Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Spejbl

Z Multimediaexpo.cz

(zeshora dolů) Spejbl, Hurvínek, paní Kateřina, Mánička a Žeryk
Spejbl a Hurvínek - plzeňský památník na počest Josefa Skupy

Spejbl (* 1920) je populární česká loutka. Spejbl je otec Hurvínka. Loutku vytvořil řezbář Karel Nosek a hlas jí propůjčil nejprve Josef Skupa, poté Miloš Kirschner a po jeho smrti jej mluví Martin Klásek.

Obsah

Historie loutky

Od I. světové války Josef Skupa působil v plzeňském Loutkovém divadle Feriálních osad (založeno 1913). Vystupoval s tradičním Kašpárkem, ale později se rozhodl ansámbl obohatit o zcela novou loutku, jejíž návrh předal řezbáři Karlu Noskovi. Nosek loutku výrazně pozměnil a z lipového dřeva vytvořil pro Skupu podivného ušatého panáka s vypoulenýma očima a pleší ve fraku.

Skupa jím chtěl karikovat užvaněné měšťáky, kteří posedávají po hospodách a do všeho se pletou, aniž by čemukoli rozuměli. Loutka dostala jméno Spejbl, které Skupovi poradil jiný člen divadla, Karel Koval. Původ jména není zcela zřejmý, snad souvisí se slovem Bejbl, jímž se na Plzeňsku označovali hlupáci a popletové.[1]

Poprvé Skupa Spejbla představil na podzim r. 1920, kdy vystoupil po boku Kašpárka coby cvičenec na hrazdě. I později se Spejbl často objevoval na jevišti s Kašpárkem, přičemž se stával obětí jeho šprýmů, avšak sám Skupa cítil, že se postavy k sobě příliš nehodí. Spejbl proto někdy vystupoval i sám, avšak hry s jednou postavou rovněž nebyly to pravé. A tak, přestože si Spejbl získal určitou popularitu, postupně se začal na scéně objevovat málo.

To se změnilo až v r. 1926, kdy synovec Karla Noska Gustav vytvořil jako překvapení pro Skupu zmenšenou kopii Spejbla, která dostala jméno Hurvínek. Skupa loutku s radostí přijal a začal ji obsazovat do rolí spolu se Spejblem, v nichž se Hurvínek stal přidrzlým a rozpustilým Spejblovým synem.

Hry, založené na dialogu Spejbla s Hurvínekm, si rychle získaly značnou popularitu a Skupa s nimi začal natáčet i rozhlasové pořady, gramofonové desky a vydávat knihy. V r. 1930 se rozhodl divadlo přebudovat na první českou profesionální loutkovou scénu, Divadlo Spejbla a Hurvínka.

Za II. světové války v r. 1944 byl Josef Skupa zatčen a divadlo uzavřeno. Obnoveno bylo na podzim r. 1945, zároveň jej Skupa z Plzně přesunul do Prahy. V současnosti divadlo sídlí v Dejvické ulici v Praze 6. Od r. 1954 začal Skupu alternovat Miloš Kirschner, který navázal na jeho tradici, že Spejbla i Hurvínka mluví vždy stejný herec. Po Skupově smrti Kirschner pokračoval v úspěšné činnosti divadla. Začal se role Spejbla a Hurvínka učit v cizích jazycích, aby s nimi mohl vystupovat i v zahraničí. Od r. 1974 se s ním v rolích hlavních protagonistů začal střídat Martin Klásek, od r. 1982 už pravidelně a od Kirschnerovy smrti je tak již třetím hercem, mluvícím Spejbla a Hurvínka.

Od roku 1964 se používá loutek v úpravě člena souboru Radko Hakena, která přinesla nenásilné zušlechtění původních groteskních typů.

Charakter

Spejbl je podivný ušatý panák s vypoulenýma očima. Skupa jej nechal vytvořit jako karikaturu užvaněného měšťáka, proto je Spejbl plešatý, jako otravní přechytřelí dědkové, nosí staromilský frak, aby si dodal vážnosti, ten ovšem ostře kontrastuje s dřeváky, jež má Spejbl na nohou. Jeho podoba je rovněž poněkud ovlivněna dadaismem.

Spejbl je komická postava, mluví (ve Skupově podání) huhňavým hlasem a všechno poplete. Ve dialozích s Hurvínkem dochází ke generačnímu sporu, v němž Spejbl je šosácký trouba, který chce každého poučovat, zatímco Hurvínek představuje ukňouraného, přidrzlého synka, který svými všetečnými otázkami dostává otce do úzkých. Už od počátku se ovšem charaktery obou postav značně obměňovaly podle potřeb jednotlivých her, nikdy nešlo o pevně vyhraněné postavy.

Interpreti

Parametry loutek

velikost/váha
  • Malá (klasická) 55 cm / 1,60 kg
  • Střední (hrací) 60 cm / 1,85 kg
  • Velká (předscénová) 76 cm / 2,80 kg

Večerníčky

Spejbl a Hurvínek se také stali hrdiny tří večerníčkových seriálů Československé a České televize:

Souvisí se Spejblem

  • Asteroid 29471 Spejbl objevený 27. října 1997 českou astronomkou Lenkou Kotkovou;
  • Dvounohý kráčející robot Spejbl, vyvíjený 2005-2006 na katedře řídicí techniky FEL ČVUT - pojmenování odráží počáteční způsob řízení robota s pevnou trajektorií kloubů, kdy je řízen trochu jako loutka.
  • Už dvakrát se Spejbl dostal na poštovní známku:
    • Poprvé v emisi z 20. června 1961 v nákladu 3.030.000 kusů na známce za 60 haléřů. Autorem známky je V. Cinybulk.
    • Podruhé jako součást pravidelné emise Dětem byla známka v hodnotě 10 Kč vydána 27. května 2009. Známku navrhla Hana Čápová a vyrobil rytec Miloš Ondráček.
  • Stříbrná pamětní medaile k 50. výročí úmrtí Josefa Skupy byla v nákladu 1000 kusů pořízena Českou mincovnou. Na medaili se objevuje Hurvínek se Spejblem a Josef Skupa. Medaili o hmotnosti 42 g a průměru 50 mm navrhl Jaroslav Bejvl.

Související články

Reference

  1. ↑ GRYM, Pavel. Spejbl a Hurvínek aneb Sólo pro Josefa Skupu. Žďár nad Sázavou : Impreso Plus, 1995. ISBN 80-85835-20-7. S. 20.  

Externí odkazy


Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Spejbl“