Vltava (Má vlast)

Z Multimediaexpo.cz

Vltava je druhá symfonická báseň z cyklu Má vlast skladatele Bedřicha Smetany. Popisuje tok řeky — Vltavy.

Kompozici symfonické básně provedl Smetana mezi 20. listopadem a 8. prosincem roku 1874. Premiéru měla 4. dubna 1875.

Obsah 1 Části symfonické básně 2 Vznik a motivy symfonické básně 2.1 Historie vzniku a původ hudebních motivů 2.2 Citát skladatele 2.3 Původ motivu 2.4 Motivy převzaté do jiných skladeb 3 Reference 4 Externí odkazy

Části symfonické básně

1. „Prameny Vltavy“ (dvě flétny symbolizují dva prameny Vltavy, Teplou a Studenou Vltavu)
2. „Téma Vltavy“
3. „Lesní téma“ (lesní roh)
4. „Svatební scéna“ (polka – svatební lidový tanec)
5. „Noční scéna“ (tanec víl a lesních divoženek v měsíčním svitu; staré hrady)
6. „Téma Vltavy“
7. „Svatojánské proudy“
8. „Téma Vltavy“
9. „Vyšehrad“ (Praha) – motiv z Vyšehradu
10. „Vltava mizí v dálce“ (konec skladby – závěrečná tečka u soutoku s Labem v Mělníku)

Vznik a motivy symfonické básně

Historie vzniku a původ hudebních motivů

Smetana pochytil „zvuk pramenů řeky“ již v roce 1867 při své dovolené na horním toku jiné české řeky, a sice na místě vzniku Otavy (z potoku Křemelná a říčky Vydry) na Šumavě. Teprve po sedmi letech, za úplné hluchoty, však složil Vltavu.^[1] I po roce 1867 pobýval Smetana u Vltavy. Pro jednotlivé části své po celém světě slavné symfonické básně použil různé motivy, např. také zvuku po stavbě vltavské kaskády zaniklých peřejí svatého Jana.^[1]

O jedné z hlavních melodií se traduje, že je převzata z české lidové písně Kočka leze dírou, jež byla Smetanou transponována do mollové tóniny. Ve Švédsku, kde skladatel jistý čas působil, existuje názor, že se Smetana u jednoho z motivů inspiroval švédskou lidovou písní.^[2]

Citát skladatele

„

Skladba líčí běh Vltavy, začínaje od prvních obou praménků, Teplá a Studená Vltava, spojení obou potůčků do jednoho proudu; pak tok Vltavy v hájích a po lučinách, krajinami, kde zrovna se slaví veselé hody; při noční záři lůny rej rusalek; na blízkých skalách vypínají se pyšně hrady, zámky a zříceniny, Vltava víří v proudech Svatojánských; teče v širokém toku dále ku Praze, Vyšehrad se objeví, konečně mizí v dálce v majestátném toku svém v Labi.

“

Původ motivu

Ústřední motiv Smetanovy Vltavy se vyskytuje už v populární písni ze šestnáctého století Šablona:YouTube, která je připisována italskému tenoru Giuseppe Cenci, také známému jako Giuseppino del Biado, († 1616)^[3] k textu Šablona:YouTube. Její první výtisk je v Biadově sbírce madrigal z roku 1600. Melodie, později známá jako "Šablona:Lang" a "Šablona:Lang", získala popularitu v renesanční Evropě, když byla uváděna ve vlámštině jako "Ik zag Cecilia komen", v polštině "Pod Krakowem", v rumunštině "Carul cu boi", ve skotštině "My mistress is prettie" a ukrajinštině "Kateryna Kucheryava".

Motivy převzaté do jiných skladeb

Uvádí se, že izraelskou hymnu Ha-Tikva složil Samuel Cohen pravděpodobně právě na jeden z námětů Smetanovy Vltavy.

Skladba byla rovněž použita do amerického filmu Strom života z roku 2011.^[4] Na melodii Smetanovy symfonické básně nazpíval na začátku normalizace Karel Gott píseň Vltava s textem Jiřího Štaidla.

Reference

1. ↑ ^{1,0 1,1} SCHNABL, Arthur: Diese wilde, bescheidene Schönheit (Ta divoká, skromná krasavice). Frankfurter Allgemeine Zeitung, 14. května 2020, s. R 5 (německy).
2. ↑ http://www.radio.cz/cz/clanek/73102
3. ↑ . Dostupné online.  
4. ↑ Recenze: Strom života s Pittem je skvělý, ale nehodí se teenagerům. iDNES.cz [online]. 2011-07-21 [cit. 2019-06-18]. Dostupné online.  

Externí odkazy

• IMSLP (Petrucci Music Library) – Vltava (partitura a klavírní výtah)

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii