The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

Vladimír Železný

Z Multimediaexpo.cz



PhDr. Vladimír Železný (* 3. března 1945, Samara, SSSR) je český podnikatel a politik.

Obsah

Mládí

Narodil se na konci 2. světové války v ruské Samaře, kde si jeho otec, příslušník československých jednotek v zahraničí, které bojovaly proti nacistickému Německu, léčil zranění, která utrpěl při bojích pod Kyjevem. V roce 1963 odmaturoval na Střední všeobecně vzdělávací škole v Praze a nastoupil na pozici asistenta produkce v Československé televizi. O rok později začal studovat na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze v oboru sociologie-publicistika. V roce 1968 působil v Československé televizi jako redaktor a přispíval do časopisů Reportér a Student. Během srpnové invaze se aktivně účastnil ilegálního televizního vysílání proti okupaci. Poté odjel do Spojeného království, kde působil v agentuře Associated Press. Po návratu do Československa v roce 1969 dostudoval FSV UK a získal titul PhDr.

Normalizace

V období normalizace působil opět v Československé televizi jako redaktor, komentátor a režisér a mimo jiné pro ni komentoval i tři lety Apolla k Měsíci. Během normalizace mu bylo zakázáno vystupovat na obrazovce a počátkem 70. let se stal pro nakladatelství SNTL redaktorem časopisu Technický magazín. Pod pseudonymem Vladimír Silný psal scénáře k populárně naučným pořadům a televizním inscenacím. Známý je především pořad Okna vesmíru dokořán. Pod pseudonymem Jakub Stein přispíval do samizdatových časopisů.

Sametová revoluce

Po sametové revoluci se v roce 1990 stal mluvčím Občanského fóra a také hlavním dramaturgem jeho volební kampaně. Po rozpadu Občanského fóra byl v roce 1991 ještě krátce mluvčím Občanského hnutí, pak mluvčím Vlády České republiky a poradcem tehdejšího premiéra Petra Pitharta. Usiloval také ve výběrovém řízení o post ředitele České televize, ale byl poražen Ivem Mathém.

TV Nova

Roku 1993 získala společnost CET 21 se Železného projektem od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání licenci na vysílání celoplošného kanálu. Železný v projektu nabízel televizi s kulturním programem ve stylu ČT2. Televize Nova s pomocí amerického investora CME začala vysílat v únoru 1994 a její vysílací schéma bylo velmi odlišné od vítězného projektu. Přesto se však Vladimíru Železnému nikdo nepostavil a ten mohl začít budovat své mediální impérium. Nova se stala brzy nejsledovanějším kanálem v Česku. Železný měl v televizi svůj vlastní pořad, Volejte řediteli, kde odpovídal na dotazy divákům, ale také komentoval různé věci, mimo jiné i politiku včetně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Právě kvůli tomu bylo proti němu vedeno v roce 1998 řízení o odebrání licence. To však bylo později zastaveno. V roce 1999 se ve zlém rozešel s investorem CME a přestěhoval televizi z Měšťanské besedy na Barrandov. Kvůli tomu se konaly tři mezinárodní arbitráže. Podle jedné měl Železný zaplatit zhruba miliardu korun. V dalších dvou arbitrážích se CME soudila s Českou republikou kvůli špatné ochraně investic. Český stát spor prohrál a musel zaplatit zhruba 10 miliard korun. Železný později v roce 2002 prodal svou televizní licenci firmě PPF Petra Kellnera. Ta uhradila Železného dluhy z arbitráže a o rok později ho propustila z postu ředitele televize, kde strávil více než 9 let.

Politika

Do politiky vstoupil Vladimír Železný v roce 2002 kandidaturou do Senátu ve volebním okrsku č. 54 – Znojmo za hnutí NEZÁVISLÍ. Ve volbách v roce 2002 jako jediný kandidát získal nadpoloviční počet hlasů, a byl tak zvolen již v prvním kole. V roce 2004 kandidoval za hnutí NEZÁVISLÍ do Evropského parlamentu. Hnutí získalo překvapivě 2 křesla, a Železný se tak stal europoslancem. O rok později založil novou politickou stranu Nezávislí demokraté a byl zvolen jejím předsedou. Jako lídr pak kandidoval o rok později v parlamentních volbách. Strana však získala jen něco málo přes 36 tisíc hlasů, což je 0,68 % ze všech platných lístků a žádný z jejich kandidátů se do sněmovny nedostal.[1] V lednu 2009 Železný v Česku zaregistroval značku Libertas.cz, aby využil mediálního zájmu o projekt euroskeptické strany Libertas.eu, který inicioval irský podnikatel Declan Ganley.[2] V březnu 2009 bylo ohlášeno, že nová strana bude kandidovat do Evropského parlamentu pod vedením Vlastimila Tlustého.[3] 13. května republiková rada koalice Libertas.cz a Nezávislých demokratů rozhodla, že Vladimír Železný bude dvojkou na kandidátní listině Libertas.cz právě za Vlastimilem Tlustým. Tématem jejich rozhodnutí bylo i to, zda-li by Železný měl kandidovat i přes to, že je pravomocně odsouzený za trestný čin krácení daní.[4]

Nezákonné krácení daní

V srpnu 2007 byl Vladimír Železný odsouzen k dvouletému podmíněnému trestu odnětí svobody a k maximální možné, pětimilionové pokutě za to, že při dovozu obrazů spolu s galeristou George Novotnym připravili stát na daních o téměř šest milionu korun.[5] Vladimír Železný čelí před soudy ještě dvěma dalším vážným obviněním. Jedná se o údajné poškozování věřitele, když se Železný zbavoval fiktivně majetku, aby nemusel platit dluh svému věřiteli a bývalému partnerovi – firmě CME. Další obvinění se týká daňového úniku, kterého se měl dopustit tím, že nezaplatil daň z prodeje svého obchodního podílu ve firmě CET 21.

Záliby

Vladimír Železný je sběratel výtvarného umění. Například v roce 2005 koupil na aukci za 3,6 milionu korun obraz od Rudolfa Kremličky z roku 1919 s názvem Po koupeli.[6] Kromě toho mezi jeho záliby patří i víno a vinohradnictví a sportovní střelba.

Osobní život

V roce 2002 se po dvaatřiceti letech rozvedl se svou ženou Martou. O rok později se oženil se svou bývalou sekretářkou Konstancií Záhorkovou,[7] která je více než o třicet let mladší. S první manželkou má dva syny, Davida a Jakuba, který v současnosti působí jako moderátor publicistických pořadů České televize. Se druhou manželkou má dceru Ester.[8] Vladimír Železný v jednom interview a „on-line chatu s osobností“ prozradil, že se považuje za neortodoxně věřícího Žida, s velkými sympatiemi k Izraeli.[9]

Reference

Externí odkazy



Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.
Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Vladim%C3%ADr_%C5%BDelezn%C3%BD“