Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Valtr Komárek

Z Multimediaexpo.cz

Prof. Ing. Valtr Komárek, DrSc., (* 10. srpna 1930 Hodonín, † 16. května 2013 Praha[1]) byl český ekonom, prognostik a politik, od března 2011 čestný předseda České strany sociálně demokratické, aktivní účastník sametové revoluce v roce 1989, 1. místopředseda vlády národního porozumění, poslanec Federálního shromáždění a volební lídr ČSSD ve volbách roku 1992. Je označován za jednu z klíčových postav listopadových událostí i polistopadové politiky a ekonomiky.[2]

Obsah

Osobní život

Narodil se v Hodoníně v židovské rodině. Jeho rodiče zemřeli za druhé světové války v koncentračním táboře, Valtr Komárek byl zachráněn díky pěstounům a unikl holokaustu. Po válce se stal členem Komunistické strany Československa.[3]

Vystudoval Ekonomický institut v Moskvě, v 60. letech 20. století působil ve Státní plánovací komisi i v ekonomické sekci politbyra ÚV KSČ. V letech 19641967 působil na Kubě jako poradce Ernesta Che Guevary. V roce 1968 patřil mezi ekonomy, kteří se podíleli na přípravě ekonomických reforem tzv. pražského jara. Od počátku roku 1968 byl generálním sekretářem Hospodářské rady ČSSR, v níž setrval do roku 1971, kdy byl pro své reformní postoje odvolán a převeden na Federální cenový úřad.[4][5]

Postupně se vracel na vyšší odborné posty. Od roku 1978 jako výzkumný pracovník v Ekonomickém ústavu ČSAV. Od roku 1984 byl ředitelem Prognostického ústavu ČSAV, kde vytvořil tým zpracovávající návrhy možných změn, jehož členy a spolupracovníky byli četní později polistopadoví politici, například Václav Klaus, Miloš Zeman (ten sem ovšem nastoupil až po revoluci), Karel Dyba, Tomáš Ježek, Vladimír Dlouhý, Miloslav Ransdorf atd.[4][6]

V listopadu 1989 spolupracoval s Občanským fórem a 10. prosince 1989 se stal prvním místopředsedou tzv. vlády národního porozumění premiéra Mariána Čalfy (od dubna 1990 místopředseda vlády). Vládní post zastával do června 1990. Zpočátku patřil mezi nejpopulárnější ekonomické ministry vlády, ale byl kritizován pravicovějšími ministry a ztrácel vliv. Po volbách v roce 1990 již do vlády nebyl zařazen.[4]

Následně působil jako zákonodárce. Ve volbách roku 1990 zasedl do Sněmovny lidu (volební obvod Středočeský kraj) za OF. Po rozkladu Občanského fóra v roce 1991 přešel do Klubu poslanců sociálně demokratické orientace. Od roku 1991 byl členem ČSSD. Patřil do skupiny politiků Občanského fóra, které v letech 1991–1992 oslovila sociální demokracie. Mandát obhájil ve voleb roku 1992, nyní již za ČSSD. Byl volebním lídrem strany a ve volební kampani se vymezoval proti ekonomické reformě v podání Václava Klause. Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa, přičemž způsob rozdělení společného státu kritizoval.[7][8][9]

Po zániku Československa (a zrušení Prognostického ústavu ČSAV) se stáhl z veřejného života.[4]

Od března 2011 zastával funkci čestného předsedy České strany sociálně demokratické. Jeho syn Martin Komárek (nar. 1961) je novinář.

Zemřel po komplikacích po operaci srdce 16. května 2013 v Praze.[1] Prezident Miloš Zeman a další politické osobnosti označili jeho úmrtí za velkou ztrátu pro českou společnost.[2]

Bibliografie (výběr)

Ocenění

  • Zlatá plaketa prezidenta republiky Václava Klause za příspěvek k ekonomické transformaci a k společenské diskusi o směřování českého hospodářství a politiky (11. srpna 2010)[10]

Reference

  1. 1,0 1,1 VACA, Jan; JIŘIČKA, Jan; WERNER, Lukáš. Zemřel prognostik a politik Valtr Komárek. iDNES.cz [online]. . Dostupné online.  
  2. 2,0 2,1 ČTK. Zeman: Odešla jedna z nejvýraznějších postav politiky. Osobnosti vzpomínají na Valtra Komárka. iHNed.cz [online]. . Dostupné online.  
  3. Valtr Komárek slaví 81 let [online]. imuzi.eurozpravy.cz, [cit. 2012-07-26]. Dostupné online. (česky) 
  4. 4,0 4,1 4,2 4,3 kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha : Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 272. (česky) 
  5. Rozhovor s Valtrem Komárkem, aneb Che Guevara – poslední politický romantik [online]. Nekultura.cz, 2001-1-23, [cit. 2010-10-10]. Dostupné online. (česky) 
  6. Jiří Ješ: Prognostický ústav – podivuhodná škola revoluce, Český rozhlas, 1. prosince 2003
  7. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-07-26]. Dostupné online. (česky) 
  8. Valtr Komárek [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-07-26]. Dostupné online. (česky) 
  9. kol. aut.: Politické strany, 1938–2004. Brno : Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1469. (česky) 
  10. Dopis prezidenta republiky prof. Valtru Komárkovi k udělení Zlaté plakety

Literatura

  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha : Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 444.  
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha : Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 308.  
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 342.  
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 112.  

Externí odkazy