Výhon

Z Multimediaexpo.cz

Výhon Buxusu

Výhony u brambory

Výhony Cedru (Cedrus libani)

Výhony u rozmarýnu

Výhon je zdřevnatělý letorost, z něhož už opadaly listy.

Obsah

1 Dělení
- 1.1 Výhony dřevní
- 1.2 Výhony plodné
2 Literatura

Dělení

Vedoucím výhonem nazýváme každé jednoroční prodloužení hlavní i vedlejší větve.
Soutěžící výhon vzniká z nejblíže postaveného pupenu, a to v těsné blízkosti pupenu vrcholového na hlavních i postranních větvích.^{[L 1]}

Podle funkce rozeznáváme výhony dřevní a plodné.

Výhony dřevní

Jsou ukončeny dřevním pupenem. Tvoří se při přehnojení dusíkem nebo po silném řezu. Čistě dřevní výhony tvoří květní pupeny jen obtížně, často po mnoha letech. Abychom je přiměli k plodnosti, je třeba upravit jejich výživu řez i polohu.^{[L 1]} K výhonům dřevním patří:

Vlky

Jsou dřevní výhony vyrůstající na víceletém dřevě (na větvích i kmenech), jsou vždy jalové. Mohutně se vyvíjejí zejména při poruše výživy (při přednojování dusíkem), při porušení koruny (polomy), po krátkém řezu (zmlazení, přeroubování), holožíru atd.^{[L 1]}

Výhony vrcholové

Vyrůstají z terminálních pupenů a prodlužují matečné větve ve směru jejich osy. Zkrátíme-li je, přejímá jejich funkci pupen nejvýše postavený.^{[L 1]}

Trnové výhony

Jou to vlastně předčasné výhony bez vrcholového pupenu a bývají zpravidla zakončeny ostrou trnovou špičkou. Většinou se jejich dřevní pupeny přeměňují v listové.^{[L 1]}

Výhony plodné

Liší se od výhonů dřevních tím, že jsou slabší a kratší. Tvoří se všude tam, kde je menší transpirační proud, tedy v poloze větví rostoucích do vodorovné polohy.^{[L 1]}

Literatura

↑ ^1,0 ^1,1 ^1,2 ^1,3 ^1,4 ^1,5 PEIKER, J.; KYNCL, František. Ovocnictví. 1.. vyd. [s.l.] : nakladatelství SZN, 1962. 0704662.

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[Ovocn.C3.A1.C5.99stv.C3.AD-0] 1,0 ^1,1 ^1,2 ^1,3 ^1,4 ^1,5 PEIKER, J.; KYNCL, František. Ovocnictví. 1.. vyd. [s.l.] : nakladatelství SZN, 1962. 0704662.

[L 1]