Uhličitan zinečnatý

Z Multimediaexpo.cz

Uhličitan zinečnatý (chemický vzorec ZnCO₃) je bílá až šedá práškovitá látka, prakticky nerozpustná ve vodě, ovšem rozpustná v roztocích kyselin, zásad nebo čpavku. V přírodě se vyskytuje v podobě minerálu smithsonitu.

Při zahřátí na teplotu nad 490 °C dochází k jeho rozkladu na oxid zinečnatý (ZnO) a oxid uhličitý (CO₂).

\(\mathrm{ZnCO_3\ \to\ ZnO + CO_2}\)

Příprava

Je možné jej připravit srážením rozpustných zinečnatých solí roztokem rozpustného uhličitanu nebo zaváděním plynného oxidu uhličitého do roztoků rozpustných zinečnatých solí. Vždy se ovšem jedná o reakci zinečnatého kationu s uhličitanovým anionem za vzniku nerozpustného uhličitanu zinečnatého (poslední rovnice znázorňuje iontový průběh reakce).

\(\mathrm{ZnCl_2 + Na_2CO_3\ \to\ ZnCO_3\downarrow + 2 NaCl}\)

\(\mathrm{ZnSO_4 + Na_2CO_3\ \to\ ZnCO_3\downarrow + Na_2SO_4}\)

\(\mathrm{Zn^{2+} + CO_3^{2-}\ \to\ ZnCO_3\downarrow}\)

Využití

Využívá se jako bílý pigment k barvení a potisku textilu a k přípravě oxidu zinečnatého (ZnO), který se také využívá jako pigment, ale v malířství pod názvem zinková běloba. Přidává se jako plnivo do léčiv a využívá se k adsorpci sulfanu v hlubokých studních. Využívá se také jako aktivátor vulkanizačního procesu k výrobě pryže z latexu.

Literatura

VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 2. díl, 1. vydání 1961
GREENWOOD, N. N; EARNSHAW, A. Chemie prvků II. 1. čes. vyd. Praha : Informatorium, 1993. ISBN 80-85427-38-9. S. 1320–1374.

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Uhličitan zinečnatý

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii