Světlá (Lhota pod Hořičkami)

Z Multimediaexpo.cz

Světlá pod Hořičkami je vesnice, místní část obce Lhota pod Hořičkami v okrese Náchod, v kraji Královéhradeckém.

Obsah 1 Přírodní poměry 1.1 Poloha 1.2 Rozloha 1.3 Využití půdy v katastru Světlá u Hořiček 1.4 Geomorfologie a geologie 1.5 Hydrologie 1.6 Fauna a flóra 2 Obyvatelstvo 2.1 Vývoj počtu obyvatelstva 2.2 Počet obyvatel obce 2.3 Náboženské vyznání obyvatelstva 2.4 Spolkový život 2.5 Struktura bytového fondu 2.6 Vývoj počtu domů 3 Historie 4 Pamětihodnosti 5 Významní rodáci a osobnosti, jež významně ovlivnily život obce 6 Turistický ruch 7 Průmysl, obchod a služby 8 Zemědělství 9 Doprava 10 Literatura

Přírodní poměry

Poloha

Obec se nachází v okrese náchod poblíž hlavní silnice z České Skalice do Úpice. Její severovýchodní až severní hranici s Litoboří a Slatinou nad Úpou tvoří Hluboký potok. Na východě se dotýká katastru Žernova a z jihu až jihozápadu ji obklopuje katastr Vestce, který ji tak odděluje od mateřské obce (dříve byla spojena díky území Hostinky, ale ta se odloučila od Lhoty a přešla právě k Vestci).

Rozloha

Světlá pod Hořičkami má svůj vlastní katastr, který zabírá plochu 193,43 ha.

Využití půdy v katastru Světlá u Hořiček

(stav z r. 2009)

Druhy pozemků	Celková výměra	Lesní půda	Trvalé travní porosty	Orná půda	Ovocné sady	Vodní plochy	Zahrady	Zastavěné plochy
Rozloha (m2)	1 934 344	178 984	134 000	1 417 261	7 262	2 544	60 225	29 507

Pramen: Český úřad zeměměřický a katastrální

Geomorfologie a geologie

Území obce se částí ještě dotýká jižních výběžků Podkrkonošské pahorkatiny. Geomorfologicky tak většina obce leží na jihovýchodě Krkonošského podhůří, resp. jeho části zvané Kocléřovský hřbet, přičemž od severu se k ní táhne jeho dílčí celek - Hořičský hřbet. Východním směrem pak Hořičský hřbet přechází severovýchodně v Olešenskou pahorkatinu a jihovýchodně v Českoskalickou tabuli, kterou protíná řeka Úpa. Většina obce se nachází v údolí potoka, který se za Pohodlím vlévá do řeky Úpy, a na přilehlých svazích. Nejvyššími místy obce jsou bezejmenný kopec u silnice k Litoboři (379,7 m n. m.), Na vrších (369,3 m n. m.) a bezejmenná kóta vedoucí k místu zv. U křivé jabloně (355,6 m n. m.). Katastr obce patří geologicky do České křídové pánve, což znamená, že je součástí Českého masivu. Většina obce leží na spodně- až středněturonských písčitých slínovcích až spongilitických, místy silicifikovaných, jílovcích marinní geneze (jedná se především o svahy nad údolím). Podél potoka nalezneme holocenní hlinité, písčité a štěrkové sedimenty fluviální geneze a pole k Hostince a Litoboři jsou tvořeny okrově zbarvenými sprašovými hlínami eolické geneze ze svrchního pleistocénu.

Hydrologie

Významnějšími toky jsou Hluboký potok, který tvoří hranici katastru, a bezejmenný potok ve středu obce. Na území obce je i několik menších vodních nádrží, které slouží jako protipožární. Podzemní vody jsou dobré kvality, ale jejich množství by nepostačovalo většímu odběru. Obyvatelé ke své spotřebě využívají veřejný je vybudován Vodovod Lhota pod Hořičkami, který je součástí Skupinového vodovodu Hořičky. Oproti některým okolním obcím má Světlá i jinou výhodu, a to jednotnou kanalizaci, která byla vybudována svépomocí občanů v akci Z v letech 1975-1980. Také zde nenalezneme ekologickou zátěž v podobě větších černých skládek. Jedinou nevýhodou obce je neexistence čističky odpadních vod.

Fauna a flóra

Místní fauna a flóra je typická podhorské oblasti středoevropského pásu, přesněji řečeno fytogeograficky patří do obvodu hercynskosudetského.

Obyvatelstvo

V současné době má Světlá 77 obyvatel, přičemž místní obyvatelstvo postupně vymírá a tento deficit se místní porodností nedaří nahradit. Stejně tak nepomáhá přihlášení některých rekreantů k trvalému pobytu, neboť z většiny jde o občany důchodového věku.

Vývoj počtu obyvatelstva

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	351	326	287	304	286	246	241	161	139	120	99	74	77

Pramen: Český statistický úřad

Počet obyvatel obce

(stav z r. 2001)

Celkem obyvatel	Z toho žen	Počet obyvatel do 14 let	Počet obyvatel nad 65 let	Počet ekonomicky aktivních
77	45	14	16	31

Pramen: Český statistický úřad

Náboženské vyznání obyvatelstva

Většina občanů se hlásí k římskokatolické církvi a obec spadá pod její farnost na Hořičkách.

Spolkový život

Nejstarším spolkem na území obce je zdejší sbor dobrovolných hasičů, který byl založen roku 1896 a působí dodnes, přičemž i na poli soutěžním získává občas nějaká ocenění, i když v posledních letech jeho úspěchy jsou mizivé (např. družstvo mužů skončilo na 7. místě z 9 týmů v Okrskovém přeboru požárních družstev 2007).

Struktura bytového fondu

Ve Světlé je evidováno celkem 53 domů, z toho obydlených je 31 a 20 jich slouží k rekreaci. Bytových jednotek je v obci 57, z nichž jen 34 je trvale užíváno. Zástavba je převážně uspořádána podél místní komunikace.

Vývoj počtu domů

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet domů	58	58	54	56	58	60	63	63	—	45	38	53	53

Pramen: Český statistický úřad

Historie

První zmínka o Světlé pochází z roku 1403. Od začátku 15. století patřila Světlá pod Hořičkami k hradu Vízmburk a v 16. století připadla panství Rýzmburk. Od roku 1628 náležela k ratibořickému statku, tudíž k náchodskému panství. Během třicetileté války změnila stejně jako celé panství majitele, stal se jím rod Piccolomini. V roce 1792 koupil zadlužené náchodské panství, a tudíž i Světlou, vévoda kuronský a zaháňský Petr Biron, po něm pak stála v čele panství jeho dcera kněžna Kateřina Vilemína Zaháňská, ale již roku 1849 přestává být Světlá součástí onoho panství. V roce 1869 je Světlá uváděna jako osada Vestce. Pod touto obcí zůstává až do roku 1900, kdy získává samostatnost. Tu ztrácí v roce 1961. Nejprve se stává součástí Lhoty pod Hořičkami (1961-1985), poté Hořiček (1985-1990) a 1. září 1990 se stává opětovně jednou z místních částí Lhoty pod Hořičkami, která znovu nabyla své samostatnosti.

Pamětihodnosti

• Drobná sakrální architektura (pískovcová ukřižování)
• Dřevěná zvonička z roku 1764

Významní rodáci a osobnosti, jež významně ovlivnily život obce

• Antonín Mertlík (1793 Světlá pod Hořičkami - 1878 Nahořany), lidový léčitel a rychtář v Nahořanech

Turistický ruch

Obcí vede nová cyklostezka Pohodlí - Světlá – Litoboř - Křižanov, v němž se lze napojit na cyklotrasu č. 4090 Slatinský Mlýn – Boušín - Křižanov - Maršov u Úpice - Úpice - Markoušovice - Paseka - Radvanice o délce 33 km a v okolí nalezneme i několik tras pro turisty pěší.

Průmysl, obchod a služby

Na území obce se v minulosti žádný průmysl nenacházel a tak je tomu i dosud.

Zemědělství

Většinu obce obhospodařuje ZD Dolany, což vypovídá vše o skladbě rostlinné výroby.

Doprava

Obec leží při hlavní silnici mezi městy Česká Skalice a Úpice. Vlastní železniční spojení nemá (nejbližší zastávka je v České Skalici), což znamená, že je plně závislá na autobusovém spojení, které je tvořeno linkou společnosti ORLOBUS č. 321 Česká Skalice - Hořičky - Červená Hora - Červený Kostelec.

Literatura

• SEDLÁČEK, August: Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl pátý - Podkrkonoší, Praha 1933
• Náchodsko - Hradecko : turistický průvodce ČSSR, Praha 1986
• Historický lexikon obcí České republiky 1869 - 2005, Praha 2006, ISBN 80-250-1277-8

Lhota pod Hořičkami | Světlá | Újezdec |

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii