Železniční trať Beroun - Plzeň - Cheb

Z Multimediaexpo.cz

(Přesměrováno)

Hlavní nádraží v Plzni je velmi významným železničním uzlem.

Železniční trať Beroun – Plzeň – Cheb (v jízdním řádu trať č. 170) je hlavní tratí celostátního i mezinárodního významu. Spojuje západní Čechy s Prahou a je významnou železniční spojnicí Česka a západní Evropy. Dnes je součástí III. železničního koridoru, který protíná republiku ve východo-západním směru (z Mostů u Jablunkova do Chebu). Na celé trati byla v minulosti provedena elektrizace. Z celkové délky 177 km je 104 km tratě vedeno dvoukolejně (úseky Beroun - Pňovany a Lipová u Chebu - Cheb), 73 km jednokolejně (úsek Pňovany - Lipová u Chebu). Trať v současnosti prochází důkladnou rekonstrukcí.

Historie trati

Nádraží Praha-Smíchov

Na traťovém úseku Praha (Západní nádraží, nyní Praha-Smíchov) - Plzeň byl slavnostně zahájen provoz 14. července 1862. Úsek Praha hl. n. - Praha-Smíchov byl zprovozněn jako součást Pražské spojovací dráhy (viz Pražský železniční uzel) v roce 1872. Plzeň - Cheb byl otevřen 28. ledna 1872. V době dokončení patřil úsek z Prahy do Plzně pod Českou západní dráhu, která dále pokračovala po dnešní trati 180 do Furth im Waldu. Trať z Plzně do Chebu byla stavěna jako část železniční tratě Vídeň - České Budějovice - Cheb (Dráha Františka Josefa). V roce 1884 byla celá dráha zestátněna. Ve 30. letech 20. století byly některé úseky tratě zdvojkolejněny. Od 60. let probíhala elektrizace trati. Jako první byl již v roce 1928 elektrizován pražský úsek z hlavního nádraží na tehdejší Západní nádraží (dnes Praha-Smíchov) stejnosměrným proudem o napětí 1,5 kV. Od roku 1962 bylo napětí zvýšeno na 3 kV. 8. listopadu 1967 byl elektrizován úsek Plzeň - Cheb střídavým proudem s napětím 25 kV / 50 Hz. Roku 1973 elektrizace trati pokračovala úsekem Praha-Smíchov - Beroun, která byl elektrizován stejnosměrným proudem 3 kV. Jako poslední byl elektrický provoz zahájen 5. června 1987 mezi Berounem a Plzní. Využit byl ale proud střídavý o napětí 25 kV a na širé trati za stanicí Beroun tak vznikl styk železničních napájecích soustav.

Popis trati

Související informace můžete najít také v článku: Železniční trať Praha - Beroun

Údaje za názvy stanic v závorkách, psané kurzívou značí nadmořskou výšku příslušné stanice. Popis trati můžeme začít na pražském hlavním nádraží, jelikož trať označovaná číslem 171 na trať 170 plynule navazuje. Trať začíná na pražském hlavním nádraží (210 m). Po projetí vinohradských železničních tunelů pokračuje Nuslemi, pod Vyšehradem a po železničním mostě překračuje Vltavu. Po mostě přejíždí na Smíchov (200 m). Podél Strakonické ulice vede do Velké Chuchle, v Radotíně se přibližuje k řece Berounce a opouští území hlavního města. Prochází hustě zastavěným údolím Berounky - zástavbou měst Černošice, Dobřichovice a Řevnice (210 m). Souvislou zástavbu trať opouští až za obcí Srbsko a údolím Berounky pod tetínskou skálou vchází zanedlouho do Berouna (225 m). Tam se odklání od toku řeky Berounky a pokračuje průmyslovou zástavbou okolo cementáren a železáren Králův Dvůr do Zdic (260 m), přičemž v úseku Beroun - Zdice sleduje přibližně tok říčky Litavky. Za Zdicemi trať projíždí malebnou podbrdskou krajinou, prochází městem Hořovice (360 m). Mezi zastávkami Cerhovice a Zbiroh (445 m) opouští železnice území okresu Beroun a vůbec celé střední Čechy, a vstupuje do západních Čech, okres Rokycany. Mezi Zbirohem a Mýtem trať míjí četné rybníky, v této oblasti leží nejvýše položená stanice na úseku Praha-Plzeň - Kařízek (460 m). Za stanicí Holoubkov prochází železnice hlubokým lesem. Poté klesá do rokycanské kotliny s okresním městem Rokycany (370 m), podjíždí dálnici D5 a u obce Ejpovice se stáčí prudkým obloukem doprava. V této oblasti opustí trať okres Rokycany a vstupuje do okresu Plzeň-město. Za obcí Chrást opět prochází hlubokým lesem, za kterým se opět stočí k Berounce, obchází kopec Chlum a překračuje hranice města Plzeň. Prochází sídlištěm Doubravka, mostem překračuje řeku Úslavu a vchází na východní zhlaví žst. Plzeň hlavní nádraží. (325 m) Bezprostředně po opuštění žst. Plzeň hlavní nádraží překračuje trať železničním mostem řeku Radbuzu. Za železniční stanicí Plzeň Jižní předměstí prochází areálem podniku Škoda a za sídlištěm Skvrňany opouští souvislou zástavbu Plzně. Následuje úsek obcemi podél mělké kotliny Mže v okrese Plzeň-sever. U Plešnice začíná rekreační oblast vodní nádrže Hracholusky s rozsáhlými lesními porosty. U Sulislavi trať vstupuje do okresu Tachov a členitým terénem nad řekou Mží vchází do žst. Stříbro. (395 m) Následuje složitý úsek trati hlubokým a malebným údolím Mže, který získává nejvyšší půvab za Svojšínem. Složitý terén plný mostků a tunelů trať opustí až u obce Brod nad Tichou, kde vstupuje do Tachovské brázdy. Prochází městem Planá (490 m), obcí Chodová Planá a okolo rybníku Regent vjíždí do Karlovarského kraje, okres Cheb. Následuje světoznámé lázeňské město Mariánské Lázně. (565 m) Železnice stoupá pod svahy Slavkovského lesa do Lázní Kynžvart, které jsou nejvýše položenou stanicí na celé trati (605 m). Pokračuje přes Lipovou u Chebu, za níž se opět mění ráz okolní krajiny. Trať vstoupí do rovinaté Chebské pánve, překračuje mostem vodní nádrž Jesenice na řece Odravě a po 220 km končí v rozsáhlé žst. Cheb (460 m).

Budoucnost tratě

Nově přestavěná nástupiště žst. Plzeň-Křimice, v úseku, kde je již vybudován koridor.

Od roku 2006 probíhá kompletní rekonstrukce tratě, při které v letních měsících jsou zcela mimo provoz jednotlivé úseky. Již je dokončena optimalizace traťových úseků Plzeň Jižní Předměstí - Stříbro (dokončeno v roce 2008), Planá u Mar. Lázní - Mariánské Lázně, Lipová u Chebu - Cheb. Těsně před dokončením je úsek Stříbro-Svojšín, Pavlovice- Planá u Mar. Lázní. úsek Mariánské Lázně-Lipová u Chebu v současné době prochází optimalizací a úsek Svojšín-Pavlovice na optimalizaci teprve čeká (zahájení optimalizace posledního jmenovaného úseku je naplánováno na červenec 2010.). Plánuje se změna trasování trati mezi Ejpovicemi a Plzní (odstranění zbytečné zajížďky do Chrástu u Plzně a přeložka přestupní stanice tratě 175), výstavba nových zastávek (např. Lety, v červnu 2007 byla zprovozněna zastávka Plzeň-Zadní Skvrňany), zrušení nevýhodně položených, málo efektivních stanic a jejich případná náhrada (stanice Plešnice - pouze zastávka na širé trati), rekonstrukce a optimalizace zabezpečovacího zařízení trati a zdvoukolejňování traťových úseků za Plzní (zatím byl realizován pouze úsek Kozolupy-Pňovany, úsek Pňovany - Lipová u Chebu zůstane jednokolejný).Celá trať bude nově vybavena novým zabezpečovacím zařízením ESA 11 s JOP.,a bude dálkově řízena z Ústředního stavědla Plzeň, které je umístěno v Purkyňově ulici. Po dokončení rekonstrukce by se na trať snad opět měly vrátit vlaky vyšší kvality. V roce 2005 vláda schválila výstavbu vysokorychlostní trati, která má mezi Prahou a Berounem vést 25 km dlouhým tunelem v navazujícím úseku Praha - Beroun. Zprovoznění je zatím plánováno na rok 2018.

Provoz na trati

Trať mezi stanicemi Zbiroh a Kařízek na Rokycansku s osobním vlakem.

Osobní železniční dopravu' na trati zajišťují v současnosti (jízdní řád 2009/2010) vlaky kategorie R a Os. Mezi Prahou a Plzní jezdí 19 párů rychlíků, z toho 3 mezinárodní, jež pokračují z Plzně do Mnichova a Norimberku, další do Klatov a Železné Rudy, 9 dalších pokračuje až do Chebu. Přes den jezdí rychlíky v úseku Praha - Plzeň v hodinovém taktu. V úseku Beroun - Zdice jezdí v dvouhodinovém taktu rychlíky Praha - Zdice - České Budějovice. Mezi Berounem a Plzní jsou v provozu osobní vlaky sestavené z dvousystémových elektrických lokomotiv a osobních vozů. Interval vlaků je 60 minut ráno a odpoledne v pracovní dny, o víkendech a dopoledne pak 2 hodiny. Mezi Plzní a Chebem je provoz osobních vlaků kvůli relativně nízké hustotě zalidnění přilehlých oblastí nižší. Interval je 1 - 2 hodiny s dopoledním vynecháním mezi 10 a 12 hodinou po 20 hodině. Rychlíkové spoje jezdí v pravidelných odstupech dvou hodin.

Literatura

HEROLD, Eduard. Průvodce po české západní dráze : Příruční kniha na cesty : S devíti obrazy. Praha : Schreyer a Fuchs, 1863.
FRÁNA, Antonín. Z Prahy do Plzně. Praha : Kapr a Kotek, 1890. Průvodce z 90. let 19. stol. přibližuje přitažlivá a z historického hlediska zajímavá místa české krajiny na cestě podél železniční trati České západní dráhy z Prahy do Plzně.

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Železniční trať Beroun - Plzeň - Cheb

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii