní Republiky]], přičemž z&nbsp;dosavadního Nejvyššího soudu České republiky, existujícího od uskutečnění [[federalizace Československa]] roku 1969, se stal [[Vrchní soud v Praze]]. Soud sídlí v&nbsp;památkově chráněné budově postavené roku 1932, původně sídle Všeobecného penzijního ústavu. == Agenda == Základem činnosti [[Nejvyšší soud|Nejvyššího soudu]] je rozhodování o&nbsp;mimořádných opravných prostředcích proti rozhodnutím [[odvolání|odvolacích]] (krajských nebo vrchních) soudů – o&nbsp;civilních a&nbsp;trestněprávních [[dovolání]]ch, v&nbsp;trestním řízení také o&nbsp;[[Stížnost pro porušení zákona|stížnostech pro porušení zákona]]. Tím plní svou hlavní úlohu, jíž je sjednocování české [[Judikát|judikatury]].<ref name="NS">§&nbsp;14–24 zákona č.&nbsp;6/2002&nbsp;Sb., o&nbsp;soudech a&nbsp;soudcích.</ref> Vedle toho Nejvyššímu soudu přísluší určitá speciální agenda – uznání rozhodnutí zahraničních soudů,<ref>§&nbsp;51 odst.&nbsp;2 zákona č.&nbsp;91/2012&nbsp;Sb., o&nbsp;mezinárodním právu soukromém.</ref> povolení průvozu osoby podle [[evropský zatýkací rozkaz|evropského zatýkacího rozkazu]] v&nbsp;rámci [[Evropská unie|Evropské unie]] i&nbsp;v&nbsp;rámci [[Extradice|vydávání]] do ciziny,<ref>Zákon č.&nbsp;104/2013&nbsp;Sb., o&nbsp;mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních.</ref> přezkum příkazů k&nbsp;[[odposlouchávací zařízení|odposlechu]] a&nbsp;záznamu nebo zjištění údajů o&nbsp;telekomunikačním provozu, rozhodnutí v&nbsp;pochybnostech o&nbsp;vynětí z&nbsp;pravomoci orgánů činných v&nbsp;trestním řízení, [[Delegace (procesní právo)|přikázání věci]] jinému než místně příslušnému soudu mezi obvody vrchních soudů nebo určení místní příslušnosti v&nbsp;civilním soudnictví, pokud podmínky pro takové určení chybí nebo je nelze zjistit.<ref>§&nbsp;11 odst.&nbsp;3 a&nbsp;§&nbsp;12 odst.&nbsp;3 zákona č.&nbsp;99/1963&nbsp;Sb., občanský soudní řád.</ref> Jednání soudu jsou obvykle přístupná, ledaže je veřejnost z&nbsp;důležitých důvodů vyloučena,<ref>§ 116 zákona č.&nbsp;99/1963&nbsp;Sb., občanský soudní řád.</ref><ref>§&nbsp;199 a&nbsp;200 zákona č.&nbsp;141/1961&nbsp;Sb., o&nbsp;trestním řízení soudním (trestní řád).</ref> veřejných zasedání v&nbsp;trestním řízení se účastní státní zástupci [[Nejvyšší státní zastupitelství|Nejvyššího státního zastupitelství]].<ref>§&nbsp;10 odst.&nbsp;2, §&nbsp;265r odst.&nbsp;2, §&nbsp;274 a&nbsp;§&nbsp;314l–314n zákona č.&nbsp;141/1961&nbsp;Sb., o&nbsp;trestním řízení soudním (trestní řád).</ref> Nejvyšší soud rozhoduje buď standardně ve specializovaných [[Soudní senát|senátech]] složených z&nbsp;předsedy a dvou dalších soudců, nebo v&nbsp;jednom ze dvou velkých senátů kolegií, které se skládají z&nbsp;předsedy a&nbsp;dalších alespoň osmi soudců daného [[Kolegium (soud)|kolegia]]. Velké senáty rozhodují jen tehdy, jestliže tříčlenný senát dospěl k&nbsp;právnímu názoru, který je odlišný od dosavadní judikatury Nejvyššího soudu. Kromě běžné rozhodovací činnosti také sleduje a&nbsp;vyhodnocuje pravomocná rozhodnutí ostatních soudů v&nbsp;občanském soudním řízení i&nbsp;v&nbsp;trestním řízení a&nbsp;na jejich základě v&nbsp;zájmu jednotného rozhodování soudů zaujímá na úrovni příslušného kolegia nebo v&nbsp;[[plénum (soud)|plénu]] sjednocující stanoviska. Tato stanoviska, stejně jako svá klasická rozhodnutí, pak uveřejňuje na své internetové stránce v&nbsp;anonymizované podobě. Kromě toho vydává i&nbsp;tištěnou ''[[Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek|Sbírku soudních rozhodnutí a stanovisek]]'', ve které jsou publikována všechna sjednocující stanoviska a&nbsp;některá významná rozhodnutí nejen Nejvyššího soudu.<ref name="NS" /> == Složení soudu == Nejvyšší soud se skládá z&nbsp;předsedy a&nbsp;místopředsedů, ty jmenuje ze soudců na funkční období 10&nbsp;let [[Prezident České republiky|prezident republiky]], dále z&nbsp;předsedů kolegií, předsedů senátů a z&nbsp;dalších soudců. Pro přidělení nebo přeložení k&nbsp;Nejvyššímu soudu musí [[soudce]] splňovat podmínku alespoň desetileté odborné praxe.<ref>§&nbsp;67 odst.&nbsp;1 a&nbsp;§&nbsp;71 odst.&nbsp;2 zákona č.&nbsp;6/2002&nbsp;Sb., o&nbsp;soudech a&nbsp;soudcích.</ref> Soudci tvoří dvě [[kolegium (soud)|kolegia]], ''trestní kolegium'' (zhruba třetina soudců<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Knötig | jméno = Petr | titul = Soudci TK | url = http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/web/ONejvyssimsoudu~Trestnikolegium~Soudci_TK~?openDocument&lng=CZ | datum vydání = 2013-01-11 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2014-05-18 | vydavatel = Nejvyšší soud České republiky | místo = Brno }}</ref>) a&nbsp;''občanskoprávní a&nbsp;obchodní kolegium'' (zhruba dvě třetiny soudců<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Knötig | jméno = Petr | titul = Soudci OOK | url = http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/web/ONejvyssimsoudu~Obcanskopravniaobchodnikolegium~Soudci_OOK~?openDocument&lng=CZ | datum vydání = 2013-01-14 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2014-05-18 | vydavatel = Nejvyšší soud České republiky | místo = Brno }}</ref>), které vzniklo spojením původního občanskoprávního kolegia a&nbsp;obchodního kolegia.<ref>{{Citace monografie | titul = Zpráva o&nbsp;činnosti Nejvyššího soudu České republiky za období let 1993–2007 –&nbsp;Příloha č.&nbsp;3: Počty soudců Nejvyššího soudu České republiky (1993–2007) | url = http://img.ct24.cz/multimedia/documents/5/455/45409.doc | vydavatel = Nejvyšší soud České republiky | místo = Brno | rok = 2008 | strany = 20 }}</ref> Předsedy kolegií a předsedy senátů (stejně jako dva členy Rady [[Justiční akademie]], která garantuje její výchovnou a&nbsp;vzdělávací činnost,<ref>§&nbsp;130 odst.&nbsp;2 zákona č.&nbsp;6/2002&nbsp;Sb., o&nbsp;soudech a&nbsp;soudcích.</ref> a&nbsp;tři členy zvláštního senátu v&nbsp;sídle Nejvyššího správního soudu, jenž rozhoduje kompetenční spory o&nbsp;pravomoc nebo věcnou příslušnost v&nbsp;určité věci<ref>§&nbsp;2 zákona č.&nbsp;131/2002&nbsp;Sb., o&nbsp;rozhodování některých kompetenčních sporů.</ref>) jmenuje předseda soudu. Ten také každému soudci na jeho návrh jmenuje alespoň jednoho [[asistent soudce|asistenta]], který pak z&nbsp;pověření soudce činí jednotlivé úkony soudního řízení. Jako svůj poradní orgán má předseda k&nbsp;dispozici pětičlennou [[soudcovská rada|soudcovskou radu]], složenou ze zvolených soudců Nejvyššího soudu. === Předsedové Nejvyššího soudu === * JUDr. [[Otakar Motejl]] (1993–1998)<ref name="Orac 2003">{{Citace monografie | příjmení = Kučera | jméno = Pavel | spoluautoři = a kol. | titul = Nejvyšší soud České republiky v&nbsp;Brně = The Supreme Court of the Czech Republic in Brno | vydavatel = Orac | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 51 | isbn = 80-86199-71-1 | jazyk = česky, anglicky }}</ref> * JUDr. [[Eliška Wagnerová]] (1998–2002)<ref name="Orac 2003" /> * JUDr. [[Iva Brožová]] (2002–2015)<ref name="Orac 2003" /> * prof. JUDr. [[Pavel Šámal]], Ph.D. (od 2015)<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Knötig | jméno = Petr | titul = Prezident ČR jmenoval prof. JUDr. Pavla Šámala, Ph.D. předsedou NS | url = http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/web/Proverejnostamedia~Tiskovezpravy~Prezident_CR_jmenoval_prof__JUDr__Pavla_Samala__Ph_D__predsedou_NS~?open&lng=CZ | datum vydání = 2015-01-23 | datum přístupu = 2015-02-27 | vydavatel = Nejvyšší soud České republiky | místo = Brno }}</ref> === Místopředsedové Nejvyššího soudu === * JUDr. [[Pavel Kučera (právník)|Pavel Kučera]] (1993–2010)<ref name="Orac 2003" /> * JUDr. [[Roman Fiala]] (od 2011)<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Knötig | jméno = Petr | titul = JUDr. Roman Fiala byl jmenován místopředsedou Nejvyššího soudu | url = http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/0/F4FC9CA96A997C8BC12577FF003A53FB?openDocument | datum vydání = 2010-12-20 | datum přístupu = 2015-02-27 | vydavatel = Nejvyšší soud České republiky | místo = Brno }}</ref> == Historie == [[Soubor:Pamětní deska soudců a pracovníku soudu v Brně.JPG|thumb|220px|alt=Pamětní deska se znakem vah s mečem a textem „Na paměť soudců a pracovníků Nejvyššího soudu v Brně, kteří zde 20. XI. 1944 zahynuli“|Pamětní deska na budově bývalého detašovaného pracoviště na Malinovského náměstí v&nbsp;Brně]] === Soudy předchozích státních útvarů === {{Viz též|Nejvyšší soudní a&nbsp;kasační dvůr|Nejvyšší soud Československa}} Nejvyšší soud [[Československo|Československé republiky]] vznikl v&nbsp;roce 1918 v&nbsp;[[Praha|Praze]], ale brzy nato byl zásluhou tehdejšího prvního děkana [[Právnická fakulta Masarykovy univerzity|brněnské právnické fakulty]] a&nbsp;poslance [[František Weyr|Františka Weyra]] přesunut do Brna,<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Tisk 752 Národního shromáždění československého – Zpráva právního výboru o&nbsp;vládním návrhu č.&nbsp;t. 417 na změnu zákona o&nbsp;nejvyšším soudu | url = http://www.psp.cz/eknih/1918ns/ps/tisky/t0752_00.htm | datum přístupu = 2014-05-14 | vydavatel = Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky | místo = Praha }}</ref> kde 5.&nbsp;listopadu 1919 zahájil svou činnost. Svou činností přímo navazoval na vídeňský [[Nejvyšší soudní a kasační dvůr]], který také rozhodoval jako poslední instance v&nbsp;civilních a&nbsp;trestních věcech. V&nbsp;Brně působil v&nbsp;letech 1939–1945 i&nbsp;Nejvyšší soud [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a&nbsp;Morava]], jehož část soudců a&nbsp;zaměstnanců zahynula při bombardování 20.&nbsp;listopadu 1944 (pamětní deska je umístěna na nároží budovy jeho dřívějšího detašovaného pracoviště v&nbsp;[[Palác Morava|paláci Morava]] na Malinovského náměstí).<ref>{{Citace elektronické monografie | autor = Menš | titul = Encyklopedie města Brna – oběti okupace | url = http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=196 | datum přístupu = 2014-05-14 | vydavatel = Město Brno }}</ref> Po druhé světové válce byla obnovena kontinuita československého právního řádu a&nbsp;státních orgánů, Nejvyšší soud byl ale k&nbsp;1.&nbsp;lednu 1950 přesunut do hlavního města Prahy.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Tisk 381 Národního shromáždění republiky Československé – Vládní návrh zákona o&nbsp;úpravě některých organisačních otázek v&nbsp;oboru soudnictví | url = http://www.psp.cz/eknih/1948ns/tisky/t0381_00.htm | datum přístupu = 2014-05-14 | vydavatel = Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky | místo = Praha }}</ref> V&nbsp;důsledku [[federalizace Československa]] v&nbsp;roce 1969 pak vedle Nejvyššího soudu [[Československá socialistická republika|Československé socialistické republiky]] se sídlem v&nbsp;Praze vznikl kromě bratislavského nejvyššího soudu pro [[Slovenská socialistická republika|slovenskou]] část federace i&nbsp;Nejvyšší soud [[Česká socialistická republika|České socialistické republiky]], také se sídlem v&nbsp;Praze.<ref>§&nbsp;33 odst.&nbsp;1 a&nbsp;2 zákona č.&nbsp;36/1964&nbsp;Sb., o&nbsp;organizaci soudů a&nbsp;o&nbsp;volbách soudců, ve znění účinném od 1.&nbsp;ledna 1970.</ref> Roku 1991 bylo rozhodnuto, že se sídlo Nejvyššího soudu [[Česká a Slovenská Federativní Republika|České a&nbsp;Slovenské Federativní Republiky]] nejpozději do konce roku 1992 přesune zpět do Brna,<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky | titul = 16.&nbsp;společná schůze Sněmovny lidu a&nbsp;Sněmovny národů Federálního shromáždění ČSFR | url = http://www.psp.cz/eknih/1990fs/slsn/stenprot/016schuz/s016139.htm | datum přístupu = 2013-05-27}}</ref><ref>§&nbsp;33 odst.&nbsp;1 a&nbsp;§&nbsp;74 odst.&nbsp;2 zákona č.&nbsp;335/1991&nbsp;Sb., o&nbsp;soudech a&nbsp;soudcích.</ref> k&nbsp;tomu ale došlo až v&nbsp;roce 1993,<ref name="Sídlo NS">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Nejvyšší soud České republiky | místo = Brno | titul = Budova Nejvyššího soudu | url = http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/Edit/ONejvyssimsoudu~Budova?Open&area=O%20Nejvy%C5%A1%C5%A1%C3%ADm%20soudu&grp=Budova&lng | datum přístupu = 2014-05-16}}</ref> kdy už byl tento federální nejvyšší soud transformován na Nejvyšší soud České republiky<ref>Čl.&nbsp;3 odst.&nbsp;5 ústavního zákona České národní rady č.&nbsp;4/1993&nbsp;Sb., o&nbsp;opatřeních souvisejících se zánikem České a&nbsp;Slovenské Federativní Republiky, čl.&nbsp;1 ústavního zákona České národní rady č.&nbsp;29/1993&nbsp;Sb., o&nbsp;některých dalších opatřeních souvisejících se zánikem České a&nbsp;Slovenské Federativní Republiky, a&nbsp;čl.&nbsp;I body 18–35 zákona České národní rady č.&nbsp;17/1993&nbsp;Sb., kterým se mění a&nbsp;doplňuje zákon č.&nbsp;335/1991&nbsp;Sb., o&nbsp;soudech a&nbsp;soudcích, ve znění zákona č.&nbsp;264/1992&nbsp;Sb.</ref> a dosavadní republikový Nejvyšší soud České republiky se sídlem v&nbsp;Praze prošel transformací ve [[Vrchní soud v&nbsp;Praze]].<ref>Čl.&nbsp;I bod&nbsp;5 a čl.&nbsp;II body 1–4 zákona České národní rady č.&nbsp;17/1993&nbsp;Sb., kterým se mění a&nbsp;doplňuje zákon č.&nbsp;335/1991&nbsp;Sb., o&nbsp;soudech a&nbsp;soudcích, ve znění zákona č.&nbsp;264/1992&nbsp;Sb.</ref> === Nejvyšší soud České republiky === Nejvyšší soud byl až do roku 2002 na základě zmocnění čl.&nbsp;91 odst.&nbsp;1 [[Ústava České republiky|Ústavy]] zákonem označován jako ''Nejvyšší soud České republiky''<ref>§&nbsp;1 odst.&nbsp;2 zákona č.&nbsp;335/1991&nbsp;Sb., o&nbsp;soudech a&nbsp;soudcích, ve znění účinném od 1.&nbsp;ledna 1993.</ref> (tedy stejně jako bývalý nejvyšší soud české části [[Česká a Slovenská Federativní Republika|ČSFR]]), od té doby působí už pouze pod názvem ''Nejvyšší soud''<ref>§&nbsp;8 zákona č.&nbsp;6/2002&nbsp;Sb., o&nbsp;soudech a&nbsp;soudcích.</ref> (v&nbsp;[[Občanský soudní řád|občanském soudním řádu]] a&nbsp;[[Trestní řád (Československo, 1961)|trestním řádu]] však stále zůstalo označení „Nejvyšší soud České republiky“).<ref>§&nbsp;9 odst.&nbsp;3 zákona č.&nbsp;99/1963&nbsp;Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1.&nbsp;ledna 2014, a&nbsp;§&nbsp;12 odst.&nbsp;3 zákona č.&nbsp;141/1961&nbsp;Sb., o&nbsp;trestním řízení soudním (trestní řád).</ref> Až do roku 1996 rozhodoval o&nbsp;mimořádných opravných prostředcích i&nbsp;pražský vrchní soud; Nejvyšší soud rozhodoval jen tam, kde vrchní soud rozhodl o&nbsp;[[odvolání]]ch proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů prvního stupně. Poté však tato agenda přešla zcela na Nejvyšší soud, který se tak definitivně stal vrcholnou soudní institucí. Ve druhé polovině 90.&nbsp;let 20.&nbsp;století docházelo ke konfliktům mezi Nejvyšším soudem a&nbsp;[[Ústavní soud České republiky|Ústavním soudem]]. V&nbsp;této souvislosti se hovoří o&nbsp;''válce soudů''.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Koudelka | jméno = Zdeněk | titul = Válka soudů aneb dělba moci v&nbsp;soudnictví | periodikum = Politologický časopis | rok = 1998 | ročník = 5 | číslo = 1 | strany = 71-74 | issn = 1211-3247 }}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Kuchta | jméno = Josef | titul = Kurs trestního práva. Trestní právo hmotné. Zvláštní část | vydavatel = C. H. Beck | místo = Praha | rok = 2009 | strany = 523 | isbn = 978-80-7400-047-8 }}</ref> Šlo o to, že Nejvyšší soud opakovaně odsuzoval odpírače vojenské služby za nenastoupení do armády, ačkoli Ústavní soud už nálezem sp.&nbsp;zn. IV.&nbsp;ÚS 81/95 rozhodl, že nelze za ''de facto'' jeden čin trestat dvakrát. Nejvyšší soud jeho další podobné nálezy nerespektoval až do léta 1999, kdy silnější postavení Ústavního soudu<ref>Čl.&nbsp;89 odst.&nbsp;2 a čl.&nbsp;92 Ústavy České republiky.</ref> uznal a&nbsp;ustoupil.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Navara | jméno = Luděk | titul = Verdikty pro smích | url = http://www.cs-magazin.com/index.php?a=a2009082034 | datum přístupu = 2014-05-14 | vydavatel = CS-magazín }}</ref> Po vzoru Ústavního soudu zřídila v&nbsp;roce 2000 předsedkyně [[Eliška Wagnerová]] ještě bez zákonné úpravy pozice [[asistent soudce|asistentů soudců]] občanskoprávního kolegia a&nbsp;následně iniciovala jejich zákonné zakotvení a&nbsp;uznávání jejich praxe.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Kolba | jméno = Jan | titul = Asistenti a&nbsp;jejich unie | url = http://www.unieasistentu.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=4&Itemid | datum přístupu = 2014-05-16 | vydavatel = Unie asistentů soudců České republiky }}</ref><ref>§&nbsp;179 odst.&nbsp;3 zákona č.&nbsp;6/2002&nbsp;Sb., o&nbsp;soudech a&nbsp;soudcích.</ref> To bylo postupně upraveno v&nbsp;[[zákon o soudech a soudcích|zákoně o&nbsp;soudech a&nbsp;soudcích]], [[občanský soudní řád|občanském soudním řádu]], [[Trestní řád (Československo, 1961)|trestním řádu]] a&nbsp;v&nbsp;dalších zákonech týkajících se [[právník|právnických]] povolání. V&nbsp;roce 2006 odvolal bez bližšího zdůvodnění prezident [[Václav Klaus]] předsedkyni Nejvyššího soudu [[Iva Brožová|Ivu Brožovou]].<ref name="klausovo-odvolani-brozove">{{Citace soudního rozhodnutí | rozhodnutí = Nález Ústavního soudu České republiky | datum vydání = 12.&nbsp;září 2006 | spisová značka = II.&nbsp;ÚS 53/06 | url = http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=2-53-06 | datum přístupu = 2015-03-31 }}</ref> Ta se proti odvolání bránila u&nbsp;Ústavního soudu, který její odvolání zrušil a&nbsp;zároveň zrušil tu část zákona o&nbsp;soudech a&nbsp;soudcích, která umožňovala odvolání předsedů a&nbsp;místopředsedů soudů.<ref name="klausovo-odvolani-brozove" /><ref>{{Citace soudního rozhodnutí | rozhodnutí = Nález Ústavního soudu České republiky | datum vydání = 11.&nbsp;července 2006 | spisová značka = Pl.&nbsp;ÚS 18/06 | poznámka = publikováno pod č.&nbsp;397/2006&nbsp;Sb. | url = http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=Pl-18-06 | url2 = http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=4971 | datum přístupu = 2015-03-31 }}</ref> Následně po jeho přidělení k&nbsp;Nejvyššímu soudu jmenoval prezident [[Jaroslav Bureš|Jaroslava Bureše]] místopředsedou soudu. I&nbsp;toto přidělení a&nbsp;jmenování zrušil na návrh Brožové Ústavní soud s&nbsp;odůvodněním, že předsedu a&nbsp;místopředsedu Nejvyššího soudu lze jmenovat jen z&nbsp;řad soudců tohoto soudu a&nbsp;ne všech soudců, přičemž JUDr. Bureš nebyl jako soudce platně přidělen k&nbsp;Nejvyššímu soudu pro absenci povinného souhlasu jeho předsedkyně.<ref name="Pl. ÚS 17/06">{{Citace soudního rozhodnutí | rozhodnutí = Nález Ústavního soudu České republiky | datum vydání = 12.&nbsp;prosince 2006 | spisová značka = Pl.&nbsp;ÚS 17/06 | url = http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=Pl-17-06_2 | datum přístupu = 2015-03-31 }}</ref><ref>{{Citace soudního rozhodnutí | rozhodnutí = Nález Ústavního soudu České republiky | datum vydání = 12.&nbsp;září 2007 | spisová značka = Pl.&nbsp;ÚS 87/06 | url = http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=Pl-87-06_1 | datum přístupu = 2015-03-31 }}</ref> Proti tomuto výroku jako neústavnímu protestovala část ústavních soudců<ref name="Pl. ÚS 17/06" /> i&nbsp;další právnické veřejnosti,<ref>{{Citace periodika | příjmení = Hasenkopf | jméno = Pavel | titul = Ústavní soud zrušil dělbu moci | periodikum = Newsletter Centra pro ekonomiku a&nbsp;politiku | rok = 2007 | měsíc = říjen | strany = 1–3 | url = http://www.cepin.cz/docs/newslettery/2007-10.pdf | issn = }}</ref> neboť [[Ústava České republiky|Ústava]] v&nbsp;čl.&nbsp;62 písm.&nbsp;f) stanoví, že předseda a místopředsedové Nejvyššího soudu jsou jmenováni „ze soudců“ bez výslovné bližší specifikace. Část právní veřejnosti naopak výsledek celého sporu mezi předsedkyní Nejvyššího soudu a&nbsp;prezidentem republiky přivítala.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Čermák | jméno = Vladimír | titul = Nejde jen o&nbsp;soud, jde o&nbsp;princip | url = http://www.bezkorupce.cz/blog/2006/02/15/vladimir-cermak-nejde-jen-o-soud-jde-o-princip/ | datum vydání = 2006-02-15 | datum přístupu = 2014-05-14 | vydavatel = Oživení | místo = Praha }}</ref> == Sídlo == [[Soubor:Nejvyšší soud České republiky - hlavní vchod.JPG|thumb|220px|alt=Pohled na prosklený vstup s nápisem „Nejvyšší soud České republiky“|Hlavní vchod do budovy Nejvyššího soudu]] Československý Nejvyšší soud původně sídlil (spolu s&nbsp;Vrchním zemským soudem, Zemským soudem pro věci civilní, Okresním soudem Brno-město pro věci civilní a&nbsp;Okresním soudem Brno-venkov pro věci civilní) v&nbsp;[[Brno|Brně]], v&nbsp;justičním paláci na Rooseveltově ulici (nakonec sídlo pouze [[Krajský soud v Brně|brněnského krajského soudu]]). Ten ale pro všechny tyto instituce kapacitně nepostačoval, a&nbsp;proto se roku 1931 rozhodlo o&nbsp;výstavbě samostatné budovy. Vybráno bylo místo na tehdejším Akademickém náměstí na ulici Veveří, kde měly vyrůst i budovy [[Vysoké učení technické v Brně|české techniky]] a&nbsp;[[Masarykova univerzita|univerzity]]. Kvůli sporům o&nbsp;staveniště a&nbsp;politické situaci na konci 30.&nbsp;let však k&nbsp;realizaci záměru nakonec nedošlo.<ref name="Sídlo NS" /> Po roce 1945 se Nejvyšší soud přesunul do [[Praha|hlavního města]] a&nbsp;umístěn byl v&nbsp;justičním paláci na náměstí Hrdinů na Pankráci, kde původně sídlil zemský trestní soud (po roce 1993 sídlo [[Vrchní soud v Praze|pražského vrchního soudu]] a&nbsp;vrchního státního zastupitelství). Od roku 1993 je sídlem Nejvyššího soudu opět Brno, konkrétně [[funkcionalismus|funkcionalistická]] budova původně Všeobecného penzijního ústavu, postavená v&nbsp;roce 1932 podle projektu [[Emil Králík|Emila Králíka]], profesora [[Vysoké učení technické v Brně|brněnské vysoké školy technické]].<ref name="Sídlo NS" /> Původně šestipodlažní budova s&nbsp;[[železobeton]]ovým skeletem uzavírá a&nbsp;spojuje řady domů dvou ulic. Hlavní administrativní blok je oddělen od bočních obytných částí prosklenými schodišti. Prosklený vchod vede do velkoryse pojatého [[vestibul]]u obloženého mramorem.<ref name="edmb-budova" >{{Citace elektronické monografie | titul = Budova Nejvyššího soudu ČR | vydavatel = Encyklopedie dějin města Brna | datum_aktualizace = 2013-06-11 | datum_přístupu = 2014-05-16 | místo = Brno | url = http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_domu&load=643 | autor=BL }}</ref> Od 60.&nbsp;let 20.&nbsp;století zde sídlil Krajský výbor [[Komunistická strana Československa|KSČ]], v&nbsp;roce 1986 proběhla podle projektu [[Milan Steinhauser|Milana Steinhausera]] nadstavba mansardového patra a&nbsp;do nádvoří byl vestavěn sál.<ref name="Sídlo NS" /> Budova je od roku 1958 chráněna jako [[stavební památka|nemovitá kulturní památka]].<ref>Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2014-05-17]. Katalogové číslo 140171 : Jiná sociální stavba penzijní ústav. Památkový katalog. MonumNet: [http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?IdReg=140171 1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [http://iispp.npu.cz/mis_public/searchDocument.htm?search=140171 2].</ref> V&nbsp;letech 1994–1999 zde spolu se soudem sídlila i&nbsp;tehdy nově vzniklá [[Fakulta informatiky Masarykovy univerzity]].<ref name="edmb-budova" /> Budova však nebyla stavěna pro justiční účely, navíc Nejvyššímu soudu kapacitně nedostačuje a&nbsp;také její technický stav není vyhovující. Vzhledem k&nbsp;prostorovým problémům soud zakoupil sousedící budovu na ulici Bayerova, avšak její nutná adaptace spolu s&nbsp;několik let připravovanou rekonstrukcí hlavní budovy byla vzhledem k&nbsp;nedostatku financí v&nbsp;roce 2009 odložena na neurčito.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Pobořilová | jméno = Adéla | titul = Nad rekonstrukcí budovy Nejvyššího soudu visí otazník | periodikum = Česká televize | datum vydání = 2009-07-29 | datum přístupu = 2015-02-26 | url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/62259-nad-rekonstrukci-budovy-nejvyssiho-soudu-visi-otaznik/ }}</ref> Jako další řešení vznikl projekt zcela nové budovy, kde by navíc spolu s&nbsp;Nejvyšším soudem sídlilo i&nbsp;[[Nejvyšší státní zastupitelství]],<ref>{{Citace elektronického periodika | autor = raš | titul = Ministryně Benešová znovu jednala o společném sídle soudců a žalobců | periodikum = Česká televize | datum vydání = 2013-08-26 | datum přístupu = 2015-02-26 | url = http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-brno/zpravy/239531-ministryne-benesova-znovu-jednala-o-spolecnem-sidle-soudcu-a-zalobcu/ }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | autor = izi | titul = Nejvyšší soud převzal Šámal. Řešit bude nárůst agendy i stěhování | periodikum = Česká televize | datum vydání = 2015-01-26 | datum přístupu = 2015-02-26 | url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/299533-nejvyssi-soud-prevzal-samal-resit-bude-narust-agendy-i-stehovani/ }}</ref> nicméně v&nbsp;roce 2015 Ministerstvo spravedlnosti přislíbilo dostatek finančních prostředků na odstranění již zcela zchátralého bývalého bytového domu na ulici Bayerova a&nbsp;na výstavbu nové přístavby na jeho místě.<ref>{{Citace elektronického periodika | autor = izi | titul = Nejvyšší soud dostane nové prostory. Do tří let vyroste přístavba | periodikum = Česká televize | datum vydání = 2015-08-28 | datum přístupu = 2015-08-28 | url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/1574644-nejvyssi-soud-dostane-nove-prostory-do-tri-let-vyroste-pristavba }}</ref> == Reference == <references /> == Literatura == * {{Citace monografie | příjmení = Kučera | jméno = Pavel | spoluautoři = a kol. | titul = Nejvyšší soud České republiky v&nbsp;Brně = The Supreme Court of the Czech Republic in Brno | vydavatel = Orac | místo = [Praha] | rok = 2003 | počet stran = 51 | stránky = | isbn = 80-86199-71-1 | jazyk = česky, anglicky }} === Externí odkazy === * {{Citace elektronické monografie | korporace = Nejvyšší soud | titul = Seznam soudců Nejvyššího soudu | url = http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/seznamsoudcu?Open&area=O%20Nejvy%C5%A1%C5%A1%C3%ADm%20soudu&grp=Seznam%20soudc%C5%AF&lng= | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2015-3-31 | vydavatel = Nejvyšší soud | místo = Brno | poznámky = Fotogalerie soudců }} * {{Citace elektronické monografie | korporace = Nejvyšší soud | titul = Rozšířené vyhledávání | url = http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/WebSpreadSearch | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2015-3-31 | vydavatel = Nejvyšší soud | místo = Brno | poznámky = Formulář pro vyhledávání rozhodnutí Nejvyššího soudu }} {{Commonscat|Supreme Court of the Czech Republic}}{{Soudy v Česku}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Nejvyšší soud České republiky| ]] [[Kategorie:Nejvyšší soudy|Česko]] [[Kategorie:Soudy v Brně]] [[Kategorie:Kulturní památky v okrese Brno-město]] [[Kategorie:1993]]

Návrat na stránku „Nejvyšší soud České republiky“.