Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Veveří (hrad)

Z Multimediaexpo.cz

Pohled na hrad Veveří z předhradí

Hrad Veveří leží na západě brněnské městské části Brna-Bystrce, zhruba 12 kilometrů severozápadně od centra Brna na skalnatém ostrohu nad Brněnskou přehradou, kterou napájí řeka Svratka. Jde o jeden z nejrozsáhlejších a nejstarších hradních areálů nejen na Moravě ale i v celé v ČR. Jedny z nejhezčích výhledů na hrad se návštěvníkům nabízejí z paluby výletních lodí projíždějících pod hradem na hladině Brněnské přehrady. Při příjezdové cestě k západní vstupní bráně se nalézá kaple Matky Boží z konce 12. století.

V minulosti byl hrad správním střediskem veverského panství (později veversko-říčanského) a taktéž patřil do katastrálního území obce Veverské Bítýšky. 1. ledna 1957 však byl na základě rozhodnutí krajského národního výboru připojen spolu s rozsáhlým územím v okolí Brněnské přehrady k Brnu a začleněn do městského obvodu Brno VII. Hrad s okolím zprvu tvořil samostatné katastrální území Veverská Bítýška I, které bylo po připojení Bystrce k Brnu administrativně podřízeno bystrckému MNV. Při radikální katastrální reformě Brna provedené ve druhé polovině 60. let byl pak hrad s téměř celým katastrem Veverská Bítýška I přičleněn ke katastrálnímu území Bystrc.

Obsah

Historie

Veveří v polovině 19. století
Kamenické fragmenty kaple (zrušena v 19. století) rozložené na podlaze
Renovovaná freska s vyobrazením hradu Veveří v hradní jídelně

Hrad Veveří byl podle pověsti založen kolem roku 1059 moravským údělným knížetem Konrádem I. Brněnským; první písemný doklad o Veveří je z roku 1213, kdy byl jeho správcem Štěpán, pravděpodobný předek pánů z Pernštejna. Původní pozdně románský a raně gotický hrad zabral úzkou část ostrohu. Přemysl Otakar II. zde s oblibou umisťoval své politické odpůrce, z nichž nejznámější byl komorník Beneš, bratr Miloty z Dědic. Roku 1311 byl hrad zastaven Janovi z Vartenberka a po svém návratu z Itálie roku 1334 usiloval moravský markrabě, pozdější český král Karel IV. o jeho navrácení. Jeho bratr markrabě Jan Jindřich hrad rozšiřoval a dále opevňoval a užíval ho jako zemskou pevnost i jako pokladnici. Za husitských válek byla na hradě posádka vévody Albrechta a Veveří bylo proto roku 1424 obléháno, ovšem bez úspěchu. Za česko-uherských válek hrad držel těšínský kníže Přemek, který byl příznivcem českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad, avšak hrad byl roku 1468 dobyt vojskem Matyáše Korvína. Na konci 15. století hrad získal Václav z Ludanic a po něm se střídali další majitelé. V roce 1645, kdy došlo k obléhání Brna švédskými vojsky, byl obležen i hrad Veveří, který – stejně jako nedaleké město Brno – náporu útočníků odolal, třebaže panství bylo vojsky generála Torstenssona vydrancováno. Roku 1741 však byl hrad dobyt a vypleněn pruskými vojsky.

Roku 1830 koupil hrad syn sesazeného švédského krále Gustava IV. Adolfa Gustav Vasa, který jej již roku 1844 prodal podnikateli Jiřímu Šimonovi Sinovi. V letech 1856-81 patřilo panství jeho vnučce Heleně, z jejíž iniciativy dochází po roce 1870 k výrazným úpravám hradního okolí a na jižní stráni hradního ochozu vzniká rozsáhlý anglický park se dvěma (dnes již zdevastovanými) skleníky.

Roku 1881 se stal majitelem Mořic svobodný pán Hirsch-Gereuth, židovský filantrop a obchodník. Baron Hisch část roku pobýval na Veveří, a proto velkým nákladem opravil střechy většiny budov, zavedl telefon a vyměnil dřevěný vodovod za kovový. Po jeho smrti zdědil Veveří příbuzný jeho manželky baron Mořic Arnold Deforest-Bischofsheim. Roku 1908 zde trávil část své svatební cesty tehdejší ministr obchodu britského království Winston Churchill.

V souvislosti s první československou pozemkovou reformou roku 1921 měla být většina pozemků zdejšího panství zestátněna, proti čemuž se však poslední šlechtický majitel hradu a panství Veveří Arnold De Forest Bischofsheim postavil a téměř šest let vedl spor s Československou republikou o majetek. Roku 1925 nakonec souhlasil s odstupným a hrad s téměř celým panstvím přešel do vlastnictví státu; hrad i s pozemky převzal státní velkostatek v Rosicích u Brna, který se později transformoval v Správu státních lesů. Hrad byl poté zpřístupněn veřejnosti a stal se velice oblíbeným turistickým cílem. V červnu 1928 navštívil hrad i prezident Tomáš Garrique Masaryk a objevily se plány na využití hradu jakožto prezidentské rezidence na Moravě, z nichž nakonec sešlo.

V součinnosti s památkovým úřadem probíhaly v dalších letech rekonstrukční a památkové práce, které pokračovaly i nacistické okupace.

V letech 1942–1945 hrad zabaven pro potřeby wehrmachtu a SS. V té době vznikl v okolí hradu rozsáhlý výcvikový prostor. Koncem 2. světové války zasáhly hrad boje při osvobozování Brna. Tehdy byly poškozeny střechy, fasády i nedaleký kostelík Nanebevzetí Panny Marie na Předhradí. Průchod armád vedl také ke zničení či ztrátě velké části hradního mobiliáře. Již v letech 1947 a 1948 byly opraveny alespoň střechy a ztracený mobiliář doplněn ze sbírek státního zámku Konopiště a hradu Křivoklátu. Hrad byl poté nakrátko opět zpřístupněn, ale počátkem 50. let byl velice necitlivě upraven pro potřeby Lesnického učiliště, které zde sídlilo přes 20 let.

V letech 1953-4 přesídlila do objektu Správa lesního hospodářství v Rosicích a závodní škola práce. Pro jejich potřeby byly výrazně upraveny interiéry na obytné místnosti a učebny. V letech 1972-99 byl objekt ve správě Vysokého učení technického v Brně.

Po roce 1972 vznikl projekt přestavby hradu na mezinárodní studentské a kongresové centrum. Z přestavby byly nakonec realizovány pouze první etapy, při nichž byla položena nová kanalizace a vodovod, a tzv. statické zajištění pomocí betonových injektáží a nástřiků, které vedly k těžkému poškození hradu. Tyto necitlivé úpravy přerušila Sametová revoluce roku 1989 a poté byl hrad téměř ponechán svému osudu.

Od roku 1999 je ve správě Národního památkového ústavu v Brně, který zde od té doby provádí postupnou rekonstrukci značně zdevastovaného areálu.

Hrad byl pro veřejnost trvale otevřen v létě 2002. Kastelánem je od roku 2001 Mgr. Petr Fedor.

Zajímavosti

Záchod pod gotickým oknem
  • Veveří na pozvání majitele barona Mořice Arnolda De Forest třikrát navštívil tehdejší britský ministr obchodu Winston Churchill. S manželkou Clementine zde strávili také část své svatební cesty po Evropě.
  • Od první poloviny 18. století je tradována pověst, podle které je hrad Veveří jedním z několika míst, kde by se měl ukrývat poklad 12 stříbrných soch apoštolů, pocházející původně z kořisti přinesené do českých zemí knížetem Břetislavem I. z tažení do Polska (přenos ostatků sv. Vojtěcha) v roce 1039. Podle zmíněné legendy měly být sochy, údajně do té doby ukryté v klášteře Porta Coeli v Předklášteří u Tišnova, podvodně na tamní abatyši vylákány templářskými rytíři a převezeny na jejich hrad Veveří vzápětí po zavraždění posledního z přemyslovských králů Václava III. 4. srpna 1306 v Olomouci. Romantická legenda vznikla zjevně jako snaha ozvláštnit panství módní historkou o pokladu a jejím autorem byl nejspíše některý z tehdejších hradních úředníků.

Galerie

pohled na hrad a lávku přes přehradu

vstup do vnitřního hradu: břitová věž s hodinami

západní vstupní brána do hradu

vnitřní hrad

předhradí

Jižní brána a dnes již zdevastované skleníky

pohled na vnitřní hrad z bývalého anglického parku

purkrabství a vnitřní hrad: palác s břitovou věží

Související články

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Veveří (hrad)
Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Veve%C5%99%C3%AD_(hrad)“