Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Politický systém Maďarska

Z Multimediaexpo.cz

Soubor:Parliament Building Budapest Hungary.jpg
Országház - symbol demokratického Maďarska

Maďarská republika je fungující pluralitní demokracií se standardní vnitropolitickou situací a stranickým systémem.

Obsah

Prezident

Podrobnější informace naleznete na stránce: Prezident Maďarska

Prezident Maďarské republiky je oficiální hlavou státu. Prezident je volen parlamentem v tajných volbách na 5 let a může být zvolen na dvě po sobě následující období. Kromě jiných pravomocí může prezident bez omezení iniciovat uspořádání referenda, jmenuje a odvolává některé významné činitele a má právo udělit milost. Pro většinu jeho rozhodnutí je potřebná kontrasignace (spolupodepsání) premiéra či příslušného ministra. Funkce prezidenta MR je především reprezentativní, neboť pro maďarský politický systém je charakteristická silná pozice předsedy vlády.

Seznam prezidentů

Podrobnější informace naleznete na stránce: Seznam prezidentů Maďarska

Seznam prezidentů Třetí Maďarské republiky

1: Prozatímní prezident do prvních svobodných voleb 1990.

Parlament

Podrobnější informace naleznete na stránce: Maďarský parlament
Zasedací místnost parlamentu

Jediným zákonodárným orgánem Maďarské republiky je jednokomorový parlament - Országgyűlés o 386 poslancích, volených každé čtyři roky, vždy na jaře. Országgyűlés schvaluje ústavu a zákony a určuje hlavní linie sociální a hospodářské politiky Maďarska. Stará se o vyváženost státních financí, schvaluje státní rozpočet, dohlíží na jeho dodržování, schvaluje vládní program, ratifikuje mezinárodní smlouvy. Parlament hraje v politickém systému Maďarska stěžejní úlohu a díky volebnímu systému se pravidelně opírá o silnou parlamentní většinu. Parlament může vyhlásit také referendum, jehož výsledek je pro parlament závazný, pokud se referenda zúčastní minimálně 50% voličů.

Volební systém

Maďarský parlamentní volební systém je velice složitý. Jedná se o kombinaci tří volebních systémů: relativního a absolutního většinového, ale také systému celostátní a regionální kandidátky. Cílem je zajistit vládnoucí koalici stabilní většinu v parlamentu a zároveň umožnit vstup osobnostem a zástupcům menšin. Volby jsou dvoukolové, konají se každé čtyři roky, vždy na jaře. Zvolit všech 386 poslanců je možno třemi způsoby. Prvních 176 mandátů je rozděleno v jednomandátových obvodech dvoukolovým většinovým principem. Do druhého kola postupují ti kandidáti, kteří při minimálně 50% účasti získali v prvním kole alespoň 15% hlasů (minimálně však tři). Ve druhém kole stačí ke zvolení prostá většina hlasů při 25%. Druhou možností, jak být zvolen, jsou župní listiny politických stran, kterými je zvoleno 152 poslanců. Pro sestavení župní listiny jsou ustavena přísná pravidla, strana musí mít dostatek kandidátů v předem určené struktuře, proto župní kandidátky staví pouze nejsilnějších pár stran. Pro rozdělení mandátů se používá Hagenbach-Bischoffova metoda. Aby byly volby platné, tak i zde musí být splněna podmínka 50% účasti (jinak se volby opakují). Každý volič má v maďarských parlamentních volbách dva hlasy. Jedním vybírá z regionálních kandidátek, druhým volí v jednomandátovém obvodě konkrétní osobnost. Zbylých 58 mandátů je přiděleno podle poměru k počtu tzv. frakčních hlasů systémem celostátních kandidátek zvaných kompenzační listiny. Všechny hlasy, které nevedly ke zvolení poslance, nepropadají, nýbrž se na celostátní úrovni sečtou a podle těchto sum jsou pomocí d’Hondtovy metody přeměněny na mandáty. V obou poměrných systémech (regionálních i celostátních kandidátkách) platí od roku 1994 pětiprocentní klauzule. Maďarský volební systém obsahuje několik omezení, například registrace kandidáta v jednomandátovém obvodu je podmíněna shromážděním 750 podpisů, registrace stranické kandidátní listiny ve vícemandátovém obvodu je podmíněna registrací kandidátů téže strany v minimálně jedné čtvrtině jednomandátových obvodů a nakonec kandidátka strany může být zařazena do celostátního obvodu jen, když tatáž strana zaregistruje své kandidátky v minimálně sedmi vícemandátových obvodech.[1][2]

Složení parlamentu

Současné složení maďarského parlamentu po volbách 2010:

Parlamentní strany od voleb 2010
Strana Český překlad Počet
mandátů 		Předseda
strany 		Předseda
parlametní frakce
Fidesz – Magyar Polgári Szövetség (Fidesz) Fidesz - Maďarská občanská unie 227[3] Viktor OrbánJános Lázár
Magyar Szocialista Párt (MSZP)Maďarská socialistická strana 59Attila MesterházyAttila Mesterházy
Jobbik Magyarországért Mozgalom (Jobbik)Hnutí za lepší Maďarsko 47 Gábor VonaGábor Vona
Kereszténydemokrata Néppárt (KDNP)Křesťanskodemokratická lidová strana 36[3] Zsolt SemjénPéter Harrach
Lehet Más a Politika (LMP)Je možná jiná politika 16—András Schiffer
FüggetlenNezávislí 1Oszkár Molnár—

Politické strany

Podrobnější informace naleznete na stránce: Politické strany v Maďarsku

Maďarské politické spektrum bylo od roku 1990 postupně redukováno a dnes mu dominuje několik politických stran z nichž nejsilnější jsou levicová MSZP a pravicový Fidesz. Nadále existuje tendence směřování k bipolárnímu systému. Přehled nejvýznamnějších politických stran v Maďarsku (řazeno obecedně):

Zkratka Název Český překlad
Centrum Centrum Párt Strana Centrum
Fidesz-MPS Fidesz – Magyar Polgári Szövetség Fidesz - Maďarská občanská unie
FKgP Független Kisgazda-, Földmunkás- és Polgári Párt Strana nezávislých malorolníků, zemědělských dělníků a občanů.
Jobbik Jobbik Magyarországért Mozgalom Hnutí za lepší Maďarsko
KDNP Kereszténydemokrata Néppárt Křesťanskodemokratická lidová strana
LMP Lehet Más a Politika Je možná jiná politika
MDF Magyar Demokrata Fórum Maďarské demokratické fórum
MIÉP Magyar Igazság és Élet Pártja Strana maďarské spravedlnosti a života
MKMP Magyar Kommunista Munkáspárt Maďarská komunisitcká dělnická strana
MSZP Magyar Szocialista Párt Maďarská socialistická strana
SZDSZ Szabad Demokraták Szövetsége Svaz svobodných demokratů - Maďarská liberální strana

Ministerstva

  • Úřad ministerského předsedy (Miniszterelnöki Hivatal)
  • Ministerstvo zemědělství a místního rozvoje (Földművelésügyi és Vidékfejlesztési Minisztérium)
  • Ministerstvo obrany (Honvédelmi Minisztérium)
  • Ministerstvo hospodářského dění a dopravy (Gazdasági és Közlekedési Minisztérium)
  • Ministerstvo vzdělání (Oktatási Minisztérium)
  • Ministerstvo zaměstnání a práce (Foglalkoztatáspolitikai és Munkaügyi Minisztérium)
  • Ministerstvo ochrany životního prostředí a vody (Környezetvédelmi és Vízügyi Minisztérium)
  • Ministerstvo financí (Pénzügyminisztérium)
  • Ministerstvo zahraničních záležitostí (Külügyminisztérium)
  • Ministerstvo zdraví (Egészségügyi Minisztérium)
  • Ministerstvo informačních technologií a telekomunikace (Informatikai és Hírközlési Minisztérium)
  • Ministerstvo vnitra (Belügyminisztérium)
  • Ministerstvo spravedlnosti (Igazságügyi Minisztérium)
  • Ministerstvo národní kulturní tradice (Nemzeti Kulturális Örökség Minisztériuma)
  • Ministerstvo mládí, rodiny, sociálních záležitostí a rovné příležitosti (Ifjúsági, Családügyi, Szociális és Esélyegyenlőségi Minisztérium)

Související články

Reference

  1. ↑ Ministerstvo zahraničních věcí České republiky - Vnitropolitická charakteristika [online]. . Dostupné online. (Česky) 
  2. ↑ EUROSKOP.cz - Maďarsko - Politický systém [online]. . Dostupné online. (Česky) 
  3. ↑ 3,0 3,1 Pro parlamentní volby 2010 vytvořily strany Fidesz a KDNP spoelčnou kandidátku jako Fidesz-KDNP a společně získaly celkem 263 mandátů.

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Politický systém Maďarska
Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Politick%C3%BD_syst%C3%A9m_Ma%C4%8Farska“