Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Propast

Z Multimediaexpo.cz

Tento článek je o přírodní depresi v zemském povrchu. Další významy jsou uvedeny na stránce: Propast (rozcestník).
Propast Macocha

Propast je přírodní deprese v zemském povrchu s příkrými stěnami, která vzniká několika způsoby nejčastěji v krasových oblastech. Propasti se rozdělují podle toho, jestli na jejich dno dopadá sluneční světlo (light hole), či nikoliv (aven).

Obsah

Vznik

Propasti vznikají nejčastěji v krasových oblastech, kde dojde k prolomení zeslabené klenby stropu jeskyně či obrovských dómů. Druhým případem jsou tektonické pohyby, které zapříčíní propad (či vyzdvihnutí okolních těles) tělesa vytvoření propasti. V ČR je nejhlubší Hranická propast, minimální hloubka 274,5 m ale její dno nebylo doposud pevně určeno. Geologové dnes odhadují, že by mohla dosahovat hloubky i přes 700 m, čemuž nasvědčují teplota a chemické složení vody v Jezírku. RNDr. Jiří Pogoda uvádí, že v neděli dne 13. dubna 1980 při sólovém ponoru spustil sondu speciální konstrukce (kluzák) ze Zubatice do celkové hloubky vody 260 metrů, aniž by dosáhl dna. Jeho údaje o měření jsou ale neúplné a jsou považovány za málo důvěryhodné s nutností dalšího ověřování.[1]

Odraz v umění

Motivu pádu do propasti, zachycení se v její stěně a následné záchrany použil Eduard Štorch v jeho nejoblíbenější a nejslavnější knize pro mládež, "Lovci mamutů". Zde popisuje, kterak do propasti spadnou dva členové tlupy prchající před lvem, kterého vyrušili při lovu; hlavní dětský hrdina Kopčem se svým kamarádem je uslyší volat o pomoc a zachrání.

Související články

Reference

  1. Čtvrt století záhady nejhlubší sondy v Propasti, Fraňo Sabbath Travěnec, 1.11.2006, speleo.cz

Externí odkazy