Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Potravní řetězec

Z Multimediaexpo.cz

Potravní řetězec popisuje potravní vztahy mezi druhy v ekosystému, tj. které druhy požírají které. Jinými slovy ukazuje, jak se v rámci ekosystému přesunuje biologický materiál a energie z jednoho druhu na druhý. Obvykle se vztah mezi sežírajícím a sežíraným organismem v diagramu znázorňuje pomocí šipky, která reprezentuje přenos biomasy. Organismy jsou seskupeny do skupin (tzv. trofických úrovní) podle toho, jak jsou vzdáleny od primárních producentů. Primární producenti, autotrofní organismy, dokážou vyrábět složité organické látky (tedy vlastně „potravu“) jen ze zdrojů enerie a anorganického materiálu. Těmito organismy jsou obvykle fotosyntetizující rostliny a řasy, ale ve vzácných případech to mohou být i chemotrofní organismy, jako tomu je například na dně hlubokých moří.

Potravní řetězce v ekosystémech

Biochemical cycle flowchart czech.png

Ekosystémy jsou velmi komplexními jednotkami v potravních řetězcích a je třeba je udržovat ve stavu, blížícímu se co nejvíce původnímu, přirozenému stavu, protože existence života na Zemi je závislá na recyklaci vyloučených odpadních produktů, které vznikly po zpracování a využití přijímaných živin. Pomocí dekompozičních procesů dojde k doplnění zdrojů anorganických látek, které rostliny a ostatní autotrofní organismy mohou znovu použít k vytvoření organických látek. Tyto procesy, které probíhají mezi biotickými a abiotickými složkami ekosystémů, se nazývají biogeochemické cykly. Většina živin je soustředěna ve čtyřech základních zdrojích, které dále posuzujeme zda jsou dostupné nebo nedostupné:

  1. Žijící organismy a detrit - organické látky v dostupné formě
  2. Uhlí, ropa a rašelina - organické látky v nedostupné formě
  3. Atmosféra, půda a voda - anorganické látky v dostupné formě
  4. Minerály a horniny - anorganické látky v nedostupné formě

Obecný popis biogeochemických cyklů, které probíhají mezi těmito čtyřmi zdroji je znázorněn na obrázku vlevo, kde jsou šipkami znázorněny biologické a geologické procesy, díky nimž dochází k pohybu látek mezi jednotlivými zdroji. Praktickým příkladem přirozeného ekosystému je prostředí jihočeských rybníků. Do rybníka jsou přiváděny minerály rozpuštěné v dešťové vodě, nebo se do rybníka dostane vzduchem spadané listí, pyl kvetoucích rostlin nebo jiné plynné sloučeniny uhlíku kyslíku a dusíku. Ptáci, živící se rybami nebo ryby samotné odčerpávají z ekosystému rybníka hmyz, larvy a jiné živočichy a rostliny, které pak z části vylučují a zajišťují tím přirozený koloběh látek v přírodě. Rychlost s jakou jednotlivé prvky cirkulují v ekosystémech je závislá na rychlosti rozkladných procesů. Faktory, které tyto dekompoziční procesy ovlivňují jsou: teplota, přítomnost vody, přítomnost kyslíku (O2), chemické složení půdy a v neposlední řadě i vliv člověka na ekosystémy a biosféru.[1]

Reference

  1. ↑ CAMPBELL, N.A; REECE, J.B.. Biology: Exploring Life. Boston, Massachusetts, Spojené státy : Pearson Prentice Hall, 2006. Dostupné online. ISBN 0-1325-0882-6. (anglicky) 

Související články

Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Potravn%C3%AD_%C5%99et%C4%9Bzec“