The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 24, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

Vítězslav Vejražka

Z Multimediaexpo.cz

Profesor Vítězslav Vejražka, filmovým pseudonymem Petr Vít (* 9. května 1915, Dolní Bousov u Mnichova Hradiště – 8. června 1973, Praha) byl český divadelní, filmový a rozhlasový herec, divadelní režisér a pedagog.

Obsah

Rodina a život

Narodil se v Dolním Bousově u Mnichova Hradiště v roce 1915, zemřel v Praze krátce po svých 58. narozeninách v roce 1973. Jeho manželkou byla Jarmila Krulišová (24. 12. 1922, Jičín – 26. 1. 2006), herečka, členka činohry Národního divadla v letech 1948 až 1989. Rovněž působila jako filmová a televizní herečka a pracovala v pedagogických funkcích na pražské DAMU. V roce 1973 byla jmenována zasloužilou umělkyní. Jejich synem je herec David Vejražka (nar. v Praze 15. 5. 1955), absolvent DAMU.

S manželkou se setkával občas i na divadelních prknech, naposledy pravděpodobně v sezóně 1971–1972 na scéně Národního divadla ve hře Rozrušená země (A. Stehlík, M. A. Šolochov, režie Evžen Sokolovský), kde hrál Jakova Lukiče Ostrovnova a jeho manželka vystupovala v roli Lukiničny. V roce 1966 měl příležitost krátce stanout na prknech Národního divadla společně i se svým synem Davidem, který účinkoval v dětské roli Frantíka ve hře Cesta do Ameriky aneb Lesní panna (dle Josefa Kajetána Tyla, režie V. Vejražka). V. Vejražka kromě režie této hry zde alternoval i v několika drobných rolích.

Je pochován v hrobce Slavín (společná hrobka národních velikánů) na Vyšehradském hřbitově v Praze.

Na jeho pamět byla pojmenována ulice v Praze 5-Košířích.

Divadlo a pedagogická činnost

Začínal hrát u různých kočovných divadelních společností. V roce 1937 vystudoval herectví na dramatickém oddělení Pražské konzervatoře. Již jako student statoval spolu s dalšími mladými kolegy (např. Otou Ornestem, Svatoplukem Benešem) na scéně Národního a Stavovského divadla, kde se setkal s tehdejšími významnými herci, např. Bedřichem Karenem, Leopoldou Dostálovou, Václavem Vydrou st., Hugo Haasem, Zdeňkem Štěpánkem, Olgou Scheinpflugovou aj. V roce 1937 si jej dokonce režisér Jiří Frejka vybral dva dny před premiérou mladého na záskok ve hře Godunov do role vojevůdce Basmanova za Jaroslava Průchu, který musel zaskakovat v titulní roli za Eduarda Kohouta. Po ukončení školy působil jeden rok nejprve v Moravskoslezském národním divadle v Ostravě (1938/1939), poté přešel do Zemského divadla v Brně (zde jej zastihl počátek druhé světové války). V letech 1941 až 1945 účinkoval v pražském divadle Uranie, kde také pracoval jako režisér. Po válce spoluzakládal Divadlo 5. května, kde dva roky fungoval nejen jako herec a režisér, ale i jako ředitel. V letech 1947 až 1948 působil v Divadle pracujících ve Zlíně. V roce 1948 pak natrvalo zakotvil v pražském Národním divadle, kde hrál i režíroval až do své smrti. V letech 1964–1969 byl šéfem činohry Národního divadla. Řadu významných rolí vytvořil v inscenacích režisérů Jana Škody, Jaromíra Pleskota a Františka Salzera. V závěru života se podílel i na dramatizaci některých her uváděných v Národním divadle, např. Vstanou noví bojovníci (dle Antonína Zápotockého, režie M. Stehlík, premiéra v roce 1974).

Po celý život byl silně levicově orientovaným a politicky angažovaným člověkem a členem KSČ. Působil v řadě společenských funkcí a byl vládnoucím režimem za svůj angažovaný postoj také často vyznamenáván a odměňován.

Od roku 1949 působil externě na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze (DAMU), v roce 1963 zde byl jmenován řádným profesorem.

Kromě rolí v divadle hrál rovněž ve filmu (do r. 1945 pod pseudonymem Petr Vít), v televizi a působil i v rozhlase.


„ Mohu říci, že všechny schopnosti i dobré vlastnosti potvrdil Vítězslav Vejražka v Národním divadle. Na jeho Petruccia ve Zkrocení zlé ženy, ale hlavně na Othella se bude ještě dlouho vzpomínat. Kreslil své figurky zostra, úsporně. V tomto směru vynikaly zajména jeho shakespearovské postavy, což potvrdil mimo jiné v Králi Learovi, kde za Salzerovy režie vytvořil suverénním způsobem vladařského uzurpátora Edmunda. “


Vybrané divadelní role

  • Chrysal (Molière: Učené ženy, 1936, Konzervatoř Praha, režie M. Svoboda)
  • Burgess (G. B. Shaw: Candida, 1936, Konzervatoř Praha, režie M. Svoboda)
  • Claudius (W.Shakespeare, 1936, ND, režie Jiří Frejka)
  • První novinář (Karel Čapek: Bílá nemoc, 1937, Stavovské divadlo, režie Karel Dostal)
  • Basmanov (A. S. Puškin: Godunov, 1937, Stavovské divadlo, režie Jiří Frejka)
  • Jan Tönnesen (Henrik Ibsen: Opory společnosti, 1938, Zemské divadlo v Brně, režie Jan Škoda)
  • Rostand (Le Brett: Cyrano z Bergeracu, 1939, Zemské divadlo v Brně, režie Jan Škoda)
  • Marlowe (František Kožík: Shakespeare, 1940, Zemské divadlo v Brně, režie J. Bezdíček)
  • Vikentěv (Gončarov: Strž, 1940, Zemské div. v Brně, režie J. Bor)
  • Radúz (Julius Zeyer: Radúz a Mahulena, 1941, Zemské divadlo v Brně, režie A. Klimeš)
  • Clavigo (J. Goethe: Clavigo, 1942, Uranie, režie Miloš Nedbal)
  • Oberon (W. Shakespeare: Sen noci svatojánské, Uranie, režie A. Podhorský)
  • Roháč (Alois Jirásek: Jan Žižka, 1945, Divadlo 5. května, režie Antonín Kurš)
  • Claudius (William Shakespeare: Hamlet, 1946, Divadlo 5. května, režie František Salzer)
  • Petruccio (William Shakespeare: Zkrocení zlé ženy, 1946, Divadlo 5. května, režie František Salzer)
  • Juan (Lope de Vega: Sedlák svým pánem, 1946, Divadlo 5. května, režie František Salzer)
  • Juraj Jánošík (Rázusová-Martáková: Jánošík, 1947, Divadlo 5. května, režie František Salzer)
  • Ma Kin King (Pokorný: Křídový kruh, 1947, Divadlo 5. května, režie František Salzer)
  • Pán v cylindru (Mahen: Ulička odvahy, 1947, Divadlo 5. května, režie František Salzer)
  • Šéf (T. Svatopluk: Botostroj, 1947, Divadlo pracujících Zlín, režie Z. Míka)
  • Jan Cordeau (A. Salacrou: Noci hněvu, 1947, Divadlo pracujících Zlín, režie V. Vejražka)
  • Francek (Mrštíkové: Maryša, 1948, ND, režie Jindřich Honzl)
  • Juraj Jánošík (Mahen: Jánošík, 1949, ND, režie A. Dvořák a K. Zachar)
  • Petruccio (W. Shakespeare: Zkrocení zlé ženy, 1950, ND, režie František Salzer)
  • Voronov (Višněvskij: Nezapomenutelný rok devatenáctý, 1950, ND, režie František Salzer)
  • Julius Fučík (Burjakovskij: Lidé bděte!, 1951, ND, režie J. Škoda)
  • Othello (W. Shakespeare: Othello, 1951, ND, režie J. Škoda)
  • Sibirjakov (Surkov: Zelená ulice, 1952, ND, režie Fr. Salzer)
  • Jakub Bušek (L. Stroupežnický: Naši furianti, 1953, ND, režie Zdeněk Štěpánek)
  • Šafránek (L. Tyl: Vlastenec, 1953, ND, režie František Salzer)
  • Chlum (L. Tyl: Jan Hus, 1953, ND, režie A. Dvořák)
  • Znobov (Ivanov: Obrněný vlak, 1954, ND, režie František Salzer)
  • Hermann Göring (H. Zinnerová, A. Radok: Ďábelský kruh, 1955, ND, režie Alfréd Radok)
  • Maršál (Karel Čapek: Bílá nemoc, 1957, ND, režie František Salzer)
  • Nádžmí (Hikmet: Podivín, 1957, ND, režie Otomar Krejča)
  • Edmund (W. Shakespeare: Král Lear, 1958, ND, režie František Salzer)
  • Vlček (Mahen: Jánošík, 1958, ND, režie Fr.Salzer)
  • Claudius (W. Shakespeare: Hamlet, 1959, ND, režie J. Pleskot)
  • Formin (Darvas: Spálená křídla, 1959, ND, režie František Salzer)
  • Antipa (Maxim Gorkij: Zykovovi, 1959, ND, režie František Salzer)
  • Šamrajev (A. P. Čechov: Racek, 1960, ND, režie Otomar Krejča)
  • Oinomaos (Jaroslav Vrchlický, Fibich: Námluvy Pelopovy, 1960, ND, režie Ladislav Boháč)
  • Lukáš (Pavlíček: Zápas s Andělem, 1961, ND, režie J. Pleskot)
  • Vodička (W. Shakespeare: Veselé paničky windsorské, 1962, ND, režie J. Pleskot)
  • Oidipús (Sofokles: Oidipús vladař, 1963, ND, režie Miroslav Macháček)
  • Antonius (W. Shakespeare: Antonius a Kleopatra, 1967, ND, režie J. Pleskot)
  • Jan Roháč z Dubé (Alois Jirásek: Jan Roháč, 1968, ND, režie V. Špidla)
  • Jakov Lukič Ostrovnov (M. Stehlík, M. A. Šolochov: Rozrušená země, 1971, Tylovo divadlo, režie Evžen Sokolovský)
  • Joe Keller (A. Miller: Všichni moji synové, 1972, ND, režie Jaromír Pleskot)

Vybrané divadelní režie

Vybrané filmové role

Ocenění

Reference

Literatura

Externí odkazy


Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/V%C3%ADt%C4%9Bzslav_Vejra%C5%BEka“