SMER - sociálna demokracia

Z Multimediaexpo.cz

SMER – sociálna demokracia, zkráceně SMER-SD (česky SMER – sociální demokracie), je slovenská parlamentní politická strana, která je součástí vládní koalice od parlamentních voleb v roce 2006. Tato strana deklaruje sociálnědemokratické zaměření. Předsedou strany je současný předseda vlády Robert Fico.

Vedení strany

Nejvyšším orgánem strany je sněm, který svolává předsednictvo strany nejméně jednou za dva roky. Nejvyšším orgánem strany mezi sněmy je předsednictvo strany. Předsednictvo má nejvíce 32 členů, tvoří ho předseda strany, místopředseda, krajští předsedové, předseda klubu poslanců v Národní radě SR, generální manažer a další členové zvolení sněmem.

Současní členové předsednictva jsou:

Robert Fico, předseda
Dušan Čaplovič, místopředseda
Igor Federič, místopředseda
Robert Kaliňák, místopředseda
Marek Maďarič, místopředseda
Vladimír Maňka, místopředseda
Pavol Paška, místopředseda
Miroslav Číž, člen vedení strany
Vladimír Faič, člen vedení strany
Ján Richter, člen vedení strany

Další významní členové: Jaroslav Baška, Juraj Blanár, Jozef Buček, Tibor Glenda, Martin Glváč, Miroslav Chovanec, Mária Janíková, Peter Kažimír, Maroš Kondrót, Magda Košútová, Stanislav Kubánek, Jana Laššáková, Róbert Madej, Dušan Muňko, Oľga Nachtmannová, Pavol Pavlis, Peter Pelegrini, Ľubomír Petrák, Ľubica Rošková, Monika Smolková, Jozef Valocký, Ivan Varga, Ľubomír Vážny, Marián Záhumenský, Boris Zala, Renáta Zmajkovičová, Peter Žiga.

Historie

Založení strany SMER

Po volbách v roce 1998 vznikla široká koalice stran SDK, SDĽ, SMK a SOP. Robert Fico ale začal vystupovat proti koalici s SMK, když tvrdil, že se strana pokouší otvírat tzv. Benešovy dekrety. V roce 1998 se dostal do sporu se svou tehdejší vlastní stranou SDĽ. Robert Fico byl v té době nejpopulárnějším politikem strany a získal ve volbách nejvíce preferenčních hlasů mezi politiky SDĽ. Podle názoru politických analytiků Robert Fico očekával, že strana ocení jeho význam a počítal s jmenováním ministrem do tehdejší koaliční vlády Milukáše Dzurindy nebo generálním prokurátorem (nesplňoval však věkovou hranici, která by mu umožnila tento post zastávat). Robert Fico se rozhodl odejít z SDĽ a v prosinci 1999 založil novou politickou stranu s názvem SMER. Podle oficiálního stanoviska strany SMER, Robert Fico „vyvodil svoje rozhodnutí, opustit řady vládní koalice a koaliční SDĽ a založit novou politickou stranu na základě osobního hlubokého nesouhlasu a zklamání z obsahu a stylu politiky, které po volbách v roce 1998 realizovala tzv. vláda změny”.

Strana SMER se hned po svém založení snažila působit jako alternativa vůči tehdejší vládní koalici. Ještě v tom samém volebním období (1998-2002) přijala do svého názvu přívlastek „třetí cesta”. Podle tvrzení představitelů strany se tím definovala jako „strana moderního progresívního středo-levého politického proudu typu britské Labour Party, nebo německé SPD”. Sám Fico prohlásil, že „Není důležité, zda je kočka bílá nebo černá, ale zda chytá myši“. S odstupem času se ukázal krok Roberta Fica jako velmi dobrý a předvídavý. Preference SMERu postupně rostly, naopak preference SDĽ klesaly. Nakonec se vládní strana SDĽ nedostala v nejbližších volbách do parlamentu a k 1. lednu 2005 zanikla, když byla sloučena právě se SMERem.

Volební období 2002–2006

Po volbách v září 2002 se SMER se ziskem 13,6 % voličských hlasů stal třetí nejsilnější politickou stranou na Slovensku za HZDS a SDKÚ a obsadil tak 25 poslaneckých křesel v NR SR. Tento výsledek lze pro stranu, která se poprvé zúčastnila ve volbách, považovat za velký úspěch. Vedení SMERu však bylo plně spokojené, jelikož průzkumy veřejného mínění dlouhodobě předpovídaly pro stranu daleko lepší výsledek. Straně se po volbách nepodařilo dostat do vlády, a tak zůstala v opozici a vlastně po celé volební období soupeřila s HZDS o vedoucí postavení v opozici. V soupeření o slovenského opozičního voliče slavila úspěch. V průzkumech veřejného míněni předstihla do té doby dlouhodobě nejpopulárnější stranu HZDS a od roku 2004 si udržovala stabilní první místo s preferencemi těsně pod 30 %, zatímco preference druhé strany v pořadí, HZDS, byly okolo 15 %.

Poslanecký klub SMERu v NR SR

Poslanci SMERu zvolení ve volbách v roce 2002:

Edita Angyalová
Jaroslav Baška
Monika Beňová
Juraj Blanár
Jozef Buček
Jozef Burian
Dušan Čaplovič
Miroslav Číž
Igor Federič
Robert Fico
Darina Gabániová
Bohumil Hanzel
Miroslav Chovanec
Robert Kaliňák
Maroš Kondrót
Jana Laššáková
Róbert Madej
Dušan Muňko
Milan Murgaš
Pavol Paška
Igor Šulaj
Ivan Varga
Ľubomír Vážny
Boris Zala
Renáta Zmajkovičová

Místo Moniky Beňové, která byla zvolena za poslankyni Evropského parlamentu, se v roce 2004 stal poslancem náhradník Peter Oremus. Po jeho úmrtí v roce 2006 jej nahradil Marián Záhumenský.

V březnu 2005 posilnil poslanecký klub SMERu Dušan Jarjabek, bývalý člen ĽS-HZDS a Vojtech Tkáč, bývalý člen ĽS-HZDS a Ľudové únie. Poslanecký klub SMERu se tak stal nejsilnějším poslaneckým klubem v parlamentu a jediným, kterému se počet členů během volebního období zvýšil.

Integrace levicových stran

V roce 2004 se Robertu Ficovi podařilo uskutečnit projekt sjednocení levicových stran. Tři levicové strany s dlouhodobě zanedbatelnými volebními preferencemi, Strana demokratickej ľavice (SDĽ), Sociálnodemokratická alternatíva (SDA; vznikla roku 2002 odštěpením od SDĽ) a Sociálnodemokratická strana Slovenska (SDSS; působila už od období těsně po Sametové revoluci, ale stala se zanedbatelným politickým vlivem), uznaly, že nemají šanci na prežití na slovenské politické scéně a souhlasily s integrací se SMERem.

Integraci schválily sněmy jednotlivých stran v roce 2004 a od 1. ledna 2005 SDĽ, SDA a SDSS zanikly a SMER změnil svůj název na SMER - sociálna demokracia. Nejvýznamnější politický zisk pro SMER-SD z této integrace nebyl ani tak v zisku nových voličů, ale spíše v zisku označení "sociální demokracie" a mezinárodního zakotvení v Socialistické internacionále i ve Straně evropských socialistů (PES).

Volební období 2006-2010

Po parlamentních volbách, v kterých strana SMER-SD s výrazným odstupem od ostatních stran zvítězila, postavila vládní koalici s SNS a ĽS-HZDS s Robertem Ficem jako premiérem.

Kritika ze Strany evropských socialistů

Dne 4. července 2006 socialistická frakce PES v Evropském parlamentu odhlasovala návrh pozastavit členství straně SMER – sociálna demokracia v důsledku její povolební spolupráce s nacionalistickou Slovenskou národnou stranou, což se, podle vyjádření P. N. Rasmussena a M. Schulze, předsedů Strany evropských socialistů „neslučuje se sociálně-demokratickými hodnotami včetně respektování práv menšin a demokracie“.

Volební výsledky

Volební výsledky z voleb do Národní rady SR a Evropského parlamentu, ve kterých se zúčastnila strana SMER, respektive SMER-SD.

rok	volby	počet hlasů %	počet mandátů	pořadí	parlamentní postavení
2002	Národní rada SR	13,46 %	25	3.	opozice
2004	Evropský parlament	16,89 %	3	3.	účast ve frakci PES
2006	Národní rada SR	29,14 %	50	1.	koalice s SNS a ĽS-HZDS

Volební preference

Volební preference strany v procentech podle Štatistického úradu SR. Tučně vyznačené preference znamenají překročení hranice 5 % potřebné pro vstup do parlamentu.

Pozn.: Od července 2006 do dubna 2007 se zkoumaly sympatie k politické straně.

Rok	I	II	III	IV	V	VI	VII	VIII	IX	X	XI	XII
2004	.	.	.	.	.	.	28,0	28,6	27,7	28,1	26,6	28,2
2005	31,6	30,1	29,7	30,2	30,3	29,2	30,3	31,7	35,4	32,8	32,1	32,5
2006	36,8	33,5	34,5	32,4	32,0	28,5	35,6	41,5	39,8	43,7	41,9	42,4
2007	47,7	46,7	45,3	42,9	41,6	40,7	43,0	42,8	39,1	40,9	42,1	45,2
2008	43,9	45,4	42,8	40,5	42,9	46,7	48,5	44,9	46,5	44,8	46,3	48,0
2009	48,5	46,0	43,7	45,7	41,6	40,4	44,9	38,5	35,3	37,4	.	.

Externí odkazy

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii